Andrej Babiš a ministr životního prostředí Richard Brabec
DAN MATERNA / MAFRA / Profimedia,

České klimatické klopýtání. Stát na cestě k nižším emisím zatím splnil jen desetinu slibů

Jen prázdná slova na papíře. Tak popisuje českou vládní strategii ochrany klimatu z roku 2017 nová monitorovací zpráva neziskových organizací. Kritizuje téměř vše – námátkou neochotu státu opustit fosilní paliva a dát větší prostor jádru, špatné zalesňování či ničení zemědělské půdy.

Nejen koronavirový semafor teď svítí nad Českem – podobný systém barevných signálů používá i nová zpráva o tom, jak země plní, či spíš neplní průběžné cíle, které ji mají dovést k postupnému snižování emisí skleníkových plynů.

Stěžejní součástí „jízdního řádu“ k nižším emisím je Politika ochrany klimatu (POK) pro období 2017 až 2030, dokument obsahující celkem čtyřicet opatření. Česko ale v jejich plnění nijak výrazně nepostupuje.


Text Anety Zachové vyšel původně na serveru Euractiv.cz, s nímž HlídacíPes.org spolupracuje.


„Jak se jasně ukazuje, háček je v tom, že většina z opatření uvedených v POK se ve skutečnosti nenaplňuje vůbec nebo jen polovičatě, ministerstva se ke své odpovědnosti nehlásí a ty vůbec nejdůležitější nástroje vláda jednou provždy smetla ze stolu,“ píše tým expertů pod vedením Tomáše Jungwirtha v dokumentu, který autoři představili tento týden.

„Těžko se pak lze divit tomu, že české emise skleníkových plynů zatvrzele odmítají klesnout, v suchých lesích se sází opět smrky a političtí představitelé se děsí možnosti navýšení evropských klimatických cílů,“ upozorňují odborníci v publikaci, za kterou stojí Centrum pro dopravu a energetiku (CDE).

O jádru jen mluvíme

Červenou barvou autoři označili celkem devět opatření, která Česko neplní vůbec, nebo pouze minimálně.

Do červené kategorie tak spadá uvalení tzv. uhlíkové daně. Ta by se týkala sektorů, které nejsou zahrnuty v evropském systému obchodování s emisními povolenkami. Politika ochrany klimatu sice tvrdí, že uhlíková daň může být klíčovým nástrojem pro naplnění klimatických cílů, vláda ji ale nakonec smetla ze stolu.

Další červenou si vysloužil plánovaný zákon o snižování závislosti na fosilních palivech. S tím měla přijít ještě vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD), svůj závazek ale nesplnila a z přípravy tzv. antifosilního zákona nakonec sešlo.

Problém má Česko překvapivě i s národním akčním plánem jaderné energetiky. Jádro mělo podle původních plánů nahradit uhelné elektrárny a podílet se na celkové výrobě elektřiny z 50 procent. K tomu však zatím nedochází.

„Ukazuje se, že zařazení rozvoje jaderné energetiky mezi nástroje politiky ochrany klimatu navzdory politickým preferencím nefunguje,“ píše se v dokumentu CDE.

Ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček i premiér Andrej Babiš sice tvrdí, že právě jádro pomůže Česku s plněním evropských klimatických cílů, realita tomu ale nenasvědčuje.

Analytici upozorňují, že čtyři stávající jaderné bloky elektrárny Dukovany s výkonem 2000 megawattů budou muset být v následujících letech odstaveny kvůli končící životnosti. Do toho budou postupně končit i uhelné elektrárny.

Nový jaderný reaktor v Dukovanech s výkonem 1200 megawattů, jehož výstavba se nyní připravuje, by měl být spuštěn až kolem roku 2040. „Náhrada uhelných elektráren se tak konat nebude. Nebylo také splněno opatření pro posílení odpovědnosti za jadernou škodu,“ dodávají analytici.

V lesích a na polích vše při starém

Nezlepšila se ani minimální účinnosti zdrojů, tam je situace dokonce horší než dřív. Provozovatelé starých uhelných elektráren podle analytiků již nemusí investovat při rekonstrukcích do zvyšování účinnosti a nejsou ani nijak penalizováni za výrobu s nízkou účinností.

Nová zpráva také poukazuje na to, že jen v rovině slibů zůstala i původně zamýšlená motivační opatření pro úspory energie na straně spotřeby či plánovaná úprava silniční daně, která měla podpořit využívání alternativních pohonů v dopravě.

