Bývalý agent Pekingu získal azyl v Austrálii a promluvil o praktikách čínských tajných služeb, které mají políčeno na disidenty a kritiky režimu v zahraničí.

Australská státní televizní stanice ABC odvysílala v pondělí 13. května v pořadu Four Corners reportáž popisující zahraniční aktivity čínských orgánů veřejné bezpečnosti.

V pořadu vystupuje muž s krycím jménem Eric, který se identifikuje jako bývalý dlouholetý agent čínské veřejné bezpečnosti. Zhruba před rokem se mu podařilo emigrovat do Austrálie, kde tamním bezpečnostním orgánům předal informace o svém působení.

Poté se obrátil na reportérku ABC Investigations Echo Hui, které poskytl rozhovor a předal nashromážděné materiály zahrnující především jeho komunikaci s nadřízenými z čínského ministerstva veřejné bezpečnosti, pro něž mezi lety 2008 až 2023 pracoval. Eric sám sebe představuje jako tajného agenta zapojeného do operací čínských bezpečnostních a informačních složek za hranicemi samotné Číny.

Jako Státní bezpečnost

To, co v reportáži popisuje, nezní pro obyvatele bývalého komunistického bloku jako žádná science fiction. Metody čínských tajných služeb se nijak zásadně neliší od někdejšího působení československé StB, východoněmecké Stasi nebo sovětské KGB, moderní technologie však Pekingu poskytují mnohem dokonalejší nástroje.

Autorkou textu je  Kamila Hladíková. Text vznikl v rámci projektu Sinopsis, se kterým HlídacíPes.org spolupracuje.

Tato kauza, tak jako některá dřívější svědectví, ukazuje na existenci rozsáhlé sítě spolupracovníků a agentů, jejichž operace zasahují na území cizích států.

Díky této síti dokážou čínské orgány zjistit podrobné informace o politických i soukromých aktivitách místních čínských komunit a jejich jednotlivých členů. Primárním cílem operací, na nichž se Eric podílel, byli disidenti a kritici režimu.

Zahraniční operace provádí rozsáhlý aparát řízený přímo Státní radou a vedením Komunistické strany Číny prostřednictvím ministerstev veřejné a státní bezpečnosti. Jeho významným článkem je dále Oddělení práce na jednotné frontě, které má na starosti právě Číňany v zahraničí a jehož aktivity byly již detailně popsány.

Přinuceni ke spolupráci

Sám Eric se stal agentem pod nátlakem, podobně jako mnozí čeští disidenti v minulosti – jako student se podle vlastních slov zapojil do aktivit prodemokratické organizace sídlící ve Spojených státech amerických, označované jako Sociálně-demokratická strana Číny. V roce konání Letních olympijských her v Pekingu (2008) jej zatkla policie a přinutila jej ke spolupráci.

Zpočátku bylo jeho úkolem podávat zprávy o fungování organizace a jejích členech. Později však byl zapojen do zahraničních akcí cílících na konkrétní disidenty žijící v emigraci. Jeho působení se přesunulo do jihovýchodní Asie a v rámci několika operací bylo jeho úkolem navázat kontakt s vytipovanými disidenty, spřátelit se s nimi a pokusit se je vylákat do Kambodži nebo Laosu, kde by je čínská policie mohla zatknout a vrátit do Číny.

V reportáži jsou popsány příběhy tří disidentů. Jedním z nich je i poměrně známý karikaturista Remon Wang, občanským jménem Wang Li-ming, vystupující na sociálních sítích pod pseudonymem Rebel Pepper.

Satirika, který ve svých kresbách s oblibou karikuje čínského vůdce Si Ťin-pchinga a kvůli vlastní bezpečnosti i s rodinou už roky žije ve Spojených státech, se čínské tajné služby pokusily prostřednictvím Erica nalákat do Kambodži.

Pro nastrčenou čínskou realitní firmu tam nejprve navrhoval logo, později dostal nabídku na dobře placené místo kreativního ředitele společnosti. To nakonec po rodinné poradě odmítl a až nyní díky reportáži získal důkazy, že se jednalo o past a v Kambodži by mu hrozilo zatčení.

Další postavou reportáže je v Austrálii žijící aktivista, vystupující jako Edwin Yin, který proslul tvorbou videí o Si Ťin-pchingovi a jeho rodině. Také jeho se Eric podle zadání svých nadřízených pokusil neúspěšně vylákat do jihovýchodní Asie.

Čínská policie přitom použila nátlaku a zkoušela proti němu využít i jeho přítelkyni. Ta v době, kdy byla těhotná, dostala zprávu od rodičů z Číny, že otec prodělal infarkt a že má co nejrychleji přijet. Doma však zjistila, že to byla léčka. Policie na ni při výslechu tlačila, aby o Yinovi poskytovala informace, nebo s ním alespoň přerušila styky a šla na potrat.

