Víme, že vás reklamy otravují, můžete nezávislou žurnalistiku podpořit i jinak, například prostřednictvím systému Darujeme.cz.
facebookový profil Karel Karika,

Chudoba není nemoc. Je to dědičné prokletí, říká romský politik, který dostane cenu za statečnost

ROZHOVOR. Ústecký politik romského původu Karel Karika (PRO! Ústí) převezme ve středu Cenu Františka Kriegla za občanskou statečnost. Spolu s aktivistou za práva LGBT komunity Davidem Tišerem podle Nadace Charty 77 bojují za lidská práva a rovnoprávnost a za práva Romů, bezdomovců a sociálně vyloučených.

Karel Karika loni na jaře pomohl desítkám lidí, kterým v Ústí nad Labem hrozilo, že se po nenadálém uzavření ubytoven ocitnou na ulici.

„Chudoba není nemoc. Chudoba je prokletí, chudoba je něco, co se v dnešní době dědí, a z toho bludného kruhu není cesta, není úniku,“ říká o postavení chudých lidí v rozhovoru pro HlídacíPes.org.

  • Dostal jste cenu za občanskou statečnost. Jak v dnešní době vypadá takový statečný člověk?

Ale ne. Pokud bych tu cenu měl opravdu převzít jen za to, že jsem dělal svoji práci jako statutární zástupce městského obvodu, tak bych ji nepřijal. To ocenění beru za celý svůj život, za celý svůj aktivizmus, který jsem dělal někdy od roku 1989.

  • Tak si připoměňme, o co šlo. Loni na jaře oznámily dvě ústecké ubytovny, že v podstatě z měsíce na měsíc skončí. Vy jste všem vystěhovaným pomohl z pozice místostarosty městského obvodu najít bydlení, aby nikdo neskončil na ulici. V Ústí bohužel panuje taková kultura, že se do vás hned pustily konkurenční politické strany a hnutí. Například šířily lži, že lidem dáváte městské byty. Jak na to vzpomínáte?

Ono je strašně těžké najít bydlení z ubytovny, která je něco jako poslední štace chudých lidí. Takže když jsem viděl stanovisko magistrátu, které vydalo takový pamflet na A4 o možnostech ubytování, kde jsem ale zase viděl většinu obchodníků s chudobou, tak mě to strašně rozčílilo. Takhle zubožené lidi ještě dál posílat do hlubších problémů je strašné. Oni by to nemohli nikdy zaplatit tak jako na té dosavadní ubytovně, kde jim to kryl příspěvek na bydlení a doplatek na bydlení. U obchodníků s chudobou by platili ještě víc – a ty peníze by vzali kde?

  • Na to se ptám já… Kde by je vzali?

Museli by dělat otroky za čtyřicet korun na hodinu, prostituce, šedá ekonomika, prostě tak.

  • A lichva.

Jistě, lichva. A to nemluvím o drogách a „práci“ v jejich distribuci.

Chudí lidé už nemají kam jít

  • Bavíme se o tom spolu v situaci, kdy v Ústí nad Labem platí od 1. března plošná bezdoplatková zóna. Její kritici tvrdí, že sama o sobě nefunguje a že lidi v nouzi jen dál nahání do rukou obchodníků s chudobou. Tedy že to není boj proti nim, ale proti chudým lidem.

Přesně tak. Je to podpora obchodníků s chudobou, nic jiného bezdoplatková zóna není.

  • Ale vedení magistrátu přece tvrdí, že proti obchodníkům s chudobou bojuje.

To je absurdní, na to nejsou argumenty. Argumenty jsou ty, že ti lidé se nemůžou přestěhovat jinam, to znamená, že musí zůstat na tom samém místě, kde jsou. A to znamená u obchodníků s chudobou. Anebo se k nim přistěhují, protože je někde jinde vyhodí, protože nedosáhnou na doplatek na bydlení. Obchodníci s chudobou jsou pak jediní, kteří tyto lidi ubytují, i když jsou to holobyty bez jakéhokoli standardu bydlení.

 

 

  • Může podle vás fungovat plán, že se současné koalici podaří chudé lidi vytlačit z města? 

