Tato stránka používá cookies ke sbírání statistik o návštěvnosti. Více informací

Poukázka do koncentráku aneb Jak číst Peroutku

 -   - 

deska_Ferdinand_PeroutkaCreative Commons LicensePamětní deska na domě v Praze na Smíchově, Matoušova ulice” Autor: Matěj Baťha

Již bible učí, že za pobloudilé ovečky nelze vinit prostého pasáčka, ale vždy a jen jeho pána. Prezidentův mluvčí Ovčáček je v tom tedy nevinně, Peroutkův text Dynamický život zjevně nepochopil jeho nadřízený – Miloš Zeman.

Zmíněná Peroutkova úvaha pochází z 26. dubna 1939. V dobách extrémního nebezpečí, persekuce a hrozby vězení či popravy je velmi těžké a náročné veřejně oslovit národ a je až neuvěřitelně snadné a krutě rozmarné plácání neinformovaných „soudů“ s odstupem 76 let.

Prostě to udělat musel

Česká tradice exulantská, od Komenského a Havlíčka, po J. Baťu, Peroutku a (vnitřního exulanta) Čapka, vyrůstá z masivního podloží statisíců prostých lidí, kteří komunikují a rozumí komunikaci v celé škále náznaků, jinotajů, dvojsmyslnosti a významných gest, úsměvů i dobře umístěných pauz. Toto podloží je dědictvím i pokladem národního přežití – minulého., současného i budoucího. Jsou to ale právě špičky, hroty a výkvěty téhož úrodného podloží, které svojí viditelností musí často obětovat sami sebe.

Peroutkův „Dynamický život“ byl zcela jasnou cestou do koncentráku – a Peroutka o tom riziku dobře věděl. To, že přežil, vrátil se a byl bez okolků vyhnán do exilu, jsou jen následky toho prvního osudného kroku, který v daném kontextu doby národní „špička“ udělat musí. Ne proto, že se chce obětovat, ale proto, že už jinak nemůže, že už je plně definovaná svým myšlením a přesvědčením. Prostě musí. V takové chvíli již to současné, úrodné podloží lidového pochopení nepomůže, nespasí a neochrání. Co je bolestné, naštěstí již jen vůči mrtvým, je nepochopení a arogance generací, tak vzdálených v mlhavé a jen těžko pochopitelné budoucnosti.

Z vůdce národa vůdcem národů?

Peroutka (v Praze, v dubnu 1939) otvírá úvahu výčtem fakt tak, jak se tehdy jevila pochopitelná: Hitler byl před šesti lety demokraticky zvolen kancléřem a stal se vůdcem národa; odčinil následky válečné porážky, vrátil Němcům národní hrdost, rozběhl průmysl, snížil nezaměstnanost, atp. Patří mu místo v německé Walhalle. „Celý svět stojí pod dojmem, že vysychající Francie a rozpačitá Anglie, jsou odsunovány do pozadí svalnatou rukou Německa.“ Poukazuje na „tři spěšné návštěvy britského ministerského předsedy u hlavy německého státu,“ které jsou „sensací světových dějin.“ Později se tomu říkalo Mnichov a mnichovská zrada.

Pak Peroutka vsunuje svoji základní myšlenku: Hitler stojí na významném rozcestí „… kdy snad z vůdce národa stává se vůdce národů.“ Tou vsuvkou „snad“ si připravuje půdu pro své další i konečné úvahy. Další věta upozorňuje čtenáře, že „Toto vše jsou ne úsudky, nýbrž fakta, nezávislá na úsudcích.“

Mluví, myslí a jedná jako Němec

V dnešní době názorů, úsudků, víry a propagandy se fakta z textů vytrácejí, spolu s realitou a racionalitou. Tehdejší čtenáři však, v ohrožení své vlastní existence, rozuměli.

Pak už je Peroutka na lavinovém svahu, který má jen jednu možnou bránu vyústění. Začíná: „Adolf Hitler mluví jako Němec, myslí jako Němec a jedná jako Němec.“ Dále: z každé stránky spisu „Mein Kampf“ lze zjistiti, že: „jeho autor se pokládá za kvintesenci německého způsobu myšlení a cítění… Vůdce a německý národ jedno jsou…“

„Maje již své první místo ve Walhalle, [Hitler] nemůže být postaven do Slavína;“ pozor, milý Peroutko, pozor.

Pozor: „Pozdrav Heil Hitler jest německý pozdrav, na který mají právo jen příslušníci německého národa. Který Čech nebo Slovák by jím tak zdravil … nikdo nemůže býti Čechem a Němcem zároveň … tedy i po 15. březnu 1939 Čech zůstává Čechem … Vůdce a říšský kancléř není Čech a Češi nejsou Němci… Mein Kampf zůstane biblí německého národa, kdežto biblí českého národa jsou spisy jiné … České politické metody musí se vytvářet podle našich vlastních poměrů a zkušeností …“

Národní vůdcové mohou být jen Češi

Pravda, zní to dnes podivně, ta Peroutkova oslava národa a důvěra v národ, ale tehdy to představovalo vzpouru proti němectví, proti Vůdci a proti německému „Sjednocení evropských národů“. Čeští lidé tomu rozuměli a čerpali z toho povzbuzení, naději a inspiraci v nejtemnějších letech naší historie. Proto se stal Peroutka národní ikonou a modelem českého novinářství v době svobody i v dobách porobení.

Svůj vlastní rozsudek koncentráku si pak, zcela nevyhnutelně, podepsal sám: „Národní vůdcové mohou vyrůstat jen vždy z vlastní národní půdy.“ Alea iacta est, sekera padla. Následné přežití a odchod do exilu jsou již jen náhodné a nepředvídatelné rozmarnosti dějin.

