Až nám tu elfové postaví internační tábory a Putin v tom všem bude nevinně
POLEMIKA. Jestli se ve veřejném prostoru stalo z něčeho dosti otravné klišé, jsou to vyděšená varování před údajnými „nositeli jediné pravdy“. Ve skutečnosti není řeč o pravdě (tedy o prokazatelných faktech), ale o její interpretaci, kdy kritik sděluje hlavně to, že nositelem toho správného názoru je ve skutečnosti on. Právě to se přihodilo komentátorovi Lidových novin Martinu Zvěřinovi v textu se sáhodlouhým titulkem „Strašidlo dezinformací nesmí likvidovat liberální demokracii. Nebo chceme názorovou monokulturu?“
Přečtením titulku bychom mohli skončit, protože vlastně říká vše – včetně naplnění triviální leč pravdivé novinářské poučky, že je-li v titulku otazník, správná odpověď zní vždycky ne.
Když už se autorovi tohoto textu přihodilo to, že Zvěřinův text začal číst a dokonce jej i dočetl, byla by škoda ho jen tak odložit.
Ne proto, že by šlo o text nějak pronikavý, ale proto, že na něm lze v oboru dezinformací, jemuž se snaží věnovat, leccos ilustrovat.
Nastane ještě zuřivější bitva
V myšlenkovém světě, kde se na dezinformace pohlíží jako na jakýsi umělý konstrukt a kde údajně větší hrozbou jsou ti, kdo se s tímto neblahým fenoménem snaží bojovat, by logicky mělo platit, že zcela pomýlený je kupříkladu NÚKIB, BIS, Vojenské zpravodajství či současné vlády severských a Pobaltských zemí či Polska. Ještě, že tu máme pana Zvěřinu a spol., kteří vědí, že tudy zajíc neběží.
Podle Zvěřiny se dezinformacemi není třeba vzrušovat, protože i když v minulosti některé demokracie zanikly, tak nikoli proto, že je zlikvidovaly dezinformace: „Často byl za tím vnější agresor, ale leckdy dominantně prohnilost a zkorumpovanost demokratické elity.“
Pomiňme teď ty zpropadené elity, které jinak nemohou chybět v žádném manuálu správného populisty, když je ale řeč o „vnějším agresorovi“, co jiného je současné putinovské Rusko?
Chtít peníze na boj s dezinformacemi tedy znamená chtít peníze na posílení vlastní bezpečnosti. Kde je problém?
Zcela prokazatelně vede vedle horké války proti Ukrajině o něco chladnější válku hybridní proti Západu. Páchá teroristické útoky (Vrbětice), kybernetické útoky (mj. na nemocnice a školy) a – ach ano – šíří dezinformace. Kromě toho zde také třeba financuje své agenty (Sudljanková, Voice of Europe) a podporuje sabotážní akce (žhářský útok na Klíčově)…
„Nikdo nechceme podceňovat ruskou agresivitu a její ambice oslabit demokracii,“ píše Zvěřina, jenže to svým textem dělá.
Třeba analogií, že „s dezinformacemi a bojovníky proti nim se to má podobně jako s pojišťovákem a vaší domácností, nejraději by vám prodal, pokud možno tu nejdražší pojistku, protože to je výhodné pro něj“. Ne že by ta věta dávala velký smysl, má ale ilustrovat to, proč se tu nějaký boj s dezinformacemi vede. Ano, přátelé, je to odporné, ale je to za mrzký peníz.
„Prý vláda dělá proti dezinformacím málo a v podtextu těchto řečí je jediné sdělení: chceme peníze na ,boj s dezinformacemi‘,“ tvrdí Zvěřina.
Jistě i on si ale všiml plánů na navyšování výdajů na obranu (zdaleka nejen v ČR) s tím, že přirozenou součástí toho musí být i kyberbezpečnost, jejíž podmnožinou je i odhalování dezinformací a vhodná reakce na ně. Chtít peníze na boj s dezinformacemi tedy znamená chtít peníze na posílení vlastní bezpečnosti. Kde je problém?
