Víme, že vás reklamy otravují, můžete nezávislou žurnalistiku podpořit i jinak, například prostřednictvím systému Darujeme.cz.
Sázka na instinkty a emoce. Kniha HlídacíPes.org Obchodníci se strachem mapuje myšlenkový svět nejen českých populistů typu Tomia Okamury. Foto: MICHAL SVÁČEK / MAFRA / Profimedia
,

A co když je všechno jinak? Lidé ničemu nevěří a chtějí důkazy – aby jim opět nevěřili

Realita je stále častěji ne to, co se skutečně událo, ale to, co vidět chceme a co k sobě dobrovolně pustíme. Platí to pro politiku i pro ony známé sociální bubliny v reálném i virtuálním životě: co nevidím, to se nestalo, napsal v komentáři pro knihu Obchodníci se strachem Robert Břešťan.

Při cestách do zahraničí člověk běžně zažívá řadu kulturních šoků. Někdy stačí úplný detail, třeba to, že na vás v hromadné dopravě ostatní spolucestující bezostyšně nezírají jen proto, že vypadáte trochu jinak. Byl to jeden ze silných zážitků autora tohoto textu při jeho první návštěvě Londýna v 90. letech minulého století. Není to žádná banalita, ale rozdíl, který dokáže definovat vyspělost společnosti.

Jak ostatně napsal uznávaný americký sociolog Erving Goffman, muž, jehož předmětem zájmu byla mimo jiné sociologie města a kriminologie: „Akt zírání je věc, kterou obvykle neděláme druhým lidem. Při zírání totiž pozorovaný objekt ponižujeme a vytrháváme ze své třídy. S opicemi v zoo nemluvíme, ani s objekty v obludáriu – na ty prostě zíráme!“

Nový rozměr zírání

I v Česku už si přeci jen po těch téměř třiceti letech od konce všudypřítomné šedi komunismu na výstřednost zvykáme. Což je dobře, protože právě necivilizované civění na bližního je bližší spíše východnímu než západnímu kulturnímu prostoru. Ale ne, že by se tady „Goffmanovsky“ civět přestalo (nutno zdůraznit, že podívat se není totéž, co zírat).

Zírání jde ruku v ruce s lhostejností. Nevyjadřuje totiž zájem o druhého, ale zájem o sebe: o to, že ten druhý je jiný než já. Přičemž já, „slušný člověk“ (případně slušný, tj. bílý Čech), jsem přece ten, kdo určuje normu. Kdo je jiný, je divný, nepatří mezi nás, už svou přítomností narušuje naše jistoty, ohrožuje náš smrádek, ale teploučko.


KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG


S vývojem moderních technologií dostává kombinace zírání a lhostejnosti nové rozměry. To, na co zírám, lze samozřejmě i vyfotit, zvěčnit, vyvěsit na sociální síť.

Nikoli náhodou přibývá situací, kdy si lidé katastrofu, nehodu, či akt násilí fotí či natáčejí, případně si na místě pořizují selfíčka, a obratem vše sdílejí, místo toho, aby se osobně angažovali – byť třeba „jen“ tím, že telefon použijí nikoli jako kameru, ale jako přístroj, jímž se dá přivolat pomoc policie či sanitka.

Nelze samozřejmě tvrdit, že jde o obecně platný jev a že si lidé v nouzi nepomáhají, nicméně fenomén „člověka schovaného za displejem“ už před deseti lety popsal i v Česku dobře známý britský filosof a politolog Roger Scruton. „Mám prst na tlačítku a kdykoli mohu ten obraz vypnout. Ostatní jsou svobodní ve svém vlastním světě, ale v mém vlastním světě svobodní nejsou, tam jsem konečným arbitrem já. Je to obrazovka, k čemu jsem fixován, ne ta tvář, co je za ní. Veškerá interakce s druhým je vzdálená a to, zda a nakolik se mne bude týkat, závisí čistě na mém rozhodnutí,“ psal Scruton ve své eseji „Behind the Screen“.

Když mezi sebe a realitu nastrčíme kameru, fotoaparát či chytrý telefon, ocitáme se v jiném, odosobněném světě, méně angažovaném, oproštěném od emocí. Jde o kvalitu záběru, detail, polodetail, celek, o techniku a o to, aby vám někdo nezacláněl, už ne o dění samotné.

