Víme, že vás reklamy otravují, můžete nezávislou žurnalistiku podpořit i jinak, například prostřednictvím systému Darujeme.cz.
Ilustrační foto: Profimedia
,

Za každý nový zákon dva zrušit, plánuje nová vláda. Najednou jich může škrtnout několik tisíc

Z českého právního řádu mají zmizet tisíce již neúčinných, ale stále platných právních norem. Podle analýzy ministerstva vnitra jich je zhruba osm tisíc. I některé sto let staré zákony ale stále mají svůj smysl.

Ministerstvo vnitra má již k dispozici kompletní analýzu podobných právně vyhaslých (takzvaně obsoletních) zákonů, nařízení a vyhlášek, které by měly ze sbírky zákonů definitivně zmizet. Revizí prošly právní předpisy za dobu jednoho celého století: od 28. října 1918 do 31. prosince 2018. Zrušit se jich má zhruba osm tisíc.

„Nyní běží lhůta ke kontrole. Pak bude zhruba měsíc na odstranění případných nedostatků. Pracovní verzi pak zašleme ústředním správním úřadům k vyjádření a další kontrole. Spolu s tím začne práce na návrhu zákona o zrušení těchto obsoletních právních předpisů,“ říká za ministerstvo vnitra mluvčí Hana Malá.


KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG


Jeden takový zákon v Poslanecké sněmovně ještě nedávno ležel. Předložili jej poslanci Marek Benda, Petr Fiala a Zbyněk Stanjura a navrhoval zrušení zhruba osmi set konkrétních právních předpisů. Zákon se dostal jen do druhého čtení a poslanci jej již před volbami nestihli projednat.

Nyní jsou zmínění poslanci představiteli budoucí vládní koalice a dá se proto předpokládat, že nový zákon o zrušení obsoletních zákonů projde. Nastupující koaliční vládě to navíc umožní snadno splnit slib, že „zrušíme zbytečné zákony“ a že „za každou novou povinnost zrušíme dvě stávající“.

I „uleželé“ zákony mají smysl

Stále platné paragrafy v sobě ukrývají i řadu kuriozit. Příkladem může být zákon z roku 1919, kterým se sice „zrušuje“ celibát, ale v paragrafu dvě se píše, že „učitelkám, které ještě nemají počáteční službu za sebou, je třeba povolení okresní školní rady, aby se mohly provdati.“ Učitelky se sice bez povolení mohou vdávat už dávno, přesto je třeba „plevelný“ zákon z právního řádu po více než sto letech konečně odstranit.

„Vyhaslé ale dosud formálně platné právní předpisy, stejně jako i ostatní předpisy z doby minulých, jsou i pro současného člověka zajímavé jako historické prameny, které nám mohou ukázat složitost a proměny života v našem státě od jeho počátku,“ říká advokát Michal Mazel, jehož právní kancelář – za celkovou cenu 11 milionů korun – vloni v říjnu zvítězila v opakovaně vypsané veřejné zakázce ministerstva vnitra.

„Práce to byla komplikovaná nejen svým obrovským objemem. Často se jednalo o problematiku, kterou před námi nikdo komplexněji nezkoumal. Jako poměrně složité se ukazuje určení obsolence u moderních předpisů, kdy u některých velmi speciálních právních odvětví, je poměrně těžké bez přímého dotazu na jejich gestory stanovit, zda jsou ještě aplikovány či nikoli,“ dodává.

U zhruba sto let starých zákonů byla práce jednodušší. I takto „uleželé“ zákony však mohou mít nadále smysl a konkrétní právní dopady. Příkladem je zákon č. 281/1919 Sb., o státní podpoře stavebního ruchu. Ten nařizuje, že na domy, které byly postaveny se státní podporou podle tohoto zákona, má stát předkupní právo; a takové nemovitosti stále existují.

Rušit se nemají ani dekrety prezidenta Edvarda Beneše: sice vykazují charakteristické znaky již dávno vyhaslých právních předpisů, nicméně mají stále „významné politické či mezinárodní dopady“.

S principem předběžné opatrnosti

Rušit se má řada paragrafů, které do právního řádu přešly dokonce ještě z dob rakouské monarchie, ty, které pamatují Masaryka či protektorát. Příkladem je zákon o ochraně drobných zemědělských pachtýřů, o ustanovení výpomocných sluhů, o úlevách při přijímání legionářů do státních úřadů, vládní nařízení o výrobě a prodeji francovky nebo vládní nařízení o odškodnění osadníků na území bývalé Česko-Slovenské republiky připojeném k Maďarsku z roku 1941.

Škrtat se mají i vybrané normy přijaté za socialismu, ale i po roce 1989. Třeba zákon „o některých důsledcích neoprávněného pobytu pracovníků v cizině“ z roku 1969 nebo nařízení vlády č. 246/1993 o ukončení omezení placení v hotovosti.

Všechny tyto zákony a nařízení jsou stále formálně platné. Ministerstvo vnitra si od jejich zrušení slibuje posílení právní jistoty pro občany, podnikatele i pro samotnou státní správu a snížení administrativní zátěže.

Zákony určené ke zrušení mají „z principu předběžné opatrnosti“ projít důkladným připomínkovým kolečkem. „Při jakékoliv byť sebemenší pochybnosti nebude právní předpis označen za obsoletní a nebude navrhován ke zrušení. Jinak jde ale o krok, který přispěje ke zvýšení úrovně české právní kultury, která poněkud utrpěla v důsledku spletitého historického vývoje na našem území,“ říká Hana Malá.


Tématu jsme se věnovali i v textu publikovaném v tištěném Týdeníku Forum, s nímž HlídacíPes.org spolupracuje. 

 

Líbil se vám tento text?

Podpořte nás prostřednictvím Darujme nebo převodem pomocí QR kódu

Moc děkujeme za podporu!

QR kód
Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Podpořte novináře