Tato stránka používá cookies ke sbírání statistik o návštěvnosti. Více informací

Vláda chce kvůli terorismu přidat BIS. Pro začátek stačí brát její zprávy vážně

 - 

16039560767_e0cc413596_zCreative Commons LicenseJe suis Charlie - France” Autor: bebopeloula

V reakci na teroristické útoky v Paříži se vláda rozhodla “personálně i finančně posílit” Bezpečnostní informační službu. Pro začátek by ale stačilo, aby adresáti zpráv BIS začali brát její informace a varování vážně.

Jak totiž ve své analýze už dříve upozornil HlídacíPes.org, řada varovných předpovědí – zejména ve vztahu k tuzemské ekonomické kriminalitě – zůstala v minulých letech bez reakce.

Když vlády v uplynulých letech hledaly výdajové úspory neváhaly také citelně „říznout“ i do rozpočtu Bezpečnostní informační služby (viz graf). Dnes premiér Bohuslav Sobotka v reakci na teroristické útoky v Paříži mluví o opačném trendu.

“Tak, aby Bezpečností informační služba byla připravena na aktuální rizika, která tady existují. I Bezpečnostní informační služba byla v minulých letech postižena škrty, to znamená, že došlo ke snížení její kapacity, a je potřeba tyto věci napravit,“ řekl premiér Sobotka.

V loňském roce BIS pracovala se sumou 1,15 miliardy, částkou pod úrovní rozpočtu roku 2005. Kontrarozvědka s ohledem na finance musela i propouštět.

Když vyjely transportéry

“Možnost navýšení rozpočtu vítáme. Peníze, které získáme, budeme směřovat k lidem, tedy k posílení a rozšíření našich operačních týmů a k nákupu nejmodernější zpravodajské techniky,” řekl HlídacímuPsu.org k ohlášenému navýšení rozpočtu mluvčí BIS Jan Šubert. Otázku, kolik zaměstnanců BIS má a kolik by jich v ideálním případě potřebovala, nechal s ohledem na vyhrazené informace bez odpovědi.

Bezpečnostní informační služba podléhá přímo vládě a má i vlastní kapitolou ve státním rozpočtu. Významnou součástí práce BIS je právě i sledování projevů organizovaného zločinu a terorismu v ČR. V tomto ohledu jí vláda také zřejmě naslouchá.

Už v roce 2006 kupříkladu rozhodla, že ředitel BIS Jiří Lang (ve své funkci je dodnes, nepřetržitě od roku 2003 a je nejdéle sloužícím šéfem tajné služby v Evropě) bude koordinátorem boje proti terorismu v České republice. Právě u civilní kontrarozvědky se od té doby shromažďují všechny informace, které získají jak tajné služby, tak policie.

Toto „koordinační opatření“ mimochodem spadá do doby, kdy Česko žilo v obavě z reálné hrozby teroristického útoku. “Je to poprvé, co ČR čelí v tak konkrétní podobě tak konkrétnímu riziku teroristického činu,” prohlásil na konci září 2006 tehdejší ministr vnitra Ivan Langer a na pražské ruzyňské letiště či k budově Rádia Svobodná Evropa vyrazily ozbrojené transportéry.

Spekulovalo se tehdy o chystaných útocích na židovské památky a židovské turisty v Praze. Detaily k tomu, jak vážné a konkrétní hrozby byly, nejsou dodnes známé, opozice tehdy zpochybňovala i to, že nějaké reálné riziko vůbec existovalo. Útoky prý ale měly směřovat na takzvané měkké cíle, tedy místa, kde se běžně shromažďují lidé a je prakticky nemožné je střežit.

Kdo je osamělý vlk

Takovým byla ostatně i redakce týdeníku Charlie Hebdo či pařížská prodejna košer potravin, kde zaútočili teroristé minulý týden. Není bez zajímavosti, že před riziky útoku „osamělých vlků“, před novou formou terorismu, varoval ve svém textu uveřejněném na stránkách BIS její mluvčí Jan Šubert.

„Obvykle jde o lidi na okraji společnosti, lidi v bezvýchodné situaci, bez perspektivy, bez naděje na společenské uplatnění. Vyloučit ale nelze ani dobře maskovaného fanatika z noblesní rodiny a prestižní university. Obrazně řečeno to může být kdokoliv, kdo má doma sekáček na maso, nůž a internet,“ napsal Šubert.

Terorismu se každoročně věnují i veřejně dostupné výroční zprávy BIS. „Nárůst džihádistické propagandy teroristických skupin se ve světě negativně odrazil ve vyšším počtu dobrovolníků odcházejících bojovat do Sýrie. Mezi těmito dobrovolníky byli také radikálové ze zemí Evropské unie. Někteří z těchto válečníků se ještě v roce 2013 stihli vrátit do Evropy. Tyto osoby jsou vzhledem k získané zkušenosti vážným bezpečnostním rizikem v celém schengenském prostoru,“ stojí mimo jiné ve výroční zprávě BIS za rok 2013.

made with ChartBoot

O autorovi

Autorem článku je Robert Břešťan