Výtky míří také k ministerstvu zemědělství, které nezvládlo slibovanou podporu zalesnění. Ministerstvo totiž dotuje výsadbu nevhodných a nepůvodních druhů stromů, upozorňuje dokument.

K posunu nedošlo nejen v lesích, ale ani na polích. Zemědělci stále využívají minerální hnojiva na úkor těch statkových a půdě nadále chybí organická hmota, což vede k její degradaci.

Politika ochrany klimatu také slibovala lepší zapojení Česka do evropských projektů zaměřených na ochranu klimatu (programy Life či Horizon). Ani k tomu ale zatím nedošlo. Problém je i s vyhodnocováním sektorových strategií z hlediska snižování emisí. Přestože byla vytvořena metodika, rezorty ji v praxi nevyužívají.

Kromě výše uvedených nedostatků má Česko problém s plněním dalších 26 opatření, která analytici označili výstražnou oranžovou barvou. Týkají se zejména podpory obnovitelných zdrojů energie, energetických úspor či nákupu vozidel s alternativním pohonem.

Velkých pokroků Česko nedosáhlo ani v oblasti ekologického zemědělství či odpadového hospodářství. Stát má ale stále šanci na nápravu, analyzovaná strategie Politiky ochrany klimatu se totiž věnuje období 2017 až 2030.

Úspěchy? Málo a s otazníkem

Na „semaforu“ opatření svítí kromě červených a oranžových barev také čtyři zelené body. Prvním z nich je podpora bioplynových stanic a plán podstatně více využívat bioplyn v dopravě a při výrobě tepla.

Druhým splněným slibem je kontrola dodržování standardů v zemědělství. V hodnocení se píše, že systém kontrol je propracovaný a robustní, otázkou však zůstává jeho efektivnost. „Kontrolováno je poměrně malé procento žádostí, kontrolní činnost je rozdělena mezi šest institucí, které ne vždy optimálně sdílí informace, a proto může představovat nadměrnou zátěž pro zemědělce. Většina sankcí je poměrně nízká,“ konstatují autoři.

Podobně hodnotí také vzdělávání v oblasti klimatu. Na něj se sice v Česku vypisují granty, nelze ale přímo vyhodnotit, jakou mají projekty účinnost a zda mají správné zaměření.

Pochvalu si Česko vysloužilo za novelu zákona o podmínkách obchodování s emisemi skleníkových plynů, která měla zajistit financování mezinárodní ochrany klimatu z výnosů z dražeb emisních povolenek. Novela totiž úspěšně prošla legislativním procesem.

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější. A zabere vám to maximálně jednu minutu...Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1 000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

7 komentářů

  1. A. S. Pergill napsal:

    Ty jaderné zdroje musíme postavit, protože akumulace energie z OZE je v záhadné a nedostupné zemi (a i tam vlastně ne, když zastánci těchto zdrojů říkají „V Brzku bude“). Takže ani do toho Brzka nemá nyní cenu posílat objednávky na zázračné akumulátory s kapacitou spotřeby energie v Česku za dobu několika týdnů.

    Druhou věcí je, že jakékoli navýšení OZE bude spojeno s navýšením jejich podpory z kapes občanů, a to se dříve nebo později stane politicky neprůchodnéým až katastrofálním. Dnes je to pro průměrnou domácnost cca 2000 Kč. ročně, volbami před pár lety stačil zamíchat slib zrušení 30 Kč poplatku za návštěvu lékaře. Pokud někdo nabídne zrušení tohoto cca dvoutisícového poplatku, může se dostat na pozici sestavovatele vlády. Záleží jen na tom, jak dobře to podá.

    • petrph napsal:

      On by to sice byl skutečně nádherný volební trhák. Jenže – a doufejme že toho „slibovače“ taky napadne že musí řešit i tu druhou stranu rovnice. Tedy – když to nebudou hradit občané, tak kdo tedy? Že by to snad soudruh stát platil ze svého ? Nebo druhá cesta, že by se státu podařilo skutečně legislativně zrušit ty nadbytečné výdaje na solárka. Ale to by si musel tvrdě prosadit, jak proti EU, tak i místním solárníkům s až příliš dobrými právníky i kontakty mezi politiky.

