Víme, že vás reklamy otravují, můžete nezávislou žurnalistiku podpořit i jinak, například prostřednictvím systému Darujeme.cz.
Andrej Babiš a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová
Profimedia.cz,

Peníze či vakcíny. Být součástí EU byla v pandemii výhoda i pro Česko, ukázal audit

Evropská unie pomohla členským zemím v boji s první vlnou koronavirové pandemie, a to navzdory svým omezeným pravomocím. Vyplývá to z předběžného hodnocení Evropského účetního dvora. Bez společného postupu EU by členské státy měly například složitější cestu k informacím o covidu i k samotné vakcíně proti nemoci. I tak má unie pořád co zlepšovat.

Omezení vývozu zdravotnických materiálů, společné nákupy roušek a dalšího zdravotnického materiálu a také finance z unijního rozpočtu na výzkum a vývoj testů, léčby i protikoronavirových vakcín. To jsou hlavní nástroje, jimiž EU v první polovině loňského roku pomáhala členským státům řešit koronavirovou pandemii.

Na reakci EU se unijní auditoři zblízka podívali ve své zvláštní zprávě zveřejněné tento týden.


Text Pavly Hosnedlové vyšel původně na serveru Euractiv, s nímž HlídacíPes.org spolupracuje.


Unijní země si díky spolupráci snadněji vyměňovaly informace nebo posuzovaly zdravotní rizika. Důležité při tom bylo Evropské středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (ECDC), které podrobně sleduje epidemiologickou situaci v jednotlivých členských státech, hodnotí rizika a spolupracuje s dalšími podobnými centry napříč světem. ECDC rovněž během krize poskytovalo každodenní aktualizace a týdenní přehledy vývoje situace.

Výměnu zkušeností s průběhem zdravotnické krize umožňoval Výbor pro zdravotní bezpečnost. Evropská léková agentura monitorovala nedostatky léčiv, diskutovala o vývoji vakcíny se 40 firmami nebo přímo hodnotila léky a připravované vakcíny.

Miliardy i pro Česko

Dohromady EU do krizových opatření investovala do června 2020 zhruba 4,5 miliardy eur. Mimořádné prostředky plynuly například z nástroje rescEU, podpůrné iniciativy pro reakci na krizi, Fondu solidarity nebo výzkumného programu Horizont. Část nevyužitých prostředků byla uvolněna také z kohezních fondů.

Sedm členských států (Itálie, Francie, Litva, Polsko, Slovensko, Bulharsko, Rumunsko) v první polovině roku 2020 využilo rozvolněných pravidel a 860 milionů eur z kohezních fondů nasměrovalo do boje proti covidu-19. O podporu z evropského Fondu solidarity zase požádalo 19 členských států včetně Česka.

Evropská komise také díky financím z programu Horizont 2020 podpořila desítky výzkumných projektů zaměřených na covid-19, například právě na vývoj vakcíny. Prostřednictvím Evropské inovační rady pak Komise podpořila 72 společností, které pracovaly na inovativních protikoronavirových opatřeních.

Díky investici ve výši 1,5 miliardy eur se podařilo uzavřít předběžné dohody s firmami, které již v první polovině loňského roku zahájily vývoj nové vakcíny. Komise tak mohla podpořit technologie, které jsou pro vývoj očkovací látky nezbytné.

Kromě pozitivních dopadů fiskálních stimulů (jako je udržení pracovních míst i životaschopnosti podniků) ale vnitrostátní protipandemická opatření také zvýšila rozpočtové schodky zemí a veřejné zadlužení.

„Opatření členských států v reakci na krizi zachránila pracovní místa a podniky, avšak nevyhnutelně vedla k rostoucím rozpočtovým schodkům. Vidíme riziko, že to v budoucích letech omezí hospodářské sbližování,“ varovala už loni členka Evropského účetního dvora Ildikó Gáll-Pelczová.

Příště ještě lépe

EU také členským zemím pomohla s veřejnými zakázkami na nákup ochranných prostředků a vytvoření jejich zásobníku na horší časy. Prostřednictvím společných nákupů bylo pořízeno 5,5 milionu roušek, milion rukavic, 55 ventilátorů a různá laboratorní vybavení. Členské státy ale vybavení nakupovaly spíše po vlastní ose.

