Tato stránka používá cookies ke sbírání statistik o návštěvnosti. Více informací

Islám je zrazovaný vlastními věřícími. Džihádisté uvěřili “mazané lži”

 -   - 

3170393154_868651963a_zzoriah_gaza_tunnel_tunnels_egypt_rocket_jihad_hamas_rafah__2008081308FD9T0187_1” Autor: Zoriah

Radikalismus muslimů nevychází z koránu, nýbrž se opírá výhradně o hadísy, výroky přisuzované zakladateli islámu. Nejde o víc než sumu propagandy, kterou muslimští vladaři nechali vytvořit jeden a půl století po smrti proroka islámu výhradně z potřeby diktované jejich mocenskými zájmy.

Sbírky hadísů odporují duchu koránu a dodnes matou hlavy muslimům. Věřící muslimové zrazují islám, pokud se následkem vlastní neznalosti nechají strhnout „mazanou lží“ hadísů. Ve svém článku zveřejněném v listu Le Monde, to dokazuje alžírský spisovatel Ali Malek.

Muhammad na chvostu popularity

Faktem je, že prorok islámu je nejméně populární mezi zakladateli světových náboženství. Ti, když uslyší nekřesťané jména jako Konfucius, Buddha nebo Ježíš, jsou připraveni naslouchat. Když ale před nemuslimy padne jméno Muhammad, ozvou se docela důvodné pochybnosti.

Jeho jménem se dnes děje příliš mnoho otřesného a hrozného a to také živí nechuť jej blíže poznat. Na ulicích muslimských měst manifestovaly davy, aby daly najevo pohoršení nad karikaturami satirického časopisu Charlie Hebdo. Chválily přitom vrahy novinářů jako mučedníky.

Leč lze najít v koránu jediný verš, který by vyzýval k zabíjet toho, kdo hanobí proroka? Žádný koránský verš nedává právo ospravedlnit usmrcení rouhače, kacíře nebo odpadlíka. Žádný!, zdůrazňuje Ali Malek v Le Monde začátkem loňského roku.

Muslimové nečerpají náboženství z koránu, který, jak tvrdí, je „božím slovem“ předaným proroku Muhammadovi andělem Gabrielem. Když se obrátíte k tomu, co muslimové nazývají „šaría“ – islámský boží zákon, zjistíte opak.

Není shodný s koránem a někteří mezi muslimy, zřejmě z neznalosti, si přejí, aby se praktikoval. Se zděšením následně odhalíte, jaké masakry spáchali učenci, teologové (álimové, ulamá) na islámu.

Šaría odkazuje na korán minimálně. Álimové se opírají o jinou věc, o „hadís“. Jedná se o názor, který se vkládá do úst proroka. Džihádisté se chvástají, že ovládnou svět. Našli v koránu tvrzení o takovém vítězství? Nikoliv. Leč hadís jim to odsouhlasí. Korán nechává promluvit proroka následovně: „Rci: Neznám budoucnost, nevím, co se se mnou nebo vámi stane“. Přesto džihádisté věří, že prorok budoucnost znal a že jim přikázal ovládnout svět.

Tajemství “hadís”

Všechny potíže, které se lepí na kůži muslimů, pocházejí z oné věci, která se jmenuje „hadís“, vysvětluje Malek. Neobjevil se na jejich cestě náhodou. Některá fakta o islámu je třeba znát. Především prorok nestanovil, nejmenoval chalífy, kteří přišli po něm.

První teologické pojednání sepsané muslimem nese název „al-Muwatta“. Pochází od Malika ibn Anase, imáma Medíny, který žil v letech 711-796. Spis neobsahuje jediný verš z koránu. Vznikl na přání chalífy, aby se zdůvodnily mravy, které vladaři vyhovovaly a vyřazovaly ze hry jeho oponenty. Současníkem Malika ibn Anase byl Ibn Isháq (704-767), autor prvního životopisu Muhammada. Tato kniha určila a vymezila obsah a podobu všech následujících prorokových životopisů.

