Zavedení rejstříku lobbistů by mělo stát jednorázově něco kolem půl milionu korun a na další čtyři miliony by pak měl vyjít jeho každoroční provoz. Samozřejmě v případě, že parlament zákon, který na konci července schválila Babišova vláda, přijme a uvede v život. V rozhovoru pro HídacíPes.org to řekl Jiří Kapras, ředitel odboru střetu zájmů na Ministerstvu spravedlnosti, které zákon připravilo.

Náklady na provoz systému, který má po letech „divokého“ lobbingu přinést transparentní pravidla pro lobbisty i politiky, kteří jim naslouchají, jsou dvojího druhu. Vstupní, tedy jednorázové, se mají pohybovat pouze ve statisících korun, samotný provoz pak bude dražší.

Do první kategorie patří náklady na zřízení Registru lobbistů a lobbovaných, které se mají pohybovat kolem 500 000 Kč až 700 000 Kč. „Pokud bychom tyto částky měli srovnat s náklady na zřízení jiných informačních systémů veřejné správy či náklady na zřízení obdobných registrů v zahraničních zemích, jedná se o částky poměrně nízké,“ říká Jiří Kapras.

---

Celý obsáhlý rozhovor s ředitelem odboru střetu zájmů Ministerstva spravedlnosti přinese HlídacíPes.org v následujících dnech.

---

Samotný chod v dalších letech bude rozložen mezi nově vzniklý Registr lobbistů a lobbovaných a brněnský Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí, který převezme kontrolní roli. V jeho pravomoci pak bude i ukládání pokut.

„Lze odhadovat, že tyto náklady se budou pohybovat okolo čtyř milionů korun ročně,“ říká Jiří Kapras.

Džungle bez pravidel

Lobbování je v současnosti v České republice hrou bez pravidel. Bezpečnostní informační služba ve svých zprávách přitom pravidelně upozorňuje, že lobbisté nežádoucím způsobem ovlivňují rozhodování veřejných činitelů.

Podle nových pravidel by člověk, který hodlá lobbovat, měl mít povinnost lobbovaného upozornit, že je lobbistou, a uvést, čí zájmy hájí. Hlavním nástrojem pro zvýšení transparentnosti má být potom právě zavedení registru – v něm by měli být zapsáni jak lobbisté, tak lobbovaní.

Druhým krokem jsou pak pravidelné zprávy, které by obě strany měly odevzdávat. Vedle toho navíc vznikne jakási elektronická stopa lobbingu, tedy informace „putující“ se zákonem po celou dobu legislativního kolečka. Ta bude přílohou návrhu zákona podobně, jako je tomu v případě důvodové zprávy.

„Půjde o jakýsi rodný list legislativního návrhu, obsahující informaci o tom, která osoba a v jaké věci lobbovala, a to včetně neregistrovaných lobbistů. Tato informace pak bude pro lepší orientaci v elektronické Sbírce zákonů spárována s konkrétním právním předpisem, kterého se týká,“ říká Jiří Kapras.

Informace uvedené ve zprávách o lobbistické činnosti bude možné porovnávat s informacemi uvedenými v lobbistické stopě a případné nesrovnalosti podrobit dalšímu zkoumání.

Nová úprava lobbingu přinese další pravomoci nedávno vzniklému úřadu, který zatím dohlíží nad financováním politických stran a nad dodržováním pravidel volebních kampaní.

Úřad bude moci uložit pokutu až 100 tisíc korun, a to buď za „černý“ lobbing nebo za porušení pravidel u registrovaných subjektů. Mezi ty mají na straně lobbovaných patřit poslanci a senátoři i jejich asistenti, ministři a jejich náměstci, poradci a konzultanti, šéfové a podšéfové státních správních orgánů. Zákon by měl dopadnout i na kancléře obou komor parlamentu i Hradu, vedení NKÚ, členy bankovní rady či pracovníky kanceláří ministrů.