Srí Lanka prochází největší krizí v novodobé historii. Na ostrově je nedostatek základních potravin, léků, pohonných hmot i plynu. Život lidem komplikuje obří inflace a paralyzovaná doprava. I proto začaly masové protesty proti nepotické vládě rodiny Radžapaksů. Srílančané oslovení HlídacíPes.org mají o řešení jasno: „Odstranit Radžapaksy. A jmenovat kvalifikovanější, zkušenější a morálnější lidi,“ říká mladý inženýr Steve z Colomba.

Srí Lanka byla před vypuknutím pandemie covidu oblíbeným cílem i českých turistů, teď ale prochází bezprecedentní krizí. „Problémy začaly zhruba v prosinci. Nyní zažíváme výpadky proudu až 13 hodin denně, není plyn, benzín, cena potravin letí vzhůru každým dnem. Pytlík chipsů nebo bonbonů se staly v podstatě něčím nedostupným,“ popisuje Steve pro HlídacíPes.org.

V zemi kolabuje kvůli nedostatku pohonných hmot i doprava, takže problémem je i obyčejná cesta do práce. „Vyjíždím z domu v pět hodin ráno a domů se vracím pozdě večer. Jsme nuceni spoléhat se na malý počet státních autobusů a vlaků, které přijíždí s velkým zpožděním a jsou tak nacpané, že se v nich nedá dýchat. To nepřeháním,“ vypráví Steve.

Dojíždět vlastním autem nepřichází v úvahu. „Naše auto je teď odstavené. Nemůžu si dovolit stát pět hodin ve frontě na extrémně drahé palivo. Dříve stál litr 90 rupií, teď je to skoro 320,“ říká.

Dlouhé hodiny ve frontách nejen na benzín, ale i na plyn či základní potraviny, se staly osudnými už nejméně pěti seniorům, kteří během čekání zkolabovali a zemřeli, uvádí BBC.

Výpadky proudu na 13 hodin

Srílančané začali dávat najevo nespokojenost se situací před několika týdny. „Už asi měsíc pokojně protestujeme. Ale kvůli nečinnosti vlády a stupňujícím se problémům začali být lidé frustrovaní. Na neděli 3. dubna jsme proto naplánovali celonárodní pokojnou demonstraci,“ vrací se Steve k nedávným událostem.

Tři dny před naplánovanou demonstrací se ale situace vymkla kontrole. Spouštěčem se stalo oznámení o plánované třináctihodinové odstávce elektřiny.

„Bylo nám sděleno, že přerušení dodávek elektřiny budou prováděna nejen přes den a v noci, ale také brzy ráno. Následující den, ve čtvrtek 31. března, uspořádala skupina obyvatel protestní akci poblíž silnice vedoucí k prezidentově rezidenci. Postupně se k nim připojilo velké množství lidí. Policie k  rozehnání protestujících použila slzný plyn a vodní dělo. Během střetu začalo hořet několik vozidel, včetně policejního autobusu,“ popisuje v rozhovoru s HlídacíPes.org první nepokoje investigativní srílanský novinář Waruna Sanjeewa Liyanage.

V pátek ráno pak policie zatkla 45 lidí a prezident Gotabaya Rajapaksa vyhlásil zákaz vycházení na 36 hodin. Dočasně byl zablokován i přístup k sociálním médiím. Zákaz měl platit do pondělního rána, lidé jej ale nerespektovali. Vyšli do ulic i v ostatních městech. Například v Kandy policie rozháněla v sobotu slzným plynem a vodními děly protesty několika stovek studentů.

„Lidé chtějí, aby Radžapaksové odešli z politiky. A tentokrát agitaci vedou civilisté bez vazby na jakoukoli politickou stranu. Víme, že Radžapaksové tuto zemi okradli. Už máme tohoto systému dost,“ popisuje ze Srí Lanky pro HlídacíPes.org senior Sarath z Kandy, který s manželkou provozuje ve městě penzion.

„Potřebujeme obrovskou změnu. Lidé mluví o tom, že ti, kdo vládli naší zemi po získání nezávislosti v roce 1948, tuto krásnou zemi zničili. Doufám, že se věci po nějaké době změní k lepšímu,“ doplňuje.

Benzín za dvojnásobek

Mnohahodinové výpadky elektřiny byly pro mnoho Srílančanů jen pomyslnou poslední kapkou „Hlavním zdrojem elektřiny na Srí Lance jsou vodní elektrárny. Kromě toho je zde jedna uhelná elektrárna a několik tepelných elektráren. Oblasti v okolí vodních elektráren zažívají v těchto dnech velké sucho, proto byla výroba elektřiny z vodních elektráren výrazně omezena. Kvůli nedostatku paliva pro výrobu elektřiny z tepelných elektráren bylo rozhodnuto o přerušení dodávky elektřiny na několik hodin denně,“ vysvětluje Waruna Sanjeewa Liyanage.