Ve světě pana Zvěřiny (a jemu podobných) hrozba spočívá v tom, že jacísi splašení aktivisté „si představují, že kdyby dostali pravomoc a prostředky, mohli by zakazovat a odhalovat nepřátele demokracie, čímž by ji zachránili“.
Přitom si sám o pár vět vedle odpovídá: „Je to pouze stát, který stanoví pravidla, vymáhá je a smí trestat.“ Ať si každý představuje, co chce, ale je to tu snad s vymáháním pravidel a trestáním jinak?
Zvěřina se ale nevzdává a dál řeší své co by kdyby: „Představme si na chvíli, že vláda svěří, například elfům, dozor nad sociálními sítěmi. Co nastane? Ještě zuřivější bitva, protože legitimita aktivistů v očích veřejnosti je dána postojem každého z nás. A mnozí příznivci vlády a demokracie si rozhodně nepřejí řádění úderek pro správné názory.“
Zde si autor stvořil slaměného panáka a pak jej rituálně podpálil… V čem by takové „řádění úderek“ mělo spočívat? To se nedozvíme.
Zvěřina se tedy podle všeho obává toho, že ve jménu boje proti dezinformacím se začne potlačovat svoboda slova a demokracie. Třeba tím, že se za dezinformace označí cokoli, co se zrovna hodí a pak se to ve jménu vyššího dobra třeba i násilím potlačí… To je ale jev vlastní spíše autoritářským režimům než demokraciím; a tohle jistě nikdo (rozumný) nechce.
Není to tedy „strašidlo dezinformace“, nýbrž dezinformace jako takové, co pomáhá likvidovat liberální demokracii.
Co likviduje liberální demokracii
Zvěřina nicméně dál vykresluje temnou budoucnost spojenou ne s dezinformacemi, ale bojem proti nim:
„O nějakém zásahu státu do svobody slova bychom mohli uvažovat jedině v situaci, kdy by se naše země ocitla ve válce. A ve válce nejsme, jak všem potvrdí premiér i ministryně obrany. Kdyby ovšem byla válka, lze očekávat, že elfové a jim podobní by prosazovali vznik internačních táborů pro ,nepřátelské cizince‘, případně zrádce z vlastních řad…“
Zdá se, že možná moc kouká na Netflixu na různé dystopie. Na základě čeho bychom měli očekávat zřizování internačních táborů, to se taktéž nedozvíme.
Demokracie by neměla (opět) přihlížet snahám o své zničení. A cílem dezinformací Made in Russia je právě to – společnost a demokracii rozkládat a ničit…
A pokud jde o (ne)válku, snad bude stačit premiér Fiala už z 27. února 2022: „Jsme ve válce. Je to útok proti svobodnému světu, musíme udělat vše, abychom Putina zastavili.“ Toho Putina, který opakuje, že vede válku proti kolektivnímu Západu. Západu, jehož snad jsme – naštěstí – poslední tři desítky let součástí.
Vypůjčme si dva citáty čerstvého osmdesátníka, dlouholetého novináře a taktéž kdysi komentátora Lidových novin, Karla Steigerwalda: „Právo na svobodu slova tu není proto, aby chránilo lži, nýbrž aby chránilo svobodu.“ A: „Dvacáté století se vyznamenalo neblahým objevem, že moc lze uzurpovat nejen násilím, dobytím, zabitím, obsazením, vypálením, nýbrž i volbami, pěkně podle ústavy.“
Přesně tak. Demokracie by neměla (opět) přihlížet snahám o své zničení. A cílem dezinformací Made in Russia je právě to – společnost a demokracii rozkládat a ničit, prudit, kazit vzduch i život, společenskou soudržnost a vzájemnou důvěru.
Kromě toho se dezinformace (a konspirace, jež s nimi jdou často ruku v ruce) mohou z virtuálního světa snadno přenést do světa reálného se všemi potenciálně fatálními důsledky (zájemci nechť si dohledají třeba klíčové slovo Pizzagate).
