Víme, že vás reklamy otravují, můžete nezávislou žurnalistiku podpořit i jinak, například prostřednictvím systému Darujeme.cz.
Pandemie koronaviru prohloubí nerovnosti ve vzdělávání. Ilustrační foto. Autor: Stanislav Heloňa/ MAFRA/ Profimedia
,

Chudší prostředí na žáky těžce dopadá, segregace romských dětí trvá. Prohrávají na tom všichni

Úspěch ve vzdělávání v Česku silně závisí na tom, v kterém regionu se dítě narodí a jaké sociální postavení mají jeho rodiče. Děti z chudšího prostředí v ČR zaostávají více než v některých postkomunistických zemích (Estonsko nebo Polsko) s lepšími celkovými výsledky. České školy se navíc svými výsledky i podmínkami mezi sebou obrovsky liší.

Detailně stav vzdělávání v Česku – včetně přímých i nepřímých dopadů a vlivů na ekonomiku celého Česka nejen v kontextu pandemie koronaviru – rozebírá nová studie sociologa Daniela Prokopa (PAQ Research) a Nadace České spořitelny.

Zlepšení výsledků znevýhodněných dětí je podle ní jedna z nejvýnosnějších investic, které může ČR udělat. „Více vzdělaní lidé nejen přispívají více do ekonomiky, ale také se u nich zvyšuje šance, že dobrého vzdělání dosáhnou jejich děti. Ekonomicky efektivní může být například podpora předškolního vzdělání a omezení předčasných odchodů ze základních a středních škol,“ píše Daniel Prokop.

Jak dále upozorňuje, postupně se rozevírají nůžky jak ve vzdělávání, tak v přístupu k němu: „Ne každé dítě má stejnou šanci naplnit svůj potenciál. Dítě narozené ve špatném místě nebo do znevýhodněné rodiny nemá stejnou startovní čáru a má tedy delší cestu, aby v životě mohlo uspět.“

Studie zdůrazňuje, že v Česku neexistuje funkční a propojený systému pomoci ohroženým rodinám zahrnující sociální, zdravotní a vzdělávací systém. Nedostatečný je i počet školních psychologů, posílení počtu asistentů, pomoc cizincům (s jiným mateřským jazykem nežli češtinou), doučování, podpora v pořízení školních pomůcek a podobně. Služby státu jsou v tomto směru poddimenzované (zejména regionálně) a nedostatečné, ve většině regionů chybí i finančně dostupné formy předškolní péče.

„Předškolní péče má přitom pozitivní vliv na školní úspěšnost, čtenářské a matematické dovednosti žáků a přispívá k redukci problémů, které vznikají v rodinách, které pochází ze znevýhodňujícího prostředí,“ vysvětluje studie, která vychází jak z existujících dat, tak vlastních nových analýz a sociologických šetření, mezinárodního srovnání či údajů České školní inspekce.

Vztah dosaženého vzdělání a ekonomického, sociálního
a lidského/kulturního kapitálu mladých Čechů (věk 26 až 45 let).

ZDROJ: Studie Nerovnosti ve vzdělávání jako zdroj neefektivity. Se svolením autorů analýzy: PAQ Research (D. Prokop, V. Korbel, T. Dvořák, L. Marková, D. Gardošíková), think-tank IDEA (J. Grossmann, V. Korbel, D. Münich, J. Krajčová)

Jak z grafu plyne, čím vyšší vzdělání, tím má jednotlivec prokazatelně vyšší všechny typy kapitálů a vyšší postavení ve společnosti. To platí i v rámci mladší generace (26–45 let), která studovala po roce 1989.

Průměrný příslušník této generace má při zisku VŠ vzdělání například 70% pravděpodobnost, že dosáhne nadprůměrného příjmu. Při středoškolském vzdělání bez maturity je tato pravděpodobnost u průměrného mladého Čecha ani ne poloviční. A to vše při očištění vlivu dalších faktorů (pohlaví, region, vzdělání rodičů atd.), které mohou ovlivnit výši příjmu

Ze studie dále vybíráme:

• Vzdělávání je v Česku často nástrojem reprodukce chudoby a nerovností mezi generacemi.

• V počtu žáků s nízkou gramotností jsme na tom hůře než některé postkomunistické státy (Polsko, Estonsko, Slovinsko) a situace dlouhodobě stagnuje. Takřka 30 % žáků základních škol (ZŠ) v Česku dosahuje velmi nízké úrovně čtenářské a matematické gramotnosti v PISA (Programme for International Student Assessment).