  2. Oskar (hanák z Hané) napsal:

    „Stát na cestě k nižším emisím zatím splnil jen desetinu slibů“.
    Co je to za blbost? Stát jako takový nemá co slibovat, protože nikam necestuije a žádné emise neprodukuje.
    Stát není osoba, které by bylo v zimě zima, která svítí, když se setmí a tím vytváří emise. Snižovat emise mohou jen ti, co je produkují.
    Emise produkukují občané státu, protože potřebují v zimě topit, po setmění svítit, energii všeho druhu v továrnách, aby mohli pracovat a vyrábět, jezdit nějak do práce a podobně.
    Stát může přimět občany neemitovat emise jen zákazy a případně hrubým nátlakem přimět občany, aby tápali ve tmě, případně mrzli v zimě, případně nepracovali, nikam nejzdili a dokonce nedýchali, neměli děti; dítě prý, podle jednoho hnutí ve Francii, vyprodukuje ročně 58 tun emisí.
    To jediné, co stát může slíbit je, že bude občany ze všech sil (úředníků a politikú) buzerovat a v případě, že se nebude dařit občany přimět k mrznutí, tápání ve tmě a nedělání ničeho, co potřebuje nějaké energie k svému provozu, tak zavést totalitní drill. To je to, k čemu v tomto článku Euroaktiv.cz vyzývá.
    Bude pak ale, ten stát, obviňován kde kým, že zase něco neplní, třeba zajišťování příznivých životních podmínek pro své občany, kvůli čemuž byl občany ustaven a je jimi provozován, placením daní a účastí ve volbách svých zástupců.

  3. Petr Kaminsky napsal:

    1) Je se cemu divit? Vladne tady AgroFert, ktery potrebuje co nejdyl zachovat status quo. Zadna ekologiska zmena nebude. 2) Jediny „pokus“ v posledni dobe byl prilepek ANO-lokaje Pustejovskeho – zvysit podil biolihu v benzinu. Takze zase nenapadne strkat penize Babisovi do kapsy. 3) Ad ochrana pudy – divite se? Nejvetsi „zemedelec“ je v CR zaroven nejvetsi producent umelych hnojiv. AgroFert je masina na zdimani penez. Co to udela s pudou, je nezajima. Az tady znehodnoti veskerou zemedelskou pudu, vrhnou se na jiny byznys. ANO, uz je uplne nejlip!

    • Oskar (hanák z Hané) napsal:

      Jetli považujete za ekologicky (podle Vás „ekologisky“) prospěšnou změnu návrh přidávat více biolihu do benzinu, tak to byste se měl vrátit do školy. Výroba jednoho litru biolihu vyprodukuje toiž cca 1,2 -1,5 krát více CO2, než přímé spálení jednoho litru benzinu v motoru auta. To by měl umět spočítat každý žák 9. třídy ZŠj

      • Oskar (hanák z Hané) napsal:

        Oprava:Jestli považujete za ekologicky (podle Vás „ekologisky“) prospěšnou změnu návrh přidávat více biolihu do benzinu, tak to byste se měl vrátit do školy. Výroba jednoho litru biolihu vyprodukuje toiž cca 1,2 -1,5 krát více CO2, než přímé spálení jednoho litru benzinu v motoru auta. To by měl umět spočítat každý žák 9. třídy ZŠ.

      • A. S. Pergill napsal:

        Máte pravdu. Přidám ještě to, že na výrobu 1 litru bionafty z řepky se spotřebuje cca 1,1 – 1,2 litru nafty (část jako „ekvivalent nafty“ v jiných typech paliv pro stacionární zdroje, jako jsou kotle pro technologický ohřev a elektrárny). Čili je to naprostý nesmysl, který „se vyplatí“ jen v pokřivené ekonomice, která musí na základě voluntaristicky vymyšlených direktiv část energie spotřebovat jako EKO BIO, a ta nafta z řepky a etanol z kukuřice se do toho dají započítat.

        Je to zcela jistě názorná ukázka nesmyslnosti a kontraproduktivity „boje za klima“ pod praporem EU a podobných organizací. Kdybychom prachy, co se nastrkaly od začátku tohoto „boje“ do OZE a podobných nesmyslů investovali do jaderných elektráren (s nulovými emisemi CO2), tak dnes už mohly být před dokončením nové reaktory v Dukovanech i Temelíně a snad být i rozestavěná další JE. A mohli jsme odstavit některé uhelné elektrárny, bez jejichž výkonu se tč. neobejdeme a navíc je používáme spolu s paroplynem na vyrovnávání chaotických výkyvů výkonu OZE.

Přidávání komentářů není povoleno