Víme, že vás reklamy otravují, můžete nezávislou žurnalistiku podpořit i jinak, například prostřednictvím systému Darujeme.cz.
Čínský velvyslanec v OSN Čang Ťün. Foto: Profimedia
,

Čína je spojenec, který v krizi couvne. Vsadit na Peking místo Tchaj-wanu se Ukrajině nevyplatilo

Jen několik málo dní po ruském vpádu na Ukrajinu se nejvyšší budova na Tchaj-wanu – ikonický mrakodrap Tchaj-pej 101 – rozzářila barvami ukrajinské státní vlajky. Následovala významná finanční pomoc Ukrajině i jejím sousedům, která pokračuje dodnes. Tchajwansko-ukrajinské vztahy přitom byly dlouho složité. Teď se Tchaj-wan obrovskou vlnou solidarity s napadenou zemí snaží svým dlouhodobým spojencům připomenout, že může být sám cílem čínské invaze.

Od počátku ruské invaze uběhly již bezmála čtyři měsíce, avšak vysoká vlna solidarity, která se bezprostředně po zahájení konfliktu v tchajwanské společnosti zvedla, zatím nepolevuje. Tchajwanci bránící se Ukrajince podporují prostřednictvím fundraisingových kampaní pořádaných neziskovou organizací Taiwan Stands with Ukraine či přímo tchajwanskou vládou.

Tchajwanské peníze i do Česka

Ta pak vybrané částky zasílá nejen do postižených oblastí na Ukrajině, ale také je přerozděluje mezi sousední země, které se nyní vyrovnávají s náporem ukrajinských občanů prchajících před hrůzami války. Část těchto peněz byla poukázaná i do České republiky, kde byly využity na pomoc uprchlíkům, kteří našli azyl na českém území.

Kromě peněz Tchajwanci posílají také humanitární pomoc ve formě předmětů denní potřeby, například dětské příkrmy či spací pytle. Ačkoliv jsou mezi oběma zeměmi jasné historické a geografické rozdíly, jedno mají společné. Tchaj-wan stejně jako Ukrajina čelí aktuálním, stupňujícím se hrozbám ze strany autoritářského a nesrovnatelně silnějšího souseda, a proto není divu, že Tchajwanci vůči ruské agresi nezůstávají chladní.


Text Markéty Záhumenské vznikl v rámci projektu Sinopsis, se kterým HlídacíPes.org spolupracuje.


Z historického pohledu by však vztahy mezi Ukrajinou a Tchaj-wanem jako chladné popsat určitě šlo. Ačkoliv se vzájemná bilaterální spolupráce datuje již od roku 1992, jedná se pouze o vztahy neoficiální, na Tchaj-wanu nebyl doposud otevřen ukrajinský zastupitelský úřad. Tchaj-wan nemá v Kyjevě ani svou hospodářskou a kulturní kancelář a veškeré konzulární procesy probíhají prostřednictvím Tchajpejské kanceláře v Moskvě. Tato pravomoc však byla 26. února, v důsledku vypuknutí války na Ukrajině, přenesena na zastupitelský úřad ve Varšavě.

Po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 se tchajwanská vláda začala aktivně zasazovat o budování vztahů s nově samostatnou Ukrajinou. V lednu následujícího roku Ukrajinu navštívil tehdejší náměstek ministra zahraničí Ťiang Siao-jen, a to s cílem navázat oficiální diplomatické styky, vzájemnou hospodářskou a obchodní výměnu a vědeckotechnickou spolupráci. Načasování této návštěvy však nebylo úplně šťastné, neboť právě v tomto období se diplomatické vztahy s Ukrajinou pokoušela navázat i Čínská lidová republika. Ta ve svých snahách na rozdíl od Tchaj-wanu uspěla.

