Víme, že vás reklamy otravují, můžete nezávislou žurnalistiku podpořit i jinak, například prostřednictvím systému Darujeme.cz.
sailwings on Foter.com, zdroj

Čínsko-americká válka o data. Hra bez rukavic, kde Peking využívá i firmy jako Huawei nebo ZTE

Válka o data poháněná soupeřením tajných služeb je ústředním motivem narůstající rivality mezi USA a Čínou. Zásadní roli při ní hrají velké technologické firmy, které jsou v Číně úzce napojené na státní bezpečnostní aparát. K získávání dat navíc Peking využívá legální i nelegální prostředky, včetně přímých kybernetických útoků.

Jedním z klíčových faktorů čínsko-americké „obchodní války“ je již přes deset let probíhající „válka o data“. Čínský režim považuje data za záruku své bezpečnosti a stability tváří v tvář vnitřním i vnějším hrozbám. 

Schopnost Pekingu shromažďovat, analyzovat a využívat velká data získaná legální i nelegální cestou s vydatnou pomocí čínských technologických gigantů dělá z komunistického režimu v očích amerických zpravodajských služeb soupeře číslo jedna.

Magazín Foreign Policy nedávno zmapoval vývoj čínsko-amerických vztahů a narůstající rivalitu mezi oběma státy právě na pozadí soupeření jejich informačních a bezpečnostních složek.

Prozrazení agenti v Africe

Zhruba od roku 2013 americká CIA naráží na rozkrývání vlastních zpravodajských sítí v Africe a Evropě čínskými agenty. To je výsledkem práce s velkými objemy dat získanými (většinou ukradenými) Čínou v posledních dvou desetiletích, v době prudkého rozvoje technologií bez výraznější regulace.

Podle zdrojů z řad bývalých zpravodajců jsou „nové agresivní kroky Číny odhalující americké operativce ve třetích zemích velmi pravděpodobně odpovědí na nedávné aktivity Spojených států“. USA se v minulých letech pokoušely ve velkém verbovat informátory z řad Rusů a Číňanů ve zranitelnějším prostředí v zahraničí poté, co obě země úspěšně narušily jejich zpravodajské sítě. V případě Číny posílila zpravodajské přetahování s USA ve třetích zemích hlavně iniciativa Pás a stezka.

Tato „válka“ tajných služeb USA a Číny podle Foreign Policy začala odhalením rozsáhlé sítě agentů americké CIA v Číně a v jejích zahraničních misích, diplomatických i komerčních, zhruba v roce 2010.

Za rozkrytím byla pravděpodobně mezera v interní komunikaci v rámci CIA, již poprvé odhalili Íránci, kteří své informace nejspíš sdíleli s některými spojenci, včetně Číny. Zach Dorfman pro Foreign Policy píše, že míra americké infiltrace v Číně, jíž Peking učinil ráznou přítrž, když bezpečnostní aparát nechal „uvěznit a zabít desítky lidí“, odhalila zásadní problém čínského režimu – korupci.

Americká CIA totiž využívala všeobecné podplatitelnosti čínských úředníků (včetně stranických) k posouvání svých místních zdrojů nahoru po kariérním žebříčku tím, že financovala úplatky, v té době nezbytnou součást úředního postupu v Číně.

Druhá část série textů Foreign Policy pak popisuje boj s korupcí po nástupu Si Ťin-pchinga k moci v letech 2012–⁠13, který byl částečně motivován právě šokujícím odhalením míry zkorumpovanosti pracovníků státního sektoru, ale i přímo bezpečnostních složek, včetně armády. Za rozsáhlými čistkami ve státním i bezpečnostním aparátu stály nejen deklarované snahy o morální očistu strany, ale především mocenské boje a právě obavy o spolehlivost funkcionářů na všech úrovních. Za úplatky či kariérní postup byli podle mnoha svědectví státní úředníci ochotni udělat téměř cokoli.

Data jako záruka státní bezpečnosti

Po odhalení amerických sítí zahájily čínské bezpečnostní a informační složky rozsáhlou kybernetickou špionážní kampaň zaměřenou na „zcizování rozsáhlých objemů citlivých osobních dat. Mezi ně patřily například údaje o cestovní či zdravotní historii či záznamy o amerických státních zaměstnancích“.