Snad také netřeba dlouze připomínat ani to, že svoboda slova není bezbřehá, už nyní je omezena zákony, ať jde o pomluvu, urážku na cti, či třeba falešné informace o umístění bomby ve škole…
Asi bychom svou obranu měli vést směrem dovnitř nějak šikovněji, možná jednodušeji, srozumitelněji, s větší laskavostí a pokusem pochopením pro obavy jiných.
Jediný český terorista
Je pozoruhodné, jak si blahosklonnost k tématu dezinformací, respektive popírání toho, že něco takového tu s námi je, v kruhu podává ruku s výkřiky o tom, jaká že tu panuje cenzura, novodobá totalita a chybějící svoboda slova.
Je to podobný paradox jako to, že se dosud jediným v tuzemsku odsouzeným teroristou stal nešťastník Jaromír Balda, vyplašený penzista, který se tak bál útoků spáchaných uprchlíky, až jeden takový útok v jejich jménu spáchal. Živoucí ukázka dopadu strašení, propagandy a ano – dezinformací.
Připouštět diskusi s někým, kdo tvrdí, že Země je placatá, že Československo stále existuje, že nám Bill Gates očkováním vpravil pod kůži čipy nebo že nás práškují z letadel chemtrails, nemá žádný smysl. Do podobné kategorie dnes patří i ti, kdo se tváří, že netuší, co je dezinformace a cítí se být nad věcí, když nadhazují, že možná nic takového není a větší nebezpečí jsou ti, kdo s nimi chtějí bojovat.
Slovo bojovat je zde zcela na místě. Dezinformace jsou tradiční součástí vedení válek a v tomto smyslu ve válce jsme.
Asi bychom svou obranu měli vést směrem dovnitř nějak šikovněji, možná jednodušeji, srozumitelněji, s větší laskavostí a pokusem pochopením pro obavy jiných. Třeba pak – byť neochotně – i lidé, kteří to zatím z nějakého důvodu nejsou schopni nahlédnout, připustí, že „něco jako dezinformace“ existuje.
České průšvihy 1945–1948
Publikaci, jež se věnuje období takzvané třetí republiky, můžete získat pouze jako odměnu za dar v minimální výši 699 korun na činnost redakce HlídacíPes.org.
Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)Čtěte též
Čekání na náraz do zdi. Proč Česko potřebuje migraci a nový přístup k práci
Drony, vrtulníky, těžba. České Švýcarsko proměnilo přípravu na lesní požáry
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
45 komentářů
Ruští představitelé neustále tvrdí, že jsou ve válce s kolektivním Západem a Česko zařadili jako druhou v pořadí mezi „ne přátelské“ země.
Ti co šíří názory, že tomu tak není, a že se nemáme bránit dezinformacím, lživé propagandě a psychologické válce, jsou buď naivní až hloupí, názorově mimo, až proruští kolaboranti nebo Foltýnovy samice prasete. A Rusové spolu s ČLR tuto dezinformační válku umí velmi dobře, což bylo opakovaně prokázáno.
Vy tomu věříte. Tak jste dezolát bez vlastního názoru.
Vážený autore, řádění fašistických úderek, ekvivalentních těm elfům, probíhá v řadě zemí na západ od bývalé železné opony a probíhalo i v USA (a naštvanost lidí na jejich řádění přidala hlasy Trumpovi).
„Woke“ aktivisty byla vyštvána řada vyučujících z vysokých škol, asi nejznámější je případ nobelisty Jamese Dewey Watsona. Potíže se tvory podobného typu měla i Rowlingová a někteří další umělci.
A demokracii neničí ti, kdo hlásají pravdivé, byť vládě nepříjemné, informace, ale právě woke aktivisté a podobné fašistické úderky. Což je záležitost i těch elfů.
Násilné akce u nás opakovaně páchala teroristická organizace ANTIFA.
Takže se jedná o zcela reálné riziko, které bude muset být řešeno, ale řešení bude vyžadovat obměnu vládní garnitury, podobnou, jaká proběhla v USA. Bude zapotřebí, aby do těchto organizací pronikli agenti policie nebo BIS, rozkryli jejich strukturu a poté bude nutné je řádně a tvrdě soudit.
