Víme, že vás reklamy otravují, můžete nezávislou žurnalistiku podpořit i jinak, například prostřednictvím systému Darujeme.cz.
Tomas Anderson / Panthermedia / Profimedia,

České zdravotnictví: velkorysé kompenzace po covidu, dlouhodobé problémy ale trvají

Akutní doba koronaviru je snad za námi a nemocnice i ambulantní lékaři hlásí, že – víceméně – jedou opět ve standardním režimu. Jenže tu stále zůstává značný deficit – jak finanční, tak ve zdravotní péči, která se v době koronaviru „vypnula“ a výpadek se hned tak nepodaří dohnat.

Kvůli probíhající ambulantní onkologické léčbě, kterou nepřerušila ani v době koronaviru, je dvaačtyřicetiletá Alena v pracovní neschopnosti. Potřebuje, aby jí její praktický lékař každý měsíc vystavil potvrzení, že i nadále nemůže pracovat, aby jí Česká správa sociálního zabezpečení vyplatila nemocenskou. Svému praktikovi se ale v době nejtužší karantény dva týdny nemohla dovolat. Sice šlo „jen o peníze“, ale Alena je samoživitelka a jakýkoli výpadek v příjmech je pro ni zásadní.

Případů, kdy lidé během karantény řešili nejrůznější (nejen) zdravotní problémy a svého lékaře nezastihli nebo se lékařskou péči z obavy z nákazy COVID-19 neodvážili vyhledat, bylo bezpočet.

Známý je případ 82letého zpěváka a kontrabasisty folkové skupiny Spirituál Kvintet Dušana Vančury, který zemřel na komplikace neléčeného zánětu zubu. Spočítat podobná zbytečná úmrtí v důsledku neposkytnuté či odložené zdravotní péče v době koronaviru není jednoduché.

„Vyhodnocení statistik o zemřelých dle příčin smrti je poměrně náročný proces. Běžné vyhodnocení statistiky zemřelých bude k dispozici zhruba v horizontu jednoho roku, je však možné, že vzniknou i dílčí dřívější studie nebo studie analyzující odklady ve využívání zdravotní péče,“ říká Kryštof Berka z tiskového oddělení ministerstva zdravotnictví.

Ještě těžší pak bude odhadnout, ke kolika zbytečným zdravotním komplikacím v důsledku omezeného přístupu ke zdravotní péči došlo.

Miliardy z erární kapsy

Naopak analýzu, o kolik peněz zdravotnická zařízení přišla v souvislosti s omezením standardní péče v době koronaviru, ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci se zdravotními pojišťovnami připravilo velmi rychle.

Zástupci těchto institucí spočítali, že zdravotnická „produkce“ se propadla napříč všemi segmenty českého zdravotnictví o 30,8 miliard korun. Kromě této sumy stát vyčlenil pět miliard korun, které mají kompenzovat péči o COVID-19 pozitivní pacienty. Také přidal další tři miliardy, které mají pokrýt případnou nadprodukci v poskytovaných výkonech zdravotnických zařízení v druhém pololetí letošního roku.


KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG


 

Tím chce zdravotníky motivovat, aby zameškanou péči v rámci možností dohnali. Tato tzv. kompenzační úhradová vyhláška je účinná od 1. července 2020.

Standardně platí, že aby poskytovatelé péče dosáhli na 100 % plánovaných ročních příjmů od pojišťoven, musí se vejít do určitého rozmezí v objemu poskytnuté péče. Tedy nesmí udělat ani výrazně méně, ani výrazně více, než bylo v plánu (ten se sestavuje na základě výkonů v předchozích letech), jinak budou finančně tratit.

Kompenzační vyhláška tedy jen doplnila standardní úhradovou, jež v Česku funguje mnoho let.

„Řeklo se, že ti, kteří udělají alespoň 80 % plánované produkce, dostanou ve skutečnosti 100 % plánované úhrady. Což byla obecná myšlenka té vyhlášky, platná pro ambulance i nemocnice,“ shrnuje předseda Sdružení praktických lékařů ČR a praktický lékař Petr Šonka. Konkrétní procenta se pak ještě různí, podle typu zdravotnických zařízení.

