Slovensko, čtyři měsíce do voleb. Průzkumy stranických preferencí ukazují odvrácenou tvář slovenské politiky, která ustoupila na čas do pozadí po letošním zvolení Zuzany Čaputové prezidentkou. Strana SMER politicky přežila i loňskou vraždu novináře Kuciaka a udržuje si preference nad 20 procenty. Reálnou šanci na druhé místo mají podle aktuálních průzkumů fašisté z Lidové strany – Naše Slovensko Mariana Kotleby.

V Rakousku přestal vycházet časopis Alles roger?, který financoval podnikatel Ronnie Seunig – zakladatel a majitel nákupního a zábavního centra Excalibur City na česko-rakouské hranici u Znojma. Časopis byl známý blízkostí k někdejší vládní straně Svobodných, která si v něm zadávala také inzeráty. Šířil i některé konspirační teorie a podle expertů na krajní pravici byl „tendenčně antisemitský“. Rakouský soud v létě zatím nepravomocně rozhodl, že kritici mohou tento magazín nazývat „pravicově radikálním“. Fungování časopisu Alles roger, jeho obsah i osobnost majitele Seuniga a jeho podnikání v Česku zmapoval HlídacíPes.org ZDE.

Vloni se Andrej Babiš na Národní třídu doslova připlížil 17. listopadu krátce po půlnoci. Letos nehodlá nic riskovat a pořídil si alibi v podobě zahraniční cesty. Výročí událostí ze 17. listopadu 1989 si připomene v Bratislavě, kde mu, jak očekává, žádný pískot a spílání za jeho minulost i současnost nehrozí. Také prezident Miloš Zeman vyrazí v listopadových dnech na Slovensko. Konkrétně 16. listopadu, kde hodlá otevřít budovu Českého domu, který vehementně prosazoval, jak jsme popisovali například ZDE. O den později už sice bude Zeman zpět v Česku, neočekává se však, že opustí pohodlí a bezpečí zámku v Lánech.

Jsou to rovné dva roky od posledních parlamentních voleb. A i nadále je strana Andreje Babiše jasnou jedničkou volebních preferencí se zhruba třiceti procenty hlasů. Do výsledků budoucích voleb může promluvit i formální podoba toho, jak má hlasování probíhat. Ministerstvo vnitra navrhlo nový zákon o správě voleb a v něm řadu novinek. Volby by se měly konat vždy jen v pátek mezi 7.00 – 22.00 hodin. Umožněna má být korespondenční volba pro hlasování ze zahraničí. Dá se očekávat, že to zvýší zájem Čechů v zahraničí o tuzemské volby. Vliv na výsledky voleb by mělo snížení (tedy překreslení) počtu volebních okrsků, jejich podoba ještě jasná není. Co může výrazně ovlivnit volební účast, je návrh, že by se díky novým informačním systémům hlasovací lístky (s výjimkou komunálních voleb) už lidem neposílaly předem domů, ale vydávaly by se až ve volební místnosti. Na přípravu a nové detaily zásadního zákona upozornil ve svém newsletteru novinář David Klimeš. Celý návrh zákona ZDE.

Jsou to právě dva roky od chvíle, kdy byla na Maltě zavražděna tamní investigativní novinářka Daphne Caruana Galizia. Dvanáct mezinárodních novinářských a protikorupčních organizací při této příležitosti připomíná, že vyšetřování případu na Maltě stále neskončilo, a vyjadřuje pochybnosti o nezávislosti a efektivitě práce policejních a justičních orgánů v této kauze. Malta se v posledních dvou letech propadla v Indexu svobody tisku připravovaného organizací Reportéři bez hranic o 30 míst, nyní je ze 180 hodnocených zemí na 77. místě. Za poslední dva roky se mimochodem propadla i Česká republika – z 13. místa v roce 2014 na 40. v roce letošním.

Maďarská opozice v nedělních komunálních volbách zvítězila v souboji o post starosty Budapešti. Její kandidát Gergely Karácsony porazil dlouholetého starostu za vládní stranu Fidesz Istvána Tarlóse. Opozice sice posílila i v dalších velkých městech, premiér Viktor Orbán přesto zůstává absolutním pánem situace v Maďarsku, i díky kruhu spřátelených oligarchů, ovládnutí mediální scény či širokému zneužívání sociálních sítí k šíření propagandy. HlídacíPes.org situaci v Maďarsku dlouhodobě sleduje, tamní vývoj jsme popisovali například ZDE, ZDE či ZDE.

Premiér a šéf ANO Andrej Babiš zcela nevyloučil možnost, že by se mohl v budoucnu ucházet o post hlavy státu. Nyní ale s touto možností nepočítá. Babiš tak reagoval na vyjádření prezidenta Miloše Zemana, že by Babiše volil, kdyby kandidoval. S ohledem na to, že příští řádná volba prezidenta by měla být až v roce 2023, možná nám tím chce dehydrovaný a neuropatický prezident něco mezi řádky sdělit, ale těžko říct. Pro Babiše by každopádně byla kandidatura jen logickým pokračováním stylu dosavadní kariéry. Na počátku byla maminka, co ho přiměla vstoupit do KSČ, i když nechtěl. Teď ho zase do něčeho nutí prezident, tak co se dá dělat… Bude líp.

Je to zapeklité, informovat o čemkoli v den, kdy se Česko dozví, že zemřel Karel Gott. Ale kromě toho, že se Andrej Babiš a jeho věrní rozhodli uchopit smrt mnohonásobného zlatého slavíka marketingově za pačesy a vyhlásí den smutku a vypraví Karlu Gottovi státní pohřeb, se ději i jiné věci. Například to, že za českým prezidentem odmítli (kvůli jeho nedávným výpadům proti Kosovu) přijet do Prahy na jednání zemí V4 a západního Balkánu prezidenti Černé Hory a Kosova a návštěvu zrušila i chorvatská prezidentka. Vláda též hodlá už počtvrté navrhnout k povýšení do hodnosti generála šéfa BIS Michala Koudelku. Je skoro jisté, že i na počtvrté to bude Miloš Zeman ignorovat. Kdo by taky povyšoval „čučkaře“, co vládu a prezidenta pravidelně informují o ruském a čínském vlivu v Česku. A takhle si tu žijeme…

Šéf Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka vystoupil na veřejném slyšení v Senátu na téma Čína. „Obchodníci ale i třeba vědci, kteří chtějí v Číně působit a mají význam pro zpravodajskou službu, musí počítat s tím, že budou mít patřičnou pozornost, a to od sledování po napadení veškerých komunikačních zařízení,“ řekl mimo jiné. Značná pozornost je podle něj věnovaná lidem, kteří se zabývají citlivými tématy, jako jsou demokratizační hnutí či Tibet. To, co šéf tuzemské kontrašpionáže řekl, sice tolik nepřekvapilo, přesto je dobré si to zopakovat. Například před tím, než dnes český prezident vyrazí na Žofín slavnostně si připomenout 70 let vzájemných vztahů Česka a Číny.