ANALÝZA. Na Slovensku se ve stínu vládních útoků na veřejnoprávní média odehrávají i výrazné změny ve zpravodajství nejsledovanější komerční televize Markíza. I ty by mohly mít politické pozadí, pokud by se ukázalo, že je motivovala snaha raději nedráždit kabinet Roberta Fica. Třeba i kvůli byznysovým zájmům skupiny PPF, pod níž televize patří. „Bezzubá“ Markíza by přitom byla pro svobodu médií na Slovensku možná větší problém než dlouhodobě slabý veřejnoprávní telerozhlas.

Poté, co Ficova vláda protlačila parlamentem zrušení speciální prokuratury a kontroverzní změny trestního zákoníku, to vypadá, že se její pozornost definitivně stočila na ovládnutí veřejnoprávního telerozhlasu RTVS.

„Válečná propaganda, trapná rusofobie, podpora opozičních stranických mítinků, útoky na Smer. (…) Kde je vlastně rozdíl mezi RTVS a Markízou? Kam se poděla veřejnoprávnost? Na co stát platí takový mediální hnůj?“ rozčiloval se nedávno na sociálních sítích místopředseda hlavní slovenské vládní strany Ľuboš Blaha.

Fantazie Ficových stratégů

Ministryně kultury Martina Šimkovičová v jiném příspěvku na sociálních sítích tvrdila, že zpravodajství RTVS „sklouzává do bulváru“ a že „důvodů na odstoupení nebo odvolání generálního ředitele Ľuboše Machaje je už víc než dost“.

Vyčetla také veřejnoprávní televizi, že přišla o práva na vysílání hokejového mistrovství světa. Jak se však vzápětí ukázalo, o tato práva dlouhodobě podfinancovaný RTVS přišel ještě za minulého vedení v roce 2020.

Premiér Robert Fico zase na tiskové konferenci v Praze po summitu premiérů zemí V4 kritizoval zpravodajku RTVS poté, co se mu nelíbila její otázka.

Změny ve veřejnoprávních televizích avizoval Fico dávno před loňskými volbami. Krátce po nich koalice snížila RTVS garantovaný procentní podíl z HDP, který televizi s rozhlasem od loňska slouží jako zdroj financování namísto koncesionářských poplatků, na 0,12 procenta HDP. Tím RTVS jedním škrtem přišel zhruba o padesát milionů eur.

Protože se Ficova vláda otevřeně hlásí k tomu, že chce už tak dost slabá veřejnoprávní média dostat zcela pod svou kontrolu, je komerční Markíza a její politické zpravodajství posledním vážným problémem pro Ficovu image na televizním trhu.

Další postup oslabování RTVS ze strany vlády je otevřený, možnosti sahají od nyní spíše nepravděpodobného opětovného rozdělení rozhlasu a televize přes výměnu ředitele až někam, kam zřejmě dohlédne jen fantazie koaličních stratégů Fica a spol.

Kromě RTVS však vládu začala zajímat i nejsledovanější komerční televize. A tím se vracíme ke zmíněné otázce místopředsedy Smeru Ľuboše Blahy, kde je vlastně rozdíl mezi veřejnoprávními médii a Markízou.

Posila z Novy má „jiný pohled“

Velmi zjednodušeně řečeno – to, že RTVS podle průzkumů boduje důvěryhodností zpravodajství, vyrovnává Markíza víc než bohatě svým podílem na trhu. Například v lednu byla suverénním lídrem televizního trhu s diváckým podílem své celé televizní skupiny 31,5 procenta. Konkurenční skupina JOJ měla 23 procent a veřejnoprávní skupina RTVS jen 12 procent.

Nový ředitel má jiný pohled na dramaturgii Televizních novin i jejich umístění ve scénáři, než bylo zvykem v minulosti. Opakovaně žádal, aby se redakce méně věnovala politickým tématům a nerozebírala je až tak do hloubky

Zhruba podobné proporce, byť s menším náskokem Markízy, platí i u hlavních večerních zpráv. A právě kvůli statisícům diváků může být sebevědomá Markíza pro Fica problém. Už před volbami se Smer odmítl účastnit jejích diskusních pořadů, po volbách pak Markízu Fico zařadil mezi „nepřátelská a média“ a naznačil, že by stát mohl v této televizi přestat inzerovat.

Paradoxně přitom sám Fico v roce 1998 vystoupil na demonstraci před sídlem Markízy a hájil tam její nezávislost před politicko-byznysovými zájmy.

Od roku 2020 patří Markíza přes mediální skupinu CME do portfolia české PPF. V posledních týdnech přicházejí zevnitř televize zprávy o personálních změnách ve vedení zpravodajství, které vyvolávají pochybnosti o tom, zda nejsou politicky motivované.

Loni v prosinci odešel z funkce šéfa zpravodajství Markízy Henrich Krejča. Místo něj nastoupil dosavadní šéfredaktor a zástupce šéfa zpravodajství české televize Nova (rovněž patřící pod PPF) Michal Kratochvíl. V únoru pak náhle v Markíze skončil i jeden z vedoucích vydání jejích hlavních večerních zpráv Martin Halanda.

„Nový ředitel má jiný pohled na dramaturgii Televizních novin i jejich umístění ve scénáři, než bylo zvykem v minulosti. Opakovaně žádal, aby se redakce méně věnovala politickým tématům a nerozebírala je až tak do hloubky,“ citoval Halandu slovenský Denník N.

Ten zmiňuje i několik konkrétních příkladů z poslední doby, které lze vnímat jako snahu příliš nedráždit politiky – například zrušení teprve loni spuštěného podcastu Cirkus Politikus a především to, že se televize veřejně neohradila proti označení „nepřátelské médium“ a do vysílání nezařazuje například útoky politiků na Markízu.

Byznys PPF se státem

Změny ve zpravodajství nejsledovanější slovenské televize přicházejí jen několik měsíců po parlamentních volbách. Těsně před nimi také televize vyměnila generálního ředitele. Dlouholetého šéfa Matthiase Setteleho vystřídal Peter Gažík.

Denník N upozorňuje na to, že menší důraz na politické zpravodajství i načasování změn jednoznačně vyhovuje Ficově vládě. Ta má vůči PPF ještě další silné páky a česká skupina tak má dobrý důvod si vztahy se slovenskou koalicí nerozházet.

Pod PPF patří firma SkyToll, která na Slovensku provozuje systém elektronického mýta. Přes firmu Škoda Transportation zase získává lukrativní zakázky na dodávky elektrických vlaků na Slovensko. A i po odprodeji většinového podílu stále zůstává i ve slovenském mobilním operátorovi O2.

Protože se Ficova vláda otevřeně hlásí k tomu, že chce už tak dost slabá veřejnoprávní média dostat zcela pod svou kontrolu, je komerční Markíza a její politické zpravodajství posledním vážným problémem pro Ficovu image na televizním trhu. Nejbližší měsíce zřejmě ukáží, jestli se Ficovi povede Markízu zkrotit, nebo jestli se takříkajíc „zkrotí sama“.