• Vzdělávací neúspěšnost (předčasné odchody ze vzdělání, propadání, absence) v regionech závisí silně na rozšíření exekucí a bytové nouze v rodinách, které jsou destabilizující. Tyto faktory vedou ke změnám škol, vyššímu stresu a horšímu prostředí výchovy. Exekvovanost rodičů v obcích s rozšířenou působností (ORP) vysvětluje 46 % vzdělávací neúspěšnosti v těchto obcích.

• Nedokončování středních škol nejvíce postihuje regiony Karlovarského a Ústeckého kraje (a v čase zde roste). Střední školu (SŠ) nedokončí šestina mladých lidí a toto číslo v čase stoupá.

• Nekvalitní a nestabilní bydlení přímo souvisí s problémy dětí ve škole. Děti z chudého prostředí mají dvakrát až třikrát větší šanci, že budou mít problémy ve škole, pokud se hodně stěhují či bydlí na ubytovnách nebo v azylových domech.

• Začlenění znevýhodněných dětí do základního školství stejně jako v zahraničí souvisí s předškolní výchovou. Děti z lokalit ohrožených sociálním vyloučením mají více než dvakrát vyšší šanci, že se začlení do standardní (nikoli speciální) ZŠ, pokud chodí alespoň dva roky do školky.

Česko stále segreguje romské děti – v některých obcích cíleně, v jiných ignorováním tohoto problému a tichou shodou lokálních aktérů. ČR má 80 segregovaných škol s převahou romských dětí. Okolo třetiny z problémových obcí aktivně segreguje děti například určováním spádových oblastí. Další polovina segregaci nebrání.

• Zlepšení kompetencí nejslabších žáků může v průměru každý rok ČR přinést 18 mld. Kč v příštích 80 letech. Jak ukazuje ekonomická modelace různých scénářů, většina výnosů je nicméně dlouhodobých a patrných až po roce 2050.

• Žák, který dokončí alespoň SŠ, odvede za svůj život do veřejných rozpočtů v průměru o 2,3 – 2,8 milionu Kč víc než žák pouze se základním vzděláním. Když průměrné náklady programů na snížení předčasných odchodů jsou 50 000 Kč na žáka na rok, pak vzhledem k vysokým výnosům z dokončení SŠ stačí, když program pomůže dokončit SŠ alespoň dvěma až čtyřem procentům účastníků.

• Český stát za každou investovanou korunu do programů včasné péče dostane zpět 3–4 Kč. Tyto výsledky odhaduje model, který předpokládá, že program trvá dva roky a má náklady 50–100000 Kč na žáka za rok, což se přibližné rovná nákladům předškolního vzdělávání v ČR.

Pandemie koronaviru prohloubí nerovnosti ve vzdělávání, protože děti z horších socioekonomických poměrů měly horší přístup k technice i slabší podporu v rodině. 12 % dětí z rodin s nižším vzděláním oproti 6 % z rodin s vyšším vzděláním nemělo doma počítač vůbec, anebo se k němu kvůli dalším členům domácnosti prakticky nedostalo.

Karanténa a vzdělávání na dálku zvýšily konflikty v rodinách. 20–30 % rodin reportovalo zvýšení konfliktů jak rodičů s dětmi, tak mezi dětmi. Nárůst konfliktních situací nastal převážně v rodinách s dětmi na prvním stupni.

 

 

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1 000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

16 komentářů

  1. Karel napsal:

    No nevím, jak je se segregací romské komunity. Co však vím od učitelek ZŠ je to, že pokud neměli počítač, tak dostali úkoly v písemné formě. Myslím, že studie nevzala v úvahu chování a mysl našich spoluobčanů. Jsme jenom blbí gadžové. Oni využÍvají systém. Tož tak.

  2. Oskar (hanák z Hané) napsal:

    S romskými dětmi byly často potíže v tom, že je rodiče odmítali posílat do školy. Sociálními pracovníky musel často být vyvíjen nátlak, aby někteří romští rodiče plnili tuto zákonnou povinost. To si někdo opravdu myslí, že nevyužíjí možnost vymluvit se na distanční výuku,nedostupnost techniky, sítě a podobně?
    Důležité jsou totiž, pro část romské populace sociální dávky a nikoliv vzdělání. O takových případech bylo už za posledních 30 let v médiích nesčíslně zpráv i jiných pořadů. Především musí chtít samotní příslušníci romské komunity, Nikdo jim žádné překážky ke vzdělání, pokud oni sami chtějí se vzdělávat, neklade.
    Několik romských rodin, které bydlí v okolí, jsou toho dokladem, ti co posílají děti do školy, mají mnohdy potíže ve své komunitě.