Po prvotním neúspěšném pokusu se Ťiang Siao-jen v dubnu téhož roku vydal na Ukrajinu podruhé, nicméně místo navázání vzájemné spolupráce se dočkal především ostrých protestů ze strany čínského zastupitelství. Jü Čen-čchi, chargé d’affaires Čínské lidové republiky na Ukrajině, si okamžitě domluvil schůzku s tehdejším prvním náměstkem ukrajinského ministra zahraničí Mykolou a požádal ukrajinskou stranu, aby se striktně řídila „Komuniké o založení diplomatických vztahů mezi ČLR a Ukrajinou“.

I přes tento nepříliš zdařilý začátek si však Ukrajina a Tchaj-wan postupně vybudovaly fungující síť neformálních vztahů. Do poloviny roku 1996 Tchaj-wan navštívili ukrajinský ministr školství, zdravotnictví, lehkého průmyslu a ekonomiky, náměstci pro ekonomiku a kulturu, místopředseda parlamentu a předseda Asociace zahraničního obchodu. Vedle politického dialogu se rozvíjela i kulturní spolupráce, meziuniverzitní výměna a kooperace v oblasti vědy a výzkumu.

Spojenec, který v krizi couvne

Šance k prohloubení vztahů přišla v srpnu roku 1996, kdy Ukrajinu navštívil tchajwanský viceprezident a premiér Lien Čan, který přijel na soukromé pozvání Kyjevské univerzity, aby převzal její čestný doktorát. Lien Čan se na Ukrajině setkal s prezidentem Leonidem Kučmou, předsedou vlády, oběma místopředsedy vlády, místopředsedou parlamentu a starostou Kyjeva. Účelem těchto setkání byla opět především snaha o oficiální uznání Tchaj-wanu jako diplomatického spojence Ukrajiny.

Na čínské straně to však vzbudilo silnou vlnu nevole. Peking proti návštěvě protestoval například zrušením programu početné čínské delegace chystající se na Ukrajinu, odvoláním setkání s ukrajinskou vojenskou delegací či odmítnutím účasti čínských diplomatů na recepci k oslavě výročí vzniku samostatného státu. Návrh na navázání formálních ukrajinsko-tchajwanských vztahů byl nakonec zamítnut.

Kyjev prostřednictvím ministra zahraničí ujistil Peking o své loajalitě: „Ukrajina považuje Tchaj-wan za nedílnou součást Číny“. Tchajwanská diplomacie se tak opět setkala s neúspěchem. Ukrajina pak stejně jako mnoho dalších zemí zaujala vůči Tchaj-wanu ambivalentní postoj, kdy s ostrovem i nadále udržuje neformální vztahy, avšak zároveň uznává „politiku jedné Číny“.

Příklon k Číně Ukrajina v roce 2013 stvrdila uzavřením dohody, na základě které se Čína zavázala poskytnout Ukrajině ochranný jaderný deštník v případě invaze. Čínský prezident Si Ťin-pching v dokumentu slíbil, že čínské jaderné síly ochrání Ukrajinu před jadernými hrozbami. Dvoustranná smlouva označila oba státy za „strategické partnery“.

Současná válka na Ukrajině poskytla příležitost k tomu toto „strategické partnerství“ otestovat a ukázalo se, že Čína svému slibu nedostála. Nejen že nereagovala na hrozby použití nukleárních zbraní, které krátce po zahájení invaze vyslovil Vladimir Putin, ale také se zdržela hlasování ve Valném shromáždění OSN o přijetí rezoluce odsuzující ruskou agresi na Ukrajině.

V důsledku výše popsaných diplomatických neúspěchů byly na přelomu století vztahy mezi Ukrajinou a Tchaj-wanem na čas zmrazeny. Ke sporadickým kontaktům však pak přece jen čas od času docházelo. Lze zmínit například návštěvu bývalého ukrajinského prezidenta Leonida Kravčuka, který se v roce 2001 setkal s prezidentem Čchen Šuej-pienem.

