ČNB,

Haléře už v peněžence nemáme, přesto se jimi stále platí. Stát by bez nich zchudl

Napsal/a Robert Břešťan 24. května 2017

Velmi pravděpodobně to zná každý: v bezhotovostních platbách se setkáváme s finančními částkami nejen v korunách, ale stále i v haléřích. Jak je to ale možné? Vždyť haléře jsou již definitivně staženy z oběhu a platit se jimi nedá…

V rozhovoru pro HlídacíPes.org a pořad Řečí peněz Českého rozhlasu Plus to vysvětluje expert České národní banky Josef Ducháček, ředitel sekce peněžní a platebního styku.

  • Proč se stále platí v haléřích, když fyzicky už haléřové mince neexistují?

Je to dáno tím, že v zákoně o ČNB je doslova napsáno, že peněžní jednotkou v České republice je koruna česká a ta se dělí na 100 haléřů.

  • To si člověk pamatuje, ještě nedávno byly haléře běžně v peněžence. Ale už tam nejsou. Neznamená to ale, že je to neexistující měna?

Haléře stále existují, ale už ne v hotovosti. Nejmenší hotovostní nominální hodnota je jedna koruna. Při platbách v hotovosti se částky zaokrouhlují na koruny, ale při bezhotovostních platbách se haléře používají i nadále.

  • Proč to tak je? Je to kvůli dani z přidané hodnoty – když nasadím na nějakou sumu daň 21 %, nutně mi vyjdou částky v haléřích…

Je to i kvůli tomu. Ale vždy je třeba mít zákonnou oporu. V souvislosti s ukončením platnosti desetníků a dvacetníků v roce 2003 schválil parlament změnu zákona o ochraně spotřebitele, která nastavila mantinely obchodníkům při zaokrouhlování. Při konečném účtování v hotovosti se celková částka zaokrouhluje vždy k nejbližší platné nominální hodnotě, tedy na koruny nahoru nebo dolů. To se ale bezhotovostních plateb netýká.

  • Jinými slovy, je běžné platit třeba sto korun a 43 haléřů… Platí úsloví, že „halíře dělají talíře“? Tedy, že firmy, případně i stát by přicházely v součtu o vysoké sumy, pokud by se haléře zrušily i v bezhotovostním styku?

I tak se o tom dá uvažovat. Je možné, že by stát zaznamenal třeba i snížený výběr DPH. Už zmíněný zákon při zrušení desetníků a dvacetníků upravuje i výběr DPH. Každopádně pokud by měly být zrušeny haléře i v bezhotovostním styku, muselo by to být dáno zákonem a českou měnou by pak oficiálně zůstaly pouze koruny a skončilo by dělení na 100 haléřů.

  • Připomeňte, kdy byly haléře v hotovosti zrušeny.

Deseti a dvacetihaléře v roce 2003, padesátníky byly zrušeny v roce 2008. Ještě šest let poté je ČNB vyměňovala, ale dnes už jsou nevyměnitelné a mají maximálně hodnotu toho kovu. Takto nízké nominální hodnoty už ve své době přestaly plnit funkci oběživa a už se nám do ČNB ani nevracely. Potvrdilo se to tím, že když se ukončila platnost těchto mincí, vrátilo se jich jen velmi málo.

Mimochodem nejdrobnějších haléřových mincí se v minulosti vyrazilo stovky milionů kusů . Padesátníků bylo 450 milionů, dvacetníků 540 milionů, desetníků dokonce 720 milionů. Vrátilo se nám jich asi 18 procent, ty pak byly v drtivé většině roztaveny.

  • Nedojde takto podobně i na drobné koruny? Že budou mít tak malou kupní hodnotu, že se přejde na celé desetikoruny a zruší se koruny, dvoukoruny, pětikoruny?

To bych nerad předbíhal. V současné době máme základní jednotku jedna koruna česká, se skladbou nominálu jsme spokojeni. Máme šest nominálů mincí a šest bankovek, což je nyní optimální stav, do budoucna uvidíme.

  • Možná se dříve začne platit zcela bezhotovostně. Jak jsme tomu jako Česká republika vzdáleni?

Podíl bezhotovostních plateb výrazně roste, často se uvádí, že podíl plateb bezkontaktními kartami je nejvyšší v Evropě. Do budoucna nás určitě čeká, že s rozvojem technologií, moderních prostředků, fintechu v bankovnictví se budou nové možnosti a směry bezhotovostních plateb velmi rozvíjet. Nicméně ještě roky budeme v peněžence nosit karty i hotovost. Už proto, že i nárůst hotovostních plateb je rok od roku vyšší. V roce 2016 meziročně narostl objem hotovosti o devět procent.

