Letos bude končit platnost více než 850 tisícům řidičských průkazů. Češi jak známo s oblibou nechávají podobné akce na poslední chvíli a tak nepřekvapí, že z roku 2019 zbývá vyměnit ještě bezmála 100 tisíc řidičáků s prošlou platností. Výměnu řidičského průkazu je možné provést zdarma (jen pokud řidič požádá o vydání dokladu zrychleně, tj. do pěti dnů, zaplatí 700 Kč) na jakémkoliv úřadě s rozšířenou působností již tři měsíce před skončením  platnosti dokladu. Seznam všech úřadů je k dispozici v interaktivní mapě Ministerstva dopravy. K výměně je nutné donést doklad platný totožnosti a stávající řidičský průkaz. S fotografií se již není třeba obtěžovat: úředníci ji pořídí digitálně na místě, nebo stáhnou aktuální z registru obyvatel. Řízení s propadlým řidičským průkazem znamená riziko pokuty; na místě do dvou tisíc korun, ve správním řízení až 2 500 korun.

Ministerstvo financí se pochválilo za výsledek hospodaření státního rozpočtu za rok 2019. V roce 2019 schodek nakonec dosáhl „jen“ 28,5 mld. Kč. „Tento výsledek představuje úsporu 11,5 mld. Kč proti zákonem schválenému deficitu ve výši 40 mld. Kč a znamená jeden z nejlepších výsledků v novodobé historii České republiky,“ stojí na webu MFČR. Zde si také můžete detailně prohlédnout, kolik miliard a z jakých druhů daní do státního rozpočtu plyne. Jiný pohled na věc nabídla obratem předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová.

Schodek sice skončil o něco lépe, než se plánovalo, podstatnější ale je, že daňové příjmy poprvé od roku 2013 nedosáhly plánované úrovně. „Naopak za ní zaostaly o 11 miliard korun. To v celkovém pohledu sice není vysoká částka, jde však o jasný odraz trendu zpomalující ekonomiky,“ říká Zamrazilová. Vláda by podle ní měla mít připravené projekty a opatření, kterými by bylo možné ekonomiku rychle podpořit.

„Otázkou ale zůstává, kde by vláda na realizaci takových opatření vzala peníze, pokud by výběr daní zaostával. Navzdory příznivé hospodářské situaci posledních let totiž nevidím žádné výrazné rezervy, do nichž by bylo možné sáhnout,“ uvádí Zamrazilová. Takže jako obvykle – záleží na interpretaci a úhlu pohledu.

Besedy se studenty jsou specifický žánr, ale občas na nich padne i leccos zajímavého. Takto si kupříkladu Vyšší odborná škola publicistiky v Praze pozvala na besedu šéfredaktora MF Dnes Jaroslava Plesla. O Babišovi mluvil jako o Bábovi, „slavnou“ titulní stranu s autolékárničkami označil údajně za reklamu… Jak píše studentský web Generace 20, každou další otázkou na téma Babiš atmosféra houstla a sám Plesl reagoval podrážděně: „Babiš mě nezajímá! Není vlastníkem Agrofertu, není mým šéfem.“ Reportážní ztvárnění debaty „s Jarynem“ si přečtěte v původním textu.

Právě 18. prosince 2011 přišla zpráva o smrti bývalého prezidenta Václava Havla (+75). Pro jednu část společnosti byl a je Havel nezpochybnitelně nejlepším českým prezidentem a morální autoritou, pro jiné se variace na jméno Havel staly nadávkou a nálepkou. Schválně si rozklikněte tento odkaz z projektu Mapa médií – a zadejte si klíčové slovo Havel do dvou různých kolonek vyhledávače Google. První pracuje s algoritmy pro „spíše většinové publikum“ a druhá pro „svět spíše antisystémového publika“… Výsledky jsou skutečně nesrovnatelné.

Dnes se od 18. hodin koná na pražském Václavském náměstí Pietní vzpomínka na Václava Havla k výročí jeho úmrtí.

Při dnešní střelbě ve Fakultní nemocnici Ostrava zemřelo nejméně šest lidí. Obětmi jsou lidé z čekárny traumatologické ambulance. Pachatel střílel po sedmé hodině ranní, podle dostupných informací z blízka, do hlavy či krku. Čtyři lidé zemřeli na místě, dva další podlehli těžkému zranění v průběhu operace. Pachatel z místa činu ujel, policie jej vypátrala několik hodin poté, kolem půl jedenácté. Muž se před zásahem policie střelil do hlavy, zraněním krátce nato podlehl. Střelba v ostravské nemocnici je druhá nejtragičtější v historii ČR. V únoru 2015 zastřelil muž v restauraci v Uherském Brodě osm lidí a pak sebe.

Uznávaný bruselský web Politico vydal své tradiční pořadí 28 nejmocnějších lidí v Evropě. Vedle celkového žebříčku nabízí i rozdělení do tří kategorií: doers, disrupters and dreamers, což lze přeložit třeba jako dříči, rozkladači a snílci, z nichž každý odpovídá jinému druhu moci či vlivu. V pořadí najdeme politiky i nepolitiky nejen ze zemí EU. Vedle Emanuela Macrona, Vladimira Putina, Angely Merkelové či Christine Lagarderové je zde také ekologická aktivistka Greta Thumbergová. Žádný Čech ani Češka se do žebříčku Politico nevešli (nutno dodat, že vloni Politico vybralo do své osmadvacítky dnes již bývalou eurposlankyni za ČSSD Oglu Sehnalovou a o rok dříve premiéra Andreje Babiše). Stojí ale za to se seznamem proklikat. Už i kvůli zpracování, kde si vlivné Evropany a Evropanky můžete dělit podle pohlaví, země původu, profese či věku nad či pod 40 let. Příjemnou zábavu.

ki