Víme, že vás reklamy otravují, můžete nezávislou žurnalistiku podpořit i jinak, například prostřednictvím systému Darujeme.cz.
Archiv České spořitelny,

Češi patří mezi největší globální šetřílky. A měli by v tom pokračovat

1. DÍL SÉRIE KONKURENCESCHOPNOST. Obyvatelé Česka patří mezi globální šetřílky, domácí ekonomiku tím ale výrazně nepoškozují. Shodují se na tom hlavní ekonomka České bankovní asociace Eva Zamrazilová a hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Diskuzí o příčinách a důsledcích konzervativního vztahu obyvatel české kotliny k penězům nastartovali po červencové prázdninové odmlce letní sérii Alter Eko, v níž se ekonomické, byznysové i akademické špičky budou věnovat nejrůznějším aspektům české (ne)konkurenceschopnosti.

Teze 1:

Obyvatelé Česka jsou po právu nálepkováni jako konzervativní šetřílkové. Dá se to doložit několika příklady: Šetrnost například potvrzuje to, že celých 12 procent disponibilních příjmů české domácnosti ušetří. To je v Evropě nadprůměrné procento, i když za Němci stále o něco zaostáváme. Konzervatismus v zacházení s financemi pak lze doložit i tím, že Češi mají téměř polovinu svých úspor domácnosti uloženy u tuzemských bank, přestože to v současné době v podstatě nic nevynáší. Jsou ale pojištěné a bezpečné a to je z pohledu lidí v Česku důležitější. A čím lze tento postoj zdůvodnit? Dost to souvisí s tradicí. Konzervatismus a opatrnost v přístupu k penězům máme prostě historicky v genech.

 Teze 2:

Na první pohled bezesporu neochota českých domácností utrácet ekonomiku brzdí. Hypoteticky, pokud by domácnosti zvýšily svoji spotřebu o jedno procento, znamenalo by to zvýšení růstu ekonomiky o půl procenta, protože spotřeba domácností v kapitole celkové spotřeby v rámci HDP tvoří jednu polovinu. Praxe by ale byla trochu odlišná. Kdyby se domácnosti rozhodly více utrácet, nepochybně budou zčásti nakupovat dovozové zboží. Česká ekonomika by z toho nesporně profitovala méně. Navíc je třeba si v této souvislosti položit otázku, zda bychom se měli rychleji přibližovat západním ekonomikám ve zvyšování spotřeby, nebo v akumulaci finančního majetku. To jde proti sobě – když budou domácnosti více utrácet, budou méně spořit a naopak.

 

 Teze 3:

Jakékoli investiční rady českým domácnostem by (ani) dnes neměly opomíjet otázku zadlužování. Současná situace vybízí k tomu, aby si lidé brali půjčky a to zejména na bydlení; jsou levné a z hlediska všemožných parametrů vypadají příznivě. Nicméně pozor, domácnosti by si vždy měly nechat jistou rezervu, která jim z příjmu zůstane poté, co se splatí hypotéka a další pravidelné platby. Zároveň nesmí zapomínat na to, že se podmínky na trhu mohou změnit a ony se pak mohou dostat do problémů. Stručně, je třeba uvažovat dlouhodobě a zůstat na konzervativní straně pomyslného spektra. To, mimo jiné, znamená nepodléhat přílišnému optimizmu v časech dobrých a stejně tak ani pesimizmu v časech horších.


Rozhovor Evy Zamrazilové s Pavlem Sobíškem si můžete poslechnout zde.

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

  • VŠO
  • Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR
  • Asociace exportérů
  • akcente 20
  • EGAP
  • ERSTE
  • Save & Capital
  • Akademický holding
  • HAYS
  • zet
  • Trade News
  • Investiční web

3 komentáře

  1. Jan Korbel napsal:

    Tento článek hezky ilustruje, kam to mainstream dotáhl v pokřivení chápání toho, jak by ekonomika měla normálně fungovat.
    V normální ekonomice jsou totiž úspory předpokladem k tomu, aby bylo co investovat do zlepšení efektivity. A zlepšení efektivity se dělá proto, abychom dokázali něco poskytnout/vyrobit levněji.
    Přirozeným výsledkem by tedy měla být pomalá deflace (zhodnocování kupní síly peněz, protože by jich nemělo přibývat) odpovídající skutečnému zlepšování efektivity.
    Odtud pak přísloví „dollar saved is a dollar earned“, protože v takto fungující ekonomice, kdy banky obezřetně půjčují úspory střadatelů, musí jim dávat smysluplný úrok na jejich vkladech. Připočteme-li k tomu přirozenou deflaci (z historických dat, řekněme kolem 1 % ročně) najednou dávají úspory velký smysl.

    Jenže tahle jednoduchá matematika byla ve 20. století pohřbena keynesiánstvím a zdegenerovala do dnešní podoby, kdy ekonomové po generace vyučováni v tom, že ekonomika je jen stroj a centrální banky do něj moudře v pravý čas nalijou peníze, nás dovedla tam kde jsme: Globální bublina, vytvořená dluhy, nulovými sazbami a přímým tisknutím peněz.
    Vklady se neúročí, protože je banky k ničemu nepotřebují.
    Technicistní ekonomové sledující nesmyslnou modlu HDP pak vidí úspory jako nerealizovaný růst.

  2. Petr Homoláč napsal:

    Za okolností, kdy ČNB sleduje politiku záměrného znehodnocování koruny tzv. měnovými intervencemi a cílenou inflací 2% ročně (dokonce zřejmě ani neodečítá z tohoto cíle celosvětové snížení cen ropy, což je naprosté pokroucení zdravé ekonomické logiky), za těchto okolností je česká spořivost bohužel spíše sporná a svědčí buď o bezradnosti vybrat si z nabídky tzv. investičních příležitostí nabízených na českém trhu anebo přímo o finanční negramotnosti. Češi šetří a vlastní ČNB jim tyto úspory záměrně ničí.
    Prý je to ve prospěch ekonomiky a my jaksi nevidíme, že to sice prospívá exportérům, ale škodí všem importérům, což jsme všichni v této a hlavně všechny firmy které potřebují nakupovat stroje, zařízení, elektroniku atd. Vše je uměle a zbytečně dražší a to ochromuje technický rozvoj českých firem. De facto nás olupuje nás vlastní stát a to tak šikovně, že my tomu snad věříme.
    Děláme ze sebe žebráky ve prospěch ekonomiky? Je-li tohle pravda, vyhlašme Českou republiku rovnou Českou montovnou.
    Kdyby nám tohle dělala EU, to by bylo řevu.

  3. Nováček napsal:

    Aby bylzachován Růst, musí růst absolutní hodnoty čísel prezentujících ekonomiku. Příklad : 1 zápalka stála včera 1 haléř, dnes stojí tatáž dva haléře; růst ekonomiky vyjádřený v „tržní hodnotě“ zápalek, ve srovnání se včerejškem, je dvojnásobný (o 100% /o sto procentních bodů, to pak zní přímo „vedecky“!/). Aby to rostlo (je míněna světová ekonomika) je třeba levné zdražovat, děj se co děj. Tak se dnes „dělá“ prosperita!

Přidávání komentářů není povoleno