I tento spis zvaný „Síra“, byl psán na chalífovu žádost. Stalo se tak téměř jedno a půl století po Muhammadově smrti (632). Během této doby se sepisují rovněž první souhrny hadísů a krystalizuje verze islámu, která přetrvává dodnes. Hadís se zrodil v éře vlády Umajjovců, první arabské chalífské dynastie (660-749), a sloužil jako nástroj propagandy. O zápis produktů svých propagandistů se umajjovští chalífové nestarali.

To bylo dílo Abbásovců, následující chalífské dynastie (749-1258). Pro ně psal Ibn Isháq životopis proroka islámu a na míru jejich krvelačnosti.

Neislamizovat svět, ale sebe

Džihád koránu nemá nic společného s tím, co praktikovali muslimové pro smrti Muhammada a jak ho provádějí dědicové prvních chalífů dnes. Oslavované dobyvatelské úspěchy jsou prvním velkých hříchem, který muslimové spáchali.

Zavedli útočný džihád, i když něco takového korán zakazuje. Během prvních třináct letech prorocké mise byl Muhammada a jeho druzi pronásledováni, ale korán je vyzýval k trpělivosti. Následně se objevil verš: „Je dovolen těm, kteří jsou vtaženi do boje kvůli své víře“. Džihád je povolen, ale dříve tomu tak nebylo.

Později přichází jiný verš: „Bojujte na boží cest s těmi, kteří s vámi bojují, ale neobracejte je na víru, Bůh nemá rád převraceče“. Korán nežádal od obyvatel Arabského poloostrova islamizovat svět, nýbrž islamizovat sebe, což znamená, jak to dokládají súry, umírnit se a skoncovat s vlastní domácí kulturou války a loupežných razií. Prorok bojoval jen s těmi, kteří bojovali s ním. Lze mu věřit, už jen proto, že to byl on, kdo formuloval súry a těžko si mohl dovolit mluvit proti učení, jehož byl nositelem.

„Pokud by Tvůj Pán chtěl, všichni lidé na zemi by se obrátili: jseš to ty, kdo má přimět lidi, aby uvěřili?“ Tento verš pochází z mekkánské periody, kdy prorok horlivě káral své okolí. Tuto horlivost mu korán vyčetl: „Ten, kdo chce věřit, věří, a ten, kdo věřit nechce, nevěří…“ Lze si zde položit otázku, jaký korán četli generace álimů. Ti, kteří spotřebovali moře inkoustu na fatwy pošlapávající svobodu, exkomunikace a výzvy k zabíjení.

“As-salámu alajka“ – mír s tebou!

„Bojujte, aby nebyla žádná fitna v náboženství…“ Fitna v náboženství je persekuce jiných z důvodu jejich víry. Zastavit náboženské pronásledování je jediný motiv připouštějící podle koránu ozbrojený džihád. Za svého života se prorok držel džihádu striktně obranného, protože jiný džihád by šel proti smyslu koránských súr, kdyby požadoval přijetí Boha.

Přesto se prorokovi připsal výrok „Byl jsem poslán, aby se bojovalo, dokud lidé nepřijmou víru“. Tento hadís se objevuje až v době, kdy se rozpoutaly dobyvačné výpravy. Hadísy nebyly zapisovány během prorokova života. V samotné definici islámu vězí největší mystifikace. Položíte-li muslimovi otázku, co je to islám, bude se vám snažit opakovat, jistý sám sebou, že náboženství spočívá na vyznání víry, modlitbě, almužně, ramadánu a pouti. Říká se tomu pilíře islámu. Kdo určil tuto definici? Dostanete odpověď, že to byl prorok. Je to pustá lež.

Zajisté se jedná o koránské předpisy, ale ty nejsou samy pro sebe. Jsou to jen prostředky k vyššímu cíli. Tím je „taqwá“ – bohabojnost. A smysl „taqwá“ lze najít jen ve světle koránských veršů a to jako povinnost uloženou muslimovi neopustit mírumilovnost vůči svému bližnímu, ať je to kdokoliv. Což to není obsaženo již v muslimském pozdravu: „as-salámu alajka“ – mír s tebou!