Skutečnou hlavní příčinou krize je ale podle něj špatné hospodaření těch, kdo jsou v zemi u politické moci již téměř 40 let. „Rozpočtový deficit země se od 80. let 20. století neustále zvyšuje a jediným řešením, které vlády přijaly, je půjčování si ze zahraničí,“ shrnuje novinář.

„Po skončení války v roce 2009 byla tehdejší vláda Mahindy Radžapaksy nucena půjčit si v zahraničí velké množství peněz, z nichž ale většina byla utracena na zneužité projekty. Do roku 2010 činil zahraniční dluh Srí Lanky 21,7 miliardy dolarů, přičemž na konci prvního Radžapaksova režimu to bylo 43,9 miliardy dolarů, a pro rok 2020 už 56,3 miliard,“ upřesňuje.

V roce 2019 se prezidentem stal Gotabhaya Radžapaksa, bratr Mahindy Radžapaksy. Mahinda Radžapaksa byl poté jmenován předsedou vlády vytvořené v roce 2020. Nový kabinet tvořili kromě něj další čtyři členové rodiny – Basil, Namal, Chamal a Šašindra Radžapaksovi.

Tato vláda snížila daň z přidané hodnoty z 15 % na 8 % a zároveň snížila i daně z příjmu. Tím výrazně klesly státní příjmy. K tomu se přidala epidemie covidu, která omezila cestovní ruch i příjmy zahraničních pracovníků.

„Jak epidemie postupně ustupovala a život se vracel k normálu, na trhu začal být nedostatek dováženého zboží, zejména sušeného mléka. Později začal chybět i plyn a pohonné hmoty. Hlavním důvodem byl nedostatek dolarů v zemi. Zatímco v roce 2018 se devizové rezervy Srí Lanky blížily 10 miliardám dolarů, do roku 2021 klesly na dvě miliardy dolarů. Vzhledem k tomu, že se devizové rezervy kvůli špatnému hospodaření vlády den ode dne zmenšovaly, vznikal na trhu postupný nedostatek základních potřeb pro lidi,“ popisuje Liyanage.

Nakonec se centrální banka rozhodla oslabit kurz srílanské rupie vůči dolaru, a to z původních 202 rupií za dolar na 300. „V důsledku toho prudce vzrostly ceny zboží i služeb. Ceny pohonných hmot se oproti stavu před dvěma měsíci více než zdvojnásobily. Inflace, která v dubnu 2021 činila 3,9 %, se v únoru 2022 zvýšila na 17,5 %,“ dodává novinář.

Řešení? Pryč s Radžapaksy

Po masových protestech na konci minulého týdne předal celý kabinet ministrů v neděli večer premiérovi Mahindovi Radžapaksovi rezignační dopisy. Rezignovali také guvernér centrální banky a tajemník ministerstva financí. Premiér i jeho bratr, prezident Gotabaya Radžapaksa, dosud odstoupit odmítli. Místo toho prezident vyzval opoziční strany, aby mu pomohly sestavit národní vládu a přijaly vládní portfolia. Všechny to ale odmítly a opakovaně požadují, aby odstoupil.

Prezident tedy v pondělí ráno jmenoval nový, pouze čtyřčlenný kabinet, v němž bývalý ministr spravedlnosti Ali Sabry nyní zastává funkci ministra financí. Ministr školství, ministr zahraničních věcí a ministr pro dálnice byli znovu jmenováni do svých bývalých vládních funkcí, píše web Economynext.com.

Mezitím pokračují protesty lidí v ulicích i na sociálních sítích. Hlavními slogany se stala hesla #GoHomeGota (Jdi domů, Gotabayo) a #GohomeRajapaksas. Policisté se ale stále snaží udržet události pod kontrolou. „Nyní nazývají každého, kdo se proti nim postaví, teroristy a extremisty. Zatýkají lidi, kteří provozují stránky na sociálních sítích. Dočasně omezili a neustále monitorují sociální média. Nemůžeme ani bezpečně opustit dům. Všude jsou policisté. Byl jsem na cestě na pokojný protest a policista se mě v 17:30 zeptal, kam jdu. Bez jejich povolení zřejmě nemůžu ani vyjít z domu,“ líčí Steve z Colomba.

