Facebook: Donald J. Trump, zdroj

Aleš Rozehnal: Válka s Íránem není v zájmu Západu, i když je Teherán součástí „osy zla“

Napsal/a Aleš Rozehnal 27. června 2019

KOMENTÁŘ. Po útocích na ropné tankery, ze kterých USA obviňují Írán, se naskýtá otázka, zda je ozbrojený konflikt s Íránem jen otázkou času, nebo se jedná pouze o válku slov. Válka USA s Íránem je sice vysoce nepravděpodobná a nežádoucí. Na druhé straně okolnosti vypuknutí první světové války ukazují, jak snadno se může konflikt slov změnit ve válku mimořádných rozměrů.

Spojené státy americké mají za sebou dvě války v Iráku, a tudíž se samozřejmě nabízí srovnání s potenciálním konfliktem s Íránem.

Lekce se Saddámem

Cílem druhé irácké války nebylo jen odstranění zbraní hromadného ničení, které Irák ve skutečnosti neměl, ale i odstranění režimu Saddáma Husajna, který utlačoval své občany a ohrožoval své sousedy.

Prezident Bush měl pro druhou válku v Iráku souhlas Kongresu a získal i určitou podporu OSN. Vybudoval také relativně širokou koalici, která zahrnovala zejména Velkou Británii, Polsko, Španělsko, ale i např. Austrálii.

Dokonce i státy, které s použitím síly nesouhlasily, zejména Německo, souhlasily, že se budou účastnit obnovy Iráku po porážce režimu Saddáma Husajna. Na straně americké administrativy stálo i americké veřejné mínění.

Iráčtí šíité začali po první válce v Zálivu ozbrojený odpor proti iráckému režimu. Irácký Kurdistán se stal na režimu více méně nezávislým a nezakrýval své nepřátelství k němu.

Irák byl mezinárodně izolovaný a vojensky mimořádně slabý. Přesto všechno byla druhá irácká válka nejen pro Střední východ, ale i pro samotné Spojené státy neúspěchem a katastrofou, která nebyla reparována ani po více než patnácti letech.

Írán není Irák

Írán patří ke státům, které Bush označil jako osu zla. Současná politika Íránu v Iráku, Sýrii, Libanonu, Jemenu nebo v Gaze je mimořádně destruktivní. Íránský režim podporuje terorismus a utlačuje své občany. Nepoužívá proti nim však tak brutální prostředky jako používal režim Saddáma Husajna.

Přes to všechno nemají Spojené státy žádný právní důvod začít jakýkoli ozbrojený konflikt s Íránem.

 

 

Zatímco Irák v roce 2003 více než deset let porušoval podmínky příměří z roku 1991, vedl vojenské operace proti Kurdům, vyhýbal se sankcím a v roce 1996 bylo zjištěno, že pokračuje v programu chemických a biologických zbraní, mnohostrannou smlouvu o kontrole íránských jaderných zbraní, jakkoli je špatná a nedostatečná, Írán dodržoval.

S válkou s Íránem by nesouhlasil Kongres a nelze očekávat ani náznak souhlasu OSN. Ve válce s Íránem by byly USA zcela osamocené, protože již nyní mají napjaté vztahy s Evropskou unií, Mexikem, Kanadou nebo Čínou.

Nejbližší americký spojenec, Velká Británie, je paralyzován brexitem. Spojené státy by tak podpořil pouze Izrael a státy Perského zálivu, kde politicky dominuje Saudská Arábie.

Sto let staré varování

I když má Írán možná více nepřátel, než měl v roce 2003 Irák, zájmy Iráku té doby nikdy nekonvenovaly zájmům nějaké významnější mocnosti té doby tak, jako v současné době konvenují zájmy Íránu zájmům Ruska.

Existují náznaky, že Íránci jsou se stávajícím teokratickým režimem nespokojeni. Neexistují však žádné náznaky, že by akceptovali zahraniční vojenskou intervenci. Zatímco Irák byl a je umělým a značně nefunkčním státním útvarem, je Írán zemí jedné z největších civilizací na světě s mimořádnou historií.

Ve srovnání s válkou v Iráku by válka s Íránem byla válkou ve větším rozsahu, bez spojenců, bez náznaku právního důvodu k válce a bez představy, co by mohlo následovat po porážce Íránu.

Válka USA s Íránem je tedy vysoce nepravděpodobná a nežádoucí. Na druhé straně okolnosti vypuknutí první světové války ukazují, jak snadno se může válka slov změnit ve válku mimořádných rozměrů.