Oběti “mazané lži”

Álimové stanovili, že definice islámu se omezuje na vyznání víry a čtyři rituální praktiky. Leč první sbírky hadísů byly podstatně méně obsažné než sbírky pozdější. Čím větší byla časová vzdálenost od proroka, tím více narůstaly na objemu výroky, které se mu připisovaly.

Džihádisté do omrzení opakují hadís, který tvrdí, že prorok vyzývá bojovat s ostatními, dokud se muslimům nepodrobí. Nikdy nezkoumají texty a výroky, kterými zdůvodňují své akce. Spoléhají se na ideologické předchůdce.

Dodnes tvoří podstatnou část kázání v mešitách odvolávky na sunnu, sbírky hadísů. Vrazi karikaturistů v Paříži a dalších obětí jejich řádění nejsou žádní mučedníci. Jsou to jen oběti „mazané lži“, jak to to nazývá jeden současný muslimský mudrc. Chalífové se snažili muslimy utvrdit v názoru, že chalífát je pevně spjat s islámem. Je to lež, neboť žádný koránský verš nezavazuje muslimy podřizovat se chalífovi.

S kým se radil Usáma ibn Ládin

Půl století po smrti proroka oblehli muslimové Mekku a poškodili Kaabu. Vedl je chalífa Jazíd. Byl prvním chalífou, který se dostal k moci tím, že titul zdědil. Vládl tři roky, vyvraždil prorokovi mužské potomky a ženy vzal do zajetí. Syrští povstalci dnes označují své oddíly jmény Jazída (642-683) a jeho otce Muáwiji (605-680). Jak je možné spojovat islám s připomínkou takových muslimských řezníků?

Pochází to ze zmatku, který panuje v hlavách muslimů. Z minulosti je zajímají jen vojenská vítězství. Obnovují slávu krvelačných chalífů a dělají z nich vzor, kterému se pomatenci džihádu chtějí vyrovnat. Ibn Ládin se neradil s koránem, zda má právo nechat unést letadla obsazená nevinnými civilisty a navést je proti budovám, které byly plné nevinných lidí. Usáma ibn Ládin je ryzí produkt sbírek hadísů.

„Když bojujete na cestě Boží, mějte se na pozoru a neříkejte tomu, kdo k vám přistupuje s mírem, ty nejsi věřící“. Výrok „když bojujete na cestě Boží“, znamená, když jste strženi do boje proti nepříteli, který vůči vám sám zahájil válku. I v tomto případě učí koránský verš muslima, že nemá právo zabíjet protivníka, pokud se připraven k míru a skládá zbraň.

Když připomínáte džihádistům základy koránských zákonů, horlivě vám odpovídají odkazy na hadísy a tradice, které se vracejí k prorokovi a v níž se dává na odiv, jak nechává zabíjet vězně a masakruje židy. Tyto hanebnosti, které muslimové sami připisují svému prorokovi, korán kategoricky odmítá. Jsou plodem vazalské podřízenosti álimů a jejich bezohlednosti.

Norové muslimstější Saudů

Evropští muslimové velice škodí svému náboženství, když ho redukují na nošení závoje a halál stravu. V koránu jsou podstatně důležitější hodnoty než modlitba, ramadán a společná pouť. „Bůh přikazuje spravedlnost, dobročinnost…“ Málokterý koránský verš má tak vznosný tón, když mluví o prioritách víry. Ve sbírkách hadísů se nenajde jediná kapitola, věnovaná spravedlnosti.

Kdyby se měřilo samotným koránem, byla by země jako Norsko stokrát muslimštější než Saúdská Arábie.

Připravil Zdeněk Müller, arabista žijící v Paříži. Mezititulky HlídacíPes.org. (Článek poprvé vyšel 10. února 2015.)

O autorovi

Autorem článku je -pes-

Komentáře

Komentářů (12)
  1. olga napsal - dne 11.2.2015

    Silně mi to připomíná křesťanství. Bible je docela o něčem jiném než praxe.
    Křesťané odstoupili od Nového Zákona a proto přišel Korán jako připomenutí.
    Nyní se odstoupilo i od Koránu.
    Co asi přijde?

