Po dvaceti letech se malou oklikou na Kavčí hory může vrátit i tehdejší ředitelka zpravodajství a jeden ze symbolů televizní krize Jana Bobošíková. Jako poradkyni ji oslovila nově zvolená členka Rady ČT Hana Lipovská. „S prosbou o konzultaci se obrátím také na prezidentku našeho Institutu a ředitelku zpravodajství ČT z dob, kdy se na Kavčích horách lámal chléb, Janu Bobošíkovou. Zdá se totiž, že nejen při slibované „Televizní krizi 2.0″ se zkušenosti z televizní krize 1.0 budou hodit,“ uvedla Lipovská po svém zvolení na facebooku.

Polská ambasáda v Berlíně navrhla na Twitteru prestižnímu německému deníku Süddeutsche Zeitung, aby vyměnil svého zpravodaje ve Varšavě. Prý se při popisu situace v Polsku „míjí s realitou“. Polské velvyslanectví nadzvedl konkrétně příspěvek zpravodaje o volbě šéfky polského Nejvyššího soudu, který podle deníku neproběhl v souladu s pravidly. „Jediná pravidla určuje polská ústava. Pokud zpravodaj neumí číst, nebo je pochopení polské ústavy nad jeho intelektuální schopnosti, měl by ho nahradit někdo jiný, kdo to zvládne. Tak by Süddeutsche Zeitung přestal bránit porozumění mezi Německem, Polskem a EU, což dělá už pět let,“ napsala ambasáda. Jde prakticky o totožnou rétoriku, jakou pro své dlouhodobé výpady vůči „lživým západním médiím“ používá i mluvčí maďarské vlády Zoltán Kovács. Premiér Maďarska Viktor Orbán je vzorem pro autoritářské vůdce v celém regionu, sympatiemi k němu se netají ani Andrej Babiš.

Nový předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) se vrátil ze své zhruba hodinové schůzky s prezidentem Milošem Zemanem řádně rozpumpován: „Není možné nadále snášet to, že budeme sklánět hlavu a budeme lokajem. Moje cesta na Tchajwan se stává stále reálnější a reálnější,“ pravil na otázku České televize. Troufáme si očekávat, že bude na Hradě a u Číňanů zase dosti rušno. Možná i kancléř Mynář natočí (v lepším případě) nějaké nové home video o tom, jak je nevhodné na Tchajwan jezditi.

Kdyby se premiér, podnikatel a vydavatel v jedné osobě Andrej Babiš skutečně nechtěl angažovat v nejrůznějších věcech podnikatelských, aby nebyl „osočen“ z předpojatosti a střetu zájmů, nemohl by ani vystrčit nos ze Strakovy akademie. Respektive by ho do ní ani neměl vstrčit. Jak už dříve v záblescích upřímnosti sám pravil, ve střetu zájmů je přeci každý den. A proč se k tomu vracíme? Ve vztahu k možnému vstupu státu do letecké společnosti Smartwings Babiš prohlásil, že to nechává „na Havlíčkovi a Schillerové“, protože: „Já se v tom moc neangažuju, protože potom jsou vždycky nějaké různé kecy kolem, já české majitele dobře znám“. O tom, že známosti, byznysové vazby a své zájmy Babiš rozhodně nepotlačuje, by mohli vyprávět jiní vlivní mužové tuzemského byznysu. Namátkou nás napadají pánové Komárek se Sazkou či Dospiva s Fortunou (ale i řada dalších). Ale raději nevyprávějí.

K 10. květnu 2020 rozdělovala vláda v jednotlivých podpůrných programech různou formou pomoc subjektům zasaženým pandemií koronaviru ve výši až 499 miliard korun (tedy skoro půl bilionu). Z toho 74,5 miliardy (15 %) však bylo rozdělováno netransparentně, upozornila organizace Rekonstrukce státu v projektu „Nezhasínat“. Na jejím webu „pandemického počítadla“ se dále podílel provozovatel serveru Hlídač státu Michal Bláha, think tank EconLab a spolek Oživení. Problémy s efektivitou pomoci i transparentností programů jsou zejména v programech Antivirus, COVID I, COVID II a COVID Praha. 117 miliard korun (23% všech peněz) je rozdělováno bez problémů.