Soudruhu, skrývajícím se pod jakousi rádoby tajemnou přezdívkou, vaše příspěvky jsou s postupujícím časem stále pomatenější. Teď už přerostly do jakéhosi horečnatého blouznění o jakýchsi fašistických úderkách řádících na Západě. Můžete mi nějakou tu úderku ukázat, já bych je také chtěl vidět?
Vezměte si u nás aktivisty, blokující provoz i činnost některých průmyslových podniků. Woke hnutí dosáhlo odstranění pomníků některých osobností, na západě Evropy a v USA, jimž jeho členové nesahají ani po vršek podrážek od bot. A najde se toho mnohem víc.
Extra kapitola jsou ekologové, kteří už v podstatě srovnali skóre s nacisty (počet obětí zákazu zlaté rýže před několika lety převýšil počet obětí holokaustu dtto počet zemřelých na malárii v zemích do nichž se po zákazu DDT vrátila). Vše je doloženo a je to i v učebnicích některých oborů.
.
Nick používám od druhé poloviny 90. let, tedy doby, kdy bylo považováno za neslušné diskutovat na netu pod svým občanským jménem. Kdo si je chce zjistit, zjistí si je poměrně snadno.
Zjistit si vás není tak snadné A. S. Pergillové. Pod nickem A. S. Pergill, který je nejspíše buď ukradený, nebo možná vědomě někým poskytnutý, vás působí několik. Minimálně jste dva, možná vás je více a jste schopni současně ve stejné době reagovat v diskuzích pod různými články.
Skeptiku, je to opravdu velmi snadné a A. S. Pergill je jen jeden. Pod jedním novějším článkem jsem vám to vysvětlil.
A já jsem vám vysvětli A. S. Pergillové, že si své pohádky s textovým editorem máte strčit za pokrývky hlavy.
Skeptiku, na rozdíl od vás (patrně) pracuji na počítači s texty efektivněji.
To je docela možné, že pracujete na počítači s texty efektivněji než já A. S. Pergillové, neboť nemáte na starosti A. S. Pergillové nic jiného a u počítače sedíte od rána do pozdního večera a střídáte se u něj Já jsem na to sám a mám i další povinnosti..
Děkuji za upozornění na vynikající komentář pana Zvěřiny.
pustil jsem se do čtení, ale je to (vysoce) nad mé intelektuální síly, snad se objeví něco pro jedince s nižším IQ
Tedy, je mi líto, že se pan Břeštan mýlí. Mýlí se už nahoře, kde píše
„..Zdá se, že možná moc kouká na Netflixu na různé dystopie. Na základě čeho bychom měli očekávat zřizování internačních táborů, to se taktéž nedozvíme.“
Přitom by měl vědět, že i demokratické státy si internační tábory -během války- zřizovaly. Zřídili si je v USA, a internovali do nich Japonce žijící na svém území.
Tady je ale nutné si popravdě říct, že pokud bude vyhlášen válečný stav, musí se počítat s tím, že práva a svobody občanů v nějakém rozsahu omezeny budou, a že vláda (jakákoliv) vláda tu pravomoc mít bude, a že si jí v případě potřeby vynutí i proti svým občanům silovými složkami státu.
Až tedy – k onomu omylu na konci, kde zaníceně píše „A pokud jde o (ne)válku, snad bude stačit premiér Fiala už z 27. února 2022: „Jsme ve válce…..“…
Tak to je asi nějaká jiná válka, než ta „skutečná“, protože jak pan Břestan dobře ví, nestačí, když to pronese „ani pan premiér ve svém projevu“. O tom by musel hlasovat parlament. Ovšem – navíc, díky čl, 5 Smlouvy o NATO, už by nám měli přispěchat naši spojenci na pomoc /proti komu? proti dezolátům?
Takže se asi musíme ptát co to vlastně pan premiér toho dne vyhlašoval.
Jestli je z toho nějaké resumé – a to zvláště pro média a novináře. Ono by snad byl lepší se těm konspiracím a ne-pravdám vyhýbat vůbec a naprosto je ignorovat, než vnucovat lidem ten prastarý princip Quod licet Iovi, non licet bovi.
