Reklama
Foter.com,

Český objev může přepsat dějiny medicíny a vydělat desítky miliard

Napsal/a Ondřej Neumann 18. července 2018

ROZHOVOR. Čeští vývojáři ze společnosti Riocath Global si nechali patentovat unikátní typ katetru, který by měl být pro pacienty výrazně šetrnější. Navíc minimalizuje riziko infekce, například při vyšetření močových cest. Na unikátním technickém řešení se podíleli i odborníci z Ústavu organické chemie a biochemie nebo Centrum polymerních systémů při Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. 

MUDr. Miroslav Svoboda, spoluautor vynálezu a generální ředitel Riocath Global, v rozhovoru pro HlídacíPes.org přirovnává ekonomický potenciál svého objevu k Wichterlovu vynálezu dioptrické čočky či objevu anitvirotik na HIV týmem profesora Holého.

  • Proč si myslíte, že projekt Riocath má srovnatelný potenciál?

Každá z těch věcí je naprosto jedinečná, takže je nelze přímo srovnávat, ale v určitých ohledech je zde podobnost zřejmá. Nemáme potřebu chvástat se, stále stojíme nohama pevně na zemi, ale samozřejmě si uvědomujeme potenciál, který s sebou celý projekt nese. Vynález hydrofilních gelů, ze kterých se dnes vyrábí kontaktní čočky, byl bezesporu zásadní, ale jeho využití je poměrně úzké. Oproti tomu ta naše věc je uplatnitelná v daleko širším spektru. Už nyní víme o stovkách aplikací v humánní medicíně a u té veterinární to je obdobné. Kdybych pak měl uvést urinární katetr jako příklad jednoho z potenciálních využití naší konstrukce, tak už jen v jeho případě se jedná o zcela revoluční událost, protože při správném využití by se mohl snížit výskyt takzvaných nozokomiálních infekcí až o desítky procent oproti aktuálnímu stavu, což je zcela zásadní faktor, na který je třeba brát zřetel.

  • Převratný objev zrozený v současných českých podmínkách. Navíc ho chcete v tuzemsku i dotáhnout do praxe. Zní to trochu neuvěřitelně…

Je to pokus o odpověď na všechny ty řeči, jak v prostředí České republiky se už nedá nic kloudného vymyslet, jelikož tu chybí nezbytný kapitál a nemáme ani žádné Silicon Valley plné špičkových technologií, což má prý být pro úspěch zcela klíčové. Dle mého názoru ale na materiální podpoře vůbec nezáleží, protože již samotná vize je zcela nosná. Dobrý nápad je bezesporu základem a následná houževnatost při cestě za jeho naplněním je už věc sekundární. Finance, politika a transformace vize do praxe jsou faktory, s nimiž samozřejmě musíme počítat, ale zatím se nám je daří obstarávat ryze privátně, a proto je náš projekt těžko srovnatelný jak s Wichterlem, tak s Holým.

  • Žádná pomoc od státu nebyla?

Miroslav Svoboda

Pracujeme výhradně s našimi prostředky nebo s penězi našich investorů, ale rozhodně to v tuto chvíli nejsou žádné astronomické částky. Do této chvíle jsme nedostali žádné dotace a ani nám nikdo nic nedaroval. Jsme ale velice vděční za úzkou spolupráci s renomovanými vědeckými institucemi. Nesmírně si ceníme jejich expertíz, které pro nás mají obrovský význam, ale za které zatím také řádně platíme. Třeba tomu bude v budoucnu jinak a podpory se nám dostane, ale zatím jsem zcela spokojen s tím, jak se celá věc vyvíjí. Prioritou pro nás je udržet plnou kontrolu nad globálním šířením. Projekt rozhodně nechceme prodat pod cenou jako tomu bylo v případě doktora Wichterleho, kdy jsme se za socialismu doslova nechali oškubat Američany. Sice jsme vymysleli něco naprosto geniálního, ale následně jsme si nechali vnutit absolutně nesmyslnou hru, která se nám stala i osudnou. Tuto chybu rozhodně nehodláme opakovat.

Roční obrat? Desítky miliard korun

  • V čem je převratnost vašeho vynálezu?

V zásadě se jedná o dvouplášťovou hadičku, u které její vnější vrstva plynule přechází ve vrstvu vnitřní. Při postupném vysouvání se na vrcholu hadičky přeměňuje vnitřní část ve vnější plášť, a tudíž se hadička prodlužuje. Smysl tohoto mechanismu spočívá v tom, že běžné hadičky, které se zavádí do těla člověka, se třou o vnitřní strukturu organismu, což vyvolává podráždění a rovněž vzniká možnost zanesení mikrobů. Naše hadičky vnitřní strukturu organismu kopírují, postupným vybalováním naléhají na celý její obvod, díky čemuž okolní prostředí nedráždí a hlavně pak tedy nemohou zanést bakterie způsobující infekci.