Důležitá byla také cesta, kterou v prosinci 2005 na pozvání člena Nejvyšší rady (ukrajinského parlamentu) podnikl zástupce vedoucího prezidentské kanceláře Chuang Č‘-fang. Dne 17. února 2014 na Tchaj-wan přicestovala delegace Ministerstva zahraničních věcí Ukrajiny. V Tchaj-čungu se její účastníci setkali s místostarostou Cchaj Ping-kchunem a při té příležitosti rovněž navštívili místní kulturní a vzdělávací zařízení.

Slabý vzájemný obchod

V roce 2005 byl bilaterální obchod mezi Tchaj-wanem a Ukrajinou vyčíslen přibližně na 300 milionů amerických dolarů. Tchaj-wan na Ukrajinu vyváží především informační a telekomunikační zařízení, elektronické součástky, ocel a automobilové komponenty. Naopak mezi hlavní dovozní artikly z Ukrajiny na Tchaj-wan patří chemické látky, ropa, kovy (hliník, železo, ocel, zinek) a zemědělské produkty.

V březnu roku 2007 založilo Sdružení pro rozvoj zahraničního obchodu Čínské republiky (Tchaj-wanu) v Kyjevě Taiwan Trade Center. Kvůli oboustranné absenci oficiálních zastupitelských kanceláří je však budování obchodních vztahů a rozšiřování společného trhu komplikované, což vede k přirozenému snižování objemu obchodu.

V roce 2013 se vzájemná obchodní výměna vyšplhala na 363 milionů dolarů, v následujících letech však začal objem obchodu výrazně klesat. V roce 2019 se konečná částka pohybovala kolem 278 milionů dolarů, o rok později dokonce klesla na necelých 221 milionů. V loňském roce vzájemný obchod mezi Tchaj-wanem a Ukrajinou sice opět vzrostl, a to na 327 milionů dolarů, k dubnu letošního roku však vzájemná obchodní výměna spadla na pouhých 29,6 milionu USD. Jedná se o částku za jednu třetinu kalendářního roku, i tak je ale zřejmé, že válka na Ukrajině se podepsala i na ekonomických vztazích s Tchaj-wanem.

Z uvedených čísel je zřejmé, že vzájemný obchod není příliš rozvinutý. To ilustruje i fakt, že náměstek ministra hospodářství Čchen Čeng-čchi krátce po zahájení ruské invaze prohlásil, že není třeba se obávat dopadu války na dodávky energie či dovoz sóji, pšenice a kukuřice z Ukrajiny na Tchaj-wan, neboť celkový bilaterální obchod s Ukrajinou činí méně než 1 % tchajwanského zahraničního obchodu. Totéž platí i pro obchod s Ruskem.

Tchajwanská vlna solidarity

I přes nepříliš těsné vztahy se však Tchaj-wan za Ukrajinu po ruské invazi postavil. Poté, co Rusko v únoru letošního roku napadlo Ukrajinu, tchajwanské Ministerstvo zahraničních věcí tuto agresi okamžitě ostře odsoudilo. Stejně reagovala i prezidentka Cchaj Jing-wen.

Ve svém projevu u příležitosti otevření testovacího zařízení pro domácí námořní plavidla, který den po vypuknutí invaze přednesla na National Cheng Kung University, komentovala situaci na Ukrajině slovy: „Důrazně odsuzujeme ruskou invazi na Ukrajinu, která porušuje ukrajinskou suverenitu a narušuje mír a stabilitu jak v daném regionu, tak i po celém světě.“

Kromě formálního odsouzení ruské agrese také Tchaj-wan den poté oficiálně oznámil uvalení sankcí na Ruskou federaci. Konkrétně se jedná o omezení vývozu polovodičů v celkové hodnotě 20 milionů dolarů a blokádu ruských bank v mezinárodním platebním systému SWIFT. V dubnu pak byly navíc ekonomické sankce zpřísněny. Tchaj-wan uveřejnil seznam 57 „hi-tech“ produktů, které lze použít nejen pro civilní, ale i pro vojenské účely, a proto jejich vývoz do Ruska zakázal.