Zná to nepochybně každý rodič pozvaný na školní představení svého dítka. Ve chvíli, kdy potomka pozorujete z publika, sledujete jej na vlastní oči, je kvalita prožitku úplně jiná, emocionálnější, událost si zapisujete do své paměti. Když ale mezi sebe a třeba taneček své dcery vrazíte kameru, možná si uchováte dokument doby (pokud se vám později z cloudu neztratí), ale na minimum se tím omezují emoce, bezprostřednost i hloubka prožitku.

Podobné je to ve chvíli, kdy se děje nějaké zjevné bezpráví; například když skupina opilců brutálně mlátí a kope do hlavy na zemi ležícího bezmocného člověka. Když mezi sebe a takové jednání nastrčím displej místo toho, abych zavolal pomoc (když už se jeví jako čirý nerozum sám zasáhnout proti přesile agresorů), stává se z reality film, který má své vlastní obsazení a mne se netýká.

Uprchlíci na náplavce

Realita se i kvůli tomuto vidění světa stále častěji mění ne na to, co se skutečně událo, ale na to, co vidět chceme a co k sobě dobrovolně pustíme. Platné je to i pro politiku, i pro ony známé sociální bubliny v reálném i virtuálním životě: co nevidím, to se nestalo. Nevěříme již tolik osobnímu svědectví a psanému slovu, chceme „důkazy“, fotografii, video.

Platí to i naopak – to, že se kupříkladu Česká televize ve zpravodajství nevěnuje kdejaké pitomosti, či něčemu, co se ve skutečnosti ani vůbec neudálo, je v konspiračních kruzích považováno za nezvratný důkaz toho, že nám zase něco zamlčují, že nám lžou a že pravdu musíme hledat někde jinde.

Vztahu obrazu a komunikace se ve své práci důkladně věnoval český filosof Vilém Flusser. Muž, který zemřel už v roce 1991, popsal tohle téma velmi jasnozřivě; i tak by se asi dnešní době dosti divil. Psal o tom, že obrazy v minulosti bývaly doplňky textů, nyní je tomu ale naopak. Upozorňoval, že obrazy vyvolávají dojem, že jsou skutečným zachycením reality, a převážná většina publika to nekriticky přijímá.

Navzdory tomu, že už snad všichni mohli pochopit, jak snadno lze se současnou technikou falšovat fotografie a videa. Ve světě internetu se to ukazuje den co den.

Ve chvíli, kdy lidé věří třeba tomu, že si na pražské náplavce rozbili stanový tábor uprchlíci (což měla před časem dokazovat fotografie, která je ve skutečnosti od pařížské Seiny), nebo tomu, že zjevná fotomontáž s uprchlíky rozesetými po střeše lokomotivy Českých drah je skutečná, je možné asi úplně všechno. Opět to vidíme dnes a denně.

A co teprve až se zcela zdokonalí již existující technologie na syntézu řeči a úpravy videí? To se pak hranice mezi fikcí a realitou smaže definitivně. To budeme teprve zírat – všichni.

Což je v konečném důsledku ideál každé dobré propagandy: všechno je relativní, když je pravda všechno, není pravda nic. Takto nastavenému publiku lze chytrým marketingem a sázkou na instinkty a emoce prodat cokoli. Třeba politika, co o sobě po letech strávených v nejvyšších politických funkcích říká, že není politik; estébáka, co o sobě říká, že není estébák; a vládu s komunisty bez komunistů.

Aktuálně pak třeba přesvědčení, že covid neexistuje a že očkování je jeden gigantický podvod a pokus vyhladit lidstvo, aby se nějací bezejmenní „oni“ měli lépe.


Text byl pro potřeby publikace na webu HlídacíPes.org zkrácen a aktualizován. 

Líbil se vám tento text?

Podpořte nás prostřednictvím Darujme nebo převodem pomocí QR kódu

Moc děkujeme za podporu!

