Povodně v Praze v roce 2002. Foto: Profimedia

Až se budeme divit velké vodě… V Česku se běžně staví v záplavových oblastech

Napsal/a Robert Břešťan 12. září 2024
FacebookTwitterPocketE-mail

KOMENTÁŘ. Sice platí, že kdo je připraven, není překvapen, přesto se může stát, že po extrémních deštích budeme s překvapením sledovat, jaké škody u nás povodně po letech opět napáchaly. A jak je možné, že třeba i na domech, které vyrostly v posledních dvaceti letech – v záplavových zónách.

Předpovědi počasí slibují Česku pořádnou dávku deště. Meteorologové varují před povodněmi na většině území, zejména ve východní polovině s extrémním stupněm nebezpečí, upouštějí se přehrady, hasiči drží pohotovost, ruší se některé společenské akce.

Od pátečního večera meteorologové očekávají výrazné vzestupy hladin vodních toků. Největší problémy můžou přijít během soboty a neděle.

Když mizí paměť

Aniž chceme cokoli přivolávat, pokud se zopakují mohutné povodně podobné letům 1997 a 2002, jak se nyní varuje – budou dost možná i místa, kde za vzniklé škody bude moct jen lidská hloupost a hamižnost.

Tvářit se, že problém se stavbami v rizikových oblastech vlastně vůbec neexistuje, umožňuje i – zřejmě záměrná – nečinnost úřadů.

Poslední plošné, rozsáhlé povodně byly v Česku ty v roce 2002. Třeba v Praze byly impulsem ke stavbě nových nákladných protipovodňových opatření, dokonce i k proměně celých čtvrtí, jak je vidět na pražském Karlíně.

Od té doby ale stihla dospět jedna generace a lidé dokážou i rychle zapomínat. Třeba na to, že jsou místa u řek, kde se prostě stavět nemá, dokonce nesmí. A přesto se tam v posledních dvaceti letech stavělo.

Důkazy o tom přinesl ve své kontrolní zprávě z roku 2020 Nejvyšší kontrolní úřad. Ten se zabýval 40 stavebních projekty dokončenými v letech 2015 až 2018 v místech ohrožených povodněmi a s ohledem na varovné předpovědi je dobré si zprávu připomenout.

Závěr byl jednoznačný: staví se dokonce i v takzvaných aktivních záplavových zónách. Tedy tam, kde by ze zákona měla vznikat jen některá vodní díla a „nezbytné stavby dopravní a technické infrastruktury“.

Na jeden takový do očí bijící případ upozornila před časem organizace Kverulant: velký bytový projekt Prague Marina II v pražských Holešovicích byl povolen a postaven na základě zfalšovaných povodňových map. Bytový komplex se stovkami bytů vznikl v aktivní zátopové zóně.

Od roku 1997 do roku 2013 zasáhlo území Česka hned deset významných povodní, zemřelo při nich 123 lidí, škoda na majetku byla vyčíslena na 186,4 miliardy korun.

Tvářit se, že se nic neděje

U čtvrtiny ze zkoumaných případů podle NKÚ nikdo nepodal u správce povodí žádost o vyjádření, další pak vznikly i přes jejich nesouhlas.

Tvářit se, že problém se stavbami v rizikových oblastech vlastně vůbec neexistuje, však umožňuje i – dost pravděpodobně záměrná – nečinnost úřadů.

„K výstavbě v oblastech s velkým rizikem povodní docházelo také kvůli tomu, že pro některé části vodních toků s významným povodňovým rizikem příslušné úřady nestanovily záplavová území a nevymezily aktivní záplavové zóny,“ konstatuje zpráva NKÚ.

Velká voda je přitom nebezpečný a smrtící živel. Od roku 1997 do roku 2013 zasáhlo území Česka hned deset významných povodní, zemřelo při nich 123 lidí, škoda na majetku byla vyčíslena na 186,4 miliardy korun.

Snad k nám příroda bude i přes lidskou hloupost, bohorovnost i hamižnost ještě chvíli shovívavá.

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.

Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Skyscraper 2 Desktop (211796-4)