Aleš Rozehnal: Írán má dost možností, jak poškodit Západ
Zdálo by se, že poprava íránského generála Sulejmáního zvýšila napětí v celém regionu. Není tomu tak. Napětí v regionu totiž rostlo již od května roku 2019 a zabití generála Sulejmáního bylo odvetou, píše ve svém komentáři Aleš Rozehnal.
Dcera popraveného generála Sulejmáního Zeinab během smutečního obřadu v Teheránu prohlásila, že rodiny amerických vojáků na Blízkém východě „budou čekat na smrt svých dětí“. Celý svět si klade otázku, zda se u tohoto a obdobných prohlášení jedná o typickou blízkovýchodní rétoriku, nebo zda má mít Západ důvodné obavy.
Dá se s jistotou očekávat, že nějakou formu odvety Írán podnikne. Touto odvetou ale nebude válka v plném rozsahu. Přesto má Írán velké množství možností, jak poškodit USA a Západ obecně.
Více útoků na spojence
V první řadě je to aktivizace Íránem řízených ozbrojenců v zemích, kde vede Írán zástupné války. Islámská republika má podřízené jednotky v Afghánistánu, Iráku, Libanonu, Sýrii a Jemenu. Všude tam se dá očekávat, že se zvýší intenzita útoků na síly USA či jejich spojenců s tím, že nejsilnější budou zřejmě v Iráku samotném. Útoky se zřejmě nebudou omezovat pouze na ozbrojené síly, ale i na diplomaty a další civilisty.
Relativně nejslabší bude zřejmě reakce jednoho z nejbližších spojenců Íránu, hnutí Hizballáh působícího v Libanonu, který podniká omezené ozbrojené útoky na Izrael.
Ačkoli disponuje velkým množstvím raket, které může proti Izraeli použít, nebude zřejmě chtít vyvolat válku s Izraelem v plném rozsahu, protože by vedla ke zničení Libanonu.
Írán může rovněž podniknout raketový útok na základny USA v Saúdské Arábii, Bahrajnu, Kuvajtu, Kataru nebo Spojených arabských emirátech. Raketové útoky mohou rovněž směřovat proti ropným zařízením umístěným v těchto zemích.
Symbolický a omezený útok Íránu na saudskoarabskou rafinérii v Abqaiqu ukázal, že Íránské rakety jsou naváděny s velkou přesností.
Další možností, kterou Írán disponuje, a již si rovněž vyzkoušel, je útok na ropné tankery plující v Hormuzském průlivu. To by společně s vyřazením z provozu význačné části saúdské ropné produkce vedlo ke zvýšení cen ropy.
Uran k vojenskému použití
Írán též téměř jistě urychlí svůj jaderný program. Začne obohacovat uran tak, aby byl způsobilý k vojenskému použití. Může také vypovědět ze země inspektory a odstoupit od Smlouvy o nešíření jaderných zbraní.
Írán bude též určitě v pokušení provést teroristický útok na území USA nebo zabít představitele Spojených států, který má postavení srovnatelné s postavením Sulejmáního. V této oblasti však íránské tajné služby nejsou příliš úspěšné.
V roce 2011 se pokusily v USA odpálit restauraci, ve které se měl nacházet saúdský velvyslanec. Jejich snaha však byla relativně záhy odhalena. Stejně tak dopadly i loňské pokusy íránské tajné služby o zavraždění opozičních íránských politiků žijících v exilu v Dánsku a ve Francii.
Problematická bude i další americká vojenská přítomnost v Iráku poté, co irácký parlament schválil usnesení, v němž vyzval vládu, aby ukončila přítomnost cizích vojáků v zemi. Ukončení pobytu amerických vojáků v Iráku uvrhne zemi do většího chaosu, což povede k posílení Islámského státu, který nebyl zcela poražen.
Zdálo by se tedy, že poprava generála Sulejmáního zvýšila napětí v celém regionu. Není tomu ale tak. Napětí v regionu totiž rostlo již od května roku 2019.
Nejprve přišly íránské minové útoky proti plavidlům v mezinárodních vodách, v září Írán zaútočil na ropné zařízení v Abqaiqu v Saudské Arábii a poté začaly šíitské milice odpalovat rakety na americké základny v Iráku. Odveta ve formě popravy generála Sulejmáního je tak pouze odpovědí na předchozí eskalaci situace ze strany Íránu.
