I když je export českých firem do Ruska v porovnání s tuzemským vývozem do EU bezvýznamný, otevírat dveře směrem do do bývalého Sovětského svazu (ale i ruským firmám při podnikání v Česku) pomáhá hned šestice obchodních komor. V jejich čele lze najít zajímavá jména. 

Mezi nejviditelnější zastánce česko-ruského byznysu patří Rusko-česká smíšená obchodní komora (RČSOK), jejíž působení zanalyzoval  Pražský institut bezpečnostních studií (PSSI).

Komoru vede podnikatel Vladimir Jermakov, bývalý ředitel plynárenské firmy Vemex, dceřiné společnosti ruské státní firmy Gazprom. Jermakov bývá označován za jednoho z nejvlivnějších Rusů v Česku.

RČSOK byla založena v září 2012. Mezi zakladatele patří třeba Moravské naftové doly (provozující spolu se společností Gazprom od července 2016 zásobník plynu v Dambořicích) nebo společnost Lukoil.

Ta spolu s poradcem prezidenta Miloše Zemana Martinem Nejedlým vlastnila dnes již zaniklou společnost Lukoil Aviation Czech. Patří sem nyní již zkrachovalá První česko-ruská banka (proslula půjčkou francouzské političce Marine Le Penové).

Proč vůbec RČSOK vznikla, když de facto zdvojovala činnost už fungující Komory pro hospodářské styky se Společenstvím nezávislých států? Podle šéfa komory Jermakova to bylo hlavně kvůli lepší ochraně zájmů ruských firem na českém trhu, píše PSSI.

Protože ale komora zprostředkovává kontakty obousměrně, tedy i směrem do Ruska, záhy po vzniku se k ní přidružila i desítka českých firem se zájmem o podnikání v Rusku. A nebyli to žádní trpaslíci – patřila mezi ně i Česká spořitelna.

Už to není, co bývalo

Do Ruska letos od ledna do srpna mířilo pouze 1,9 procenta českého vývozu, zatímco do Evropské unie 83,7 procenta exportu. Byznysu rozhodně nepomáhají protiruské sankce EU a reciproční opatření Ruské federace. České firmy přesto Rusko považují za perspektivní trh.

Vliv protiruských sankcí a poklesu česko-ruské obchodní výměny se ale pravděpodobně odrazil i na klesajícím počtu členů komory. Zatímco v roce 2014 měla komora 40 členů, jejich počet postupem času klesl na dnešních 24. Členové komory podnikají většinou v průmyslu, energetice a finančnictví.

Služeb RČSOK však stále využívají i velké společnosti jako je Pojišťovna VZP, PPF Advisory Russia, strojírenská firma Škoda JS, reklamní agentura Essential Communication (dlouhodobě pracující pro ruské státní konsorcium Rosatom) či státní firma z oblasti leteckého průmyslu LOM Praha.

Do komory patří i ruskojazyčný týdeník Pražský Telegraf vycházející v ČR, jehož šéfredaktorka Natálie Sudliankova je členkou předsednictva komory.

PSSI v materiálu o rusko-českých obchodních komorách připomíná, že navazování kontaktů českých firem v Rusku usnadňuje od roku 2014 také nově otevřená pobočka RČSOK v Moskvě. Svým členům nabízí komora standardní služby – konference o vybraných problémech, semináře a podnikatelské mise.

Rusalka lobbuje za Temelín

Jednou z aktivit RČSOK byl zřejmě i lobbying, který měl česko-ruskému konsorciu MIR.1200 (jehož členem byla ŠKODA JS a především ruský Rosatom) pomoci ve vítězství v tendru na dostavbu jaderné elektrárny Temelín. Předseda RČSOK Jermakov o této věci údajně jednal i s lobbistou Romanem Janouškem.

Zviditelnit se RČSOK snažila i pořádáním kulturních akcí. Prostřednictvím svého nadačního fondu financovala vztyčení pomníku Alexandra S. Puškina na Puškinově náměstí v Praze u příležitosti 215. výročí básníkova narození.

Tuto akci kritizovala opoziční zastupitelka za Stranu zelených Petra Kolínská, která ji považovala ze nedostatečně konzultovanou s veřejností a RČSOK za nedůvěryhodného partnera.

Financování Puškinova pomníku je také jedinou dohledatelnou aktivitou, kterou Nadační fond RČSOK od svého založení realizoval. Některé další akce komora podpořila svým patronátem.

V březnu 2013 organizovala vystoupení sopranistky Olgy Peretjatkové v Pražském Obecním domě. Tato akce byla označována jako součástí PR kampaně ruských zájemců o dostavbu Temelína, stojí dále v analýze PSSI.

Ať je stále mír

RČSOK byla aktivní i při pořádání veřejných akcí u příležitosti 70. výročí konce druhé světové války na jaře 2015, kdy organizovala koncert klasické hudby ve Španělském sále Pražského hradu a česko-ruský koncert dětských souborů “Ať je stále mír!”. Nad oběma akcemi převzal záštitu prezident Miloš Zeman.

Kromě lobbingu se komora několikrát pustila i do otevřené politiky. Hned na začátku si vytkla za cíl zjednodušit vízovou proceduru a udělování povolení k pobytu pro ruské byznysmeny. K úpravě příslušné legislativy vyzvala vládu a obě komory parlamentu.

Podruhé o sobě komora dala vědět v červnu 2016, kdy se na vládu obrátila se žádostí, aby zástupci Česka na summitu EU nepodpořili prodloužení protiruských sankcí.

Analýza Pražského institutu bezpečnostních studií ale připomíná, že žádný z vládních představitelů ale na tuto žádost oficiálně nereagoval a ČR společně se zbytkem členských zemí EU prodloužení sankcí podpořila.