Do sněmovny se letos díky preferenčním hlasům dostala řada politiků ANO, kteří už zastávají významné funkce v regionech a na kandidátkách byli na posledních místech. V Plzni takto z chvostu na špici kandidátky vykroužkovali voliči primátora i hejtmana (oba ANO). Podle politologů k tomuto jevu významně přispívá fenomén sociálních sítí v kombinaci s chybějící kritickou žurnalistikou v regionech.

Rekordním skokanem voleb v Plzeňském kraji se stal primátor Plzně Roman Zarzycký (ANO), kterého historicky nejvyšší počet preferenčních hlasů (12 103 ) vyšvihl z předposlední pozice do čela kandidátky. Tento výsledek nebyl překvapivý vzhledem k soustavné péči, jakou primátor věnuje své propagaci.

Více než 33 tisíc sledujících na facebookovém profilu Romana Zarzyckého je zásah, o jakém si mohou regionální politici nechat zdát. A je známo, že plzeňský primátor nevynechá jedinou příležitost natočit si propagační video u jakékoliv investiční akce města či jeho obvodů a institucí.

Nepropaguje tím ovšem město, ale sám sebe, jeho profil je soukromý. Známý je také rozdáváním lístků svým fanouškům na fotbalové zápasy či na kolotoče, což opět vždy avizuje na svém profilu.

Přestože tvrdil, že volební kampaň letos nedělal, den před volbami si o podporu na svém facebookovém profilu přeci jen řekl.

„Ahoj Plzeňáci, do teď jsem kampaň neřešil a vy se oprávněně ptáte, jestli vůbec kandiduju. Tak ano, na kandidátní listině číslo 22, je tady malinkým písmem napsáno na 19. místě ,primátor Roman Zarzycký‘, to jsem já a moc vám děkuju za jakoukoliv podporu pro mě a nebo pro můj tým,“ řekl ve videu, které olajkovalo 1,3 tisíce lidí.

Zarzycký ví, jak na propagaci pracovat. Vystudoval fakultu multimediálních komunikací na Baťově univerzitě ve Zlíně a v letech 1998 až 2012 byl šéfem mediálního zastoupení rozhlasových stanic v Plzni a na Karlovarsku. Poté pracoval jako provozní ředitel plzeňského hokejového klubu HC Škoda Plzeň. I zde se věnoval propagaci a dle svého tehdejšího vyjádření pracoval mimo jiné na „zlepšení vztahu s fanoušky“, ale také s městem, krajem a médii.

Roman Zarzycký, o jehož vazbách na politiky z počátků jeho kariéry média nemluví, by byl podle informací z plzeňského prostředí stál o post ministra vnitra v současné vládě. Veřejně to ale nepotvrdil a na opakované dotazy HlídacíPes.org neodpověděl. Na svém facebookovém profilu diskutuje se svými fanoušky, zda by měl přijmout místo poslance, nebo zůstat na pozici primátora.

Zviditelňují se i kroky v čele institucí

Voliči ANO vykroužkovali ze dna kandidátky do sněmovny také hejtmana Plzeňského kraje Kamala Farhana, který tím mandát poslance obhájil.

„ANO zvolilo tuto strategii, kde byli starostové a hejtmani na chvostu kandidátek, na kandidátkách ve více krajích. Někde byli úspěšní, jinde nikoliv. ANO tímto chce ukázat voličům, že nechce, aby její politici v komunální a regionální politice kumulovali funkce a proto je dává do pozadí,“ komentoval situaci pro HlídacíPes.org politolog Přemysl Rosůlek. Podle něj to pro voliče to vypadá líbivěji.

„Ale tito lidé jsou již všeobecně známí, dokážou se prosadit v předvolebním marketingu volbou vhodné strategie na sociálních sítích a zviditelňují se i svými kroky v čele ,svých‘ institucí. V Plzeňském kraji je Zarzycký svými aktivitami a výroky, kterými na sebe upozorňuje, někdy kontroverzními, třeba těmi zaměřenými proti ukrajinským uprchlíkům, výraznou osobou přesahující svým významem město a dokáže stáhnout i méně charismatického hejtmana,“ řekl Rosůlek.

„Někdy jsou významní politici v regionu na kandidátkách jen proto, aby zvýšili šanci na to, že ji voliči vhodí do urny, jak ukazuje i případ hejtmana Richarda Brabce. Není to k voličům, kteří je vykroužkují do sněmovny, vůbec férové, ale taková je realita,“ uvedl dále Rosůlek.

Richard Brabec, bývalý ministr životního prostředí a místopředseda hnutí ANO, v úterý oznámil, že se funkce poslance vzdává a zůstane pouze hejtmanem Ústeckého kraje. Tím je od minulého roku.