Tahle situace se musí zdát mnohým Čechům – uprchlíkobijcům jako úplné sci-fi. Jak píše web Euractiv.com, italská ministryně zemědělství Teresa Bellanová pohrozila, že odstoupí ze své funkce, pokud vláda neudělí povolení k pobytu více než 600 tisícům nelegálních migrantů, kteří pracují na italských farmách. Ti, kteří jsou proti, by podle ní měli převzít zodpovědnost za to, že nechají shnít jídlo na polích. Bez migrantů by totiž zemědělci sklizeň nezvládli. O to, aby stát migrantům povolil zůstat, prosí jak zemědělci, tak i církev. Proti je opozice v čele s protiimigrační stranou Liga Mattea Salviniho.

Britský velvyslanec v Česku Nick Archer připomněl 75 let od začátku květnového Pražského povstání zajímavý a drtivé většině veřejnosti neznámý příběh. O tom, jak se uprchlí váleční zajatci, britší vojácí seržant Thomas Vokes a vojín William Greig, zapojili do povstání a dobrým nápadem a lstí napomohli tomu, že se vzdalo 123 vojáků SS opevněných v blízkosti tehdejšího Československého rozhlasu.

Ta dvě minuty videa rozhodně stojí za zhlédnutí:

Dnes si připomínáme neobyčejné hrdinství všech, kteří v Praze před 75 lety bojovali za svobodu. Jejich odvaha a obětavost jsou základem našich vztahů do dnešních dnů. Čest jejich památce,“ britský velvyslanec Nick Archer. ?￰ﾟﾇ﾿?￰ﾟﾇﾧ pic.twitter.com/YN9poVeGEI

— British Embassy Prague (@UKinCR) May 5, 2020

I když slovo migrant získalo pro řadu Čechů a Češek dosti negativní konotace, právě díky migrantům lidí v Česku meziročně přibylo. Za rok 2019 o 44,1 tisíce, z větší části jde o lidi, kteří přišli ze zahraničí. Největší podíl na tom mají Ukrajinci a Slováci. Ve čtyřech krajích – Karlovarském, Olomouckém, Zlínském a Moravskoslezském – se počet obyvatel v průběhu roku 2019 naopak snížil. Úbytek byl nejvýraznější v Moravskoslezském kraji: bezmála 2,8 tisíce osob. Na konci roku 2019 měl největší populaci – 1,385 milionu obyvatel – Středočeský kraj. Druhým nejlidnatějším krajem je hlavní město Praha, s počtem obyvatel 1,324 milionu.

Autorská dvojice Michal Orsava a Michaela Lovecká vydala své nové virální video s názvem EETerminátor: Den vyúčtování 2020 . Jejich předchozí parodické počiny jako Harry Potter a Kámen mudrců, Návrat do budoucnosti nebo SÁM DOMA s Donaldem Trumpem měly více než 20 milionům zhlédnutí v České republice i v zahraničí.

Práce na aktuálním videu trvala více než tři čtvrtě roku a najdeme v něm mimo jiné postavy z filmů Dědictví aneb Kurvahošigutntág a Terminátor 2. Příběh začíná v blízké budoucnosti roku 2030 v České republice, kdy je země sužována vládou zámožného politika…

Zatímco v Česku vyvolalo všeobecné internetové veselí sdělení, že Andrej Babiš „zachránil tisíce mrtvých“, ve Finsku vstal – jak se zdá – z mrtvých jeden mediálně známý uprchlík. Jak píše server Euractiv.com, irácký uprchlík Ali dorazil do Finska v roce 2017, jeho žádost o azyl byla ale zamítnuta a on se musel vrátit do Iráku; brzy poté tam byl údajně zabit. Případ doputoval až k Evropskému soudu pro lidská práva, který nařídil Finsku zaplatit Aliho dceři kompenzaci ve výši 20 000 euro. Nyní však existuje „silné podezření opřené o informace z Iráku“, že je Ali stále naživu. Pokud se podvod prokáže, může mít tři důsledky: tlak na přísnější imigrační politiku, snížení důvěryhodnosti budoucích žádostí o azyl i ostudu pro Evropský soud.