Tato stránka používá cookies ke sbírání statistik o návštěvnosti. Více informací

Kancléř Mynář k zakázanému pódiu pro dalajlámu: Chtěli jsme oddělit čínské turisty a příznivce Tibetu

 -   - 

30300214981_b726f1e3d7_b Zdroj Autor: janjaromirhorak via Foter.com / CC BY-NC-SA

Hradní kancléř Vratislav Mynář vysvětluje důvody, které vedly Správu Pražského hradu k rozhodnutí nepovolit zábor části Hradčanského náměstí pro stavbu pódia, na němž měl v pondělí 17. září vystoupit tibetský duchovní vůdce dalajláma.  

Akce se sice na Hradčanském náměstí nakonec konala, improvizované pódium ale nakonec vyrostlo na soukromém pozemku Národní galerie v bráně Salmovského paláce.

Přišlo mi to chytré…

Podle kancléře Vratislava Mynáře byly pro zamítavé stanovisko rozhodující bezpečnostní důvody.

„Bylo to i pro bezpečnost samotných pořadatelů. Protože v momentě, kdy se nám kupí dva řekněme protitábory, to znamená čínští turisté na focení a proti tomu příznivci dalajlámy a Tibetu, přišlo mi jako opatrné a chytré to pódium posunout,“ řekl Mynář na dotaz HlídacíPes.org.

„Moje stanovisko, kdy jsem přihlédl k názoru bezpečnostního odboru a vojenské kanceláře, bylo požádejme o to, ať se to pódium posune někam do vhodnějšího místa, nebo nepovolujme,“ dodal.

Správa Pražského hradu však ve skutečnosti žádné posunutí nedoporučila, ale vydala pro Prahu 1, která shromáždění povolovala, rovnou zamítavé stanovisko.

PSALI JSME: Správa Pražského hradu zakázala stavbu pódia pro vystoupení dalajlámy na Hradčanském náměstí

„Mělo to být pódium i s ozvučením nějakých 15 x 7 metrů v místech, kde dochází ke slavnostnímu střídání stráží a víme, že se tam kupí zhruba stovky lidí a jde o místa, kde zhruba máme bezpečnostní rámy a občas se nám tam kupí lidé,“ vysvětlil rozhodnutí Mynář.

Hrad se rozhodl zábor nepovolit – podle vydaného oficiálního rozhodnutí – „po konzultaci se všemi dotčenými složkami Kanceláře prezidenta republiky a bezpečnostními složkami působícími v areálu Pražského hradu.“

„Vnímám to jako případ úřednické zvůle. I to, že nezbytné stanovisko k žádosti přijde až po opakovaných urgencích krátce před akcí,“ říká Mikuláš Kroupa, ředitel společnosti Post Bellum, která vystoupení dalajlámy organizačně zajišťovala.

Post Bellum o zábor části Hradčanského náměstí požádalo Prahu 1 už 3. října. O pár dní později, 6. října, městská část vydala předběžný souhlas s tím, že organizátoři musejí dodat stanoviska Technické správy komunikací, Arcibiskupství pražského a Správy Pražského hradu.

Zatímco první dvě jmenované instituce souhlasily, zamítavé stanovisko Správy Pražského hradu na sebe dalo čekat až do čtvrtka 13. října odpoledne.

Trhací zákon shromažďovací

V souvislosti s tímto případem se mezinárodní organizace Amnesty International začala zabývat tématem zneužívání shromažďovacího zákona v Česku. Bere to prý jako pomyslnou poslední kapku.

ČTĚTE TÉŽ:

Kolik stojí setkání s dalajlámou

Zemanův čínský poradce: „Když půjde Česko proti Číně, přehodnotíme naši strategii“

„Shromažďovací zákon je tu v poslední době vykládán velmi zvláštním způsobem. Zjevné to bylo například na jaře při návštěvě čínského prezidenta a ukazuje se to i nyní,“ říká ředitel tuzemské pobočky Amnesty International Martin Balcar.

„Stejný prostor se pro podobně rozsáhlou akci povolí antiislamistům, ale už ne v případě pódia pro dalajlámu. Budeme i právní cestou vyžadovat informaci, na základě čeho došlo k zamítavému stanovisku a kde přesně je ten údajný bezpečnostní problém,“ říká Balcar.

Pódium pro dalajlámu mělo stát prakticky na stejném místě, kde jej v únoru mohl se svolením správy hradu postavit někdejší lídr Bloku proti Islámu Martin Konvička na své demonstraci „proti islamizaci ČR“.

O autorovi

Autorem článku je Robert Břešťan

Komentáře

Komentářů (13)
  1. Oskar (hanák z Hané) napsal - dne 21.10.2016

    Jediná otázka: kdo ve skutečnosti platí pana Martina Balcara a AI, včetně vymahání jejich požadavků “právními cestami” a dalších aktivit?

    • Ondřej Neumann napsal - dne 21.10.2016

      Odpověď naleznete ve velmi podrobně zpracovaných výročních zprávách AI.

    • Karel Novotný napsal - dne 21.10.2016

      Např. já (a další přispěvatelé). Pokud budou řešit shromažďovací právo v ČR, milerád svůj pravidelný měsíční příspěvek navýším.

  2. Oskar(hanák z Hané) napsal - dne 21.10.2016

    Odpověď jsem nenalezl ač jsem hledal – Amnesty International, zpráva o hospodaření 2015. Asi to neumím. Můžete mně poradit?

    Děkuji.

  3. Oskar(hanák z Hané) napsal - dne 21.10.2016

    Našel jsem. děkuji.

  4. Pavel Adámek napsal - dne 21.10.2016

    Pane Mynáři, vy jste úplná chytrá horákyně. Mimochodem, už máte tu prověrku? Nebo alespoň výpověď?

    • Ar napsal - dne 21.10.2016

      Proč když za ním stojí Man.

  5. Jan Potměšil napsal - dne 21.10.2016

    Na pódium, které má sloužit při shromáždění, není třeba žádné povolení, je k tomu judikatura NSS i ÚS, jakož i metodika MV. Nevím, proč organizátoři o nějaké povolení vůbec žádali. A měl by to vědět i pan Balcar, který opět prokazuje neznalost shromažďovacího práva.

  6. Petys napsal - dne 21.10.2016

    Viděli jsme přece “čínské turisty” jak mlátí Čechy s tibetskou vlajkou při návštěvě čínského prezidenta, takže asi je opravdu možné, že Mynář má tentokrát celkem pravdu, ne?

  7. petrph napsal - dne 21.10.2016

    Víte, já žasnu že se o takovém dnes naprosto běžném tématu jako je změna místa nějaké akce z bezpečnostních důvodů vůbec polemizuje a nasazují se jeho autorům psí hlavy. Pokud vím a páni komentátoři se mnou budou jistě budou souhlasit, kdyby se přijel nějaký zápaní potentát, a jeho bezpečnostní poradci si to přáli, tak se prostě uzavře celá čtvrt a nikdo si to u nás nedovolí zpochybňovat.

  8. Radim napsal - dne 22.10.2016

    “Pondělí 17.září” bude až v roce 2018 takže dva roky do předu…?

  9. V.K. napsal - dne 22.10.2016

    Jaký byl důvod oddělení těchto dvou skupin? Příznivci Tibetu, jsou známí mírumilovností a nenásilím.