Ruský majitel hutí Poldi Dmitrij Gerasimenko si od skomírajícího kladenského podniku půjčil letos v březnu skrz jeho mateřskou firmu více než čtvrt miliardy korun. Podle zjištění webu HlídacíPes.org přitom provoz podniku zajišťuje jen kolem 25 lidí a nic, co by slibovalo budoucí prosperitu, v dohledu není.

Už sama osoba majitele vyvolává pochybnosti: Dmitrij Gerasimenko byl v minulosti stíhán za vyvedení mnohamilionového úvěru z druhé největší ruské ocelárny, která v důsledku toho později zkrachovala. V minulých letech navíc málem zruinoval také významný italský basketbalový tým, v němž se byznysově angažoval.

Huť Poldi zkrachovala v roce 2017 poté, co ji léta vlastnili jiní ruští podnikatelé přes neprůhledné firmy registrované v daňových rájích. V té době měla stovky věřitelů, jimž dlužila zhruba 700 milionů korun.

Hodnotu společnosti odhadovali znalci kolem roku 2015 na více než 330 milionů korun, v té době zaměstnávala ještě zhruba 400 lidí. S dalším utlumením výroby šla ale cena dolů a podnik byl nakonec vydražen v elektronické dražbě až na pátý pokus v lednu 2019 za vyvolávací cenu 140 milionů korun.

Novým majitelem se stala společnost Opimo Trade. Tu ovládá přes řetězec firem ruský podnikatel ukrajinského původu, ocelářský magnát Dmitry Gerasimenko, který byl již v roce 2016 stíhaný pro podvody a hledaný Interpolem.

Navýšení jmění pohledávkou

Současný stav kdysi slavné Poldovky. Foto: Lucie Sýkorová, HlídacíPes.org

Jediným společníkem Opimo Trade je od června letošního roku firma Poldi Steel s.r.o. se základním kapitálem 40 tisíc korun, jejímž jediným předmětem činnosti je pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor.

Tu vlastní přes Poldi Steelworks s.r.o., polskou firmu Virido a kyperskou společnost Segoa ventures limited Dmitry Gerasimenko.

Majetkové schéma vypadá v současné době následovně: mateřskou společností Poldi Steel je od roku 2022 Poldi Steelworks. Tu zase vlastní polská společnost Virido, jejímž jediným společníkem je kyperská firma Segoa Ventures Limited. Skutečným majitelem firem Virido i Segoa Ventures Limited je Dmitrij Gerasimenko.

Ten nechal letos v březnu navýšit základní kapitál Poldi Steelworks o částku více než 274 milionů korun na 480 milionů. Jenže do firmy nevložil peníze, nýbrž jen pohledávku mateřské firmy.

„Ke zvýšení základního kapitálu dojde nepeněžitým vkladem, kterým je pohledávka společníka, Virido Spółka Z Ograniczoną Odpowiedzialnością proti Společnosti Poldi Steelworks s.r.o.,“ uvádí notářský zápis ze 14. března. Z něj také vyplývá, že Gerasimenko má v současné době bydliště ve Slovinsku. Jistý Slovinec Simon Srše je také jednatelem jeho firem.

Podle zjištění webu HlídacíPes.org probíhá v areálu hutí Poldi v současné době stále výroba, pracuje zde ale jen kolem 25 lidí. Podle informací, které sdělila webu rusky mluvící zaměstnankyně, není aktuálně v plánu výrobu rozšířit, ale ani uzavřít.

Rakouský ocelářský magnát Karl Wittgenstein, který hutě v Kladně před 135 lety zakládal, by byl novodobým vývojem podniku nemile překvapen. Firma, kterou kdysi vybudoval během necelých dvou let, zaměstnávala už po šesti letech tisícovku lidí a byla v čistém zisku.

Čtyřicet let po založení, v roce 1929, zaměstnávala 4000 dělníků a před začátkem druhé světové války měla sklady a obchodní zastoupení v 39 zemích. Přežila obě války i totalitní komunistický režim, a ještě v roce 1989 zde pracovalo přes 20 tisíc lidí.

Podnik se poté ale rozpadl na řadu menších závodů. V roce 1993 proběhla privatizace, ve které společnost získal podnikatel Vladimír Stehlík. Už dva roky poté byla ale výroba zastavena, firma šla do konkurzu a Stehlík do vazby.

V dalších letech huť Poldi, kdysi pojmenovaná poeticky po manželce zakladatele, klavíristce Leopoldině, stále více upadala, měnila majitele a řada objektů byla zdemolována.

Zkrachoval i Rudý říjen

Gerasimenko se stal multimilionářem díky ocelářství a plynárenství, vlastnil druhou největší ocelárnu v Rusku, akciovou společnost Krasnyj Oktjabr (Rudý říjen). Tu měl v letech 2007 až 2009 vytunelovat, v důsledku čehož byl obviněn z podvodu a zpronevěry.

Konkrétně měl převést úvěr ve výši 65 milionů dolarů od banky VTB určený pro jeho tehdejší ocelářskou společnost Krasnyj Oktjabr Volgograd Steel Works přes účty několika dalších firem, popsali novináři z konsorcia OCCRP.

Volgogradské ocelárny Rudý říjen zkrachovaly v roce 2012, několik let po údajné zpronevěře. Výtěžek z dražby jejího majetku byl použit na založení nové společnosti se stejným názvem.

Gerasimenko byl zatčen Interpolem v roce 2016 na Kypru, kam uprchl. Následně byl ale propuštěn na kauci.

Ruský podnikatel byl také majitelem dvou basketbalových klubů BC Krasnyj Oktjabr a Pallacanestro Cantù. BC Krasnyj Oktjabr založil Gerasimenko sám v roce 2012, severoitalský klub Pallacanestro Cantù ovládl v listopadu 2015, kdy získal 65 % jeho akcií.

Italští basketbalisté tvrdě pocítili způsob Gerasimenkova podnikání: Rus jejich klub téměř finančně zruinoval. Během zhruba tří let let, kdy Pallacanestro Cantù většinově vlastnil, jej stačil zadlužit tak, že to ohrozilo nejen výkonnost, ale i samotnou existenci klubu.

Podle italských médií dosáhl dluh zhruba 2,5 milionu eur. Klub převzala v únoru 2019 společnost Tutti Insieme Cantu (TIC), tvořená skupinou amerických podnikatelů, a dluh byl poté částečně restrukturalizován.

BC Krasnyj Oktjabr sídlil ve Volgogradu a existoval pouhé čtyři roky. Hrál ve VTB lize, ale v roce 2016 byl nucen z ligy odejít, protože nesplňoval požadavky, neměl vyhovující domácí halu a dokonce ani žádné vlastní hráče. Poté byl zrušen.