QR kód
Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Podpořte novináře

21 komentářů

  1. Manitius napsal:

    Je smutné, když si Rogera Scrutona berou jako záštitu svých argumentů jak liberální demokrat Břešťan, tak konzervativní, šovinistický a antiislamistický komentátor Tomský (viz jeho poslední text na novinky.cz). Je to jako s Nietzschem, každý si v něm najde, co chce a co považuje za potvrzení svých názorů. A ačkoliv je páně Břešťanovo filosofické ptydepe zajímavé pro pár vzdělanců, příliš málo se hodí na ilustrativní obrázek horlivého asijského vlastence Okamury. Toho v praxi filosofie nezajímá a žádný jeho soukmenovec by Břešťanův text nečetl, natož aby ho chápal. Co takhle napsat něco na úrovni voličů SPD, aby prohlédli, pane Břešťane? Nám ostatním přece nic vysvětlovat nemusíte.

    • Pavel napsal:

      A co by si teda v Scrutonovi vybrala Helena Dallilová?

  2. petrph napsal:

    Ona tahle situace je složitá, protože se sice dá rozlišit na 3 jednoduché kroky, ale to složité příjde až potom.
    1) Vnímání reality – a to je vždycky pouze dílčí a individuální nikdo nemůže ani rozpoznat, ale ani brát do úvahy všechny aspekty určité věci či jevu.
    2) Reakce na onu částečně rozpoznanou realitu, a ta zase může být individuálně různá – od tom je celý vědní obor psychologie..
    3) A pak je tedy třetí krok, tedy co s tím. Zda to tak nechat být (každý jsme jiný), nebo se to snažit v nějakém „vyšším zájmu“ ovlivnit.

    A pak to začne být právě složité, nejen o tom, kdo o tom vyšší zájmu rozhodne ( ale taky jak to vůbec lidem vysvětlí, pokud vůbec máí zájem to vysvětlovat. Popřípadě, a ano stává se to, že až v tomto místě někdo falšuje argumenty a vědět proč.
    Že bych dal takový jednoduchý příklad v článku zmíněné , proč by jako mělo někomu vadit, „.. že si na pražské náplavce rozbili stanový tábor uprchlíci“ , (a proč by to sakra někdo falšoval?)
    když jak se dá z oficiálních údajů zjistit, žije u nás zcela legálně přes půl milionu cizinců.
    Takže ty důvody, proč jedni ano a proč druzí ne či i ti druzí ano (a za jakých podmínek pro obě strany) , jsou někde jinde, a že
    by se měly ve společnosti snad vydiskutovat poměrně snadno,. I za tu cenu, že ta diskuze bude obsahovat nekorektní výrazy, popřípadě i dosti nekorektní návrhy na razantní řešení (ale co si pamatuju, tak v počáteční fázi brainstormingu jsou i ty povolené)

    Stejně jako v závěru „..Aktuálně pak třeba přesvědčení, že covid neexistuje a že očkování je jeden gigantický podvod“. Což sice – v rámci bodu 2 je povolený individuální názor /dalo by se jistě tvrdit, že mylný, a sdíí ho asi málo lidí), jenomže to podstatné není. Složité je zase až to potom, jak a co stát nařídi a jak to všem lidem vysvětlí. Že bych se třeba odkázal na článek zde na HP „..Prodejci proti zákazu adventních trhů..atd..“ i v Německu se loajální ovčané diví, proč i tam soudruh stát zakázal akurát vánoční trhy, když jak v závěru odborně zmíněno „Z hlediska aerosolové fyziky to nemá opodstatnění, protože venku je riziko nákazy covidem velmi nízké“..
    Ale dovedu si pak představit, že si to někteří nezodpovědní občané spojí s nedávným návrhem eurokomisařky pro otázky rovnosti Heleny Dalli, o tom že o Vánocích by se v EU nemělo mluvit vůbec. Já si to sice nemyslím , leč jak jsem napsal v bodě 1, i to vnímání reality je u každého různé a individuální , čili i z toho mohou vznikat konspirace a stát i jeho elity by měly lidem vysvětlovat proč tomu tak není a být nemůže.

