Tato stránka používá cookies ke sbírání statistik o návštěvnosti. Více informací

Rok 2015: Další útok na soukromí. Víc chce vědět Babiš i BIS

 -   - 

10745552495_e047109a2e_zCreative Commons LicenseBig Brother” Autor: glasseyes view

Rok 2015 bude v legislativní oblasti soubojem o několik nových zákonů, které v dosud nebývalé míře zaútočí na naše soukromí. Ve schváleném legislativním plánu na letošní rok je 19 věcných záměrů, 25 návrhů nových zákonů a 78 novel. Z hlediska ochrany soukromí mezi nimi vyčnívá zákon o prokazování původu majetku, návrh na zřízení Centrální evidence účtů a snaha BIS získat větší pravomoci v přístupu k bankovním informacím, ale rovněž k datům telefonních operátorů.

Majetek od babičky? Dokažte to!

Už v lednu by měl být dokončen zákon o prokazování původu majetku. Ten je jednou z vlajkových lodí programového prohlášení Sobotkovy vlády a má i podporu prezidenta Miloše Zemana. Byl to ostatně právě Zeman, který ještě jako předseda ČSSD a premiér toto téma do českého veřejného prostoru vnesl. “Přál bych si, aby byl co nejtvrdší, samozřejmě ale pravicová opozice udělá vše pro to, aby byl co nejměkčí, nebo aby nebyl vůbec,” říká nyní Zeman.

Zákon pochází z dílny ministra financí Andreje Babiše (ANO) a ministerstvo ho do připomínkového řízení odeslalo už loni v listopadu. Platit by měl od ledna 2016.
Princip je následující: zákon posílí pravomoci finanční správy, která bude sledovat majetek lidí proti jejich daňovému přiznání. Pokud by byl „neevidovaný“ majetek vyšší než ministerstvem navrhovaných deset milionů korun, finanční správa vyzve k prokázání jeho původu. V aktuální verzi se desetimilionová hranice dokonce snížila na 5 milionů korun.

Pokud poplatník nebude schopen na výzvu správce daně prokázat původ svých příjmů, správce daně přistoupí ke stanovení daně podle „zvláštních“ pomůcek. V praxi to znamená, že daňová povinnost bude finančním úřadem pouze odhadnuta podle nárůstu majetku a doměřeno penále ve výši až 100 procent.

Ministerský návrh se zajímavě vyrovnává s údajně častou výmluvou poplatníků, že majetek získali před mnoha lety, například darem od babičky. „Nyní bude posílena pravomoc správce daně požadovat prokázání takového tvrzení,“´říká náměstkyně ministra financí Simona Hornochová.

Jinými slovy – pokud poplatník své tvrzení nedoloží, a důkazní břemeno bude v tomto případě na jeho straně, správce daně bude předpokládat, že majetek nabyl v posledním zdaňovacím období.

ČNB se registru neubránila

Nápad, aby existoval centrální přehled o tom, kdo má kde jaký účet a případně kolik je na něm peněz, nepochází z hlavy špiček současné koalice. Česká národní banka se tlakům na zřízení centrální evidence dlouho úspěšně bránila, podlehla až loni v listopadu po jednání s ministrem financí Babišem.

Šéf hnutí ANO potřebu registru obhajuje bojem s daňovou kriminalitou. „V rámci karuselových obchodů je průměrný věk firmy 24 dní a rekord je osm hodin. Za tu dobu někdo založil firmu, nás stačil okrást a dát ji do bankrotu,“ přibližuje Babiš oblast, v níž by evidence účtů mohla pomoct.

Právě ministerstvo financí prosazovalo, aby v registru byly i údaje o stavu účtů a pohybech peněz. Tomu ale nakonec ČNB zabránila, souhlasila pouze s jednodušší variantou registru. „Nebude obsahovat žádné informace o stavu účtu. Informace budou ukládány po dobu minimálně pěti let od uzavření účtu,“ plánuje ministerstvo financí.

Zřízení registru bude po legislativní stránce zajišťovat ministerstvo financí, které má být i jeho oficiálním uživatelem. Data v registru budou denně aktualizována a orgány, které nyní při dohledávání informací o existenci bankovních účtů zdlouhavě obesílají desítky bank, záložen a dalších institucí, budou dotazy podávat elektronicky. Odpovědi dostanou do datových schránek.

BIS: Potřebujeme vědět víc, pohybují se zde islamisté

O prolomení bankovního tajemství si hlasitě řekla i Bezpečnostní informační služba. V návrhu zákona o zpravodajských službách chce mít nové oprávnění požadovat od Generálního finančního ředitelství informace získané při správě daní. Požadavek kontrarozvědky směřuje i k telefonním operátorům, kteří by měli poskytovat informace z databáze svých účastníků.

Na podporu svého požadavku si BIS vzala příklady islámských fundamentalistů, kteří údajně na českém území působí. V jejich případě jde prý o financování zdejší činnosti z nejasných zdrojů ze zahraničí, nebo naopak vyvádění peněz nejasného původu do zemí Středního a Blízkého východu.

BIS si stěžuje, že zatímco ona předává své informace daňové správě, druhým směrem informace netečou, protože to zákon neumožňuje. BIS tak není schopna dostát svým závazkům u spojeneckých zpravodajských služeb.

„V souvislosti s monitorováním působení islámských organizací v České republice jsou opakovaně zjišťovány nesrovnalosti mezi udávanými příjmy a skutečnými výdaji těchto organizací,“ varuje BIS v důvodové zprávě k novele zákona o zpravodajských službách. Ten by měl znamenat právo tajné služby fakticky nekontrolovatelně prolamovat bankovní a daňové tajemství na veškerých českých účtech.

O autorovi

Autorem článku je Robert Malecký

Komentáře

Komentářů (3)
  1. Josef Kovařík napsal - dne 9.1.2015

    Naše články, analýzy či datové výstupy nabízíme všem bez rozdílu k použití za předem daných podmínek. Dotaz. Jaké to jsou ony předem dané podmínky? Je možné občas články využít? Otázky a odpovědi jsem prostudoval. Josef Kovařík, admin JčKV KSČM

    • Ondřej Neumann napsal - dne 9.1.2015

      Příjemný den. Podívejte se prosím na http://hlidacipes.org/o-nas-2/prebirani-obsahu/ .
      Ano, naše články můžete využít, ne-li uvedeno jinak, tak bezplatně (s výjimkou fotografií). Když nás na přetištění upozorníte, budeme rádi. S pozdravem Ondřej Neumann