11 komentářů

  1. Karel Novotný napsal:

    Chápu, že haléřové mince byly zrušeny z důvodů nákladů na ražbu a jejich nevracení z oběhu. A je dobře, že jednokorunová mince zůstává. Je to do značné míry i symbolika. Pokud by hrozilo, že se ten poměr nákladů a hodnoty a z toho související nevracení u 1 Kč vyvine jako u haléřů, tak by ČNB mohla vyhlásit akci „Vraťte kačku do oběhu“, odskákalo by to asi dost prasátek :-), ale lidi by zapadlé nebo založené mince vytáhli, jen aby se nerušily ….
    P.S. Některé otázky asi p. redaktor nemyslel úplně vážně, že ne? Všichni přece víme, že haléře existují, že třeba v obchodě mu u pokladny řeknou 48 Kč, ale když zaplatí kartou, tak mu strhnou třeba 47,80 Kč. Stejně tak člověk může dostat fakturu třeba od UPC na 578,76 Kč, kterou bez problémů v internetovém bankovnictví své banky na haléř přesně zaplatí …

    • petrph napsal:

      Za prvé, on přece stát nezrušil jen ty kovové halíře ale i dvaceti a padesátihalíře. A tady už to hapruje protože i euro má svůj jedno eurocent, USA má svůj cent, Británie má svou penny, i řada jiných států má nejnižší kovovou minci v hodnotě (plus mínus) toho našeho stárého padesátníků. A žádný z těch nich se je nerozhodl zrušit /i když jejich nominální hodnota může být nižší než cena jejich výroby).
      Tedy kromě nás…Protože z hlediska ekonomiky a stability měny (inflace, a pod) je úvaha „zrušíme drobné kovové mince protože je drahé je vyrábět“ je asi na stejné úrovni jako úvaha „stát nechá postřílet důchodce, protože na ně musí doplácet“…To se pak nesmíme divit že i díky této „české cestě“ nemůžeme ten Západ dohnat, decentně řečeno.
      Ale za druhé k tomu závěru je přece v článku jasně zřetelné že p. redaktor rozlišuje mezi haléřem-mincí a haléřem-bezhotovostní zúčtovatelnou jednotkou, ktera samozřejmě existuje dál.

      • Karel Novotný napsal:

        Za prvé, prosím nechytejte mně za slovo, „haléřové mince“ nemusí znamenat jednohaléřové mince, ale mince o všech haléřových nominálech.
        Za druhé, debaty o rušení probíhaní všude, včetně USA – kde 1 centové mince mají jen jako symbol a z důvodu pravidla, že platí všechny kdy vydané dolary. Některé země eurozóny vůbec nevydávají jednocentové mince pro běžný oběh a ceny se tam zakrouhlují za 5 centů (např. je to okud vím v Holandsku). 5 centů odpovídá naší jedné koruně …

        • petrph napsal:

          Tak to je skutečně „divné“, protože díval jsem se teď na webu na udáváné ceny v obchodech USA (třeba pro potřebu našich turistů a cestovatelů), a vidím tam naprosto jasně ceny i s koncovkou v centech (třeba Mléko – 0,97 dolarů/1 litr]..
          Pokud se týče Holandska – podařilo se mi proklikat na jeden web s jejich cenami a vidím že i tam jsou ceny s koncovkou na centy naprosto běžné..viz třeba
          https://www.ah.nl/etos/producten/drogisterij-baby/zonnebrand
          Ale jinak souhlasím s Vámi že „debaty o rušení probíhají všude tedy v rámci vládních oligarchií. Ale určitě jste viděl ve filmu Volný pád, co se stane když si to lidé uvědomí

          • Karel Novotný napsal:

            Ach jo, celou dobu se tu bavíme o drobných mincích a vy najednou vytáhnete ceny v letácích … Samozřejmě, že ceny jsou všude na setiny (haléře, centy atd.), jen hotovostní platby se zaokrouhlují (např. v tom Holandsku nebo u nás) nebo budou zaokrouhlovat, pokud se nejmenší mince zruší (např. v těch USA).
            K tomu dovětku: zaokrouhlování je triviální, politicky a ideologicky neutrální matematika. Můžete proti ní protestovat, klidně s puškou v ruce, ale to je tak vše, co zmůžete …

    • Weber napsal:

      Mám za to, že platební operace na „ruku“ v haléřích jsou nesmyslné a drahé, nejen proto, že to máme bankéři a ekonomy spočítané, ale také proto, že většina cen jsou fakticky ceny smluvní a z definice ty správné. Jakmile se do výpočtu ceny začnou „motat“ procenta , třeba při bezhotovostních platbách, stroje obvykle haléře respektují. Legrační pro mne je ten baťovský marketingový fígl př. 9,90, ten se tak vžil, že zvláště ženy jej úporně opakují kdykoliv na otázku po ceně. Ještě dodám – dámy a pánové, že si všímáte haléřů v době kdy jsme tak bohatí, že se pro korunu neshýbne téměř nikdo, moje osobní zkušenost.