    • Oskar (hanák z Hané) napsal:

      Dodávám, že se většinou segregují sami Romové.

    • A. S. Pergill napsal:

      Pro Romy je v podstatě tragédie to, že pokud se někdo z nich vyšvihne, tak musí za sebou spálit mosty k původní komunitě. Jinak ho ta stáhne zpět do původních poměrů. Pro Romy, kteří to dotáhli až na vysokou školu, to platí prakticky stoprocentně. Takže u nich nefunguje to, co fungovalo (alespoň většinově) v době našeho národního obrození u česky hovořící populace, že totiž ti, kdo se vyšvihli, táhli vzhůru celou národní komunitu.
      A celý ten problém akcentuje i skutečnost, že česká společnost (v porovnání se společností v řadě západních zemí) je jen minimálně rasistická, takže ti Romové, kteří se takto vyšvihnou, jsou českou majoritou velice rychle adoptováni a splynou s ní. Budiž tvrdě konstatováno: Segregace Romů nemá naprosto nic společného s rasismem, je to čistě reakce na pro majoritu nepřijatelné prvky jejich životního stylu.

    • petrph napsal:

      Jen taková technická poznámka, vymlouvat se na na distanční výuku, nedostupnost techniky, sítě a podobně samo o sobě nestačí protože zákonným ekvivalentem je domácí výuka z učebnice a vypracování úkolů na papír. Což si určitě každá učitelka hlídá a ty pokyny jistě nějak doručuje či doporučuje přes kontakt s rodiči.
      Jenomže, jestli ty děti neplní delší dobu ani toto, tak potom by už měly nastoupit zákonné sankce, přes sociálku, a třeba s pomocí policie a soudů (je to porušování zákona jako jiné), i třeba s možností odebrání těch dětí .
      Jenomže, pokud soudruh stát nedělá ani to (a z jakých důvodů,..), tak potom ani nemá smysl vyhazovat peníze za nějaké teoretické studie…

  3. TV napsal:

    Mne připadá, že znevýhodněné děti jsou ti, co jejich rodiče musí chodit do práce a nemají na své děti čas!! A musí vydělávat na na přechytralé a líné rodiče nechytrých dětí. Máte to Vážení nějak pomýlené. Trojitá čest těm, kteří se chovají rámcově normálně a pracují.

  4. petrph napsal:

    Což o to, studie je to hezká, ovšem dala by se vlastně psát , nebo spíše kopírovat každý rok. aniž by to mělo nějaký efekt, pokud není schopná nalézt a analyzovat ty zásadní příčiny.. Protože, pro paměť, tyto problémy řešíme – už od sametové revoluce, a bez většího úspěchu. (A to existovaly i předtím ve skryté, latentní formě)
    Ta zásadní chyba /této studie/ je v tvrzení že „.. v Česku neexistuje funkční a propojený systému pomoci ohroženým rodinám zahrnující sociální, zdravotní a vzdělávací systém.
    Ve skutečnosti ten systém existuje, jak si dovolím citovat z jedné, jiné zprávy „..Speciálně pedagogická centra (SPC) patří spolu s pedagogicko-psychologickými poradnami a středisky výchovné péče mezi školská poradenská zařízení. SPC poskytují poradenské služby žákům se zdravotním postižením a žákům se zdravotním znevýhodněním….“ a tak dále..
    Jinak řečeno, ty instituce existují, daly by se jmenovat další (nakonec své by měly odvést i neziskovky, které se dosti etablují v této oblasti). Peněz do této oblasti taky proudí dost (pokud by je někdo poctivě sečetl dohromady z různých zdrojů ), ale pokud neposkytují dostatečný efekt, tak se musejí hledat, další hlubší příčiny.
    Dejme tomu, (ať se nikdo nechytá za nos), že zkrátka řada těch mentálně postižených dětí už ani přes tuto podporu žádných nadprůměrných výsledků v životě nedosáhne-

    Takže to jediné, s čím by šlo souhlasit je vymezení „neexistuje funkční a propojený systém“ – což je ovšem obecná definice naší státní a veřejné správy jako takové. V ní totiž nefunguje efektivně vůbec nic“…:))))))

  5. A. S. Pergill napsal:

    Takže všichni budou mít nějakou vysokou školu, konec konců taková gender studia musí zvládnout i oligofrenik. Akorát nevím, jestli budeme všichni bohatí, když naprostá většina populace, která dnes pracuje a vytváří materiální hodnoty, bude jen jalově pindat.