Díky tomu byla záhy Čína schopna identifikovat pracovníky amerických tajných služeb a sledovat je, nebo na ně, zejména v případě jejich čínského původu, efektivně vyvíjet tlak. Podle Dorfmana právě „válka o data“ „definuje globální konflikt mezi Washingtonem a Pekingem“, „kritickým způsobem ovlivnila směřování čínské politiky“ a nyní „mění směr americké zahraniční politiky a shromažďování informací po celém světě“.

K získávání dat Čína využívá legální i nelegální prostředky, včetně přímých kybernetických útoků. Např. v roce 2012 podnikli čínští hackeři úspěšný útok přímo na americký Vládní personální úřad (Office of Personnel Management) a získali vysoce citlivá data o 21,5 milionu stávajících i bývalých vládních zaměstnanců a jejich příbuzných.

Ve stejné době se hackerům napojeným na Čínskou lidovou osvobozeneckou armádu podařilo vytěžit data z největšího amerického kreditního registru, firmy Equifax. Další útoky na úřady i soukromé firmy následovaly, a Peking tak postupně shromáždil citlivé osobní údaje o většině (nejen) americké populace. Podle jednoho z bývalých analytiků CIA právě v té době Čína pochopila, „jak jsou internet a technologie systematicky využívány proti ní“ a rozhodla se přistoupit k radikální protiofenzívě.

Soukromý sektor ve službách strany

Během působení prezidenta Baracka Obamy již začalo být zřejmé, že nikoli ruská, ale právě čínská kontrarozvědka je pro USA tou největší špionážní hrozbou. Ve stejné době přišly americké zpravodajské služby v důsledku Si Ťin-pchingových čistek o mnoho ze svých čínských kontaktů, a velká data se stala pro obě strany cenným artiklem.

Čína má ovšem proti Spojeným státům, ale i většině dalších zemí, jednu velkou výhodu, a tou je efektivní propojení státního, vojenského a soukromého sektoru. Trumpovo tažení proti čínským technologickým gigantům a investorům na americké půdě bylo částečně poháněno právě obavami vyplývajícími z povinnosti čínských firem spolupracovat se státními bezpečnostními a informačními složkami, kterou uzákonil Si Ťin-pching v roce 2017.

Třetí část série Foreign Policy se zaměřuje právě na spolupráci čínských tajných služeb a velkých technologických firem, jako jsou ZTE či Huawei, ale také Tencent, Alibaba, Baidu či ByteDance. Právě ty poskytují technologie i lidské zdroje ke zpracování a vytěžení obrovských objemů dat, z nichž se dolují informačně cenné údaje. Elsa Kania, která pracuje jako odbornice na Čínu v Centru pro novou americkou bezpečnost, popisuje nelehké postavení těchto firem:

„Většina čínských technologických společností se příliš neliší od podobných firem v Silicon Valley. Snaží se však fungovat v systému, v němž se od nich očekává, že budou pěstovat úzké vztahy s vládou, k čemuž jsou zároveň motivovány. Pokud na druhou stranu v nějakém směru překročí danou linii, čeká je odplata.“

Vaše data v čínských rukou

Minimálně některé z velkých technologických firem pak s velkou pravděpodobností vznikly s určitou podporou státu nebo přímo bezpečnostních složek, a to právě za účelem zajištění kybernetické a datové bezpečnosti Číny.

Podle CIA tak byl například zakladatel nejoblíbenější čínské aplikace WeChat, firma Tencent, na počátku financován ze zdrojů ministerstva státní bezpečnosti. Zprvu těmto firmám data, jež pomáhaly získat, zůstávala jako užitečný „dárek“ pro vylepšení jejich konkurenceschopnosti na světovém trhu. Nyní však americké bezpečnostní složky hovoří o „nové vývojové fázi“. Steve Ryan, bývalý zástupce ředitele Centra pro řešení hrozeb (Threat Operations Center) při americké Národní bezpečnostní agentuře, v rozhovoru poskytnutém Foreign Policy varoval:

„Společnosti, které čínské zpravodajské služby využívají, se samy prezentují jako velké a legitimní nadnárodní firmy působící v různých právních prostředích. (…) Nejsou to drobní armádní dodavatelé působící pouze v Číně. Jsou to velké korporace, jež zanechávají stopy po celém světě.“

Také proto začala Trumpova administrativa brzy řešit zvýšený čínský zájem o vstup do amerických technologických společností a start-upů. To v roce 2018 vedlo ke schválení novely zákona o posuzování míry rizika zahraničních investic, což mělo upevnit kontrolu nad nimi. Stejně jako za celou obchodní válkou za tím stojí – kromě spíše vedlejších ekonomických zájmů – právě vážné obavy ze vztahu čínské vlády a soukromého sektoru pronikajícího do celého světa.

Foreign Policy uzavírá: „Čína již úspěšně izolovala každého pátého člověka na planetě (myšleno své vlastní občany, pozn. red.) od globálního datového ekosystému; nyní, v zrcadlově obráceném obranném úsilí, zavádějí američtí politici přísnější kontrolu s cílem zabránit čínským firmám – a tím i impozantnímu pekingskému bezpečnostnímu aparátu – v přístupu k datům Američanů.“

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

19 komentářů

  1. Mila napsal:

    budiž nám útěchou, že laskavé USA nevyužívají nikoho, ničeho…jednají legálně a to bez ohledu na zákony, OSN, a pokud někde režimy a volby ovlivňují, tak jen z dobroty srdce

  2. Ivan napsal:

    Ona má CIA vlastní zpravodajské sítě v Africe ? Jak to a co tam dělají. A dokonce se USA v minulých letech pokoušely ve velkém verbovat informátory z řad Rusů a Číňanů ve zranitelnějším prostředí v zahraničí. Já myslel, že takovou podlou činnost dělá jenom ruská nebo čínská tajná služba. To je Koudelka asi zdrcen, tak on i náš americký spojenec má své agenty v cizině. No to jsem překvapen, tak Američané také ?

    • petrph napsal:

      To je tím že nečtete klasiky, z dob předešlého režimu. Jinak by jste věděl že CIA verbovala své agenty všude po celém světě , dokonce i u nás :))

  3. Krkowitz fon Milowitz napsal:

    Válka o data poháněná soupeřením tajných služeb je ústředním motivem narůstající rivality mezi USA a jednotnou Čínou.
    Zásadní roli při ní hrají velké technologické firmy USA , které jsou úzce napojené na federaní a unijní bezpečnostní aparát
    . K získávání moci ale dat npř voleb navíc využívá legální i nelegální prostředky, včetně přímých kybernetických útoky ale hibrině válečnické akce jako mazání postů VLASTního prezidenta.

  4. Oskar (hanák z Hané) napsal:

    Opravený text: Z posledních událostí v USA, konkretně ve Washingtonu D.C. (mám na mysli, mimo jiné, neobjasněné 4 mrtvé v budově Kapitolu, při včerejším obsazení jednacího sálu demonstranty), lze usuzovat, že Čína a její tajné služby se nemusí namáhat, USA a její CIA si stačí samy při destrukci všeho, nejen svých špionážních sítí v Africe a jinde mimo území USA. Potvrzením mého názoru je mlčení a kupa desinformace o včerejšku v českých médiích. Nejspíš na mlčení a okecávání jen toho, co se nepodařilo včera utajit, existují jasné instrukce pro novináře. Jen si nejsem jist od koho.
    Je to podobné, jako když vybuchla JE Černobyl, taky bylo zveřejněno jen to, co se nepodařilo utajit, ale nutno přiznat, že těch informací o Černobylu bylo i v Rudém právo více, než je dnes o včerejšku z Kapitolu ve Washingtonu, v českých médiích..

    • Pavel napsal:

      Tak, tak, hradní čučkař by jim mohl poradit, že mají stabilizovat společnost po čínském vzoru a rovnou všechny demonstranty postřílet. To máš tak oskare, Jestli chceš nějaké aktutální informace, tak musíš přestat číst 40 let staré vydaní rudého práva.