Řešení současné krize je podle něj jen jedno: „Odstranit Radžapaksy. A jmenovat kvalifikovanější, zkušenější a morálnější lidi, kteří budou zastávat čestnou vládu, dokud si lid nezvolí nové zástupce. Což je ale obtížné. Protože většina lidí ve vlivných funkcích jsou buď Radžapaksové, nebo jejich příbuzní či přátelé,“ konstatuje.

Srílančané přesto pevně věří v lepší zítřky. „Je to těžké, ale vědomí, že se blýská na lepší časy, pomáhá. Tohle je dobrá země s dobrými lidmi,“ nevzdává se Steve.

Já na bráchu…

Rádžapaksové byli původně venkovská rodina vlastnící půdu u vesnice Giruwapattuwa v jižním okrese Hambantota. Rodině patřila rýžová pole a kokosové plantáže. Na politickou scénu vstoupila, když byl don Mathew Radžapaksa v roce 1936 zvolen zástupcem okresu Hambantota ve Státní radě.

Rádžapaksové pak byli v zákonodárných orgánech země zastoupeni nepřetržitě od roku 1936 do roku 1977. Poté se rodina znovu stala dominantní politickou silou v okrese Hambantota, když byli Mahinda a jeho bratr Chamal Radžapaksa zvoleni v parlamentních volbách v roce 1989. Později se k nim připojili bratři Basil a Gotabaja.

V roce 2005 byl Mahinda Radžapaksa zvolen prezidentem. Od té doby byli členové rodiny pravidelně jmenováni do vysokých politických funkcí. Ihned po svém zvolení prezidentem Mahinda jmenoval svého bratra Gotabhaju Radžapaksu ministrem obrany, další bratr, Basil Radžapaksa, se stal prezidentským poradcem. V roce 2010 byl Mahinda znovu zvolen prezidentem a byl jím do roku 2015.

Gotabaja Radžapaksa vyhrál prezidentské volby v roce 2019. V parlamentních volbách v srpnu 2020 získalo hned pět členů rodiny Radžapaksových křesla v parlamentu. Novým premiérem se stal pro změnu Mahinda Radžapaksa.

Útoky na novináře a peníze z Číny

Vlády Radžapaksů byly kritizovány za korupci. Na Mahindu Radžapaksu a jeho rodinu podaly organizace a volební pozorovatelé řadu stížností za zneužívání státních zdrojů, včetně tvrzení o jejich účasti v podvodech, zneužívání pravomocí, vraždách a praní špinavých peněz.

Údajně vyvedli ze země prostřednictvím Centrální banky Srí Lanky nelegálně 5,31 miliardy dolarů. V květnu 2015 měl tehdejší ministr zahraničí obdržet zprávy zpravodajských služeb ze čtyř zahraničních zemí, které se týkaly dohledání majetku ukrytého v zahraničí a uváděly, že rodina Radžapaksů drží v cizích zemích majetek v hodnotě 18 miliard dolarů, uvádí Wikipedie.

V červnu 2018 deník The New York Times informoval, že prezident Mahinda Radžapaksa během prezidentské kampaně a voleb v roce 2015 obdržel vysoké platby z čínského fondu na výstavbu přístavu, které šly přímo na podporu a aktivity v rámci kampaně. Radžapaksa souhlasil s čínskými podmínkami a byl považován za důležitého spojence v čínském úsilí o snížení vlivu Indie v jižní Asii. Platby byly potvrzeny dokumenty a šeky podrobně popsanými ve zprávě z vládního vyšetřování, kterou získal deník The New York Times.

V posledních měsících před volbami v roce 2015 měl čínský velvyslanec na Srí Lance podle deníku lobbovat u voličů, aby podpořili Radžapaksu na úkor opozice, která hrozila zrušením hospodářských dohod s čínskou vládou. Radžapaksovy kampaně měly obdržet nejméně 7,6 milionu dolarů, které byly vyplaceny z účtu China Harbor, zjistili novináři The New York Times. Deset dní před otevřením volebních místností byla v šecích rozdělena částka kolem 3,7 milionu dolarů, včetně 678 tisíc dolarů na tisk triček a dalších propagačních materiálů kampaně a 297 tisíc dolarů na nákup dárků pro příznivce, včetně dámských sárí. 38 tisíc dolarů bylo vyplaceno populárnímu buddhistickému mnichovi, který podporoval Radžapaksovu kampaň.

Vyšetřování vražd, únosů a napadení novinářů po ukončení Radžapaksovy vlády odhalilo, že Gotabaja měl v době, kdy byl ministrem obrany, řídit tajnou jednotku, která útočila na novináře a disidenty, napsal v roce 2017 web Al-Jazeera. Během této doby bylo zabito 17 novinářů a pracovníků médií a další byli napadeni nebo uneseni.