    • ČERT napsal:

      Tady před cca 10-ti lety nebo o něco více byla tendence, prosazovaná ze strany EU, aby pokud možno maximální část populace prostě nějakého vysokoškolského vzdělání dosáhla (říkalo se tomu, tuším, „boloňský program“, či tak nějak podobně). Ale mám pocit, že už se zase od toho dost vycouvalo.
      Ale jinak, jistě, že nějaká úměra, „čím vyšší vzdělání, tím větší peníze“, to asi těžko může normálně platit nejen u nějakých Vámi zmiňovaných gender studií, ale u nějakých třeba, řekněme, humanitních studií obecně – a to se člověk může snažit být v dotyčném oboru (např. historie atd.) sakra kvalitní. Pokud není např. onen pověstný protekční spratek, kterého se někdo nějakým způsobem prostě „ujme“ a bude ho „krmit“ třeba i slušnými penězi, tak má prostě smůlu.
      Totiž čistě na samotném trhu nějaké takové „pindání“ (a teď ale to nemusím myslet špatně, může jít třeba ve skutečnosti např. o vědeckou interpretaci nějakého tématu, spojenou s nějakým studiem, koncipováním atd.), když už se člověk dostane k nějaké možnosti si tím nějak vydělat či přivydělat, je finančně hodnoceno dost nízko – níže než nějaká nepříliš kvalifikovaná, a ať už různě třeba fyzicky náročná, manuální práce, pro kterou by člověk teoreticky nepotřeboval ani základní vzdělání (píšu „teoreticky“ vzhledem k povinnosti či standardu alespoň základního vzdělání u nás).
      Tak logicky… Koho spíš nějak finančně oceníte, zaplatíte mu…? Někomu, kdo např. tady na Hlídacím psu do diskusí bude psát erudovaně o nějakém tématu, nebo někde jinde o tom bude diskutovat nebo i přednášet, či pod., bude ho to taky stát nějaké úsilí, a ne že by Vás to třeba nezajímalo…? Anebo někomu, kdo Vám, napadá mě, pomůže udělat pořádek třeba na zahradě, poseká tam třeba trávu, něco vykope, či pod…?
      Je taky pochopitelné, že dnes jsou jako dobře placené profese označováni např. někteří kvalifikovaní řemeslníci, o jejichž nedostatku či nápadném úbytku se mluví.

      • A. S. Pergill napsal:

        Profese politruka byla vždy dobře placená a plynuly z ní ještě různé další benefity. V civilu i na vojně. Podobně jako z hlásání náboženských bludů a nesmyslů.

        • ČERT napsal:

          Ale tak to ano. To bude platit, pokud jde o vzpomínaný okruh, i dnes, a možná i proto může někdy přijít, že takoví oficiálně vzdělaní lidé prosazují na veřejnosti takové už na první pohled nevzdělané či poněkud nedovzdělané kecy…

          • A. S. Pergill napsal:

            Jediný rozdíl je, že dneska se to spíš soustřeďuje pod prapor ekologie, nicméně podstata je stejná: Žvástání naprosto bezcenných nesmyslů a škodění ve velkém,.

    • Oskar (hanák z Hané) napsal:

      Tleskám.

  6. martin napsal:

    vzdelani deti neni priorita tyhle vlady.
    pritom kazda koruna vydana na vzdelani se mnohokrat vrati jak statu, tak hlavne samotnym detem.
    jenze tahle vlada vidi jen do pristich voleb a ta koruna vrazena do vzdelani se zacne vracet az za ctvrt stoleti, coz je uplne mimo horizont tyhle vlady nemehl.

  7. Josef II napsal:

    „Chudáci Romové,je mi jich líto.“Je to jak za komoušů,něco jiného mluvíme na veřejnosti a něco jiného si myslíme..A zase začíněme být připosranci.Nikdo neřekne co si myslí,aby nebyl rasista,nepřítel homosexsuálů,potrhlých žen,které si po létech vzpomenou,že byly znásilněné.K té vzdělanosti nevíte někdo o šikovném zedníkovi?

Přidávání komentářů není povoleno