Nová kniha HlídacíPes.org
Publikace vyjde v omezeném nákladu. Pořízením publikace podpoříte projekt HlídacíPes.org.
Kniha nebude ve volné distribuci. Lze ji získat pouze jako poděkování za dar v minimální výši 599 Kč.
Knihu začneme distribuovat krátce před 17. listopadem 2024.
Více o knizePořídit knihuPop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
25 komentářů
otázka zni:
muzu zlikvidovat nekoho, kdo me a me kamardy terorizuje?
Otázkou je proč mne terorizuje. Třeba, že se mu rozvaluju v obýváku a beru mu jeho jídlo z ledničky a nechci vypadnout… ?
Platí i opak: Západ má ještě více možností, jak poškodit Írán. Neměl bych problém ani v souvislosti se zničením Íránských jaderných zařízení atomovkami.
Rusko a Čína spolu s Iránem nedávno pořádali společné vojenské cvičení …hloupému napovídám …
A myslíte si, že půjdou proti teroristům do jaderného konfliktu? Zejména když budou postaveny před hotovou věc: „Támhle ta krajina se hřiby byl Írán“?
Zničte ty islámské teroristy dříve, než budou mít atomové zbraně, pak už bude pozdě…Mirek.
A jak to chcete udělat? Vybombardovat Saudskou Arábii za vývoz nenávist něho wahabismu, nebo za podporu řezačů s Sýrii anebo za to, že většina těch „únosců“ z 9/11 byli saůdové? Vždyť to jsou naši spojenci, tak koho chcete ničit? Jo, Vy myslíte Írán. Není to ta země co v roce 2003 pod smyšleným hoaxem o ZHN, zaútočila na Irák a tím tam spustila násilí s milionem mrtvých?
A kdypak šííté něco evropě vyvedli kromě Bulharska jednou?
Víte vůbec rozdíl mezi peršany šiíty, sunnity, araby atd? Ale vám to bude asi jedno…
Konflikt mezi šíity a sunity je sekulárního rázu, porvali se o nástupnictví po Mohamedovi. Je to asi jako konflikt mezi přívrženci Avignonského a Římského papeže v době schizmatu s tím, že to schizma islámu trvá přes tisíc let, takže se tam nahromadilo víc věroučných odchylek než v době toho dvojpapežsdtví u křesťanů.
Nicméně vztah nemuslimům je u obou větví islámu stejný. Tudíž pro nás jako nemuslimy není nutné mezi nimi rozlišovat.
No, spíš než s tím schizmatem v papežství by se to asi dalo srovnat třeba se vztahem mezi katolíky a protestanty, anebo, což by víceméně mohlo být srovnatelnější aspoň čistě z časového hlediska, mezi obecně západním a východním, třeba pravoslavným křesťanstvím. Tady je třeba zajímavé, že když tady v raném novověku (16.-17.století) byly ty náboženské boje mezi katolíky a protestanty, tak zrovna v tomhle období byla na vrcholu moci ta turecká Osmanská říše, která v Uhrách sahala až zhruba na dnešní maďarsko-slovenské pomezí – takže pro rakouské Habsburky byli ti Turci obvykle nepřátelé číslo jedna, ale zase vzhledem k tomu vzestupu protestantismu to neplatilo vždycky a úplně. Jenže Turci sami měli tehdy na opačných hranicích své říše problémy s Peršany, a kromě takových čistě mocenských bojů (kdy třeba Turci dobyli na Peršanech dnešní Irák) tady taky hrálo roli prostě to, že osmanský sultán (a chalífa) byl sunita, kdežto perský šáh šíita.
