Uživatel

Marek Douša

Marek Douša: Zlaté časy rádia nebo Strašidelný zámek?

ZÁPISKY Z ČESKÉHO KARABACHU. Na svých cestách za poznáním severočeských pouští spoléhám na rádio. Těším se, že se třeba takový veřejnoprávní Český rozhlas Sever stane zpravodajskou oázou, která dodá žíznivému poutníkovi kromě zábavy i kvalitní informace. Ale ouha. To, co se odehrává mezi zpravodajskými vstupy, to je vstupenka do strašidelného zámku. Vítejte v severočeském skanzenu.

Místo, odkud to dál nejede. Na Moldavě by chtěl žít každý, aspoň na dobu voleb

ZÁPISKY Z ČESKÉHO KARABACHU. Jaroslav Rudiš napsal divadelní hru Anšlus, ve které mimo jiné jedna z postav, Charlie, říká: Tady se lidi měněj na divoký svině a divoký svině na lidi, říkával táta. A ten věděl, co říká, dělal tady hajnýho. Charlie žije v nádražní hospodě na Teufelsbergu (na Ďábelském vršku), na konečné stanici, odkud vlaky dál nejedou,

Uprostřed Evropy a přitom na konci světa. České pohraničí není žádná idylka ani 80 let po válce

„Sám jsem se v Sudetech ocitl v jedné z dalších osidlovacích vln, konkrétně v roce 1969, když jsme utíkali, pro změnu, před ruskými vojsky a naše cesta skončila tady v pohraničních horách. Na gymnáziu nás učili stejně postižení kantoři (alespoň někteří), kteří museli odejít ze škol v centru,“ píše v zápiscích ze Šluknovského výběžku pro HlídacíPes.org publicista a kreslíř Marek Douša.

Zápisky z českého Karabachu: Pojďme budovat pohraničí! Neboli ti, kteří tu zbyli

Celý pruh severozápadních Sudet od Varnsdorfu někam k Litvínovu se vždycky po volbách zbarví buďto rudě a nebo, poslední dobou, hnědě. Příčiny můžeme hledat leckde, ale když vsadíte na konec druhé války, budete blízko. Není to veselé, ale když tím krajem projíždíte a místní vám líčí, jak probíhají povolební jednání, nebývají u toho nadšeni. Ale, kdyby