Z pondělní zprávy auditorů nicméně vyplynulo, že EU i členské státy musí svou reakci na podobné zdravotní krize ještě dále zlepšit. Hodnocení ukázalo hned několik nedostatků. Podle unijních auditorů by měla EU vytvořit vhodný rámec pro přeshraniční zdravotní hrozby a zlepšit dodávky potřebného vybavení.

Sdílení relevantních dat od členských států loni na jaře rovněž vázlo. S tím se potýkalo zejména středisko ECDC. Do budoucna proto audit doporučuje větší digitalizaci dat a menší vliv lidského faktoru na jejich sběr.

Jak si EU v boji proti covidu vedla ve druhé polovině roku 2020, a tedy při dalších vlnách koronavirové pandemie, bude předmětem dalšího hodnocení unijních auditorů.

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější. A zabere vám to maximálně jednu minutu...Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1 000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

4 komentáře

  1. martin napsal:

    sem zvedavej, kdy do madarska dorazi ruska vakcina, o jaka bude ochota nechat se naockovat vakcinou, ktere neprosla kompletnim schvalovacim koleckem.
    nepochybuju o tom, ze se bude jednat o propagandicky tah ruska podobne, jako kdyz nam CCCP v 1947 poslal nekolik vagonu obili a pritom v CCCP v letech 1946-1947 zemrelo cca 1mil lidi hlady

    • Oskar (hanák z Hané) napsal:

      Nejsme v Rusku a nepíšeme azbukou! Pokud Vám to ve škole neřekli, nebo jste to nepochopil, když to učitelé říkali, tak Vám sděluji, že v češtině se zásadně používá k psaným projevům písmo zvané latinka. Příště nepište CCCP, ale SSSR, když chcete dehonestovat Svaz sovětských socialistických republik, který zanikl už před 30 léty (v roce 1991a to 26. prosince).
      To obilí tehdy, přišlo Benešově demokratické Třetí Československé republice velice vhod, bylo skutečně místy velké sucho, ale pamatuji, bylo mně tehdy 14 let, že například naše rodina, neměla žádné zvláštní problémy, protože jsme bydleli v podhůří Českomoravské vysočiny kde to sucho nebylo až tak zničující a potraviny rodiče kupovali přímo od statkářů (tak se tehdy říkalo těm, co se jim dnes říká „světově“ farmáři), také všechny firmy mých rodičů jely bez omezení.
      Protože komunisté vyhráli volby v roce 1946 (v českých zemích ve volbách v roce 1946 získala KSČ 40,17 % hlasů, ČSNS 23,36 %, ČSL 20,24 % a ČSSD 15,58 %. V celé ČSR získali komunisté 38 % hlasů), Byl předsedou vlády komunista Klement Gottwald a ten tehdy domluvil se Stalinem dodávky obilí (delegace se skládala z Jana Masaryka, Prokopa Drtiny, Klementa Gottwalda a generálního tajemníka ministerstva zahraničních věcí Arnošta Heidricha) ve výši celkem 600 tisíc tun, nikoliv dodávky několika vagonů obilí. UNRA už tehdy do ČSR už nic nedodávala, ale potraviny byly nakupovány státem i v Rumunsku, Maďarsku a jugoslávii a nejspíše i jinde, třeba obilí v Kanadě (dnes vydávané za dodávky z USA).
      Poznámka: UNRA dodala do ČSR přebytky armády USA v celkové hodnotě 9 124 808 USD.
      Zdroj: mimo jiné i moje skautské deníky z té doby, paměť a Wikipedie.

    • petrph napsal:

      Jenomže, ona žádná vakcína neprošla a ani nemohla projít kompletním a předepsaným schvalovacím kolečkem. U všech vakcín se na to dělají výjimky pro zkrácení.
      Takže záleží na tom, jestli tu vyjímku u té které vakcíny schválili politici v Bruseli a nebo v Moskvě. A nebo v Pekingu :)))

  2. Pavel Liška napsal:

    Evropský účetní dvůr ….. Co to zase, s…a je ?! To je něco jako náš NKÚ ? A jaké to má kompetence a pravomoce ? A to Evropské středisko pro kontrolu a prevenci nemocí, to se prakticky zabývá čím ? A kdo toto všechno platí ? Rozpočet EU ?
    Mne by třeba konkrétně zajímalo, KDO je ředitelem nákupu EU a je zodpovědný za nákup vakcín a ostatního materiálu. Kdo je tím decision makerem a má poslední slovo . Layenová asi ne, že ….

Přidávání komentářů není povoleno