    • A. S. Pergill napsal:

      Putin by měl paní Dalli udělit čestnou medaili KGB nebo něco podobného. Žádný „desinformační web“ neudělal tolik proti EU jako ona.,

  3. wenkovan napsal:

    Pominu tvrzení, že „zírání“ nějak významně vypovídá o „kulturnosti“ společnosti, to je na jinou debatu.
    Pokud tedy je to tak, že lidi už ničemu nevěří a paradoxně jsou tak náchylnější k přejímání „konspiračních teorií“ a „dezinformací“, kdo za to z velké části může? Vy, novináři, kteří se na lhaní a zamlžování podílíte, ať už z pohodlnosti nebo (jako Vaši kolegové se Seznam a spol.) za peníze.
    Možná byste si měli zamést před vlastním prahem a neobviňovat lidi, že se v těch lžích a polopravdách, servírovaných státními autoritami za Vaší spolupráce, bezradně plácají.
    Nemohu se zbavit dojmu, že to celé, místy dost násilné vyznění článku, má směřovat k poslední větě: „…přesvědčení, že covid neexistuje a že očkování je jeden gigantický podvod a pokus vyhladit lidstvo, aby se nějací bezejmenní „oni“ měli lépe“

  4. A. S. Pergill napsal:

    Soudruzi zcela vážně a závazně tvrdili, že jedna dávka vakcíny problém covid(u) vyřeší. O pár měsíců později už říkali, že bude nutná ještě druhá dávka. Nyní tvrdí, že to určitě zvládne dávka třetí (ale kdo sleduje odborný tisk, tak ví, že se chystá dávka čtvrtá, a že část odborníků uvažuje o periodickém očkování několikrát do roka).
    Má cenu takovýmto producentům bezcenných lží věřit? A proč nevěřit jakékoli jiné informaci na toto téma? I konspirační teorie o mimozemšťanech vypadá v porovnání s oficiální propagandou o covidu věrohodnější.
    V roce 2019 jsem na jednom conu vyslovil teorii, že pokud je extrasolární těleso Oumuamua cizí kosmická loď, můžeme se podobné „nadílky“ dočkat. Takže mohu klidně trvat na tom, že na moje slova došlo 🙂 A bude to tisíckrát věrohodnější než jakékoli dosavadní oficiální informace o covidu 😉

    • Tondach napsal:

      To jsou zase cancy, už jen to, že začínáš …. „Soudruzi zcela vážně a závazně tvrdili,….“! Jací soudruzi?

      • A. S. Pergill napsal:

        Vládní.
        Nazývám je „soudruhy“, protože si to zaslouží. Chovají se přesně tak, jako Jakešovi papaláši.

        Navíc ještě před pár dny tvrdili, že vánoční trhy rozhodně nezruší, a zrušili je až poté, co spousta stánkaři nakoupili a vyrobili zboží, takže je to ekonomicky zlikviduje.

        Všechno, co tihle lidé vyprodukují kolem covidu (ale i dalších věcí), má asi stejnou váhu jako Jakešův projev na Červeném hrádku.

    • petrph napsal:

      Ale no právě, i kovaní soudruzi odborníci již dnes připouštějí, že několik jedna, nikoliv dvě, nikoliv tři dávky, ale právě že už napořád se bude očkovat proto covidu. To dá rozum , stejně jako že naše neochvějné přátelství k Bruseli bude trvalé .
      V čem by byl problém, pokud by se ani tim kočkováním nedocílil ten „návrat k  běžnému životu“, ale dosti tvrdá omezení ve společnosti, těsně pod úrovní lockdownu trvala dál..To už by se pak soudruhům špatně vysvětlovalo, stejně jako se jim těžko vysvětlovaly výhody socialistického zřízení..
      JInak, ale nemějte nic proti označení „sodruzi“, to nemusí být jen komunisté. To je vlastně každá politická koalice u moci. SI vzpomínám na ten překrásný vtip, jak při pohledu na své politické zástupce kdosi vykřikl
      „Hele, soudruzí“, načež mu bylo řečeno
      „Kdepak jsou první !!!:

    • Tereza napsal:

      Každá cenzura je kontraproduktivní, protože pouze při střetu protichůdných myšlenek vyjde najevo pravda. S touto větou nelze jinak, než souhlasit, když vezmeme v úvahu to, co se kolem nás v poslední době děje. Máme v médiích silnou cenzuru, média už nejsou nezávislá, jak by to mělo být, ale většina má svého vlastníka, např. Babiše, který poté samozřejmě vyjadřuje své názory a logicky zamezuje toku informací, které nechce, aby vyšly najevo. Média současně vyjadřují své postoje či názory, za které jsou odměňováni.Jednoduchý příklad tohoto je, že po očkování je podáno na stát už mnoho žalob… mnoho lidí také umřelo. Pokud toto dá někdo na internet, je to shozeno jako velmi malé procento v porovnání s úmrtími na covid, které ale nemohou být nijak dokázána, protože žádné pitvy nedokazují, že mrtví zesnuli kvůli covidu. Tato data se lidé dozví jen na základě svého podrobného vyhledávání. Lehce na seznamu se to lidem na očích neválí. Pokud se ale stane i jen jediný případ zesnulé paní, která se falešně naočkovala, je nám to předkládáno jako nezvratný důkaz toho, že je očkování nezbytné. JEDINÝ! Stejně tak, když umře v celé republice celkem 6 dětí S covidem… je to předkládáno jako důkaz k tomu, že musí být všechny očkovány. Ve článku už se ale nedočtete, kolik dětí předešlé roky umíralo na chřipku, jiná plicní onemocnění či v září bylo nemocných dětí po zničení jejich imunity.. to se v článku nepíše. Cíl je jasný. Ukázat lidem jen to, co vede k jejich cíli, aby je vyděsili a donutili myslet na to, co sami chtějí a ne myslet racionálně. Každý den nám vkládají své pravdy a své výzkumy, které nejsou kompletní, aby nám programovali myšlení, jak oni potřebují. Zároveň nám tlačí myšlenku, že pouze jeden názor je správný a ostatní, jsou špatné. Ze bychom jiným neměli věřit. Ale kdo rozhodl, že to tak bude? Jak mohu na základě vlastniho rozumu něčemu věřit, když znám pouze jeden úhel pohledu a jiný ne? To je sprostá manipulace. Díky cenzuře a odstraňování nepohodlných vědců a názorů z médií mě utvrzují jedině v tom, že jim nevěřím a že nemají dostatek důkazů k tomu, aby svou pravdu dokázali, nýbrž se nám snaží něco vštěpovat násilím prostřednictvím médií. Svoboda slova zajišťuje sebeuspokojení člověka a je krví demokracie. Tak na to, až Vás zase budou cenzurovat, Vás a Všechny doktory a vědce, kteří máte tzv. špatný názor, to znamená ne ten stejný jako oni, uvědomte si, že o demokracii jsme už dávno přišli. Obrovskou propagandou a systematickým vtloukáním svých názorů do našich myslí jsme se jako lidstvo už po několikáté nechali zmanipulovat a naučili se přehlížet i jen vlastní selský rozum, když posloucháme čím dál tím větší nesmysly, v přesvědčení, že to s námi vlády myslí dobře. Vždyť to přece tvrdí, tak proč bychom jim nevěřili, že ano, oni by nám přece nikdy nelhali;)

  5. Vlastimír napsal:

    seznam se zařadil mezi plátky jako reflex, čtv, blesk a aspoň víme jaké kalhotky vykoukli agátě při vystupování z auta-růžové s modrými kytičkami!!!

    • Manitius napsal:

      Hlavně, když ti je jasné, na kterém webu ty zprávy vlastně čteš.

    • Tondach napsal:

      Kalhotky vykoukly. ne vykoukli …. a i obsahově je to pitomost!

  6. ZMX napsal:

    Knihu jsem nečetl, filozof nejsem – pouze jsem četl tento komentář, a snažím se (ve své bublině) bojovat proti hoaxům, konspiracím … a přehnané korektnosti. Domnívám se, že problematika všech těchto jevů je daleko složitější a nelze ji řešit nějakým komplexním opatřením. Zkuste si dát do vyhledávače termín „boj proti hoaxům“, „boj proti konspiracím“ atd. Vedle odkazů, které vedou na stránky, které se snaží problematiku nějak analyzovat a řešit, dostanete veliké množství odkazů právě na stránky, které jsou samy o sobě více než problematické. Tyto stránky existují dlouho, a mají své stálé procento konzumentů, stejně jako různé konspirační bubliny na sociálních sítích. A nejde jen o konspirace jako takové, ale často přímo o nějaké trolí weby, kde už je to trolení od začátku dobře promyšlené.
    Podobně aktivity přehnané politické (a nejen politické) korektnosti nahánějí mnohé lidi do náruče různých konspirátorů.
    Myslím, že JEDNÍM z důvodů, proč lidé na tyto informace naskakují, je „složitost“ doby a její rychlý vývoj. Mnoho lidí ztrácí kontakt s rozvojem společnosti (to je ovšem samo o sobě VELMI zjednodušené vyjádření!!), a hledá jednoduchá vysvětlení – která zpětně zpravidla přinášejí hoaxy a konspirace. Jakmile se pak zařadí do takovéto bubliny, ta již jen umocňuje jejich přesvědčení.

