Tato stránka používá cookies ke sbírání statistik o návštěvnosti. Více informací

Viceguvernér ČNB Hampl: Vyplácí se stále zachraňovat euro? Poučení ze sprchy

 -   - 

In the Shower Zdroj Autor: Brad Smith

Nejen ve většině zemí eurozóny, ale i u nás v neeurovém Česku se vedla a vlastně stále vede debata o dlouhodobé stabilitě a budoucích vyhlídkách jednotné měny. A i v té české se velmi často objevuje argument, že metody záchrany eurozóny po roce 2010 jsou přehnaně drahé, zpolitizované a podložené emocemi, ne chladnou ekonomickou úvahou. A že ukazují na celkovou vratkost eura jako projektu.

Rozvášnění kritici pak ještě navrch dodají, že kdyby se třeba z eurozóny „někdo preventivně vykopl“ (neříkají jak to technicky provést), bylo by to pro všechny uvnitř i vně zóny jedné měny nejlepší.

Marnotratné a nepochopitelné?

Osobně nejsem a nikdy jsem nebyl stoupencem toho, aby Česká republika kdy přijímala euro. Celý projekt měnové integrace mi připadá dlouhodobě jako dům, který se staví od střechy, ne od základů.

Takový dům, který je stavěn spíše na dobré časy, má bohužel tendenci jeho nájemníky ve špatných časech rozhádat, než vést ke svornosti a jednotě. To když se mají zcela nečekaně domlouvat, kdo bude platit zesílení obvodových zdí a prohloubení základů.

Na této své pozici, které byla před krizí eura i u nás v Česku v mnoha kruzích spíše menšinová, jak si řada čtenářů jistě vzpomene, jsem ani v krizi a po ní nic nemusel měnit.

Přesto mi argument o naprosté nepochopitelnosti a marnotratnosti metod a záchrany eurozóny nepřijde přesvědčivý.

Vzpomenu si na to často, když se doma sprchuji. Proč zrovna ve sprše? Před lety jsme si s ženou do nového bytu pořídili sprchový kout, který vypadal jako ta nejlepší volba. Dveře zasazené do niky s pěknými otočnými profily, termostatická baterie, vanička se zvýšeným odtokem vody, vkusně zvolený obklad stěn…

Zase vezmu silikon

To vše mělo zaručovat téměř ráj v této části bytu, která se používá prakticky denně. Ó, jak jsme se mýlili. Baterii jsem už měnil dokonce dvakrát. Slavné dveře do niky při otevírání neustále odkapávají vodu tam, kam nemají.

Kvůli tvrdé vodě a špatnému odvětrání koupelny se často tvoří u odtoku skvrny, pořád se dělá vodní kámen, opakovaně i plíseň. Na neprůhledném skle zůstávají kapičky, které nejdou pořádně vyčistit. Voda tekoucí z odpadu občas prosákne na stěnu.

Ne vše je nekvalitou materiálu. Řekl bych po letech, že ten kout byl koncepčně špatně navržen, dnes bychom jej celý udělali jinak. Přesto jsem se jej při každé jednotlivé závadě snažil opravit a někdy i s docela velkými náklady jej uvést do původního či spíše žádoucího stavu.

Kolikrát jsem čistil odpad a stěny, odstraňoval kámen, dotahoval a kalibroval baterii a kolikrát silikonoval spáry okolo vaničky a skla, neumím za ta léta vůbec spočítat.

Říkám si proto, že zachránci eurozóny mohou být vedeni touto prostou a psychologicky srozumitelnou logikou. Zkrátka jistou závislostí na vstupních parametrech celého projektu a na cestě, která vedla k dnešnímu (dalšímu) částečnému řešení.

Často se přece snažíte zachránit něco, do čeho jste už investovali hodně úsilí, času a peněz. Dokonce čím více jste investovali, tím méně se vám může chtít začínat znovu od nuly.

Před nedávnem jsem byl ve sprše zase tak naštvaný, že jsem si po čase řekl, že musíme celý ten kout vybourat a udělat nový.

Ovšem, chápejte, teď ta vidina týdnů rozkopaného bytu, všeho promarněného minulého úsilí, budoucích nákladů… Tak jsem vzal silikon a zase to jen zaspároval.

Říkám si, co by mě asi tak jednou přesvědčilo, že mám zvolit radikální řešení a začít bourat? Dobrou odpověď zatím nemám.


Text ve slovenské verzi vyšel v časopise Týždeň, HlídacíPes.org jej publikuje se svolením autora i redakce Týždně 

O autorovi

Autorem článku je Mojmír Hampl

Autor je viceguvernér České národní banky.

Komentáře

Komentářů (9)
  1. Michal Breškovec napsal - dne 29.5.2016

    Je to docela pěkně napsáno, ale Eurozóna není sprchový kout. Řecko prvořadě nemělo být do Eurozóny vůbec přijato, myslím, že si stále pamatujeme, že toho dosáhli podvodem. Také je nutné si uvědomit, že Euro není jen ekonomický nástroj, ale rovněž politický, plní i další funkce, než, že se s ním dá platit a je pouze naše chyba, že ho neumíme nebo nechceme lépe využít.
    Co se týká mě, přál bych si abychom Euro přijali co nejdříve, když pominu to pohodlí pro mě, jako člověka který často cestujte do zahraničí, tak aspoň ČNB přestane mít moc nás všechny okrádat současnou nesmyslnou měnovou politikou a nejvíc to prospěje naším firmám, kterým se sníží náklady na obchod se zahraničím a staneme se lákavějšími pro investory z jiných zemí, než je totalitní Čína.