Kumulace funkcí naopak zjevně nevadí současnému hejtmanovi Plzeňského kraje Kamalu Farhanovi. Ten je poslancem od roku 2017, v letech 2018 až 2022 byl zároveň zastupitelem města Plzeň. Hejtmanem se stal v minulém roce a poté, co letos obhájil mandát poslance, už oznámil, že si chce obě funkce ponechat.

Kamal Farhan byl jakožto bývalý lékař v posledních letech v Babišově opoziční „Lepší vládě“ stínovým ministrem zdravotnictví. V Parlamentu ale není příliš výrazným poslancem. Do povědomí se v minulosti zapsal například tím, že se v roce 2018 jakožto člen Meziparlamentní skupiny ČR – Ruská federace zúčastnil kritizované návštěvy Moskvy vedené Radkem Vondráčkem.

Poslanci se tam tehdy setkali s ruskými politiky, kteří již v té době byli na sankčním seznamu EU i Spojených států. Farhan později na plénu také obhajoval vystupování svého stranického kolegy Radka Vondráčka v Rusku.

Kumulující hejtmani 

Šéf hnutí ANO Andrej Babiš kumulaci funkcí dlouhodobě kritizuje. Loni po krajských volbách dokonce vzkázal hejtmanům z hnutí ANO, aby za rok, tedy v letošních sněmovních volbách, už nekandidovali, nekumulovali funkce a soustředili se na práci ve vedení krajů.

Právě hnutí ANO mělo již loni podle Seznam zpráv ze všech stran nejvíce poslanců a poslankyň, kteří kumulují funkce, celkem 28 ze 71 (39 %).

Přesto Kamal Farhan není jediným hejtmanem za ANO, kterého preferenční hlasy vyhouply do čela kandidátky a hodlá si obě funkce ponechat. Dalším je například olomoucký hejtman Ladislav Okleštěk, který obě funkce zastával již před volbami a chce takto podle svých slov rovněž pokračovat.

Za jeho minulé éry přitom hejtmanství čelilo řadě kauz jako dělení zakázek, kontroverzní způsob podpory místního sportovního bosse či zaměstnání Oklešťkovy dcery na postu ředitelky sdružení, které bylo napojeno na rozpočet kraje.

Na kauzy upozorňovala Transparency International a iDnes až do odchodu vedoucího tamní redakce a investigativního novináře.

Z posledního místa se do sněmovny dostal také starosta Sokolova Petr Kubis (ANO). Ten po volbách uvedl, že svůj vstup do sněmovny ještě zváží.

Voliči Kubise vykroužkovali bez ohledu na jeho minulost, o níž regionální média nemluví. Podle starších zjištění týdeníku Euro sloužil Kubis od roku 1987 do roku 1989 podobně jako bývalý poslanec KSČM Zdeněk Ondráček v takzvaném Pohotovostním pluku Veřejné bezpečnosti, jehož úkolem bylo zasahovat na protirežimních demonstracích.

Příslušníkům tohoto pluku se lidově přezdívalo „mlátičky“.  Později se nechal pasovat na členu Řádu strážců koruny a meče, který je personálně propojený s krajně pravicovou Stranou konzervativní pravice – Řád národa. Kubis tyto informace týdeníku Euro sám potvrdil.

Chybí kvalitní regionální žurnalistika 

K tomu, že se někteří politici vyšvihli z konce kandidátek na vrchol, aniž by často byli objektivně těmi nejlepšími adepty na vysoké posty, přispívá podle politologů souhra dvou okolností – fenomén sociálních sítí a zároveň úpadek žurnalistiky v regionech.

„Fenomén sociálních sítí je klíčový, jak se ukázalo i v těchto volbách. Veřejný prostor ovlivňují jasně zacílené algoritmy sociálních sítí, které dokážou utvářet veřejné mínění na základě emocí, kontroverzních názorů anebo dezinformací. Autentická a kvalitní regionální žurnalistika prakticky neexistuje – Plzeňský deník živoří a na první stránce deníku Metro, který je zdarma, vyzýval těsně před volbami voliče Andrej Babiš, aby mu dali hlas. Ustoupily ale i dříve vlivné komunitní facebookové skupiny Plzeňáci anebo online Krimi Plzeň. Veřejnoprávní TV a rozhlas v regionu postrádají někdejší vliv, ale někdy i odvahu tnout do živého a ta komerční, pokud se o politiku vůbec zajímají, na tom nejsou vůbec lépe,“ konstatuje politolog Přemysl Rosůlek.

Co se týká nezávislých lokálních médií, Česká republika je na tom skutečně velmi špatně i v mezinárodním srovnání. Loňský první celoevropský průzkum fenoménu zpravodajských pouští v regionech EU ukázal, že ČR je ve dvou z pěti hlavních ukazatelů nevíce postiženou zemí a dále je druhá, třetí a čtvrtá od konce.

Plzeňský kraj je pak navíc podle dlouholetého výzkumu Lenky-Waschkové Císařové jednou z největších zpravodajských pouští i v rámci ČR.