Stárnoucího Ferdinanda Peroutku jsem měl čest a privilegium poznat v newyorském exilu. Článek „Dynamický život“ mu vynesl koncentrák. K zatčení došlo v létě roku 1939 (Dachau, Buchenwald). Dle mého názoru to byla právě ta jeho poslední slova.

Němci a národ jeho odhodlanou dvojsmyslnost pochopili již tehdy; dnešní vůdcové ČR – ani dnes ne.

V exilu mě Peroutka zaujal následujícím „reaganovským“ výrokem:

„Škodlivá lhostejnost státu byla nahrazena škodlivou všemohoucností státu, a občan ztratil poslední útulek, kam by se skryl před domýšlivým dohlížitelem. Lidskost je odsuzována jako chyba, která je pod úrovní cílevědomého politika.“ 

Ferdinand Peroutka

Stejně tak rezonoval již mrtvý, věčný exulant, Karel Čapek:

 „Ne, je-li nám čeho třeba, tedy je to pracovat proti stranám, proti vládě stran, proti hlasovací mašinérii, proti inkompetenci, proti politice za zavřenými dveřmi, proti všemohoucnosti výkonných výborů, proti našemu ponížení, proti úpadku demokracie.“  

Karel Čapek

O autorovi

Autorem článku je Milan Zelený

Nejcitovanější český ekonom v zahraničí. Působí jako profesor na Fordham University v New Yorku, Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně, Xidian University v Xi´an, Fu Jen University v Taipei, Indian Institute of Technology, Kanpur a IBMEC Rio de Janeiro.

Komentáře

Komentářů (7)
  1. J.Němec napsal - dne 29.4.2015

    Prezident Zeman má nějakého Peroutku na háku. Hraje jen volební populistickou estrádu pro své voliče ve prospěch svých volebních sponzorů. Havel si myslel, že pravda vítězí. Zemanovým vzorem je Putin se svou dobře fungující lží. Hitler měl svého Goebbelse, Babiš novináře Komárka a Zeman Ovčáčka.

  2. Vašek napsal - dne 30.4.2015

    Profesor Zelený to napsal VÝBORNĚ, patří mu díky! Stejně tak nelze nežli absolutně souhlasit s reakcí pana J. Němce. Je bohužel smutnou pravdou, že populismus,lež, nadbíhání “ulici” a sprostá demagogie (myšlenková prázdnota) se ve zdejších končinách stává stále vice žebříkem pro politickou kariéru. Už proto je nutné každý rozumný hlas přivítat a ocenit.

    Takže ještě jednou díky a budeš-li Milane tuto krátkou glosu číst, věz že jsme (kdysi dávno) absolvovali stejnou almu mater… (Vašek Chv.)

  3. petrph napsal - dne 1.5.2015

    Asi by se dalo říct příliš patosu pro nic. Až příliš slov v obraně na těch pár vět co pronesl prezident Zeman ve svém projevu. A až příliš mnoho na obhajobu období hanby a beznaděje ve kterém náš národ žil.Je tragikomické psát o “slávě národa a důvěře v národ,a o vzpouře proti němectví”, v době kdy naopak když náš národ nadvakrát přijal bez jediného pokusu obrany německý diktát.V době kdy z národa utekli do zahraničí všichni významní politici,kdy se obrany národa vzdala a sama se rozpustila armáda.Asi by se dalo psát hodně dalšího děsivého o této době…
    A je skutečně tragické dávat dnes našemu národu vzkaz “až nás zase někdo díky neschopnosti našich politiků a lhostejnosti většiny národa obsadí”, budem si zase psát dvojsmyslné články a tím si teda hodně pomůžeme…

  4. Tomáš Krystlík napsal - dne 2.5.2015

    Autore, jak jste přišel na takovou hloupost, že Peroutka šel do KZ za tučně zdůrazněné tvrzení v závěru Vašeho článku? Nikdy jste neslyšel, že Mein Kampf byl přeložen do všech možných jazyků, jen do češtiny ne, protože si to Hitler nepřál? Když si to nepřál, tak asi nebude namítat nic proti Vámi zvýrazněnému Peroutkovu výroku.

    Chce to jen trochu přemýšlet a nedržet se českých pohádek o minulosti!

  5. Tomáš Krystlík napsal - dne 2.5.2015

    Ještě něco. Že Vám, pane Zelený, není známo, že Hitler 23. 9. 1940 hlavně vlivem K. H. Franka nařídil Čechy poněmčit v časovém horizontu asi sta let? A že Hlavní rasový a osidlovací úřad SS (Rasse- und Siedlungshauptamt der SS, RuSHA) zjistil, že jen 10,2 % Čechů se k poněmčení nehodilo? A že Beneš a domácí odboj hned spustili antipropagandu o vybití, vysídlení většiny a poněmčení menšiny Čechů?

  6. Karel napsal - dne 2.5.2015

    Peroutka by dnes 2015 koukal na demokracii – Gumové projektily, slzný plyn, těžkooděnci. Brno se proměnilo v bojiště. Letošní akce pořádaná Dělnickou mládeží neměla tak jako před čtyřmi lety za cíl vyloučenou lokalitu zvanou brněnský Bronx, oficiálně povolený pochod měl tentokrát projít centrem města a jeho trasa byla vedena hlavními ulicemi a náměstími. Organizátoři protestů proti akci Dělnické mládeže se rozhodli pochod zastavit na Malinovského náměstí, kde v ohlášenou dobu uspořádali koncerty a happeningy, které měly podpořit blokádu.

  7. JoNesbo napsal - dne 3.5.2015

    Perfektní, profesore Zelený, děkuji