VIDEO: Jak vynález funguje


  • Uváděl jste jako příklad močový katetr. Jak velký je český trh? Jak velký je ten evropský? A jak velký je ten světový, kam předpokládám, že byste rádi prorazili.

Jednotlivé segmenty mají své cílové skupiny, od kterých se pak odvíjí i samotný trh. Jinak tomu není ani v případě močového katetru, u kterého máme pět typových okruhů tříděných dle dostupných indikací. První z nich je katetr pro kolemoperační péči, který potenciálně může snížit výskyt zmiňovaných nozokomiálních infekcí až o 40%. V České republice dojde ročně k zhruba sto sedmdesáti šesti tisícům operací a minimálně u 50% z nich pacient podstoupí katetrizaci, což z ekonomického hlediska možná není nikterak lukrativní číslo, ale když vezmeme v potaz to, že v současnosti stále velká část pacientů trpí následnými infekcemi, tak fakt, že jim to ulehčí od pooperační hospitalizace, kterou je kvůli infekci nutné prodloužit, je zcela zásadní. Navíc v některých případech se prostý infekt může i rozšířit, například se dostane skrz krevní oběh až do srdce, a to je pak daleko větší problém. Stejně to funguje na celém světě, polovina operovaných potřebuje močový katetr, takže se to dá snadno násobit. Už jen když si vezmeme Evropskou unii, tak to vynásobíme padesáti a dostaneme poměrně konkrétní představu.

  • Když tyto údaje převedeme na peníze, o jaké sumě se bavíme?

Katetry tohoto typu se cenově pohybují mezi pětapadesáti až sto sedmdesáti korunami za kus. My bychom se chtěli pohybovat tak nějak okolo středu, takže je to v řádu miliard ročně, když vezmeme v potaz pouze Evropskou unii, kde budeme v prvním kroku certifikováni všude.

  • Jaké jsou další typové okruhy močových katetrů?

Druhým typem jsou katetry určené pro takzvanou intermitentní katetrizaci. To je typ katetrizace, kterou si většinou sami na sobě provádí lidé s poškozenou míchou (paraplegici a hlavně semikvadruplegici). Tito lidé následkem svého hendikepu nemohou ovládat svěrače zadržující moč, a ty se tedy samovolně spasticky sevřou, jelikož v nich nedochází k inervaci. Pro vyprázdnění je tedy nutná autokatetrizace, kterou je třeba provést pětkrát až sedmkrát denně, což ročně činí tisíc osm set až dva tisíce šest set katetrizací na jednu osobu. Ke každé katetrizaci je nutné užít nový katetr, a jen u nás v České republice je zhruba dvanáct a půl tisíce lidí s tímto druhem postižení. Světově je tato skupina největším spotřebitelem katetrů vůbec. V rozvinuté části světa je těchto jedinců asi milion a půl, takže se dostáváme až k neuvěřitelným číslům, která zůstávají za hranicemi selského rozumu i po redukci o všechny rizikové faktory, kterými jsou například potenciální falzifikáty.

  • Zkuste alespoň nastínit, o jaké sumy jde.

Řádově by jen tato aplikace mohla vytvářet roční obrat v desítkách miliard korun ročně.

Nejsme první, koho to napadlo. Ale nám to funguje!

  • Kdy hodláte vstoupit na trh?

Již tento rok, ale jen s určitými zdravotnickými prostředky, jež spadají do nejméně rizikové třídy, u které není nutné podstupovat složité klinické testování a následnou certifikaci, ale stačí jen základní logicky nezbytné testy, na jejichž základě si my už můžeme dovolit samotný prodej. Jde například o naši unikátní modifikaci rektální rourky pro kojence.

  • Jak to v současnosti vypadá s patentovou ochranou?

Nyní jsme těsně před vydáním Evropského patentu, tudíž se nacházíme na té nejvyšší úrovni ochrany průmyslového vlastnictví. Cesta vedla přes tři kroky, kdy byla třikrát podána přihláška, ale vždy jsme nakonec přišli s novým textem, který ten původní natolik překonával, že bylo nutné přihlášku stáhnout a podat novou. O finální verzi se nakonec postarala jedna z podle mě top pěti patentových kanceláří, o níž jsme se dozvěděli na základě doporučení Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd, kterým právě tato kancelář zhotovuje jejich patentová podání. Řekl bych, že naše patentová přihláška je už plně komplexní, takže si prakticky můžeme být jistí tím, že náš patent nebude možné obejít legitimní cestou. Zajímavé je také to, že v průběhu uplynulých šesti let jsme si udělali řadu rešerší, během kterých jsme objevili osmnáct patentů, jež se tomu našemu patentu značně podobaly. Tedy až na jeden detail. Jim to prostě nefungovalo.

  • Hovořil jste o Evropském patentu. Jak to bude se zbytkem světa?