      • Oskar (hanák z Hané) napsal:

        Právě před zhruba 40 léty jsem byl jako nepřítel budování socialismu a nestraník zbaven funkce vedoucího výroby léčivých přípravků v n.p. kde jsem pracoval, a tykat můžete tak akorát Vašim zpovykaným děckám, pokud jste se vůbec na nějaké zmohl. Pochlubte se, nebyl náhodou jeden z těch větných soudruhů, co mě odsoudili zrovna Váš dědeček? Ten jeden z nich se jmenoval totiž také Pavel a byl to vyhlášený grázl a udavač.

        • Pavel napsal:

          O tvém „utrpení“ pod komunistickou knutou jsi už psal oskare. Pro pobavení je to dobré, jen to vybízí k otázce, zda jsi chorobný lhář nebo trpíš stockholmským syndromem.

      • petrph napsal:

        No že o tom tak přemýšlím, to Vaše střílení v Číně do lidí je asi tak podobně staré jako Černobyl. (1989) – a taky by bylo zajímavé si přečíst, co se o tom tehdy psalo i v západních médiích – ono to totiž bylo dost překvapivé, tehdy tam vládla značně proreformní vláda, která se snažila o dobré vztahy ze Západem, a naopak..

        • Pavel napsal:

          Nikoli „moje“ střílení v číně do lidí je velmi dobře známo právě ze západních médií a je VELMI vypovídající. Jinak omezovat čínské střílení do lidí na rok 1989 je projev fatální neznalosti.

    • Martin napsal:

      tak ty jsi asi dobré ucho , mohu poprosit o odkaz na článek z Rudém Práva o Černobylu 26-27.4 1986 ?

    • petrph napsal:

      Je tedy fakt, že oproti tomu co dokázalo v USA hnutí Black Lives Matter během pár let (včetně vyvolání silných protireakcí), jsou jak čínští, tak i ruští špioni (včetně Putina) amatérští břídilové.
      No a pokud se týká zveřejnění kupy nesourodých záběrů z budovy Senátu, řekl bych, že se případní organizátoři , namísto utajení moudře spolehli na chaos současných médií, ve kterém už se ani pravda najít nedá, a každý si z toho stejně vybere co se mu zlíbí

  5. Pavel napsal:

    Tak, šup, šup, vy čtyři čínské podržtašky, jak to, že jste svoje osobní údaje ještě nepostoupili odpovědným orgánům. Viz chinaembassy@seznam.cz.

  6. Čech napsal:

    Nechápu zažili jste komunismus a umíte být takhle ironickými paskvily – tak šup na letiště a můžete nám napsat jak se Vám ČLR daří 🙂

    • Oskar (hanák z Hané) napsal:

      Právě proto, že jsme ten komunismus nezažili, on totiž nikdy nikde nebyl, stejně jako ta demokracie na americký způsob.

      • Pavel napsal:

        Takovou míru sebekritiky, bych od tebe oskare nečekal. Je mi líto, že jsi nikde nebyl.

    • Pavel napsal:

      Evidentně jste nepochopil, že tohle je reakce na oskary a další čínské podržtašky v této diskuzi.

  7. petrph napsal:

    No, řekl bych je, že z ani hlediska CIA nejsou ekonomické zájmy amerických podnikatelů (kteří chtějí ochranu před čínskou konkurencí) tak úplně oddělené od státních zájmů (ochrany proti čínským špiony), a má v tom volnější pole působnosti.
    Jako že zrovna teď, když se tam mění prezident a příjde tedy úplně nová, jiná zahraniční politika…Tak aby se třeba těm čínským špionům nemuseli omlouvat..

  8. jos napsal:

    „Podle zdrojů z řad bývalých zpravodajců jsou „nové agresivní kroky Číny odhalující americké operativce ve třetích zemích velmi pravděpodobně odpovědí na nedávné aktivity Spojených států“. To je citace z článku. Když se Čína brání aktivitám USA, je to pro Sinopsis agresivní reakce, zatímco jakékoliv americké aktivity jsou zcela košer. Je to vlastně perfektní popis hysterie. Jedna strana, USA, má jenom práva, zatímco ta druhá, Čína, má, podle Sinopsis, jenom právo držet hubu a krok. Je to vlastně přesný popis hysterie psychopatické.

Přidávání komentářů není povoleno