Rozhodně ne, když se podíváme kolem sebe, už není kam se odstěhovat. A rozhodně se chudí lidé nevypaří. Argumenty magistrátu jsou takové, že je to kvůli novým lidem, kteří by se chtěli přistěhovat do Ústí nad Labem. Proto jsme to udělali, ne proti těm stávajícím, říkají. Ale opak je pravdou. Žádní noví nepřicházejí a ta restrikce je namířena jen proti chudým.

  • Existuje řešení?

Ne, pokud se opravdu nezahájí důsledná terénní sociální práce a dokud nezačneme vytvářet sociální prostupné bydlení pro tyto lidi. Rozhodně by neměla být konečná v jednom paneláku, ale měli by být rozprostřeni prostupným bydlením mezi majoritní část, jinak to prostě nemá řešení. Jinak budeme dál vytvářet ghetta.

  • Plošné opatření o bezdoplatkové zóně vyhlásilo i Kladno, tam ho ale jako nezákonné zrušil nadřízený krajský úřad. V Ústí jsou argumenty podobné, ale krajský úřad nezasáhl a soud se žalobou zatím odmítl zabývat. Čeká se na vyjádření Ústavního soudu. Proč je podle vás bezdoplatková zóna nezákonná?

Její vyhlášení je v rozporu se zákonem, který jasně říká, že opatření obecné povahy může být vyhlášeno pouze tam, kde se vyskytují nežádoucí jevy. Tedy tak, jak to bylo doposud, například v konkrétních, přesně vymezených ulicích. Je absolutní nesmysl vyhlašovat zónu na celé město, kde většina lidí žádné takové jevy ani neviděla.

  • Město pomalu začíná chápat, že jednou z cest jsou výkupy domů od soukromých majitelů, které snad přestaví na sociální bydlení. Neobáváte se, že problémy nastanou s cenami výkupu, zjednodušeně proto, že pro obchodníky s chudobou to bude poslední příležitost, jak maximalizovat své zisky?

Stoprocentně. Obchodníci s chudobou budou vždycky chtít svůj kšeft. Pokud je něco připraví o obchod z pronájmu bytů, tak to bude právě sociální bydlení. Protože v téhle konkurenci nemůžou nikdy uspět.

  • No právě, čili se budou snažit prodat městu co nejdráž. Je podle vás v tuto chvíli zaručeno, že město má nástroje na to držet cenu v mezích?

Nemůžu předjímat, jestli ano, nebo ne. Ale nemám moc důvěry v současnou vládní koalici, že bude postupovat s péčí řádného hospodáře.


Cena Františka Kriegla

Cenu Františka Kriegla uděluje Nadace Charty 77 od roku 1987. Připomíná československého komunistického politika, který v roce 1968 jako jediný nepodepsal Moskevský protokol uznávající vpád vojsk Varšavské smlouvy do ČSSR. Letošními laureáty jsou Karel Karika a David Tišer. „Jejich příběhy spojuje výrazná občanská angažovanost a osobní dávka hrdinství, kterou zapojují do svých snah za zlepšení vzájemného soužití a budování vyspělejší občanské společnosti,“ uvedla nadace. Ceny budou předány 29. května při tradiční slavnosti v pražské Trmalově vile.

Krieglovu cenu v minulosti obdržel například disident Jaroslav Šabata, někdejší předseda Senátu Petr Pithart, zpěvák Karel Kryl, starosta Kašperských Hor František Stíbal, kameraman Stanislav Milota, novinářka Petra Procházková či odvolaný šéf Státního fondu životního prostředí Libor Michálek. Loni ocenění převzal zakladatel neziskové organizace Naděje Ilja Hradecký, o rok dříve zpěvák Radek Banga.


„Musel jsem vypínat telefon“

  • V odůvodnění Ceny Františka Kriegla stojí, že jste kvůli svému angažmá čelil prudkým výlevům nenávisti. O co šlo?