Tohle bylo už tehdy dobře reflektováno i u nás a třeba na dvoře Rudolfa II. (který na přelomu 16. a 17.století sídlil v Praze) se uvažovalo o spojenectví s Persií proti Turkům. Ale jistě, o něco později, kdy se za třicetileté války třeba konkrétně v českých zemích Habsburkové bili s protestantskými Sasy a Švédy, osmanští Turci řešili především problémy s Peršany zhruba v oblasti Kurdistánu a Iráku (který pak zůstal v jejich područí až do první světové války, tzn. počátku 20.století)…
Ne. Rozpory mezi katolíky a protestanty jsou ryze náboženské. Rozpor mezi sunity a šíity byl původně ryze sekulární a náboženské rozdíly mezi nimi vznikly pouze dlouhodobou vzájemnou nekomunikací a současně jakýmsi vývojem (nezávislým u jedněch na druhých a naopak) obou větví islámu. A náboženské rozdíly druhotně vznikly do jisté míry i mezi přívrženci Říma a Avignonu, akorát to schizma trvalo podstatně kratší dobu, takže se nemohly více rozvinout (navíc obě strany mezi sebou stále komunikovaly a docházelo k přechodům mezi tábory jednotlivých papežů, což byl zcela jiný stav než mezi sunity a šíity, kteří se od samého počátku zabíjeli !“na potkání“). Nicméně v zárodečné podobě jakési náboženské rozdíly mezi přívrženci papežů před koncilem v Kostnici už byly.
Odpověď k A.S. Pergill: Tak je fakt, že věroučné rozdíly mezi sunnity a šíity jsou uváděny jako zdaleka ne tak výrazné jako mezi křesťanskými církvemi. Jak píšete, tam šlo původně o problém otázky nástupnictví po Mohamedovi, a co je tedy takovým podstatným rozdílem, je otázka sunny, takového souhrnu nějakých právních a morálních norem mimo Korán, kterou šíitové neuznávají (a jestli snad někteří něco, tak ani zdaleka ne na 100 %). Tak ale pojal jsem to tak nějak úplně zjednodušeně, jako nějaké paralelní, hlubší rozdělení jednak islámského a jednak křesťanského světa, které trvá už po staletí až do současnosti, a často se mohlo a může projevovat v takové ryze praktické, politické rovině – protože tak přece jen, to velké papežské schizma na přelomu 14. a 15.století bylo po pár desítkách let urovnáno, kvůli tomu byl přece kostnický koncil… Ale jasně, vždyť to píšete taky.
Ale „ryze náboženské“ rozdíly mezi katolíky a protestanty… Tak třeba anglikánská reformace v Anglii, v první polovině 16.století – tam šlo taky původně jen o to, že se král (tehdy Jindřich VIII.) a arcibiskup z Canterbury prostě úplně rozešli s papežským Římem, praktiky můžeme říct, že znárodnili anglickou katolickou církev (do jejíhož čela se postavil král), nějaké reformy týkající se postavení duchovenstva, a jinak, aspoň tehdy, nic víc. Ale zase je tedy pravda, že zrovna anglikáni nejsou považováni za až tak ryzí protestanty.
Nejvíc poškodit USA a západ by Irán mohl, pokud by neudělal NIC.
Pak by musela přijít na řadu další provokace.
Ačkoli nadpis je spíše neutrálně pozitivní. Írán má možnosti jak se „pomstít“ za vraždu. Toliko nadpis.
A článek je výčtem zvířecích aktivit Íránců. 😀
To jako vážně???
Zároveň umně vtěsnané neobjasněné “ neobjasněné“ půtky v mezinárodních vodách. No, snad to na davy „screenanarchistů“ stačí.
Mě to nikterak neuspokojilo. Obtížného tématu zbaviti se v názvu.
Cituji: „Nejprve přišly íránské minové útoky proti plavidlům v mezinárodních vodách, v září Írán zaútočil na ropné zařízení v Abqaiqu v Saudské Arábii a poté…“ Článek je postaven na neprokázaných (bez všech pochybností) tvrzeních. Asi jako ta, že Saddám H. „měl“ ZHN…
Jenže Saddám ty ZHN měl a opakovaně je použil jak ve válce s Íránem, tak i proti Kurdům na území Iráku. A nějaká munice, snad s yperitem, z dob Íránsko – Irácké války, se po Saddámově popravě taky našla. Proběhlo to i naší televizí.
Ale za války Irák vers.Írán podporovaly Irák samotné USA – tehdy byl poradcem za USA u Saddáma Husajna sám „velký“ Donald Rumsfeld (pozdější ministr obrany za G.W.Bushe od r.2001), který za té „slavné“ války (od r.2003 až dosud) vehementně snažil jak mohl. Dokonce Američané spolu s bratry Poláky byli novodobí dobyvatelé dávnověkého Babylonu a k tomu tento Rumsfeld prohlásil, že nepřišli do Iráku zachraňovat historické památky. A ten yperit, který „omylem (díky větru) byl použit“ na Halabžu – místo na íránské vojáky, tehdy USA vůbec ale vůbec neodsoudily…
O tom nejsme ve sporu.