MMCH, ta internace asi zachránila spoustě japonoameričanů život, protože byli vydíratelní možnými zásahy proti jejich příbuzným v Japonsku (rodinné vazby jsou v japonském hodnotovém žebříčku výrazně výš než v našem) a pravděpodobně by se zapletli do aktivit, za které by dostali lístek na elektrické křeslo.
Absolutní souhlas, textu není co vytknout.
Měl jste číst jeho články ze šedesátých a sedmdesátých let. To by jste čuměl jak byl oddaný.
Další co viděl článek vlevo dole. Nebo, že by podle sebe soudíš lepší než ty sám.
Tak konkrétně uveďte kde a jaké články pana Roberta Břešťana máte na mysli Zdeňku! A kde konkrétně je možné vaše tvrzení, nebo snad bláboly, je možné si ověřit. Nekonkrétní bláboly si umístěte za pokrývku hlavy.
Hitler ani komunisti se ve svobodných volbách nechlubili tím, co za pár let po volbách zavedou, takže chyba nebyla v tom, že je lidi na základě nezávadného programu volili, ale v tom, že když pak začali Hitler a komunisti páchat zločiny, tak miliony občanů nevyšly do ulic a neuspořádaly generální stávku…
V demokracii musí mít každý svobodu slova (i na dezinformaci) a jen soud může rozhodnout, zda svým výrokem někoho poškodil a zda bude potrestán….
… no oni ani demokraté po r.1989 neměli ve volebních programech explicitně uvedeno, že musíme vstoupit do NATO… Dokonce jeden přední demokrat chtěl všechny vojenské pakty zrušit, aby následně – po získání funkce, byl najednou horlivý zastánce NATO a následně i příkladného bombardování… A ani pro toto politické období od r. 2021 neměl nikdo z politických stran přímo ve volebních programech uvedeno, že budeme přímo či nepřímo účastni války… A když už jsme se stali – tak nějak, „účastníci“ války, tak z toho máme primární „radost“ a to prakticky hned ráno po probuzení (tedy pro někoho), přičemž se tím dokonale zakrývá, že vlastně žádný jiný program „poSPOLU“ nemáme…. Naštěstí teď z té „radosti“ z války nás vytrhl Trump…
Humanitárního bombardování, jak zaznělo i v ČT.
Úryvek z článku z Českých novin vydávaných ČTK z 12. 3. 2003: Ačkoli měla myšlenka vstupu do Severoatlantické aliance v polistopadovém Československu i později v samostatné ČR vždy podporu rozhodujících politických sil, poměrně často se ozývaly názory, které tento krok odsuzovaly. K nejhlasitějším odpůrcům vstupu ČR do NATO patřili především představitelé Komunistické strany Čech a Moravy, jakož i skupina malých mimoparlamentních stran v čele se Sdružením pro republiku-Republikánskou stranou Československa. (…) Ve výchozím politickém programu vítěze prvních svobodných voleb v zemi – Občanského fóra – se však již objevila zmínka o nezbytnosti vstupu do aliance, která byla chápána jako jediný garant svobody a demokracie. Profilující se politická scéna v ČR a vstřícné výroky představitelů členských zemí aliance vyústily v jasné vyjádření o nezbytnosti přijímání nových členů. Vítězství Občanské demokratické strany ve volbách v roce 1992 a podpora dalších pravicových stran daly jasný směr české zahraniční politice. Žádost ČR o přijetí do aliance podpořila i tehdejší nejsilnější opoziční strana Česká strana sociálně demokratická. Konec citace článku. Článek vás usvědčuje ze lži josefe. Z kolikáté lži už? Já už je ani nepočítám, je jich příliš mnoho.
