Víme, že vás reklamy otravují, můžete nezávislou žurnalistiku podpořit i jinak, například prostřednictvím systému Darujeme.cz.
Ruský prezident Vladimir Putin a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching. Foto: Profimedia
,

A v Americe bijí černochy… Jak Čína zneužívá ruskou agresi na Ukrajině ke kritice USA

Čínská propaganda v konfliktu na Ukrajině jasně stojí na straně Ruska. Místo otevřené podpory Moskvy ale Peking hlavně kritizuje svého největšího rivala – Spojené státy. Komentáře čínských státních médií obviňují USA v souvislosti s ruským vpádem na Ukrajinu z „pomlouvačné kampaně“, která „zavání studenoválečným myšlením“.

Ačkoliv Čínská lidová republika zatím otevřeně nepodpořila Rusko v jeho agresi na Ukrajině, zároveň odmítá válku odsoudit a uznat ruskou vinu. Ve svém postoji vůči válce na Ukrajině tak Čína nadále jedná v souladu s partnerstvím, které spolu během letošních olympijských her uzavřeli ruský prezident Putin a čínský generální tajemník Si Ťin-pching.

Proruský postoj Číny je viditelný především při pohledu do čínských státních médií, která v mnoha ohledech přebírají ruský narativ, situaci na Ukrajině zlehčují a jako hlavního viníka uvádějí Spojené státy.

Zlý strýček Sam

V minulých týdnech vydala čínská státní tisková agentura Sin-chua ke konfliktu na Ukrajině sérii šesti komentářů s podtitulem „Odhalení a kritika aktů amerického hegemonismu“. Ty shrnují čínský postoj k současné válce, a jak z podtitulu vyplývá, soustředí se především na roli USA. Každý z komentářů za doprovodu karikatur strýčka Sama kritizuje jeden z amerických „nešvarů“.

V prvé řadě Sin-chua identifikuje Spojené státy jako původce krize, kterou údajně způsobily posouváním sféry svého vlivu směrem k ruským hranicím prostřednictvím rozšiřování NATO. Konflikt na Ukrajině podle čínské státní agentury není „jednorázovou událostí, ale postupným procesem“. Spojené státy navíc konflikt nadále přiživují dodávkami zbraní Ukrajině, z čehož těží i americký zbrojní komplex.


Text Tobiáše Lipolda vznikl v rámci projektu Sinopsis, se kterým HlídacíPes.org spolupracuje.


Podle Sin-chua se USA snaží ze situace profitovat i politicky, když se snaží neoprávněným obviňováním Číny z podpory Ruska upevnit svou hegemonickou pozici. Komentáře proto USA obviňují z „pomlouvačné kampaně“, která „zavání studenoválečným myšlením“.

Jeden z komentářů se věnuje kritice amerických komentátorů, kteří srovnávají rusko-ukrajinský konflikt s možným pokusem Číny o zabrání Tchaj-wanu. Podle Sin-chua se tento problém dlouhodobě zveličuje a USA využívají tzv. „tchajwanskou kartu“, aby útočily na Čínu a diskreditovaly ji. Hlavním problémem je ale podle komentáře rozdíl mezi oběma situacemi, kdy ukrajinská otázka je sporem mezi dvěma zeměmi, Ruskem a Ukrajinou, zatímco tchajwanská otázka je (z pohledu Pekingu) čínskou vnitropolitickou záležitostí.

Poslední článek ze série pak „odhaluje pokrytectví, prolhanost a zavádějící povahu svobody amerického tisku“. To dokazuje na případu rozhovoru americké televize CBS s čínským velvyslancem v USA Čchin Kangem, kterého moderátor údajně během devíti minut třiadvacetkrát přerušil, zatímco americké a ukrajinské hosty nepřerušoval vůbec.

Jak „správně“ chápat ruskou válku

Oficiální výklad rusko-ukrajinského konfliktu se v Číně neobjevuje pouze ve státních médiích, ale prostupuje i do dalších sfér společnosti a do vzdělávacího systému. Provinční vlády pořádají pro učitele vysokých, středních i základních škol na lokálních katedrách marxismu přednášky o správném vnímání „situace na Ukrajině“ a dávají jim instrukce, jak o konfliktu mluvit se studenty.

Podle jedné takové přednášky je důvodem vstupu vojsk na území Ukrajiny kromě americké provokace také „zkorumpovanost ukrajinské vlády, která za posledních osm let na východě země zabila 14 tisíc Rusů“.

Na čínských cenzurou manipulovaných sociálních sítích nepřekvapivě převládají nacionalistické příspěvky stranící Rusku. Důkladnější analýzy ale ukazují, že rusko-ukrajinský konflikt slouží v debatách spíše jen jako záminka k hlubší kritice USA a Západu jakožto hlavních viníků krize a systémových rivalů Ruska i Číny.

Kromě již zmíněného východního rozšiřování NATO diskutující často vyzdvihují pokrytectví USA v souvislosti s válkami v Iráku či Afghánistánu. Řada debatujících sice Rusku vyjadřuje podporu, ale zároveň dodává, že by se Čína měla soustředit především na sebe, zlepšit své technologické a vojenské kapacity a vymanit se ze závislosti na západních bankovních systémech. Ruská agrese na Ukrajině a následná jednotná reakce USA a EU v podobě ekonomických sankcí tak pro mnohé slouží jako odstrašující příklad a argument pro větší ekonomickou soběstačnost Číny.

