PSÍ UŠI. Na českou politickou scénu se vrátil přízrak kokainu v konečníku. Jako zpráva týdne nám to musí stačit, aniž bychom nutně museli zapojovat tu část amygdaly, která je odpovědná za převod vjemů do vizuální podoby, česky řečeno nemusíme se nechat v tomto případě obtěžovat představivostí. Návrat zmíněného jevu souvisí se širším tématem odbrždění ministra vnitra Víta Rakušana, u kterého se dnes krátce zastavíme.

• Šéf hnutí STAN se rozhodl, že se stane Babišem pro lepší lidi. Oblíkl mikinu a vydal se za lidem do Karviné a Sokolova, následovat má Most, Ústí nad Labem nebo Havířov. Plán je to ambiciózní a nejlepší na něm je, že zjevně může fungovat, neboť okamžitě znervózněli především politici hnutí ANO. Ti nyní žárlivě vykřikují, že když se jede s lidmi fotit Rakušan, je to něco jiného, než když se jedou fotit oni.

„Ty jeho výjezdy, ti lidé, on tam nejede řešit jejich problémy. Oni jsou jeho kulisou, on si natočí videjka.“
(Alena Schillerová, Otázky Václava Moravce, 4. února)

No jasně, videjka, to je, oč tu běží. Rakušan má videjka, která zjevně fungují líp, než když se předseda vlády natočí s nutellou, a paví královna se správně rozčiluje, že jí ministr vnitra ukradl hračky. Ten se ale odbrzdil i na sociálních sítích – a to už jsme zpátky u slibovaného kokainu.

Já mám “svůj Dozimetr” asi tak, jako vy kokain v řiti. V obou případech jde pouze o vaše zbožné přání. Pěknou neděli.

— Vít Rakušan (@Vit_Rakusan) February 4, 2024

Na hrubý pytel hrubá záplata? Je to příliš? Zde už, právě proto, abychom svou mysl ochránili od zhoubného vlivu přílišné obrazotvornosti, hodnocení ponecháme na úsudku laskavého čtenáře.

Článek reflektuje dění uplynulého týdne v citátech a výrocích politiků.

Ty samy o sobě nestačí, proto je HlídacíPes.org s jemným odstupem usazuje do patřičného kontextu.

• Andrej Babiš a jeho pobočníci z hnutí ANO – Alena Schillerová a Radek Vondráček – se našli na seznamu „bakterií ruského světa“, který sestavil ukrajinský web Texty. Poněkud je to rozzlobilo, protože jsou to ošklivá slovíčka a politici z ANO jsou přece jenom pro naše lidi, ale s válkou na Ukrajině oni nic. Což je věc, která stojí za menší prozkoumání.

„Považuju to za mimořádnou ohavnost a hnus. Já i celé hnutí ANO od počátku války stojíme na straně Ukrajiny a podporujeme ji.“
(Andrej Babiš, Novinky.cz, 2. února)

Asi záleží na tom, jak široce celou záležitost pojmeme. Je nepochybné, že ANO skutečně od počátku války stojí na straně Ukrajiny. Aspoň v prvním plánu.

„Já, paní Schillerová, ale ani nikdo jiný z hnutí ANO se nikdy nevyjádřil ve prospěch Ruska.“
(Andrej Babiš, Novinky.cz, 2. února)

Tady už to ale tak jasné nebude. Nikdy neříkej nikdy, zejména když jsi dřív horoval za zrušení protiruských sankcí, pravda, ještě před válkou. Tedy tou, která začala v únoru 2022.

„Zastavení vývozu a ekonomické výhružky vůči Rusku nic neřeší. Nemyslím, že když vyloučíme Rusy z Temelína, pan Putin se stáhne z Krymu.“
(Andrej Babiš, Deník.cz, 6. března 2014)

V této otázce je Babiš celkem konzistentní:

„Ty sankce nic moc nepřinesly a poškozuje to všechno, takže by bylo dobré to politicky vyřešit a znovu začít s Ruskem obchodovat.“
(Andrej Babiš, Český rozhlas, 8. července 2018)

Báječné nápady, ze kterých museli mít v Kremlu radost, měl Babiš i během své excelentní premiérské epizody v časech covidu.

Zdroj: iDNES.cz, 3. února 2021

Po vpádu Putina na Ukrajinu pak skutečně Babiš držel ostrou linii, přesně řečeno mu to vydrželo asi dva měsíce. Pak ji rozmělnil svým klasickým „ale co naši lidi“, což je podvratná doktrína, která mu vydržela dodnes.

„Stále straší válkou, Řehka. Na co potřebuje ty stíhačky F-35, když NATO je obranný pakt? Vláda říká: Máme peníze na zbraně, máme peníze na Ukrajinu. Dobře. Ale zapomněli na vás!“
(Andrej Babiš na výjezdu do České Lípy, Seznam Zprávy, 1. února 2024)

Existuje lepší ukázka ruské bakteriální nákazy? 

KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG

• Česko se pomalu probouzí do nové, digitální a vysokorychlostní reality. Spíš tedy pomalu než probouzí, ale na to už jsme si tak nějak rádi museli zvyknout. Když jsme vyřešili aplikaci na sběr přihlášek na střední školy, což je úloha plus minus na úrovni seminární práce druhého ročníku programování, přicházejí na řadu vysokorychlostní tratě. A vida, už brzy se dočkáme železnice, která spojí Prahu a Drážďany a napojí nás na dávno fungující evropskou síť.

„Prvních 58 kilometrů u Prahy má být hotových do šesti let, zbytek v letech 2038–2045. Už letos – oficiální termín je konec června – má být jasno, kudy celá trasa povede.“
(analýza Seznam Zpráv, 5. února)

Tak hlavně nic neuspěchat. Jestli tomu dobře rozumíme, do roku 2030 se možná svezou lidi z Prahy do Roudnice, to už je velká sláva. No a někdy kolem roku 2045, počítejme spíš s malým zpožděním kolem roku 2060, se svezou naši vnuci do Drážďan. Nebo aspoň do Lovosic, abychom nebyli moc nároční. Teď ještě si pořídit nějaké ty vnuky, času je dost.

Klidnou mysl.

Follow @malecak