    Aktuální „boj“ proti konspiracím je poměrně bezzubý, protože oficiální média na to buď nereagují, nebo vysvětlení problematiky vyžaduje složitější odpověď, a to většinu důvěřivců této kategorie odradí, protože chtějí názor jen přijmout a nikoli o něm přemýšlet. Dokud nebude tato problematika brána vážně nejen na odborné, mediální, ale též na politické a celospolečenské úrovni, budou snahy o nápravu zpravidla končit jen plácnutím do vody – bohužel zřejmě i citovaná kniha a její úvodní komentář.

    Pochopitelně nevím, jak proti tomu globálně bojovat, protože to bude vyžadovat skutečně komplexní aktivity, podpořené nejen odborníky na danou tématiku, ale i psychology. Jistě by ale jako jedna z MNOHA opatření pomohly následující základní kroky:
    a) odpovídající výuka na základních a středních školách. Naučit děti přemýšlet o přijímaných informacích, a nikoli je zcela automaticky brát jako fakta
    b) nepodporovat přehnanou politickou korektnost á la Helena Dalli .. a mnohé další moderní „typy“ korektnosti (ale i konspirací) nejen v médiích, ale ani na politcké úrovni. Tyto aktivity jen nahrnou další lidi do boje „proti zotročujícímu státu“
    c) také v oficiálních médiích všeho druhu vyhradit prostor pro (možná někdy i zjednodušené) vyvracení konspirací. Nelze různé konspirace a hoaxy stále jen tiše přehlížet jako věc, kterou se „normální“ člověk nezabývá.
    d) brát celou problematiku jako komplexní a nikoli jen jako parciální problém některých nejškodlivějších „úletů“. Jakmile se začne vyvracet jen jeden „blábol“, okamžitě se vynoří mnoho podobných, které jej budou zastupovat

    • A. S. Pergill napsal:

      Za druhé světové války definovali Britové tři typy propagandy:
      – bílou, z jasně definovaných zdrojů, vždy (i v případě proher a neúspěchů) hovořící / píšící pravdu. A pokud do ní pronikl omyl, byl co nejdřív opraven s omluvou
      – šedou, z trochu odlišných zdrojů, míchající pravdu s polopravdami a vyslovenými nepravdami
      – a černou, z anonymních zdrojů, stojící na polopravdách a nepravdách
      A jasně si hlídali jejich oddělení.
      A průšvih je v tom, že naše „oficiální autority“ prakticky nemají žádný nástroj bílé propagandy. Všechny co mají si „zašpinili“ alespoň na úroveň propagandy šedé. A pak brečí jak sbor vysloužilých hetér, že jim spousta lidí nevěří.
      A vybudovat si nástroj, který by lidé brali jako zdroj „bílé propagandy“ trvá roky, pokud ne desetiletí.
      I v souvislosti třeba s tím covidem jsme neslyšeli o těch, co ještě před rokem trvali na tom, že jedna dávka bude „tečka za epidemií“, ani slova omluvy za to, že tehdy blábolili lži a nepravdy. Takže jim nikdo nevěří ani tu finálnost třetí dávky a spíš uvěří „konspiracím“, že máme být všichni „očkováni“ 2 – 4 x do roka.

      • petrph napsal:

        Tedy. že bych si dovolil – na základě historické literatury, oni to Britové sice takto prezentovali, ale skutečnost byla jiná.
        a) I tu bílou, Churchill řádně do médií filtroval, aby tím udržel vysokou morálku národa. Ono totiž, dost dlouho během války, na tom byli Britové spíš špatně
        b) Teprve v té šedé zóně z trochu odlišných zdrojů se dalo zjistit jak na tom Britové skutečně jsou
        c) A za tu černou zónu hrozila popravčí četa..
        Ale to jim nevyčítám, on zkrátka válečný stav o přežití národa je něco jiného než mírová pluralitní demokracie.