Tohle bylo trošičku víc a bylo to vyhrocené. V podstatě musel jsem se odstřihnout od Facebooku, od sociálních sítí, vypínal jsem telefon vlastně už večer a zapínal až někdy dopoledne. Je to možná i dobou, která dává frustrovaným lidem víc možností vylévat svůj hněv na sociálních sítích. Jsou anonymní, jsou doma, jsou prostě za pecí a dovolí si to, co by v životě neřekli nebo nepoužili. V podstatě jsem v těch SMSkách a telefonátech slyšel tolik věcí, co jsem neslyšel za celý svůj život.

  • Co je dnes s lidmi, kterým jste loni pomohl najít ubytování?

Jsem s nimi v kontaktu pořád. Zítra jdu k jedné rodině dělat jim ještě vodu, protože to vůbec neumějí, starám se o ně vlastně do dneška.

  • Kolik jich je?

V podstatě mně teď zbyly na starost hlavně samoživitelky a asi šest rodin. Původně šlo o sedmdesát lidí. Někteří už nejsou na doplatcích, někteří se už dokonce zmátořili a jsou jen na příspěvku na bydlení, ale ne z toho důvodu, že by doplatek nepotřebovali, ale proto, že jim Úřad práce řekl, že na to nemají nárok. Jsou i hezké příběhy: paní s pěti dětmi, která žije v bytě firmy CPI a u ní je krásně vidět rozdíl na té ubytovně a teď. To je něco neporovnatelného. Má pořád čisto, má navařeno, děti jsou spokojené, to se nedá vůbec porovnat. Na ubytovně je žraly štěnice, neměli co jíst, všechno jen a jen proto, aby zaplatili těch třináct nebo třináct a půl tisíce za jednu místnost, co měli. Teď mají 3+1, platí polovinu a mají se úplně jinak. Na nich je ukázkově vidět, že to jde.

  • Jak se vám firmu CPI, velkého majitele bytového fondu, podařilo přesvědčit, aby do toho šli?

Problém byl v tom, že se s nimi na magistrátu vůbec nechtěli bavit. Byli tam dvakrát, co vím, a podruhé, když tam přišli, tak je vlastně vyhodili. Já jsem s nimi měl naprosto korektní vztah. Sešli jsme se asi třikrát a napotřetí jsme se domluvili. Dohoda zněla, že se naše sociálka jako městského obvodu zaručí za nějaké obyvatele z ubytovny, oni je ubytují. Nepožadovali, aby ten člověk pracoval, což je jinak jejich podmínka, nebo aby měl vlastně vstupní částku připravenou. Stačilo, že jim sociálka řekla, že jim vstupní kapitál vyřídí, což byl jeden nájem a jedna kauce. Na základě těchto podmínek jsme mohli ubytovat minimálně dvacet rodin.

  • Ta cesta je obtížná hlavně proto, že při posuzování neexistuje žádný paušál. Může fungovat dál?

Myslím si, že ano. A že právě spolupráce města s velkými vlastníky těch bytových fondů je cesta, jak se z téhle situace dostat. Ale samozřejmě v tom musí hrát hlavní úlohu magistrát, který bude mít vůli spolupracovat a bude se za lidi zaručovat. A to opravdu nejde paušálně, je to zase o prostupném bydlení, kde vidíme rodinu, která se o sebe umí postarat, jenom potřebuje šanci. Tak proč jim ji nedat? Mně pomáhaly dvě sociální pracovnice na mém městském obvodě, které jsou úžasné, svou práci dělají od srdce a rozumí tomu. Kdežto na magistrátu na sociálce se ze sociálních pracovnic staly úřednice. Je toho prostě na ně strašně moc, což je špatné, protože takový úředník potom těm lidem nemůže vůbec rozumět. Chudoba není nemoc. Chudoba je prokletí, chudoba je něco, co se v dnešní době dědí a z toho bludného kruhu není cesta, není úniku.

  • Věříte na teorii romských elit, ke kterým budou mladí Romové vzhlížet? 

Ne, vůbec si nemyslím, že je to správná cesta.

