GothPhil via Foter.com / CC BY-NC-ND, zdroj

Čína není žádná neziskovka aneb Proč se Pákistánci bojí ekonomického kolonialismu

Napsal/a Sinopsis 23. května 2017

Českým prezidentem Milošem Zemanem vzývaný projekt Hedvábné stezky by měl mít hodně pozitivních přínosů. Jak ale ukazují zkušenosti například z Pákistánu, přínosů hlavně pro Čínu.

V Pákistánu, který představuje spolu se Severní Koreou nejtěsnějšího spojence Číny, se rozhořela zajímavá diskuze o přínosech a rizicích Čínsko-pákistánského ekonomického koridoru (CPEC), vlajkového projektu iniciativy Pás a stezka.

Tento projekt měl Pákistánu přinést desítky miliard dolarů v nízkoúročných půjčkách na infrastrukturální projekty dálnic a železnic propojující Urumči v čínském Sin-ťiangu s pákistánským přístavem Gwadar na břehu Arabského moře.

PSALI JSME: Zemanovy trampoty v Číně. Uhranutí projektem Hedvábné stezky a zmizelá bedna s vínem

Strategický projekt by pomohl Číně vyřešit tzv. Malacké dilema, tedy možnost zablokování dodávek ropy z Předního východu do Číny námořní cestou přes Malackou úžinu mezi Malajsií, Singapurem a Indonésií, a současně v případě potřeby naopak vyvinout tlak na západní pobřeží Indie.

Pákistánská vláda projekt koridoru nadšeně vítá. Na veřejnosti se nicméně ozývají stále ostřejší kritické hlasy, zejména po úniku neveřejného dokumentu, který popisuje skutečné záměry projektu z čínské strany. China Digital Times podává přehledné shrnutí celé diskuze.

Uniklá zpráva o dlouhodobých plánech

Čínsko-pákistánský ekonomický koridor (CPEC), klíčová součást Si Ťin-pchingovy ambiciózní iniciativy ekonomické integrace a rozvoje zvané „Pás a stezka“ (OBOR), čelí již dlouho kritice. Vedle finančních a politických problémů, vlastních celé iniciativě OBOR, se kritika soustředila na budování přístavu ve městě Gwadar v pákistánské provincii Balúčistán, tedy v oblasti dlouhodobých nepokojů.

Kromě zjevných bezpečnostních rizik se obhájci práv místních obyvatel obávají, že projekt představuje přímou hrozbu pro národ Balúčů. Proti CPEC se staví i Indie, protože koridor má vést přes Pákistánem ovládaný Kašmír, tj. území nárokovaná vládou v Novém Dillí. Deník Financial Times komentuje postoj k CPEC v Pákistánu následovně:

Vedení velké investiční společnosti v Pákistánu říká: ,Jestliže nechceme, aby se opakovala historie [koloniální expanze britské] Východoindické společnosti, musíme být opatrní‘ […]. Nesouhlas s CPEC je do značné míry spojen s obavami z kolonialismu vedeného novou ekonomickou silou. Takové obavy nejsou v oblasti, jež se stále vyrovnává se zhoubným dědictvím kolonialismu, ničím novým.

Tento týden přinesly pákistánské noviny „Dawn“ detailní souhrn uniklého materiálu „Dlouhodobý plán CPEC“, který existující obavy ohledně projektu nijak nezmenšil. Tento plán, o němž Dawn v dodatku říká, že „není přímo projektovým dokumentem, ale spíše ,naznačuje směr ambicí na obou stranách‘,“ předestírá další přidružené projekty, jež budou mít dlouhodobý dopad na oblast bezpečnostních složek, zábavy, zemědělství, turistiky, dopravy a finančnictví v Pákistánu. Zheping Huang, reportér portálu Quartz, říká, že CPEC „nabízí vhled do toho, jak by mohlo vypadat nové uspořádání mezinárodního obchodu pod čínským vedením“, a shrnuje tento plán v několika bodech:

  • Pronajmutí tisíců akrů zemědělské půdy čínským společnostem, které zde zřídí „vzorové projekty“ zahrnující vše možné od zavlažovacích technologií až po prezentaci odrůd osiva.
  • Špehovací program zahrnující větší města po celé zemi, včetně 24hodinového nahrávání videozáznamů provozu na silnicích a v tržnicích. Sebraná data mají být posílána do velícího centra, plán se ovšem nezmiňuje o tom, kdo bude za činnost těchto center zodpovědný.
  • Národní páteřní kanál optických vláken pro internetový provoz společně s pozemní distribucí televizního vysílání. Čínská média budou spolupracovat s pákistánskými provozovateli na „šíření čínské kultury“ v zemi.
  • Průmyslové zóny či zvláštní ekonomické zóny pro čínské firmy podnikající v oblasti textilního průmyslu, stavebních materiálů a zemědělských technologií.
  • Pobřežní turistický průmysl na jihu, tj. kotviště pro jachty a výletní lodě, noční život a vodní sporty, přičemž k realizaci „je ještě potřeba hodně práce“.
  • Bezúročné a nízkoúročné půjčky pro Pákistán, které budou vypláceny souběžně s tím, jak se projekty rozběhnou.