  2. Tom napsal - dne 23.3.2016

    Tady v tom textu to vypadá, že v koránu, není nic o násilí vůči ostatním, a že je v podstatě klidné a mírové náboženství pokoje a lásky. Bohužel (pro Islám) historie svědčí o opaku – jeho šíření začalo, až po té co samotný Mohamed začal útočit a násilím si podmaňovat okolí. Islám byl od začátku agresivní a jeho zakladatel nebyl žádný světec. A rozhodně i v koránu je řada důvodů pro agresivní chování muslímů.

  3. Josef napsal - dne 23.3.2016

    Vzpomínám si na články v různých novinách v druhé polovině šedesátých let obhajující marxismus-leninismus. Jaké to prý bylo skvělé učení, které zdeformoval až Stalin, Brežněv, Gottvald a další. Nezažil jsem nacismus a Adolfa Hitlera, pouze jsem se doslechl, že prý i v případě nacismu se prý vyskytli jeho obhájci argumentující, že prý jeho původní ideologii měl zdeformovat až Adolf Hitler. V obou případech obhájci těchto systémů pravdu neměli. Jak mám tedy uvěřit, že podobně argumentující obhájci podobně se chovajícího islámu pravdu mají?

  4. český maloměšťák napsal - dne 23.3.2016

    No, ono je to možná lež v hlavě orientalisty , znalce….obecně pak nezúčastněného pozorovatele, hovícího si v poměrně slušně zabezpečeném postavení příslušníka střední vrstvy tkzv Západu, v prozatím relativním to bezpečí a pohodlí západní země.
    Otázkou ale je, jestli je to lží v hlavách těch, kterých se to týká, zejména v hlavách těch, které na různé výklady starověkých bajek lapili vykladači těch bajek.
    Jejich myšlení a chování dle mé maličkosti bude podniňováno přeci jen rozdílněji a rozdílnějšími faktory, nežli je podmiňováno myšlení českého orientalisty žjícího ve Francii, potažmo alžírského spisovatele.
    Ale jako pokus uklidnit ty, kteří mají oprávněný strach z velké části to nábožensky podmíněného terorismu – dobrý.
    Něco jak kdyby pater Koniáš tázal se knechta knihy pálícího : ” Hele , a víš vůbec PROČ ty knihy pálíš, pojď, já ti to vysvětlím …umíš latinsky ? ”

    A když už jsme u toho našeho stolečku, neodpustím si zacitovat ” humanistu ” křesťanského, katolického :
    “….Všickni bludové do této země stekli se jako do louže. Mnozí Origena následujíce drží, že všickni lidé budou spaseni, někteří vedle(podle)smyslu Vigilanciova praví, že nemají ctění býti kostí nebo ostatkové svatých, mnozí od Joviana jsouce naučeni, mnějí, že nic sobě postem nezasluhujeme. I těch se nedostává, kteří mnějí , že se všecky věci osudem dějí. Mlčíme o tom, že shrbilé babky a pošetilí starci na pivě nebo na víně sedíce , tajemství svaté Trojice prokletými otázkami zpytují; pomíjím jiných mrzkostí, které jsou do této země z franské, z britanské země a od Řekův připlynuly…”
    (“český Odysseus” B. Hasištejnský z Lobkovic)

    Škoda, Koniáš mezi lidi svého zájmového segmentu populace chodil, však tak časem i díky jeho činnosti sváry náboženské to všelijaké náhle ustaly , shrbilé babky a pošetilí starci na pivě drželi raděj huby…
    Federici tvrdí, že násilné potírání přirozeně se formujících reformistických a protestantských komunit bylo reakcionářstvím, stejně jako jím byl kapitalismus – coby pokračování takovéto harmonizace”.

    Tak nevím, bylo by líp bez tlaku na jednotu organizační a ideovou ?
    To se asi dozvíme až v budoucnosti, stejně ale závidím Hutteritům či Amishům. Ti už v té budoucnosti – spojené s minulostí i přítomností , žijí.Po svém, ale tak je to právě že dobře. Ne jak vykládá nějaký šibalský imám či namachrovaný spisovatel.

    Umět lidi nechat dobře žít po svém, dobře jim v tom pomáhat, to je dobré.