Čínská odborná veřejnost ve velké míře kopíruje oficiální výklad krize, někteří akademici však i přes tento postoj vyzývají k určité opatrnosti. Například politolog Čeng Jung-nien ve svém nedávném článku vidí současnou situaci jako příležitost pro Čínu ke zvýšení svého vlivu v rámci nového světového řádu. Zároveň ale varuje před možnou katastrofickou chybou, jakou by mohla způsobit čínská emotivní reakce na současný stav.

Mizející názory a články

Někteří intelektuálové se proti oficiálnímu výkladu alespoň částečně vymezují, v takovém případě se ale většinou setkají s cenzurou svých postojů. Například sociologu Sun Li-pchingovi, bývalému profesorovi univerzity Tsinghua, který je jedním ze zástupců liberálnější části čínské inteligence, zmizel z WeChatu jeden z jeho komentářů věnujících se válce na Ukrajině.

Sun v něm sice uznává Putinovu možnou nervozitu z východního rozšiřování NATO, zároveň ale dodává, že takový pocit nemůže být záminkou pro útok na suverénní stát, a tvrdí, že Čína by se v takové situaci určitě neměla s Moskvou spojovat. Zároveň doplňuje, že Rusko je v širším měřítku spíše menším hráčem s ekonomikou srovnatelnou s provincií Kuang-tung. Sunův článek nakonec někdo přepublikoval v jiném zdroji a jeho anglický překlad lze najít na webu Reading the China Dream.

Dalším příkladem smazaného článku je esej z blogu Porozumění vědění, který rozebírá problematiku role NATO v současném konfliktu v širších souvislostech. Esej nejdříve popisuje názory amerického politologa Johna Mearsheimera, který působení NATO ve východní Evropě dlouhodobě kritizuje a jeho rozšiřování považuje za příčinu současné války, a dále je konfrontuje s postoji odborníka na mezinárodní vztahy Paula Poasta.

Ten s Mearsheimerem do jisté míry souhlasí, ale snaží se problém vysvětlit v souvislostech a zároveň více zohledňuje zájmy samotných východoevropských států. Kromě poskytnutí hlubšího vhledu do situace chtěl autor eseje dále na příkladu debaty amerických politologů ukázat, jak může vypadat diskuze bez cenzury a emocí o citlivých tématech. Smazaný článek zaarchivoval server China Digital Times.

Líbil se vám tento text?

Podpořte nás prostřednictvím Darujme nebo převodem pomocí QR kódu

Moc děkujeme za podporu!

QR kód
Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Podpořte novináře

3 komentáře

  1. Radomír napsal:

    Sinopsis má pocit, že nechuť Číny přidat se na stranu USA a NATO je odůvodněna pouhým vyčítáním starých amerických vin. Problém je ale nejen v tom, že Sinopsis zlehčuje a kryje odpovědnost Spojených států a NATO. Fakt, že „Kromě již zmíněného východního rozšiřování NATO diskutující často vyzdvihují pokrytectví USA v souvislosti s válkami v Iráku či Afghánistánu“ je nesporný, ty agrese znamenaly statisíce lidských obětí a milionové vlny uprchlíků. Dovolávat se ale fráze o „bití černochů“ je velmi neetické, protože nešlo „jen“ o bití, ale i o vraždy a také o to, že i po odsouzení nacistického rasismu v Norimberku pokračovala ve Spojených státech rasová segregace, praxe zákazů smíšených sňatků a další až do 60. let 20. století. Proto je problémem, když právě Spojené státy za pomoci agresí a válek a převratů zkoušejí údajně přinutit jiné státy a národy, aby byly bezvadné, když ony samy byly ještě nedávno zuřivě rasistické a dodnes jsou agresivní a prezudenti USA jsou vybaveni právem mimosoudně zabíjet.

    • Pavel napsal:

      Radomír má pocit, že jeho fantasmagorický blábol zakryje genocidní chování jak rusácka na Ukrajině, tak číny v Tibetu a Sin-tiangu. Uprchlické vlny tady vyvolávalo jen a pouze rusácko, nejdříve kobercovým bombardováním syrských měst plných nevinných žen a dětí aby u koryta udrželo masového vraha asada, který neměl problém použít proti vlastním občanům chemické zbraně, a pak převážením uprchlých syřanů na polsko-běloruskou hranici. Nikdo při smyslech se nediví tomu, že země střední a východní Evropy chtějí vstupovat do NATO, když je ohrožuje totalitní režim. čínské ani radomírovy bláboly na tom nic nezmění.

  2. Tomáš Vals napsal:

    Pěkně napsané, děkuji… Pro vyváženost by byl zajímavý článek zaměřený na všechny strany mediální propagandy, cenzury, speciálních úřadů pro kontrolu správných názorů…
    Jinak musím uznat, že novinařina zde, je vysoce nad úrovní mainstreamu…
    A také úroveň českého jazyka…

Přidávání komentářů není povoleno
ReklamaMediální Gramotnost