Anders Corr z Forbesu zapracoval zprávu z Dawnu do reportáže, v níž vysvětluje, jak tento „uniklý“ plán zapadá do podezření, že se Čína pomocí iniciativy OBOR snaží globálně legitimizovat své autokratické pojetí vládnutí, a zaměřuje se na bezpečnostní a politická rizika čínského úmyslu investovat do CPEC 46 miliard USD:

[…] Dokument pojímá diverzitu a demokratický systém více politických stran [v Pákistánu] jako problém, což navozuje otázku, do jaké míry by mezinárodní společenství mělo dovolit autokratické Číně použít 1 bilion USD v budoucích investicích k prosazování vlastních diplomatických a bezpečnostních zájmů v ekonomicky a politicky zranitelných zemích. Mnohé z těchto zemí jsou nezávislé a demokratické, ale to nemusí trvat dlouho, vezmeme-li v úvahu čínskou ideologii a historii financování rozvojových projektů. Za čínskými nabídkami dovozu hedvábí a rýže do Pákistánu se skrývá pevné odhodlání rozšířit vojenský, ekonomický a diplomatický vliv v Asii. Tento dokument to jen potvrzuje.

[…] Ale tohle [obavy Indie ohledně Kašmíru a rozmisťování čínských vojenských jednotek v Gwadaru] nejsou podle Číny největší rizika projektu CPEC (ČLR nabídla změnu jména projektu, aby Indii uchlácholila, ale hned ji zase stáhla). Podle čínských vládních dokumentů jsou největším problémem pro čínskou investici do CPEC bezpečnostní rizika, diverzita a pluralitní demokracie v současném Pákistánu. Dokumenty uvádějí, že „pákistánskou politiku ovlivňuje řada faktorů, jako například soupeřící politické strany, náboženství, kmeny, teroristé a intervence ze Západu. Bezpečnostní situace se jeví jako nejhorší za několik posledních let.“

[…] Nejenom že Čína označuje náboženskou a kmenovou rozrůzněnost Pákistánu za problém, ale také vychází vstříc dominantnímu etniku Pakistánu, Paňdžábcům. To je nepřijatelné ve světě, který by měl podporovat, nikoli omezovat různorodost. Ale Čína spolu s Pákistánem sdílejí opačnou strategii. Mají tendenci etnickou různorodost potlačovat, například na „kmenových územích“ poblíž Péšávaru a v „automních“ oblastech Tibetu a Sin-ťiangu. Zákony a politika v těchto oblastech zvýhodňují dominantní národnosti, jako jsou Paňdžábci a Chanové.

Podle tohoto dokumentu Čína usiluje o systém kontroly a elektronického monitoringu na hranici mezi čínským územím a Kašmírem v Kundžerábu. Etnickou minoritou tohoto území jsou Burušové a monitorovací systémy v této oblasti mají nepochybně být součástí pokusu zastavit rozšiřování muslimských výpadů z Afghánistánu a Pákistánu do „autonomního území“ Sin-ťiang v Číně, kde je muslimská menšina těžce utiskována. […]

Ne kolonialismus, ale „otřesně invazivní projekt“

Analýza v Dawnu přišla bezprostředně po konání Fóra pásu a stezky, první z pekingských mezinárodních konferencí k propagaci iniciativy OBOR.

V mnoha článcích shrnujících zprávu z Dawnu se objevuje slovo „kolonialismus“. Faraz Talat z deníku Pakistan Today tento výraz odmítá jako „hysterický“, přičemž ale sám vyjadřuje obavy z toho, že plán neúměrně zvýhodňuje Čínu, a vyzývá pákistánské představitele k poskytování více podrobností:

Řekněme si to na rovinu: CPEC (Čínsko-pákistánský ekonomický koridor) není žádný ,kolonialismus‘. Číňané nepřebírají nadvládu. Levičáci by se neměli nechat strhnout hysterií.

[…] Představitelé [vládní] Pákistánské muslimské ligy se ale vyjadřují příliš vágně, co CPEC vlastně znamená. Čekají, že se veřejnost spokojí se snůškou pozitivně laděných slovíček jako „investice“, „rozvoj“, „prosperita“ a „přátelství mezi Čínou a Pákistánem“, která nám předhazují vládní úředníci. Zapomínají přitom, že Čína není žádná neziskovka, která nám sem přišla nabízet práci a charitativní balíčky pomoci, není to dokonce ani bohatá tetička, která přijela na návštěvu ze zahraničí s dárečky, aniž by za ně chtěla nějakou protihodnotu.