Kromě Evropského patentu jsme požádali i o globální ochranu formou takzvaného PCT, což je databáze, která navazuje na primární podání patentu a měla by nám garantovat globální prioritu. V určitém časovém horizontu můžeme začít žádat o národní patenty v jednotlivých zemích a priorita vždy bude zpětně vztažena k datu podání té původní fungující přihlášky. Z tohoto hlediska jsme tedy v nějaké rozvojové fázi, ale máme právo již zmiňované globální priority, takže už je jen otázkou, do jaké míry bude efektivní ho fakticky využít.

V průmyslově rozvinutém světě to určitě smysl mít bude, ale ještě nás čeká dlouhá cesta, protože například v Americe nestačí mít jen americký patent, ale je třeba zřídit si ochranu i v jednotlivých státech. Koncepce je tedy jasná, zaleží ale také na tom, jaké partnery po prodeji licencí získáme, jelikož právě oni by si pak měli zařídit specifický místní patent. My jim předáme know-how, ale samotné fungování už pak bude na nich, a proto je natolik důležité vybrat si správné partnery. V dnešním světě má stejně největší potenciál ochrany časový náskok, tudíž je klíčová rychlost, kterou se náš nápad bude šířit.

Inspirace Volskwagenem

  • Kolik jste doposud investovali?

Zhruba padesát milionů korun. Tedy pokud se bavíme čistě jen o penězích, protože když jsem založil akciovou společnost, tak jsem přes polovinu akcií rozdal současným kolegům, od kterých jsem chtěl nějakou práci a platil jsem za ni právě těmi akciemi, jejichž hodnota je momentálně mnohonásobně vyšší, dokonce stále roste, a to poměrně závratnou rychlostí.

  • Sháníte nyní investora, nebo jste zabezpečeni? Jsou vaše akcie volně dostupné?

Aktuálně jsme zabezpečeni a s akciemi se obchoduje pouze v poolu stávajících akcionářů. Nedávno jsme s vypětím všech sil vyčlenili jeden balíček akcií, jelikož se nám jeví účelné nabídnout desetiprocentní podíl na firmě jednomu vysoce renomovanému výrobci z Německa. Spolupráce je pro nás lukrativní zejména proto, že jsou pro nás schopni zhotovovat kvalitní výrobky prakticky ihned, a to až do doby, kdy postavíme vlastní výrobní kapacitu tady u nás. Další záležitostí je restrukturalizace projektu do podoby holdingu, v rámci kterého jsme vyčlenili několik spin-off společností, do nichž jsme vždy umístili i licenci na konkrétní produkty, o kterých víme, že je nemá smysl šířit v rámci generální licence.

U těchto spin-off společností bychom chtěli zprvu emitovat jednoroční obligace, u kterých bude následná možnost konverze do akcií. Záleží hlavně na tom, jestli si získáme důvěru ze strany věřitelů, ale zatím nevidím důvod o tom pochybovat, jelikož vše plánujeme zařídit tak, aby to bylo pro zájemce enormně výhodné. V horizontu zhruba dvou až čtyř let bychom pak chtěli jít s celým projektem na burzu a oslovit tak širší spektrum drobných investorů. Moc by se nám líbilo zaměřit se na běžné české rodiny obdobně, jako se to povedlo Volkswagenu v Německu, kde každá standardní rodina má ve svém portfoliu pár akcií toho koncernu.

  • Jaké ohlasy vyvolala nedávná tisková konference? Ozval se vám nějaký nový potenciální investor?

Já byl nadmíru spokojen. Davy nám sice přede dveřmi nestojí, ale rozhodně si nestěžujeme. Ozývá se nám dost lidí.

  • Co se týče nejbohatších Čechů, registrovali jste zájem někoho z nich?

Nedávno se nám ozval pan Zahradníček (Michal Zahradníček založil několik společností v oborech informačních technologií, biomedicíny a energetiky. Tyto společnosti mají mezinárodní působnost – pozn. red.) s nápadem, že bychom mohli vytvořit společný podnik pro kardiovaskulární indikace. Zatím jsme pro to připravili nějaké první podklady a nyní se tedy uvidí, co z toho bude. Dříve jsme také jednali s bankou PPF pana Petra Kellnera. Jednání byla vstřícná, ale nemohli jsme přistoupit na podmínky, které nám byly nabídnuty. V podstatě bychom celý projekt odevzdali a nechali si jen několikaprocentní podíl, což je běžná praxe, které plně rozumím, jelikož v těchto kruzích stačí pouhý náznak altruismu a hned by to okolí mohlo brát jako projev slabosti. V naší situaci jsme však na tuto nabídku rozhodně přistoupit nemohli. Zůstává pro nás prioritou jít po vlastní ose.

Nebyl vložen žádný komentář
Přidávání komentářů není povoleno
Reklama
Vážený uživateli, tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s jejich použitím souhlasíte. Více informací o cookies