Aleš Rozehnal: Poslankyně Chalánková se mýlí, právo na možnost mít dítě je základním lidským právem

Napsal/a Aleš Rozehnal 29. dubna 2017
FacebookTwitterPocketE-mail

KOMENTÁŘ. Zákaz možnosti nesezdaných žen podstoupit asistovanou reprodukci i bez souhlasu muže s použitím spermatu anonymního dárce tradiční model rodiny podle Aleše Rozehnala nevzkřísí. „Stát by místo penalizace osob stojících mimo tento dnes již minoritní model měl pomoci vytvořit právní základ pro model nebo modely nové, které by koexistovaly společně s tím tradičním,“ píše Aleš Rozehnal ve svém komentáři.

Poslanecká sněmovna nepřijala návrh novely zákona o specifických zdravotnických službách, který by umožnil nesezdaným ženám podstoupit asistovanou reprodukci i bez souhlasu muže s použitím spermatu anonymního dárce.

V rámci diskuze o této novele vyvolala největší pozornost věta poslankyně Jitky Chalánkové, že právo na dítě nepatří mezi základní lidská práva.

Paní poslankyně se však mýlí, protože právo na možnost mít dítě mezi základní lidská práva patří. Jedná se o jedno z tzv. reprodukčních práv, která definovala mimo jiné Mezinárodní konference o populaci a rozvoji konající se v roce 1994 v Káhiře.

Mezinárodní soft law

Tato práva spočívají na uznání základního práva všech párů, ale i jednotlivců rozhodnout svobodně o počtu svých dětí.


Čtete rádi HlídacíPes.org, podpořte nás! Unikátní projekt Pavučiny byznysu Andreje Babiše reportérky Elišky Hradilkové Bártové byl nominován na Novinářskou cenu 2016 v kategorii Česko-slovenská cena veřejnosti. O vítězi může rozhodnout právě Váš hlas.

Hlasovat pro unikátní projekt HlídacíPes.org Pavučiny byznysu Andreje Babiše můžete ZDE až do 30. dubna.

Za vaši podporu
děkujeme!


Konference vydala doporučení vládám zúčastněných zemí, aby neprodleně přijaly všechna opatření, která by sloužila párům a jednotlivcům k dosažení chtěného počtu dětí. Stejné formulace jsou použity i ve Světovém akčním populačním plánu Organizace spojených národů.

Reprodukční práva se vyvinula jako podkategorie lidských práv na Mezinárodní konferenci OSN o lidských právech konané v roce 1968. Tato konference vyústila v nezávazné Teheránské prohlášení, které bylo prvním dokumentem uznávajícím reprodukční práva a které je skutečně přiznávala pouze oběma rodičům.

Postupem doby však tato práva začala být uznávána nejen pro oba rodiče, ale i pro jednotlivce, tedy i pro nesezdané ženy.

Vzhledem k tomu, že státy mají pomoci jednotlivcům dosáhnout chtěného počtu dětí, musí zároveň umožnit jednotlivcům, tedy i nesezdaným ženám bez partnera, podstoupit asistovanou reprodukci.

Jedná se sice pouze o tzv. mezinárodní soft law, které ale plní jakousi paralegální a zároveň předprávní funkci, protože anoncuje budoucí podobu mezinárodního práva, které je vymahatelné, a nabízí základ pro podobu mezinárodněprávních pravidel.

Tradiční rodina je v menšině

Je nepochybné, že pro psychický, mentální a morální vývoj dětí je ideální, pokud se narodí do rodiny, v níž figurují oba rodiče, tedy do tzv. tradičního modelu rodiny. Zároveň je skutečností, že tento „tradiční“ model rodiny začíná být modelem minoritním, aniž by byl nahrazen modelem novým.

Nesezdané matky a matky samoživitelky tvoří jednu z nejrychleji se zvětšujících sociálních skupin.

Boj za udržení tradičního modelu rodiny je bojem, který je již dávno prohrán.

Tato skutečnost ve spojení s alarmující nízkou mírou natality v České republice musí vést k akceptaci toho, že připravenost ženy být matkou není závislá na tom, zda žije v páru či nikoli, a že by neměly existovat rozdíly v právním postavení rodin nebo i potenciálních rodin s jedním a rodin se dvěma rodiči.

Odmítat tato fakta je stejně archaickým postojem, jako by bylo rozlišovat právní postavení polorodých a plnorodých potomků a lpět na středověkém institutu „parchantství“.

Namísto účasti v prohraných bitvách by se měl stát zaměřit na to, jak zlepšit sociální postavení dětí z neúplných rodin, které jsou častěji ohroženy chudobou a které mají větší sklon k sociálně patologickému chování.

Zákaz možnosti nesezdaných žen podstoupit asistovanou reprodukci i bez souhlasu muže s použitím spermatu anonymního dárce tradiční model rodiny stejně nevzkřísí.

Stát by místo penalizace osob stojících mimo tento dnes již minoritní model měl pomoci vytvořit právní základ pro model nebo modely nové, které by koexistovaly společně s tím tradičním.

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.

Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Skyscraper 2 Desktop (211796-4)