        A v případě dneška a za té demokracie , dalo by se říct, že to by snad bylo úplně nejlepším
        než sdělit lidem úplná (úplná) fakta, a taky různé relevantní názory na ně, ať si mezi nimi vyberou. Jenomže, ani to většina médií neumí. Řekněme že BBC se o to dlouho snažila (nevím jak teď co řádí progresivisté)
        HP v řadě případů taky dělá , dokonce i v lepším bulváru se toto občas zadaří /ovšem v plné citaci vulgarit). zatímco mainstream to nedělá, protože ten na to nemá čas, a pracuje raději s obvyklou novinářskou zkratkou, a krátkými šoty.
        Možná abych dal jiný velmi názorný případ, zrovna před pár dny jsem diskutoval s jedním penzistou, co se rozčiloval jak to že Zeman nechce jmenovat Lipavského, když k tomu žádné důvody nemá. říkali to v TV a že mu to Ústavní soud zatrhne, to tam taky říkali. No tak jsem vytájl z kapsy smartphone, spustil internet natukal hrad.cz, a nechal jsem ho přečíst ty důvody, které Zeman uvádí, jak tak jsou uvedené. Děda si to přečetl, a řekl, že to jo, že pan Zeman má vlastně pravdu, a že asi v TV kecaj, když je neřekli.
        No, už jsem zase nechtěl tu diskuzi protahovat tím, abych mu vsvětloval, že zase ani ten Zeman mít pravdu nemusí, to zase můžou (můžou) být jen zástupné důvody.

        Jenomže to bych s ním musel potom probírat jeden z těch důvodů po druhém, s velice dlouhým výkladem (možná na několik hodin) na něčem by jsme se shodli na něčem ne. (ani nevím zda má rád Židy nebo ne), atd..Ale od toh oby právě měla být ta veřejně právná média, aby si tu práci dala a všechna ta fakta do hloubky publikovala, a taky ke všem (ke všem) těch faktům poskytla divákům spektrum různých relevantních názorů z více stran. Ať si vyberou. Nakonec, za rok budou prezidentské volby, postaví se jim řada kandidátů (místo Zemana), tak ať si aspoň z nich umí dobře vybrat…

        • A. S. Pergill napsal:

          Jenže pro to „sdělení úplných fakt“ nemají soudruzi z vlády a jejího okolí věrohodný, respektive jako věrohodný vnímaný, zdroj. Ale mohou si za to sami + jejich předchůdci.

    • petrph napsal:

      Víte, ono jest to ještě složitější než si myslíte, Jako že jsem si taky dal do vyhledávače n „boj proti hoaxům“, „boj proti konspiracím“, popřípadě i přímo otevřel doporučené stránky s těmito subjekty. A když jsem to udělal, sice jsem zjistil že sice sami produkují a odkazují se na další kvanta informací o tom jak jsou hoaxy nebezpečné, a jak se proti nim „má obecně bojovat“. Jenomže právě těch skutečně prokázaných hoaxů a podvodů uvádějí pomálu a navíc jsou to obvykle stále recyklované případy, staré několik let…

      Že totiž, právě to ověřování neověřených informací je dosti časově ale odborně složité, ale navíc se ten učelový podvod (fake) povede prokázat pouze v malém procentu z nich., u většiny z nich je result „neověřeno“, ale nic víc.
      Takže, kdybych použil kupecké počty, dejme tomu každý den prověřit, i třeba jen necelých 50 článků, každému věnovat půl hodiny zkoumání (čili nejíst, nespat) – a hubený výsledek může být že jednou za pár let se povede prokázat (skutečně prokázat) originální účelový podvod? Kdo si myslíte, že by tuhle práci asi dělal, ale taky kdo by jí asi tak platit? Takže tohle je asi ten důvod, proč to řešit „masově“, seznamy proskribovaných jevů. A nebo, druhá možnost, se na to vykašlat, a říct že bulvár existoval vždycky a kdo chce ať si ho čte, stejně jako vždycky předtím. Ono počítám, že ani za první republiky ten žralok nesežral na Jadranu každý rok českou učitelku, jak se o tom psalo v našich novinách. A požadoval snad MAsaryk zákaz těch novin? Nepožadoval, měl jinejch starostí dost..Bulvár je zkrátka bulvar a jako takový by nikomu vadit neměl.