Skeptiku, to, že V. Havel hned v revolučních dnech navrhoval rozpuštění NATO i Varšavské smlouvy, s tím, co jste uvedl, není v rozporu.
explicitně uveden vstup do NATO neměla žádná politická strana…. Pokud tedy Skeptik tvrdí že ano, tak ať prokáže programy polit.stran tehdy, že tam je přímo uveden vstup do NATO..U zemí, které pak nově vstoupily do neobranného paktu NATO, byl vstup do NATO stvrzen referendem – to u nás nebylo… A jak mj. pak asi 3x mj. sdělil jeden z hlavních protagonistů vstupu do NATO Alexander Vondra, že v té době by výsledek referenda pro vstup do paktu byl zamítavý…. Tedy „demokratická elita“ se bála svých vlastních občanů… Nebyl-li tehdy vstup do NATO „posvěcen“ referendem, ale pouze jen „vládou“, resp. pak parlamentem, tak případně v budoucnu se může stát opak, že vláda a parlament se rozhodnou uskutečnit exit z NATO – a pak tomu nezabrání ani (asi hořekující) Skeptik…
Dovoluji si doplnit, že onen „proslulý“ článek 5 je formulován tak, že rozhodně nenařizuje nějaké „na koně a šavle hore“, ale může být odbyt diplomatickým tlakem na útočníka, ekonomickými sankcemi a dalšími v podstatě bezzubými aktivitami. Zejména, pokud v čele USA bude stát president neochotný jít do války.
Ne josefe/Miroslave, vy jste s tvrzením, že údajně žádná politická strana ve svém programu vstup do NATO neměla, přišel. Tak tedy vy konkrétně a přesně dokažte, že tomu tak skutečně bylo. Článek v Českých novinách vás usvědčuje ze lži. Opíráte se o údajný výrok Alexandra Vondry, o kterém já nic nevím, který jsem nikdy neslyšel. Uveďte tedy kdy, kde a při jaké příležitosti měl Alexandr Vondra údajný výrok, o který se opíráte, vyslovit a kde je možné tento údajný výrok najít a ověřit si jej! Po té spoustě lží, se kterými jsem se ve vašem případě u vás setkal josefe/Miroslave vám už nevěřím ani jedno slovo. Já mám v živé paměti, že v roce 1999 v době našeho vstupu do NATO, měl náš vstup do NATO s výjimkou komunistů a Sládkovců širokou podporu. Poslední vojáci ruské, nebo chcete-li sovětské okupační armády od nás odjeli o pouhých osm let dříve a nikdo nestál o to je u nás mít v budoucnu zpět.
..pro skeptik 21/4 : Alexander Vondra to řekl minimálně 2x na ČT – a to jsem viděl a slyšel na vlastní oči a uši… Zeptejte se ho na to, že tehdy by referendum pro „vstup“ do NATO kladně nevyšlo (pro „humanitární“ válečníky by to byla neskutečná darda – a tak referendum „obešli“). A jinak ta okupační armáda – zejména USA , je v Německu od r. 1945 a odsud konala a koná různé nemírové skutky – viz třeba bombardování Jugoslávie v r. 1999, resp. pak i na Afghanistán a Irák – tedy i to Německo je tak de iure i de facto přímým účastníkem těchto všech válek (když už tedy toto přisuzujeme teď Bělorusku za povolení Rusku jeho války vůči Ukrajině..). Konalo tehdy vojsko SSSR umístěné u nás takové podobné „humanitární skutky“, že by třeba z letiště v Milovicích se bombardoval Afghanistán ?
pro Skeptik 21/4 : no jak chcete něco doložit, když to žádná politická strana tehdy v programech neměla, že ? Ale konkrétně toho Vondru jsem viděl a slyšel minimálně 2x, že tehdy pro schválení vstupu do NATO nebyla většina občanů… Že tedy třeba i toho Vondru neposloucháte – ani teď a ani tehdy, a místo toho slastně mlaskáte při čtení svých snyderů, laquerů, higginsů, a dalších takových „kapacyt“, no tak vám tedy leccos ušlo a uchází dál.. A poslední vojáci SSSR už tehdy dávno odešli a ne“mírový“ guru Václav Havel začal pomalu obracet s tím, že „zlu je třeba čelit v počátku..“ – a to bylo tedy skutečně smutné „obrácení Ferdyše Pištory“ – což tehdy v disidentských setkáních po hospodách rozhodně neprosazoval…
Že právě vám pijí krev pánové Lucasové, Snyderové, Higginsové, Satterové se nedivím. Máte k tomu právě vy zatraceně dobrý důvod. Ale očekával jsem od vás josefe/Miroslave konkrétní odpovědi na mé konkrétní otázky. Na to, abych sledoval štěbetání pavlačové drbny o tom, co údajně viděla kdysi v televizi, nemám čas.