Nejvíce se léčí na jaře

„Ve zdravotnictví se nejvíc pracuje na jaře, v létě mají všichni dovolené a pak je taky slabý prosinec, kdy se vše točí okolo Vánoc. Tedy v druhé půlce roku se léčí méně,“ vysvětluje lékař a člen představenstva Nemocnice Plzeňského kraje Pavel Vepřek, proč není tak jednoduché dohnat například propad v plánovaných nemocničních operacích.

Jak upozorňuje ředitel Fakultní nemocnice v Motole Miloslav Ludvík, limit je i na přesčasové hodiny personálu a svou kapacitu mají i operační sály.

Zástupci nemocnic každopádně kompenzační vyhlášku považují za „velmi vstřícnou“. Taky ambulantní lékaři jsou v podstatě spokojeni. „Myslím, že kompenzační vyhláška dává smysl,“ říká praktický lékař Petr Šonka s tím, že praktici zřejmě v druhém pololetí „tratit nebudou“.

Stěžovat si nemohou ani zdravotní pojišťovny, tedy plátci péče. Těm totiž stát od června výrazně navýšil příjmy za státní pojištěnce a další navýšení je v plánu od roku 2021.

Covid ale zároveň zastřel některé dlouhodobé problémy českého zdravotnictví. Stát, aniž by zohledňoval kvalitu péče, dál vybízí k jejímu poskytování hlava nehlava. Což stojí a teprve bude stát doslova balík peněz.

Tlaky na zestátnění

„Jako občan bych ocenil, pokud by současná situace byla brána jako příležitost se nad zdravotnictvím zamyslet. Masivně totiž došlo k poklesu čerpání péče, bylo by tedy dobré přemýšlet o tom, která péče byla zbytná, která jenom odložená a která neposkytnutá péče skutečně zhoršila zdravotní stav pacientů. Tedy čekal bych, že se pojišťovny začnou vrtat ve svých datech a tlačit ministerstvo do organizačních změn v celém zdravotnictví,“ míní lékař a zdravotnický manažer Pavel Vepřek.

Podle Vepřeka sice COVID-19 na chvíli zakryl problémy českého zdravotnictví, ty ale pochopitelně nevymizely. Jde mimo jiné o nespravedlnost v úhradách či o problémy malých nemocnic.

Navíc tím, že stát masivně navýšil platby za státní pojištěnce, se pojištění stává mnohem více závislé na státním rozpočtu; hrozí tedy posílení tendence řešit problémy zdravotnictví nikoli rozvojem konkurenčního prostředí, ale jeho zestátněním.


Sérii textů o tom, jak se Česko vyrovnává s návratem k normálu po koronakrizi, podpořil Nadační fond nezávislé žurnalistiky

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

2 komentáře

  1. Petr Kaminsky napsal:

    1) Studie? A kdo je na MZ tak asi dela? Demotivovani urednici? Bezny pracovni nastoj je papir a tuzka. A nejvetsi problem bude asi presvedcit nekoho, aby vysledky prepsal do Excel-u 2) Presne tak, vsechno smeruje k zestatneni. To totiz umime delat nejlip – nedelat nic. Ceka nas zhorsovani pece. Nakonec to bude vypadat jako za sociku.

  2. petrph napsal:

    Tak ono by stálo za to zanalyzovat onen argument „.. a pak je taky slabý prosinec, kdy se vše točí okolo Vánoc. Tedy v druhé půlce roku se léčí méně,“ Zda toto není zapříčiněno právě ekonomicky, že tedy nemocnice své celoroční limity už téměř vyčerpaly a proto už téměř neoperují–Zatímco, pokud letos mají letos zmíněné garance, tak by mohly.. Z pohledu „pacošů“ by o to jistě zájem byl…
    No a pokud se týká zmíněného požadavku „analyzovat data“ o tom která péče je (ne)zbytná, z toho zase kouká to o co se tu pokoušela pravice za minulých vlád, totiž, vyvést tyto „zbytné úkony ze zdravotného pojištění a zpoplatnit je „..Což už je vidět ale dnes, pokud občan sám potřebuje udělat test na koro (kvůli nějakému potvrzení) , musí si ho zaplatit sám..

Přidávání komentářů není povoleno