Čínská CEFC se rychle učí. Při nákupech nemovitostí v Praze obchází povinnost odvést daň

„Jak je vidět, Číňané si tu poměrně rychle opatřili věci znalé daňové poradce,“ upozorňuje prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala. Komentuje tak fakt, že z prodeje lukrativní nemovitosti v Praze, jež  skončily v rukou čínské CEFC , nešla státu žádná daň z převodu nemovitostí. Obchod se řešil podobně jako u řady drahých nemovitostí: CEFC nekoupila domy, ale firmy, kterým nemovitost patří.

Jak plyne z údajů z katastru nemovitostí, čínská CEFC se tak s původním vlastníkem dohodla už při svém prvním nákupu. Známou historickou budovu Živnobanky v Praze Na Příkopě CEFC získala přes odkup společnosti Příkopy Property Development miliardáře Radovana Vítka. A osvědčený postup se zopakoval i později.

Čtyři procenta státu nedáme

„Velmi si vážíme výjimečné architektury i výborného umístění, stejně jako oceňujeme unikátní atmosféru budovy, která dlouhodobě sloužila jako sídlo bankovních institucí. CEFC je finanční společností a rádi bychom na toto dědictví cenné nemovitosti navázali,“ komentoval nákup vloni v září prezident CEFC Čchan Čchao-tuo.

Za kolik budovu, respektive firmu, CEFC od Radovana Vítka koupila není známo a nelze to zjistit ani za katastru nemovitostí. Sám Vítek ale historický dům před pěti lety získal za 890 milionů korun získal a zhruba za půl miliardy ji zrekonstruoval. Při odhadované kupní ceně 1,5 miliardy a čtyřprocentní dani z převodu nemovitostí, stát přišel o 60 miliónů korun.

Nepotvrzuje se tak ani jeden z mála přínosů, jež čínským investicím přiznává ministr financí Andrej Babiš. Podle něj čínské investice nejsou prospěšné pro stát, ale jen pro dosavadní soukromé vlastníky vyhlédnutých cílů. „Kupují tady nemovitosti, dobře, z toho vypadne nějaká daň z převodu, ale jsou to drobné,“ řekl Babiš v rozhovoru pro Českou televizi.

Psali jsme také:

Čínská nákupní horečka sílí. Po pivu a fotbalu mají přijít opravdové investice

Podle stávající právní úpravy se na tom, kdo daň ve výši čtyř procent odvede, mají dohodnout prodávající a kupující; primárním plátcem má být ale prodávající, kupující zůstává ručitelem.

Z dokumentů, jež má HlídacíPes.org k dispozici, plyne, že zaplacená daň přichází v úvahu pouze při zatím nejlevnějším nákupu CEFC v Praze; u nákupu vily v ulici Malá v Praze – Střešovicích. Dům, nyní oficiální sídlo firmy, kupovala CEFC od fyzické osoby a dle údajů z katastru nemovitostí, za něj zaplatila 95 milionů korun.

„Daníme tu převod každé garáže, což je správné. Ale když se má převést nějaká velká nemovitost, vloží se to do s.r.o., to se převede a unikne to zdanění,“ řekl v rozhovoru pro HlídacíPes.org Miloslav Kala, prezident Nejvyššího kontrolního úřadu. Nedávno skončená kontrola NKÚ se zabývala právě i výběrem daní z převodu nemovitostí.

Stejný nákupní model CEFC uplatnila letos v lednu i u pětihvězdičkového hotelu v Praze na Vinohradech La Palais. Ten Číňané drží přes Le Palais Praha s.r.o. Cena není ani zde známa.

Podobný postup při nákupu a prodeji drahých nemovitostí není samozřejmě běžný jen v případě investic čínské CEFC. Prodeje tak řeší řada velkých firem, ale i fyzických osob, které například chtějí udržet v tajnosti kupní cenu.

„Myslím, že dnes se žádná velká nemovitost nepřevádí jinak než tím, než že se vloží do obchodní společnosti a podíl se prodá,“ říká prezident NKÚ Miloslav Kala.

Topolánek s.r.o. a další

Takto si například byt o rozloze 433 metrů čtverečních v pražských Dejvicích nedaleko Vítězného náměstí koupil bývalý premiér Mirek Topolánek. Jak vloni v září informoval HlídacíPes.org, získal jej právě převodem 100% podílu ve společnosti Eliášova 922 s.r.o.

Z daně z převodu nemovitostí (nově pod názvem daně z nabytí nemovitých věcí) získal státní rozpočet v roce 2014 celkem 9,3 miliardy korun. „U této daně NKÚ konstatuje vysoký objem daňových nedoplatků. K 31. 12. 2014 ve výši 2 352 miliónů korun,“ stojí v kontrolní zprávě NKÚ. Ta upozorňuje právě i na fakt, že „není řešena problematika daně z nabytí nemovitých věcí při změně vlastníků obchodních společností, které vlastní nemovitost.“

„Dochází tak k situacím, kdy jsou společnosti založeny pouze za účelem vlastnictví nemovitosti, která je jediným majetkem společnosti, a převod 100% podílu nebo akcií společnosti zakrývá faktickou změnu vlastnictví nemovitosti,“ stojí ve zprávě NKÚ.

Země Evropské unie jsou v přístupu k takovým prodejům nemovitostí rozpolcené. Podle statistik NKÚ – v osmi členských státech EU podléhají převody podílů v obchodních korporacích dani z nabytí nemovitých věcí, v šesti státech EU se daní jen převody společností, které mají ve svém předmětu činnosti právě nakládání s nemovitostmi či jejich výstavbu. V dalších pěti členských státech EU převody podílů zdanění nepodléhají.