pro Skeptik 24/4 : že by mě tací Snyderové, Laquerové – a další jim podobní „genyjálové“, pili vůbec krev ? No to ani náhodou, protože při každých jejich slyšeních a viděních – které tedy nejsou až tak časté, protože co nového by oni dokázali sdělovat, tak i přesto si je rád vyslechnu… Jen tam ale od nich je stále stejné mlácení slámy, které ale – jak je na Skeptikovi vidět, může mít u některých „exotiků“ úspěch… No já ale na ty jejich stále stejné „pravdy“ neskáči až tak s otevřenou pusou.. A „důkazy“ na toho Vondru, které tedy chcete na podnosu přinést, no tak to musíte zejména jen u něj, protože on ty své citáty a rozumy knižně nevydává…
Tak jsme po létech míru a klidu opět našli vnějšího nepřítele. Jaký div, že je to Rusko, když celé generace západních demokracií se snažilo a snaží Rusko dobýt a ovládnout jeho zdroje. Po Napoleonovi a Hitlerovi jsme to zkusili přes Ukrajinu. A zase to nevyšlo. Proto musíme zbrojit a připravit se na další válku.
Samozřejmě, aby nám to občané schválili, musíme vyvolat strach z Ruska. Takové Vrbětice jsou ideální. Léta tam probíhal nezákonný prodej zbraní islámskému státu a jiným teroristům a tak je potřeba zakrýt tyto machinace výbuchem. Zejména, když britští vojáci našli samopaly české výroby vz. 58 v Sýrii. Tak jsme sklady vyhodili do povětří a obvinili ruské agenty. Co na tom, že důkazy neexistují a nebyla podána obžaloba. To nevadí, zpravodajský účel světí prostředky. Občan se bojí Ruska my máme volnou ruku a požehnání ke všemu, co uznáme za vhodné. Třeba zbrojení na dluh. Co se stane se zbraněmi, když jimi naplníme sklady? No, musíme je přeci použít, jinak zbrojení nemá smysl. A tak rozpoutáme nový konflikt a opět s Ruskem prohrajeme. A zase připravíme nové Vrbětice a zase budeme zbrojit.. Ekonomika poroste, demokracie se upevní. A co ti mrtví? Na lidech přeci nezáleží, je to spotřební zboží, jak se ukázalo na Ukrajině….
Napoleon a Hitler jako symboly západní demokracie? Dobře…
Kdysi byla v Rudém právu karikatura: Stupeň vítězů, na prvním místě Napoleon s komentářem „došel jsem do Moskvy“, na druhém Hitler s komentářem „došel jsem před Moskvu“ a na třetím tehdejší US president s komentářem „mě to ještě nedošlo“.
Pepo, já jsem nic nezkoušel, vy snad bojujete na Ukrajině proti Rusku? A proč jste zaútočil na Ukrajině, když chcete ovládnout ruské zdroje? Nebylo by lepší zaútočit přímo na Rusko? Nebo nebylo by vůbec nejlepší neútočit a dál levně nakupovat ruský plyn a ropu?
Největší dezinformace je dezinformace. Další nesmyslně přijaté nic neznamenající slovo, aby se mohli označit a škatulkovat nazoroví a političtí oponenti. Podle toho, kdo zrovna vládne. Je to totální zmatení pojmů a kopání příkopů mezi lidmi. Hotový evropský Babylon. Pojem dezinformace a boj s nimi mi spíš připadá jako vymývání mozků nebo hon na čarodějnice. Myslím, že se úplně v klidu můžeme vrátit k jasným a výstižným českým: pravda a lež.