    • Josef napsal - dne 29.5.2016

      Zcela s vámi souhlasím. Také hodně cestuji a také se mi zdá, že ono přirovnání sprchového koutu k euru velmi kulhá. Nevšiml jsem si, že by lidé v Německu, Holandsku, Belgii nebo Francii měli s eurem nějaký problém. Ten máme my, i když jím neplatíme. Proč? Není to spíše zájem jisté nejmenované východní mocnosti, který je u nás zarputile prosazován? I já vidím jedinou chybu v přijetí Řecka do eurozóny, přestože v ní nemělo co dělat. Za to ale nemůže euro.

  2. petrph napsal - dne 29.5.2016

    Doufám že se pan Hampl neurazí a nevezme osobně, ale právě toto se přece vyčítá komunistům, že vlastně po celých těch 40 let ekonomiku nereformovali, nemodernizovali, nerušili ekonomicky neproduktivní továrny a obory, namísto toho je – abych použil podobný termín “flikovali”. S tím že dokonce tedy rovněž převáděli výnosy z těch úspěšnějších podniků aby s nimi udržovali v provozu ty neeefektivní. A dokonce (jaká shoda) přesvědčovali své občany že právě touto cestou rozvinuté socialistické společnosti brzy dosáhnou kýženého komunismu. Výsledek se po sametovce dostavil,většina takto flikovaných podniků šla okamžitě do kytek. A těch pár co přežilo jen proto že je stát levně vyprodal zahraničním investorům.

    Tak to aby bylo jasno jakým již známým směrem EU jde – třeba vzhledem k připravované dohodě TTIP s USA. Ale ono může být i hůře, jsou i jiné světové mocnosti, které budou mít zájem nakupovat až se bude EU lacino vyprodávat..

  3. Pavel napsal - dne 29.5.2016

    K tomu sprchovému koutu to hezky sedí, protože udělat sprchový kout je celkem primitivní záležitost pro toho, kdo ví co dělá. Počátek problémů je v tom, že není nijak řešena úprava vody, nechá se téct surová voda a pak je velké divení, že to nechává skvrny. Stejně tak se přijmou jakékoliv státy, které splní jakousi statistiku, ale nikdo podrobněji nesleduje jejich strukturu (tvrdost vody). Několik baterií také není potřeba kupovat, stačí koupit jednu od renomovaného výrobce, kdepak máme tu analogii? Řídí to lidé nesvéprávní s chybějícími znalostmi, “učí” se za pochodu a stejně to k ničemu nevede a i když je několikrát vyměníme, stejně to ne a ne fungovat. Postrádáme někoho, kdo to umí. A nakonec tu máme pár kverulantů, kteří se slepě snaží EU rozklížit a pak to ani ten silikon nespraví. Jak lidem vysvětlit, že jednoduché a levné řešení není, že je potřeba neskočit na první koblihu zdarma, ale raději si koupit lepší od pekaře?

    • petrph napsal - dne 30.5.2016

      Mimochodem, tady jsme u známého Parkinsonova pravidla o rozhodování. Že totiž doba ekonomického rozhodování o problému je nepřímo úměrná částce o které se jedná. Jistě že skoro každý z nás (i pan Hampl) má zkušenosti s tím jak opravit koupelnu, a kolik stojí jednotlivé materiály, takže si můžeme dávat dlouho dobré a kvalifikované rady jak to udělat co nejefektivněji. A nakonec to dáme dohromady.
      Zatímco v případě záchrany Řecka, potažmo tedy vůbec existence eura pro ekonomicky rozdílné státy v eurozóně. O jakých částkách se tu bavíme? Stovky miliard, biliony eur, jakým způsobem je správně umístit nebo naopak šetřit vlastně nemá ani páru. Ani my, ani pan Hampl, a obávám se že ani ministři eurozóny když o tom jednají. Nezbyde jim než v podstatě velice rychle přijmout politický návrh Merkelové že se bude platit dál. Tím spíš že vlastně ani nemusí řešit odkud ty peníze vezmou, protože jejich vlastní rozpočty jsou schodkové, takže i jejich státy si na tu podporu eura prostě půjčí..

  4. Ila napsal - dne 29.5.2016

    Euru zvoní hrana..je to otázka času…

    • Taoiseach napsal - dne 30.5.2016

      To už různí věštili před více než pěti lety. všimněte si, že ani autor to netvrdí, protože dobře ví, že nic takového nehrozí.

  5. Taoiseach napsal - dne 30.5.2016

    Z logiky uvažování pana viceguvernéra a z jeho příměru nutně vyplývá, že podle něho by bylo nejlepší vrátit se k národním měnám a společnou měnu potom vybudovat znovu a pořádně. Což je absurdní.

    Zrušit dohodu platnou přes dvacet let (resp. její podstatnou část) by bylo jednak frivolní, jednak je to prakticky neproveditelné.

    V podstatě přitom stačí zajistit vymahatelnost dodržování pravidel a omezit “znárodňování” ztrát soukromých bank. Obojí se v podstatě možné, byť ne snadné a rychlé.

    Je velmi populární mluvit o krizi eura, ale jednotná měna normálně funguje. Pokud někdo tvrdí opak, nechť mi dá vědět, až bude euro za korunu…

  6. sony napsal - dne 30.5.2016

    Nevyplácí a ještě dlouho nebude. Byla to skutečně
    správná intuice, že jsme se dosud nerozhodli opustit českou měnu. Slováci si museli utáhnout opasky a žádnou výhodu protiúčtem asi nezískali.