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější. A zabere vám to maximálně jednu minutu...Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1 000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Čtěte též

Reklama

6 komentářů

  1. Petr Kaminsky napsal:

    Podle me je cela tahle „krize“ pouze PR aktivita Trumpa pro pristi prezidentske volby. Jeho prezidentovani je jeden velky neuspech – na co sahne, to podela. Jak si zajisti volicskou prizen? Valecny konflikt by Americany semknul. Trumpovi bude tedy stacit, kdyz se necha fotit s „cervenym tlacitkem“, kdyz bude organizovat utoky, ktere na posledni chvili zastavi. Proste vyvolat pocit ohrozeni a stavet se do role spasitele. Kdo videl film „Wag the Dog“, vi o cem je rec.

  2. josef napsal:

    Válka USA v Iráku měla „snadno“ podporu amerického veřejného mínění, když dle průzkumu v USA před válkou vědělo pouze 9% dotázaných kdeže se Irák nachází. No a po začátku války v březnu 2003 to už vědělo neskutečných 17 % američanů. No to se to potom administrativě válčí, když 83 % chytrých američanů vůbec nevědělo kde ten Irák je- byl to ale v tu dobu největší nepřítel a ohrožoval národní bezpečnost USA…

  3. ČERT napsal:

    K té určité podpoře OSN Bushovi v roce 2003… Ale sám Kofi Anan, tehdejší generální tajemník OSN, prohlásil tu invazi do Iráku o něco později za fakticky nelegální… Tak taky je třeba připomenout, že třeba z evropských spojenců USA stála dost ostře proti té akci, vedle zmíněného Německa, hlavně Francie, tedy člen NATO a na druhé straně také stálý člen RB OSN, a dále také Belgie (můžeme připomenout, že na naší politické scéně někteří, kteří v téhle souvislosti nahlíželi na Belgii jako až na jakéhosi „zrádce NATO“, přece dokonce navrhovali, aby se sídlo NATO přesunulo z Bruselu do Prahy)…
    Ale jinak, tak jistě… Ač se to možná na demokratické USA na první pohled nemusí moc hodit, Irák se do jisté míry stal takovou „dynastickou“ záležitostí. Bush starší v roce 1991 vytlačil Irák z Kuvajtu a začala šikana Husajnova Iráku ze strany USA a širšího mezinárodního společenství (myslím, že tahle metafora je velice trefná) – a Bush mladší to dovršil svržením Saddáma Husajna. Navíc tu rozhodujícím faktorem byla atmosféra po útocích na USA z 11.9.2001, i když se předpokládá, že s těmi samotnými Husajn bezprostředně nic společného neměl.
    A pokud jde dnes o Írán, tak taky jasné… Je známo, jak už se dlouhá léta hlavně USA a Izrael obávají íránského jaderného programu. Trump udělal dost převratný krok vůči Severní Koreji (kterou mimochodem Bush junior do té „osy zla“ řadil také). Otázka Íránu (a opět mimochodem, proti kterému USA už v 80.letech podporovaly právě přece i Saddáma Husajna) a eventualit, naznačených v článku, zůstává otevřená…

    • josef napsal:

      Ve válce Irák vers. Irán v létech 1980-88 byl poradcem za USA u Saddáma Husajna samotný Donald Rumsfeld – ten samý Donald Rumsfeld, který jako ministr obrany (a útoku), který už za „obranné“ války USA proti Iráku mj. proslul tím, že komentoval například situaci v Babylonu , že USA nejsou v Iráku k tomu aby chránily archeologické památky ( když už se profláklo na svět, že v těchto historických místech světa si armáda USA nakopala písek – spolu s Polskem – ke své „obraně“)….

      • ČERT napsal:

        On tenhle Rumsfeld byl ke konci roku 1983 vyslán do Iráku jako zvláštní Reaganův vyslanec (aspoň takhle přesněji to je specifikováno na anglické Wikipedii, heslo „Donald Rumsfeld“)… A pokud jde o ten Babylon, vím, že tam někdy po té invazi z roku 2003 došlo snad až k nějakému poškození těch starověkých památek v důsledku aktivit amerických a polských vojáků (ani si teď nevzpomenu, jestli šlo konkrétně o nakopání písku či i o něco jiného)… Mně to přišlo, jako by to ti Američané tehdy všechno hodili na Poláky, kteří se proti tomu tedy razantně ohrazovali…

  4. Jan Bečička napsal:

    Omyl, Irák chemické zbraně měl a taky se našly. Co si vybavuji, tak z toho bylo v juesej pozdvižení, jelikož se našel jen sarin dodaný z USA během války s Íránem. Co se týče ISraele, jeho tajné služby celou dobu říkají, že Írán žádné jaderné zbraně nemá a ani je nevyvíjí. To samozřejmě nebrání debilnímu bibimu aby tvrdil opak. A o tom, že ISraelci nemají vůbec žádný problém se svým úhlavním nepřítelem z Íránu obchodovat ( i dodávat mu zbraně, viz iran-contras) netřeba ani diskutovat.

Přidávání komentářů není povoleno
Reklama