Dezinformace jsou malé kousky pravdy obalené velkým a silným obalem lží.
Ono je velmi problematické rozhodnout, co je pravda a co je lež, a to i u v principu exaktních vědách. Už ono „Země je kulatá a obíhá kolem Slunce“ je fakticky desinformace.
Pro tebe určitě. Nebo možná ne. Rozhoduješ se podle toho kolik inflačních rublíků přijde z kremlu.
Je mi velice líto. Na tohle stačí naprosto objektivní fakta. A, pochopitelně, vzdělání, které, je zahrnuje. Což je pro řadu politických aktivistů docela problém.
Pro A. S. Pergill 20. 4. 2025 (20:32)
Fakta, která neuvádíte žádná, natož objektivní a vzdělání, které jste tu také nepředvedl. Pokud ovšem za vzdělání nepočítáme vaše uplatňování metod ruské propagandy popisovaných Elliotem Higginsem v jeho knize.
Pro A. S. Pergill 19. 4. 2025 (11:15)
Elliot Higgins, Jsme Bellingcat: vyšetřovatelé globálního zločinu a neohrožená budoucnost, vydala N media a. s. v Praze v roce 2021, strana 162:
Jak rychleji zdiskreditovat přesvědčivé vyšetřování z otevřených zdrojů než tvrzením, že se ničemu nedá věřit? Jsem si jistý (Elliot Higgins), že tato taktika se brzy stane v dezinformačních kampaních rutinou. Konec citátu z knihy Elliota Higginse. Pan Elliot Higgins se s vámi určitě nikdy nesetkal A. S. Pergillové, s vašimi metodami, respektive s metodami vymyšlenými již v KGB a nadále používanými v FSB, SVR a GRU však ano.
Skeptiku, otevřeným zdrojům se opravdu věřit nedá. Své o tom vědí i historikové.
Opět vám doporučuji místo stupidních politických traktátů přečíst i nějakou historickou literaturu faktu. Třeba knížky Miroslava Ivanova (nebyl Rus).
Nějaké knihy od Miroslava Ivanova jsem kdysi přečetl. Vzpomínám si na knihu o vraždě knížete Václava a knihu o požáru Národního divadla. Pak jsem také přečetl spoustu knih, které vás už mnohokrát usvědčily ze lží A. S. Pergillové. Lží vyčtených ne v historických knihách, ale někde na Parlamentních listech, Neviditelném psovi a podobných webech.
Už u té vraždy Václava Ivanov rozebírá literární zdroje a hodnotí jejich věrohodnost. To, pochopitelně, chce ne pouze přečíst, ale i trochu zažít.
Pochybuji, že by mě nějaká kniha usvědčovala ze lži. Maximálně jsem demaskoval lži v nějaké knize 🙂
.
Je řada článků, i na těch Parlamentních listech, které lze jako seriózní zdroj informací brát, už proto, že mají uvedené primární zdroje.
Na Neviditelného Psa chodím od jeho počátků v polovině 90. let a s jeho šéfredaktorem se osobně znám. Občas mi zveřejní i nějaký text.
Vy jste opravdu komici A. S. Pergillové. Těžko mohu zažít vraždu knížete Václava a ani onu dobu, kdy se tato vražda stala a vůbec po tom netoužím a toužit zcela určitě nebudu. Knih, které vás usvědčily ze lži jsem tu za ta léta uvedl už celou řadu. V poslední době to byla například kniha Elliota Higginse Jsme Bellingcat. V minulosti to byla také kniha od Jessikky Aro Putinovi trollové nebo kniha od Maika Fielitze a Holgera Marckse Digitálny fašizmus, případně z našich autorů například kniha od Erika Taberyho Opuštěná společnost a kniha od Fedora Gála Ešte raz a naposledy a také kniha od Pavla Šafra Češi mezi pravdou a lží a další a další. Ještě jsem si vzpomněl na citát z knihy Babišistán z kapitoly od Radkina Honzáka. A kdybych hledal, našel bych další. Na druhou stranu jste A. S. Pergillové lháři opravdu gigantickými a jste dokonale „splachovací“.