      • petrph napsal:

        Ale to přece ne. Pokud hovoříte o smluvních cenách při smluvních obchodech, tak ty se obvykle vypořádavají bezhotovostně. Tam skutečně halíře nefigurují.
        Jenže při hotovostních prodejích (hlavně v kamenných obchodech) není smluvní cena, tam je cena nabídková. Prostě zákazníku kup nebo nekup ale u pokladny rozhodně smlouvat o cenu nemůžeš. A ta cena v haléřích nejenom že je baťovsky reklamní, ale hlavně když si to uvědomíte tak v případě drobnějších položek dělá ten rozdíl mezi celými korunami třeba 5 -10 procent v ceně.. A pro to si každý shýbne rád.

        • Weber napsal:

          Nevím, někdo z nás nechápe princip o platbě. Vždy při koupi čehokoliv, zboží, služby atd. uzavírám kupní smlouvu o ceně a ta platí. Na potvrzení obchodu obdržím účtenku, fakturu a pod. a také ono zboží, či službu. Cena, která je deklarována pro všechny, tedy pevná, nejde nasmlouvat, to se týká i těch po deklarované slevě. Někde na trhu si můžete nasmlouvat ledacos a také mobilní operátoři jsou nakloněni nejednotným cenám pro „své“ lidi. Tedy v principu jde ve výsledku o smluvní cenu za cokoliv a ne jen proto, že se někomu zadaří nějakou nasmlouvat. Že dnes některí volí platby bezhotovostně je jejich volba, bez ohledu na výhody, nebo nevýhody. Přijde mi legrační, když někdo počítá halíře a jinak nakupuje zbytečnosti jen proto, že jej k tomu vede reklama, obchodníci všeho druhu, nebo pocit svobody konání.

          • petrph napsal:

            Aha..to už je pro dnešek typický problém v komunikaci, když se pod jeden termín vsunují dva různé vyznamy. Potom se samozřejmě lidé nemohou dohodnout.
            Tudíž, žádné „.. Tedy v principu jde ve výsledku o smluvní cenu za cokoliv“. Ale mezi smluvní cenou, kterou si mezi sebou dva subjekty dohodnou a nabídkovou cenou kdy jeden subjekt nabízí produkt za (v tu dobu) pevnou cenou a ten druhý může pouze volit zda koupí či nekoupí, je ohromný rozdíl. (Maximalně tedy – třeba v případě těch operátorů, nebo třeba šmejdů s hrnci, který prodejní subjekt do které z těch kategorií patří´.

            Ale o to se teď hádat nemusíme, to gró Vašeho omylu je až v závěrečném tvrzení že „Vám připadá legrační, když někdo počítá halíře“.. Protože jak jsem již napsal výše a opět to jsem zkopíruji v “ případě drobnějších položek dělá ten rozdíl mezi celými korunami třeba 5 -10 procent v ceně“. Ale jestli Vám připadá rozdíl v ceně 10-15 legrační, potom asi nemá smysl s Vámi vést debatu o ekonomických problémech, asi žijete někde úplně jinde..

  2. Baron napsal:

    Proto vazeni nema Ceska mena zadnou hodnotu a v zahranici je pomerne neznama, na rozdil od americkeho dollaru kde vsechny mince od pocatku existence plati a ty razene pred rokem 1964 maji peti nasobnou hodnotu. (Vyjimkou je nikl razen z hlinikove slitiny), mince pred rokem 1964 jsou razeny ze slitiny obsahujic 88% cisteho stribra. Je uzasne, ze nejen mince ale i bankovky jsou v nekterych dominancich neplatne, turista odjede z Cech, zustanou mu nejake ceske bankovky a pri dalsi navsteve zjisti, ze jsou neplatne, what a country…

  3. petrph napsal:

    Halíře dělají talíře a proto asi stát uzákonil že v případě vydávaných dluhopisů lze tyto halíře zaokrouhlit na nulu takže stát přichází na daních z nich o miliardy. Skutečně zajímavá státní politika.. Abych použil citát z jedné písně „aby bolo jasné, kdo za koho kope“..

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


Vážený uživateli, tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s jejich použitím souhlasíte. Více informací o cookies