Tchajwanci vůči napadené Ukrajině projevili obrovskou míru solidarity. Od začátku invaze se ve fundraisingových kampaních vybralo několik desítek milionů dolarů a veřejné sbírky jsou organizovány i nadále. Část peněz z Tchaj-wanu putovala přímo do zasažených oblastí na Ukrajině a další částky pak byly zaslány do sousedních států Ukrajiny, aby místním vládám pomohly zmírnit výdaje spojené s přílivem ukrajinských uprchlíků.

Tchaj-wan poskytl Ukrajině a jejím sousedním státům humanitární pomoc v několika krocích. Již 7. března bylo zasláno 3,5 milionu USD do Polska, které v prvních dnech invaze přijalo nejvyšší počet uprchlíků. V následujícím týdnu, a to konkrétně 15. března, zaslalo Ministerstvo zahraničních věcí do Evropy finanční prostředky v celkové výši 11,5 milionu USD; 6,5 milionu USD obdrželo opět Polsko, 1,5 milionu USD dostaly Slovensko, Česká republika a Maďarsko a 500 000 USD Litva.

Na začátku dubna pak Tchaj-wan předal druhou várku finanční pomoci v celkové výši 11,5 milionu USD, která opět putovala do zemí blízkých Ukrajině, tedy na Slovensko, do České republiky, Maďarska a Litvy. Dále pak Tchaj-wan poskytl další jednotlivé dary ve výši jednoho milionu USD pro Slovensko, Českou republiku, Litvu, Lotyšsko a Estonsko.

Kromě peněžních darů se s pomocí veřejnosti podařilo shromáždit i více než 31 000 beden s věcnými dary v celkové hmotnosti 650 tun. Dvanáct zásilek bylo 17. března odesláno na Slovensko a další přistály v Polsku. Bratislava navíc obdržela dalších 250 000 USD na pomoc s integrací Ukrajinců prchajících před válkou.

Čekání na další invazi?

Tchajwanská veřejnost soucit s válkou zasaženými obyvateli Ukrajiny projevila i prostřednictvím rozsáhlých protiválečných protestů. Stovky aktivistů z řad Tchajwanců, Ukrajinců a dalších národů v uplynulých třech měsících již několikrát pochodovaly Tchaj-pejí a dalšími městy, aby vyjádřily svůj nesouhlas s právě probíhající válkou. Po uveřejnění otřesných svědectvích o masakru v Buči pak ukrajinští občané žijící na Tchaj-wanu a jejich příznivci uspořádali demonstraci na protest proti krutostem páchaným ruskou armádou na ukrajinských občanech.

Od vypuknutí invaze také každý den probíhají demonstrace před Moskevskou zastupitelskou kanceláří v Tchaj-peji. Kromě protestů byly za účelem finanční podpory Ukrajiny zorganizovány také různé kulturní akce, kde se účastníci mohli seznámit s ukrajinskou kulturou a zvyky. Proběhla například akce Vyschyvanka piknik, ukrajinský stánek byl také přítomen na Evropském festivalu pořádaném u příležitosti oslav Dne Evropy.

Vedle zjevně upřímného soucitu a snahy pomoci Ukrajině zasažené válkou však za poskytnutou humanitární pomocí Tchajwanců stojí i jejich vlastní obavy z hrozící čínské invaze. A naděje, že v případě invaze spojenci Tchaj-wanu pomůžou.

Podobně lze interpretovat i způsob, jakým vláda Tchaj-wanu rozdělila peníze vybrané ve fundraisingových kampaních. Poslala je svým v současnosti nejspolehlivějším partnerům, tedy například Litvě, Polsku anebo Česku.

Líbil se vám tento text?

Podpořte nás prostřednictvím Darujme nebo převodem pomocí QR kódu

Moc děkujeme za podporu!

QR kód
Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Podpořte novináře
Nebyl vložen žádný komentář
Přidávání komentářů není povoleno