Nešťastná náhoda?

Třetí disident, Chua Jung, se osobně v reportáži neobjevuje, protože v době natáčení byl už po smrti. Při jedné vyjížďce na seakajaku poblíž kanadského Vancouveru se utopil v moři. Reportáž přitom, byť bez přímých důkazů, naznačuje, že to nemusela být prostá nehoda. Chua Jung byl v roce 2017 zatčen v Pekingu a později se mu podařilo uprchnout do Thajska.

Eric nyní v reportáži předložil důkazy o tom, že aktivistu řadu let sledovaly čínské tajné služby. Kvůli tomu dokonce v roce 2022 přesídlil z Thajska do Kanady, ale jen pár měsíců poté za nejasných okolností zahynul.

Jeho složka zahrnuje detailní informace o jeho každodenních aktivitách a kontaktech. Oslovený bývalý důstojník kanadské zpravodajské služby Dan Stanton připustil, že materiály, které o něm čínský aparát nasbíral, jsou natolik podrobné, že vyvolávají určitá podezření.

V síti čínského aparátu

Osobní příběhy zachycené v reportáži umožňují nahlédnout do zahraničních aktivit čínských tajných služeb na území cizích států, o nichž se již delší dobu objevují zprávy. Některé kauzy se řešily i na diplomatické úrovni.

Laura Harthová z organizace Safeguard Defenders připomíná, že už v roce 2014 došlo k diplomatické roztržce mezi ČLR a Austrálií kvůli nuceným návratům čínských občanů z území Austrálie.

Během rozsáhlých kampaní známých pod názvy Fox Hunt („hon na lišku“) a Sky Net se podle ní mezi lety 2014–2023 do Číny nedobrovolně vrátilo celkem asi 12 tisíc lidí. Pouze z Austrálie bylo po roce 2014 nezákonně navráceno do ČLR 16 lidí, ke čtyřem těmto incidentům došlo v roce 2023.

Jedná se o lidi, kteří jsou v Číně obviněni nejčastěji z finanční kriminality, podvodů nebo zpronevěry, v některých případech však tato obvinění mohou být vykonstruovaná. Podobnému obvinění čelí v Austrálii i zmiňovaný Edwin Yin.

I kdyby se však lidé těchto zločinů dopustili, není přípustné, aby je čínské orgány odvážely tajně, pod nátlakem a bez vědomí australských orgánů. Extradice do Číny je přitom z většiny demokratických zemí s ohledem na tamní režim nepravděpodobná.

Po roce 2019 s navracením „uprchlíků“ z Austrálie pomáhala čínská ambasáda a konzuláty, i přesto tyto případy Laura Harthová považuje za „očividné narušení australské suverenity.“ To je i případ devětapadesátileté ženy čínského původu žijící v Austrálii.

Australská federální policie umožnila čínské policii vstoupit na území a promluvit si s touto ženou. Čínská policie ji však následně eskortovala zpět do Číny k soudnímu řízení, čímž zásadně porušila čínsko-australské policejní protokoly.

Odhalení této kauzy vyvolalo tento týden pobouření mezi australskými politiky. Senátoři Paterson a Shoebridge kritizují australskou policii za její spolupráci s Čínou:

„(Policie) by byla velmi naivní, kdyby si myslela, že může věřit ministerstvu veřejné bezpečnosti nebo jakémukoli jinému orgánu Komunistické strany Číny, že dodrží závazky při působení v Austrálii. (…) Pokud je to tak, že se mohou pohybovat po Austrálii a sami se stýkat s australskými obyvateli, je to velmi vážná věc.“

Mluvčí australské policie k tomu uvedl, že policisté vždy jednali pouze v souladu se zákony. Bývalý vedoucí kanceláře FBI v Pekingu Holden Triplett však kritizoval, že americké, australské či kanadské úřady v tomto ohledu zaspaly, když umožnily čínským orgánům provádět tyto operace na území svých států. Číně tento přístup umožnil postupně si v zahraničí vybudovat zpravodajské sítě k realizaci specifických cílů.

Represe čínského státu tak překračuje hranice ČLR a zasahuje do života příslušníkům čínských komunit po celém světě. Nemusí přitom jít přímo o tajné policejní stanice, o nichž se před časem diskutovalo v médiích, ale spíš o sofistikovanou síť agentů a spolupracovníků. Ta je založená na online i offline dohledu uvnitř samotných komunit a místních organizací řízených prostřednictvím Oddělení práce na jednotné frontě, například v podobě krajanských nebo studentských spolků.