  5. Petys napsal - dne 23.3.2016

    Katolické náboženství bývalo před 500 lety též agresivní a dobyvačné a znalo jen tu svou pravdu. Ale pak Evropané zjistili nade vší pochybnost, že Země je kulatá a že není středem Vesmíru a začali pochybovat o jediné pravé víře. Vznikly tu různé odnože křesťanství, prostestati apod. a ti se mezi sebou dalších 250 let vyvražďovali až do doby osvícenství v 18. století. Evropané se pak začali vraždit spíše kvůli národnosti. A dnes se dostáváme i z těchto nacionalismů. Zbývá aby to pochopili Rusáci, kteří jsou vývojově zhruba 200 let za Evropou, ač se ji už stovky let stále snaží “dohonit a předhonit”. No a Arabové – ti dnes mají rok cca. 1394, jsou prostě ve středověku. A tak se jim snažme pomoct, aby jim to netrvalo 500 let, než jim to docvakne.

    • Josef napsal - dne 23.3.2016

      Je tu jeden problém. Arabové od nás žádnou pomoc ve změně myšlení nechtějí.

  6. Lubos napsal - dne 23.3.2016

    Islám se stal prostředkem k dosažení cíle, kterým není Království boží a dokonalost, ale moc a peníze tohoto světa.

    • Tomáš Fuk napsal - dne 25.3.2016

      Přesně tak . Je to ideologie, stejně jako nacismus, komunismus. Má za cíl ovládat lidi, uchvátit moc, peníze, zdroje, půdu… Je to pořád stejné. Křesťanská církev je to samé, podívejme se do Vatikánu. Banco Ambrosiano, spojení s mafií a naivní František v čele.

      • český maloměšťák napsal - dne 26.3.2016

        Největší majetky (moc, peníze, zdroje, půdu…) naakumulovali lidé a různé zájmové skupiny v tkzv. demokraciích, respektive ve světš. v kterém údajně zvítězil tkzv. Západ, a to za kapitalismu manipulované soutěže. A to tak, že se socioekonomické nůžky rozevřely (viz např. Piketty)skorem tak, že se to snad ani nedá srovnávat (Keller – Společnost nesouměřitelností).
        Mimochodem, křesťanství se také v určité době stalo prostředkem k tomu, aby určité zájmové vrstvy rozvíjel, udržovaly a upevnily si svou moc nad zdroji, včetně moci nad lidmi, včetně jejich duší.
        V zkratce to pak postihuje tato citace, onu vratkost náboženské humanistické teorie a její totalitní a genocidní praxe (Jehuda ha-Levi : Kuzari , cca r. 1140):
        Rabi : “Náš vztah k Bohu je užší, než kdybychom už dosáhli velikosti na Zemi.”
        Král : “To by bylo možné, kdyby vaše pokora byla dobrovolná. Ale je nedobrovolná a kdybyste měli moc, vraždili byste.”
        Rabi : ” Ach, dotkl ses naší slabé stránky, králi Chazarů.”

  7. Tomáš Fuk napsal - dne 25.3.2016

    “Bez náboženství by dobří lidé dělali dobré věci a zlí lidé zlé věci. Na to aby dobří lidé dělali zlé věci je třeba náboženství.”

    • Jiří Vavřík napsal - dne 5.4.2016

      Pokud jde o křesťanství, tak to velmi nabádá ke konání dobra a bývá to spíše tak, že pokud zločinec uvěří, tak začne usilovat o nápravu.

  8. Rd napsal - dne 27.3.2016

    Je to pokus nalhat čtenářovi, že Korán nemá militantní a netolerantní obsah. Jsou tu citované umírněné věty z Koránu a žádná zmínka o tom, že na každou umírněnou větu připadá několik agresivních. Ani zmínka o často opakovaném “neberte si nemuslimy za přítele” a pod. A pak jsou tu čisté lži. Např. se tu píše:”Žádný koránský verš nedává právo ospravedlnit usmrcení rouhače, kacíře nebo odpadlíka.” a v Koránu je “ty kdo budou svádět k odpadnutí chyťte a zabijte, kdekoliv je naleznete!” (Sura 4, verš 91)