[…] Zdá se, že projekt CPEC je úmyslně vytvořený tak, aby přinesl výhody Číně, a jakákoli výhoda pro Pákistán je jen čistě náhodný vedlejší efekt. Čína zamýšlí vykolíkovat si uvnitř Pákistánu rozsáhlou ekonomickou enklávu, kterou budou řídit téměř výlučně Číňané pro Číňany. Výhody pro Pákistán spočívají povětšinou v možnosti pronajmout (a na jazyk se mi dere přímo slovo „prodat“) své přírodní zdroje – vyrvat je z rukou Pákistánců a předat je do rukou čínských korporací, stejně jako když se sindhská vláda pokusila předat národní park Bagh Ibn-e-Qasim do rukou realitní společnosti Bahria Town.

Ne, tohle není žádný kolonialismus. Ale je to otřesně invazivní ekonomický projekt, který významně omezí pákistánskou kontrolu nad vlastním územím a přírodními zdroji, a připustí téměř neomezený přístup Číny k našim přístavům a dalším významným zdrojům. To sice může Pákistánu přinést působivou finanční injekci, ale v dlouhodobé perspektivě – pokud by se plán implementoval tak, jak je zde popsaný – by Čína mohla z této země odčerpat daleko víc kapitálu, než sem kdy vůbec zamýšlela vložit.

3 komentáře

  1. Blanka Vávrová napsal:

    Nevím, proč se ještě někdo diví. Čína nikdy nerespektovala nikoho než sama sebe, kopírování poskytnutých licencí, skupování půdy kdekoliv po světě s tím, že na ní už místní pomalu nevkročí, drancování přírodních zdrojů všeho druhu. Novodobý kolonialismus. Nenápadně už skoupila velkou část Afriky. Absolutní nerespektování lidských práv. Záporné obchodní bilance celého světa vůči Číně. Pokud s ní chce někdo navazovat obchodní vztahy, likviduje své vlastní zdroje i pracovní sílu. Čiň čertu dobře, peklem se ti odmění. No ale neber to, když pro ty nahoře mají její představitelé patrně skvělé benefity. Protože jinak by je musel každý hnát svinským krokem, má-li opravdu zájem o rozvoj vlastní země. Je to to baťovské: Nejde o krizi ekonomickou, ale morální. Zisk nade vše, tedy hlavně pro někoho. Dnes jsme z Číny udělali velmoc, která světu diktuje podmínky a všichni mají stažený ocas, lidská práva sem, lidská práva tam. Ale popravdě, ani další velmoci nejsou zrovna vzorem morálky. Rusko si napadne a anektuje Krym, nepochybuji, že kdyby bylo silnější, vyrazí si dál do světa. Zbrojní průmysl celého světa v rámci boje za demokracii rozeštve, co se dá a zbraně pak dodá oběma stranám, viz nyní Trump. Jsem zvědavá, kde je Saudi použijí dřív, jestli doma proti teroristům, jak slibuje Trump, nebo až bude dostatečně nazbrojeno, spojí se islám proti Evropě či USA samotným. Až se mu to bude hodit.

  2. p napsal:

    No jistě, v tom je přece ten „rozdíl“ mezi Čínou a Západem. Čína své peníze investuje, čili
    za a) skutečně sleduje v první řadě svůj vlastní cíl. Jestli to pomůže i Pakistánu, to je skutečně jeho věc, když si za a) správně domluví podmínky ve smlouvě a b) správně ohlídá jejich plnění ve svůj prospěch. Asi bych to možná přirovnal k naší republice. EU nám zatím dává poměrně vysoké dotace. Ale jestli si je tu necháme rozkrást nebo je využijeme ekonomicky neefektivně, za to přece EU nemůže.
    za b) Jistě že se Číma snaží /různými způsoby/ aby si svou zahraniční investici ochránila. Zrovna v této nábožensky i národnostně nestabilní oblasti. Jen takový drobný eufemismus, (aspoň je vidět jak se pracuje s informacemi). Věta „..ve světě, který by měl podporovat, nikoli omezovat různorodost.“ znamená „v této oblasti bylo v minulých letech povražděno z důvodu různorodosti několik desítek tisíc lidí“..
    A jaky je prosím rozdílný přístup Západu? Západ samozřejmě do zahraničí neinvestuje, a ani si neklade (a nevymahá splnění) podmínek ke stabilizaci těchto oblastí..
    Západ posílá vládám těchto států nevratně stamiliardy dolarů na údajně humanistickou podporu, které ale končí na kontech místní oligarchie..No, dalo by se říct, jestli mají v tom Pakistánu (ale i jinde, po Africe Asii) a dále chytré vlády, berou peníze z obou stran, a až dojde k nějakému střetu, tak to „vyřeší stylem Majdan“.Ovšem pak už těch zmasakrovaných nebudou desítky tisíc, ale miliony

  3. Němec napsal:

    Problém je ten, že zatím co USA hloupě vyzbrojují nepřítele, Čína využívá hloupých prezidentů na ovládnutí světa.

Přidávání komentářů není povoleno