Saddám pouze blbě odhadl situaci a stavěl se na zadní tehdy, když se měl postavit do pozoru, sklapnout podpatky a zařvat „Provedu!“.
A kvůli čemu měl „sklapnout podpatky“? Tehdy tam přece byli mezinárodní inspektoři, kteří měli nalézt nějaké ZHN, ale nenalezli nic. G.W.Bush je ale „vyhnal“ a 18.3.2003 vyhlásil, že Irák představuje nebezpečí pro USA. V tu dobu dle průzkumu v USA nevědělo 91% občanů USA kde se ten Irák nachází, po zahájení Invaze to už „vědělo“ zázračných 17% – čili pro zbývajících 83 % Američanů to byl sci-fi kde ho hledat (už jsem toto psal několikrát asi i tady) ? . Nyní jak uvedl v sobotu H.Kmoníček (náš velvyslanec v USA), Američané hledají na mapě Írán….
to Josef
Mezinárodní inspektoři se na řadu míst nedostali (např. Saddámovy paláce). A hledat v několika lidech dva tři kamiony na území velikostně srovnatelném s ČR, jehož většinu území tvoří poušť (takže není naděje na svědky) je prakticky nereálné.
Saddám měl vydat protokoly o likvidaci těch zbraní, což odmítal.
Další věcí je, že biologická náplň, schopná zničit město velikosti Prahy, se dá vyrobit v pojízdné laboratoři, jakými byly vybaveny zdravotnické prapory Varšavské smlouvy (v podstatě obdoby seriálem zpopularizovaného MASHe). Což je jedna Tatra V3S s přívěsem, v němž je generátor elektřiny. A hledej, šmudlo! (jak praví klasik).
No co to mu říct, já proti nikomu nic nemám! Ale terorismus by měl být vymícen. Když chtějí válku tak ad si zapnou PC a hrají hry !!!! To nikomu neublíží. A ty co chtějí zemřít tak ad jdou do ringu a rozbíjí si huby!! Výsto nevinných lidí. Kdyby daly úsilí výsto terorizmu do bezpečné planety a rozvoj našich dětí udělají líp.
mozna by se nam ted hodil radar v brdech, z kterého diky sosansky a komoussky hysterii, kteří hrali podle ruskych noticek, seslo.
mezitím rusko vytvořilo vlastní sit radaru, pomoci kterých maj celou evropu jako na dlani. a my jsme proti iranskym i ruskym raketam bezmocni.
tehdejsi jednani sosanu a komousu je na urovni vlastizrady
Co zmůžou ? přijedou na velbloudech ? nemají vůbec nic, mají jen řeči a řeči tak mluvil i Sadám pokud na něj usa zautočí že budou litovat.A jak to dopadlo ? co k tomu dodat je to stejná muzika klacky proti dělům, šípy proti raketám.Jak asi dlouho bude vzdorovat tahle barbarská země mohutné ofenzivě poučení najdou u Sadama držte hubu muslimové nikdo o vás tady nemá zájem teror si tam nechte nebo ho přivezem k vám a nechtějte zažit opravdovou válku proti USA za zády z NATO nemůžou nikdy vyhrát.Je to prostě logické velbloud vs M1A2 zajímavé kdo asi koho sejme ?Tisíce raket dlouhého dosahu Tomahawk,stovky dronu,tisíce letadel,stovky válečných lodí a nejlepší technologie co si ty velbloudaci neumí ani představit.
Chce to ovšem kvalitní politiky, kteří právě tohle to udělají (i k poučení všech dalších islámských zemí). A kvalitní politiky v civilizovaných státech, kteří zvládnou následné demonstrace islamistů a použijí je jako důvod k odsunu muslimů (stejným způsobem, jako byli od nás po válce odsunuti sudetští Němci).
A ty politiky musíme zvolit my, bez ohledu na to, jak se nám líbí nebo případně nelíbí jiné položky jejich programů.
Nejprve přišly sankce USA a vypovězení dohody amikama.