  • Fedor Gál mi před časem v rozhovoru řekl následující věty, které mě popravdě od něho nejprve trochu zaskočily. „Vůbec si nemyslím, že být příslušníkem romských elit něco zásadního znamená. Vymrštit se z romské komunity mezi elity znamená, že ti lidé podléhají stejným vábničkám a pokušením jako kdokoli jiný. Zažil jsem tolik romských lídrů, kteří se zhovadili, že se mi to ani nechce vyjmenovávat.“

Mluví mi z duše, protože já si myslím úplně to samé. Dneska se mladí Romové často zhlíží právě v drogových mafiánech, obchodnících s chudobou, protože jezdí v krásných autech, mají na sobě plno zlata. Prostě vajdové a taková ta starší elita, která měla kdysi přirozenou autoritu, to se úplně vytratilo. Vytratila se víra v Boha. Všechno je pryč. Ty komunity teď žijí tak, že tam vládne pětadvacetiletý kluk, který má pod sebou dealerství. Jinak co se týká drog v těch nejproblémovějších lokalitách, Romové nejsou klientelou, konzumenty, protože na ty drogy nemají.

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

6 komentářů

  1. Petr Kaminsky napsal:

    1) Korektura: „vyděl“. 2) Tak jak ty Romy teda motivovat? Budeme je v brzke budoucnosti potrebovat, aby spolufinancovali prebujely socialni stat. Nemuzeme si dovolit, aby byli jen prijemci davek. 3) Jak z kruhu chudoby ven? Tuto generaci uz nezachranime, ale s tou pristi by se dalo neco delat. Deti by bylo treba vytahnout z prostredi, kde dostavaji tenhle negativni zivotni vzor.

  2. ČERT napsal:

    „…za práva Romů, bezdomovců a sociálně vyloučených“… Je docela fascinující, jak se někdy etnické/národnostní skupiny hážou do jednoho pytle s nějakými principiálně úplně jinými skupinami, i když ty ostatní skupiny s tím dotyčným etnikem mohou nějak splývat nebo se mu přibližovat. Tak co, ono to má u nás už nějakou tradici. Když tu byli Němci a Maďaři „hozeni do jednoho pytle“ se zrádci a kolaboranty, tak proč by zřejmě nemohli být Romové „hozeni do jednoho pytle“ s bezdomovci a sociálně vyloučenými…(???)

  3. petrph napsal:

    Jak se dá dočíst až skoro v závěru, tak činnost pana Kariky je jistě chválihodná a to vyznamenání si třeba zasluhuje. V čem je ovšem potíž, při bližší analýze, je že tato pomoc vůči romské populaci je ryze individuální – v závěru se píše že „..Na základě těchto podmínek jsme mohli ubytovat minimálně dvacet rodin.“.. Když se podíváme na podobný projekt v Brně.. „Rapid Rehousing“, šlo zde o 50 romských rodin.. (přičemž náklady, jak finanční tak lidské a organizační byly vysoké).
    Jenomže – počet Romů se u nás odhaduje na 120.000, z nichž (jak se rovněž přiznává) zhruba polovina žije v sociálním vyloučení.. Z tohoto pohledu je snad patrné, že podobné projekty vlastně vůbec špatnou situaci romské komunisty neřeší.. Z demografického výzkumu (pokud by se jím někdo seriozně zabýval a mohl ho svobodně publikovat), by možná vyplynul jednoduchý fakt – že několikanásobně více těch Romů v sociálním vyloučení neustále přibývá, než kolika může společnost touto náročnou cestou poskytovat (a to pouze) šanci k začlenění . Takže situace se bude i takto – nadále zhoršovat..

    • Frenki Hunter napsal:

      A co řešení, to nemáte? To, jak to je, víme všichni desítky let. To, proč to tak je, také. Ale když se tento stav reálně popíše, tak se ty reálné názory okamžitě vyfiltrují. Jako tady, mně. Pokolikáté už?! Cenzůra není povolena, redakce. Dodržujte naši Ústavu, prosím. Jakékoliv možné porušení zákona řeší přece kompetentní orgány, a to vy nejste.
      Proč si nikdy nestěžují například další menšiny? Například velmi početná vietnamská komunita? Proč? Proč tato komunita je velmi pracovitá a jejich děti navštěvují řádně školní docházku? Nikde nestojí fronty na sociální dávky, nikde neobtěžují svým vystupováním ani na úřadech, ani ve svém soukromí. Potom je zcela logické, že ti Vietnamci dodržují naše zákony a nemají problém se zařadit do společnosti. Nikde neslyším o desítkách, či dokonce stovkách vietnamských neziskovek, oproti těm „romským“. I Vietnamci jsou „sví“ a lpí na vlastních historicky kulturních tradicích. Kterými nás ale neobtěžují. Chyba není v systému, chyba je v konkrétních lidech a v tomto konkrétním „romském“ etniku. Jiná etnika problém nemají a nedělají.
      Ve svém neotištěném příspěvku jsem mimo jiné uvedl, že vídám pár mladých lidí s tělesným handicapem, oba jsou v podtatě vozíčkáři, kteří se naštěstí umí jakž takž přesunout pomalu i s pomocí francouzských holí. Mají i auto (20 let stará paštika) se znakem pro vozíčkáře, ale každý den chodí do práce -pěšky. To „chodí“ je v uvozovkách. S chůzí to má málo společného. Pravda, je to „jen přes park“. A tento mladý pár muž a žena, pracují za minimální mzdu. Bydlí v podnájmu, kdy jejich 1+kk jim pronajímá Ukrajinec (!) a na bydlení dají polovinu společného platu. Ze svého. A tady, v článku, se uvádí, jak nikdy pracující etnikum dostalo 3+1 a za méně. A to ještě to platí stát…tedy my. Tak kdo je tady ten chudák a kdo jen zneužívá naši společnost?! Kam jdou ty miliony pro romské neziskovky? Koho to zajímá? A koho zajímají naši občané, ti, kteří jsou také chudí, díky zdravotnímu handicapu, ale přesto pracují a zařadili se do společnosti. Oba ti postižení totiž vystudovali SŠ a nyní dálkově pokračují ve studium VŠ! Oni chtějí žít jako každý druhý a nesmírně se snaží. Jak se snaží ti „chudáci Romové“? Kdo to ví? Kdo to popíše? Po pravdě!

      • petrph napsal:

        Vy sám jste přece to jediné možné řešení popsal . Buď se Romové vzchopí a sami se o to své začlenění zapříčiní – a nebo zůstanou sociálně nezačlenění dál, se všemi důsledky..
        Jiná možnost skutečně není, ani přes nemalé úsilí (a vložené prostředky) jim společnost více masově pomoct nemůže…

  4. Penoha napsal:

    Já vcelku chápu snahu pana Kariky a má můj obdiv za to, že aspoň nějak se sociálně slabými pracuje, ale…nejdříve prosím pošlete ty původem ze Slovenska zpět domů. Nedovedu si jako příslušník majoritní skupiny obyvatel představit, že budu mít na patře v baráku nějakou „vzorkovou“ rodinu sociálně slabých, za kterou se táhnou další příbuzní. Začlenění už se tady zkoušelo několikrát a nikdy to nevedlo k dobrému konci. Nakonec vždycky ustoupila majoritní většina (ze které se stala utlačovaná menšina) a z pěkného místa se stala vyloučená lokalita. Pro příklad nemusíme chodit daleko, stačí se podívat na Hrnčířskou ulici v centru města nebo do Krásného Března, Na Skalku nebo do Mostu na slavné „stovky“. Kdysi krásná místa, dnes není dobré se tam po setmění pohybovat. A proč? Zkrátka proto, že tyto rodiny se přizpůsobovat nechtějí. Neumí to a nikdo je k tomu ničím nedonutí, protože jakékoliv snahy a vyžadování slušnosti a pořádku je převraceno v nátlak a projev rasizmu. Já nechci večer v deset zvonit na sousedy a žádat je, aby ztlumili hovor nebo hudbu, nechci se dohadovat které čuně se vykálelo na chodbu nebo čí pes močí na vchodové dveře. Nežiju proto, abych chodil do práce, platil hypotéku za byt, který ztrácí hodnotu a odpoledne vychovával někoho, kdo má absolutně odlišná měřítka hodnot a nehodlá se změnit a přizpůsobit ani v tom základním, tj. neobtěžovat okolí svým chováním a jednáním.

Přidávání komentářů není povoleno