      No a k těm návrhům co píšete jako řešení..
      a) „.. odpovídající výuka na základních a středních školách.“.. Jenomže to je právě to nejtěžsí – u těch dětí musí být ve škole naprosto odděleno. „toto se musíte našprtat nazpaměť jako vědecká fkta „, „toto sice umět nazpamět nemusíte, ale musíte být schopné si to rychle najít v ověřených? oborných zdrojích a nastudovat“ – a až potom o tom dalším „přejímaném “ můžete uvažovat. Protože a snad uznáte, právě bez těch pevných vědomostí se o ničem uvažovat nedá. A pokud ano, tak pak je to ještě horší, tím spíš totiž uvěří každé hlouposti, u které jim někdo nabulíkuje nějaký vztah,..
      b) nepodporovat přehnanou politickou korektnost. Nikoliv jen politickou, ale i akademickou. Protože, ono se to tam promíchává, protože právě akademické a univerzitní okruhy odnikud jinud než od států (tedy politiků) peníze nečerpají. Sice můžou na některé vybrané politické činitele štěkat, ale proti jednotnému názoru vlády rozhodně nepůjdou, aby nepřišli o svoje živobytí.
      c) „..v oficiálních médiích všeho druhu vyhradit prostor pro (možná někdy i zjednodušené) vyvracení konspirací.“ – o tom jsem psal výše, kdyby se v těch pořadech měly pokaždé odhalovat a prokazatelně vyvracet pouze a jen prokázané podvodné fake news, asi by brzo skončili, těch právě tolik není.
      d) „.. brát celou problematiku jako komplexní (no fajn), Jakmile se začne vyvracet jen jeden „blábol“, okamžitě se vynoří mnoho podobných, které jej budou zastupovat? No jo, ale jak se prosím tak šmahem, bez prověření rozpoznat? Kdybych dal extrémní příklad, teď se a mnoho let policejně vyšetřuje trestná činnost pana Babiše., snad bude i odsouzen. Ale jak se dá dohledat, i řada jiných podnikatelů to dělala podobně. Máte snad doje, že by je šlo, na základě tohoto obvinění pana Babiše, taky rovnou obvinit a obžalovat? I kdepak holečku, každý ten případ, pokud by byl otevřen, by se musel vyšetřovat a prokazovat od začátku zvlášť…

    • Tereza napsal:

      To jste ale řekl přesně, lidé chtějí informace jen přijímat a neověřovat, nemyslet… Vlády jsou si toho vědomy a přesně proto cenzurují všechny nepohodlné názory z dosahu lidí, kteří poté bez přemýšlení přijímají tu jejich a jedinou předkládanou pravdu. Protože kde nejsou dva protichůdné názory, tam to lidi nenutí přemýšlet, prostě příjmou to, co je jim dáno. Nejhorší je, že jsou lidé stále tak hloupí, že si myslí, že vláda má pravdu a všechny jiné teorie jsou konspirační, protože je vláda nepodporuje. Kdo totiž rozhodne, co je a co není konspirace? Co když konspirace jsou právě to, co nám předkládá vláda? Nebo minimálně polopravdy? Co když má ten tzv. označený konspirátor vědecké důkazy a nikdy je nedokáže, protože ho vyšší moci umlčí? Přečtěte si knihu Bílá nemoc od Karla Čapka. Krásný příklad toho, jak zfanatizovaný dav přesvědčen o prospěšnosti války, doslova umlátí jedince, který má v ruce šanci na její odvrácení. To přesně vidím v dnešní době.

      • A. S. Pergill napsal:

        Protože je obecně známo, že vlády informace cenzurují, přestože je to ústavami snad všech států EU explicitně zakázáno, tak jim lidé prostě nevěří. Jako nevěřili předchůdci dnešních provládních novinářů, jakémusi Goebbelsovi, když v roce 1944 žvanil v rozhlase o „vítězném postupu Wermachtu na východní frontě“.

  7. v napsal:

    Konspirace je přímý produkt nevěrohodnosti médií. Média jsou nevěrohodná, protože píší na politickou objednávku toho, kdo je platí. Objektivita, kritičnost, realita a pravdivost jsou upozaděna, píše se jen to, co je „správné pro naši demokracii a naše spojence.“
    Důsledek takového stavu je bezbřehá konspirace.

Přidávání komentářů není povoleno