Výzva: doplňte k soše Edvarda Beneše tabulku, že zabránil obnově demokracie a že k bezpráví mlčel
K soše bývalého československého prezidenta Edvarda Beneše by podle představ občanské iniciativy měl pražský magistrát doplnit vysvětlující informační desku, která jde proti obecnému vnímání Benešovy historické role.
Ideálně do chodníku před podstavec sochy Edvarda Beneše na pražském Loretánském náměstí by podle výzvy adresované zastupitelstvu hlavního města Prahy měl přibýt informační text tohoto znění:
Edvard Beneš v letech 1943–1948 nesl jako prezident prozatímní exilové vlády a prezident republiky politickou zodpovědnost za to, že komunisté získali výsadní postavení ve státě.
Po válce byl spoluzodpovědný za to, že v důsledku státem organizovaného násilí zahynuly desetitisíce obyvatel Československa. Další desítky tisíc lidí byly odvlečeny do Sovětského svazu.
Miliony lidí ztratily domov a byly připraveny o majetek.
Zabránil obnově demokracie a napomohl sovětizaci země. Ke všemu bezpráví mlčel.
Podle autorů výzvy by doplňující tabulka k soše Edvarda Beneše „měla trvale připomínat reálný dopad politiky prezidenta Edvarda Beneše pro město Prahu, Českou republiku i širší společenský kontext“.
„Všichni autoři opakovaně naráželi na negativní historickou roli Edvarda Beneše, která je ale stále málo veřejně známá a popsaná. Chceme to napravit. Obzvláště, když má druhý československý prezident tak horlivého zastánce jako je historik-samouk Václav Klaus, který teď vydal spisek na jeho obhajobu.“
Poučení z třetí republiky
Iniciátorem akce je Ústav nezávislé žurnalistiky, vydavatel serveru HlídacíPes.org. Ten čerstvě vydává knihu České průšvihy 1945–1948, která popisuje zásadní aspekty takzvané třetí republiky, jež mají často své dopady až do současnosti.
„A vlastně všichni autoři opakovaně při psaní naráželi na negativní historickou roli Edvarda Beneše, která je ale stále málo veřejně známá a popsaná. Chceme to napravit. Obzvláště, když má druhý československý prezident tak horlivého zastánce jako je historik-samouk Václav Klaus, který teď vydal spisek na jeho obhajobu,“ vysvětluje ředitel Ústavu nezávislé žurnalistiky Ondřej Neumann.
HlídacíPes.org vydává novou knihu
Publikaci, jež se věnuje období takzvané třetí republiky, můžete získat pouze jako odměnu za dar v minimální výši 699 korun na činnost redakce HlídacíPes.org.
Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Své podpisy pod výzvu připojili autoři knihy i spolupracovníci serveru HlídacíPes.org (mezi podepsanými je i autor tohoto textu, pozn. red.) a také někteří historici.
„Politika Edvarda Beneše během druhé světové války i po válce byla nejpozději od roku 1943 založena na primárním spolčení se Sovětským svazem a s českými a slovenskými komunisty. Vedla postupně k nastolení poválečného radikálně levicového autoritativně-totalitního režimu tzv. Národní fronty, komunistické monopolní moci a sovětizaci Československa,“ konstatuje historik a pedagog Jan Cholínský.
Jak režim poválečné Národní fronty, tak poúnorový komunistický režim podle něj prokazatelně v masové míře porušovaly základní lidská práva (tj. právo na život, lidskou důstojnost a na majetek), nemluvě o tradičních právech občanských.
„Mělo by být všeobecně známo, co se po květnu 1945 a po únoru 1948 stalo a jakou roli v tom sehrál Edvard Beneš, respektive co současní příznivci komunistů a národního socialismu poválečné Národní fronty podporují (akceptují nebo dokonce oslavují). Proto považuji za vhodné doplnit Benešovu sochu před pražským ministerstvem zahraničí adekvátní informační tabulí pro veřejnost, a to nejlépe v češtině, angličtině, němčině a polštině,“ dodává Cholínský.
„Je nejvyšší čas porozumět tomu, jak se naše společnost dostávala na šikmý svah končící v čisté totalitě padesátých let. Je totiž myslitelné, že po podzimních volbách se k moci dostane koalice stran, z nichž se už žádná nebude hlásit k étosu událostí před pětatřiceti lety.”
Na charakter třetí republiky upozorňuje i historik Petr Placák: „Třetí republika deklarující se jako ,slovanský‘ stát, z kterého byli vyloučeni nejen českoslovenští Němci a Maďaři, ale též Židé a Romové – dvě hlavní oběti nacistického holocaustu – byla mostem mezi hnědou a rudou totalitou: z té první mnoho přejala a z té druhé mnoho přejala. Nepochopení jejího antidemokratického charakteru je dodnes zdrojem všech fašizujících tendencí v ČR, od leva doprava.“
Právník, bývalý český premiér a senátor Petr Pithart, stálý spolupracovník HlídacíPes.org a spoluautor knihy České průšvihy 1945–1948 též vidí paralelu současného dění právě s obdobím třetí republiky:
„Je nejvyšší čas porozumět tomu, jak se naše společnost dostávala na šikmý svah končící v čisté totalitě padesátých let. Protože po vzepětí devětaosmdesátého se opět dostáváme na šikmý svah, tentokráte k autoritářskému režimu, který nás bude vzdalovat od Západu. Je totiž myslitelné, že po podzimních volbách se k moci dostane koalice stran, z nichž se už žádná nebude hlásit k étosu událostí před pětatřiceti lety.“
Edvard Beneš byl i podle něj tím, kdo naši společnost na onen „první šikmý svah“ přivedl. „A lidé u nás o tom vědí dosud málo nebo nic. Je třeba to dát zřetelně najevo i tímto věcným připodotknutím,“ říká Pithart k návrhu dodatkové tabulky k Benešově soše.
„Zákon o tom, že se Edvard Beneš ,zasloužil o stát‘, považuji nejen za mylný a hanebný, ale také za škodlivý pro kvalitu české demokracie a kulturu paměti.“
Dokument: Znění návrhu na umístění pamětní desky věnované prezidentu Edvardu Benešovi
Beneš jako prezident selhal
Historická role Edvarda Beneše je v českém povědomí vnímána spíše pozitivně. Přispěli k tomu v roce 2004 i zákonodárci, kteří navrhli a přijali zákon č. 292/2004 Sb. obsahující pouhé dva paragrafy. První, který deklaruje, že Edvard Beneš se zasloužil o stát. A druhý, který jen sděluje, že „tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení“.
„Zákon o tom, že se Edvard Beneš ,zasloužil o stát‘, považuji nejen za mylný a hanebný, ale také za škodlivý pro kvalitu české demokracie a kulturu paměti. Benešův příběh je ovšem i dnes aktuální, poněvadž nám ukazuje, jak obcházení demokratických pravidel a institucí vede k destrukci svobody,“ říká další signatář výzvy, Petr Hlaváček, historik, filosof a publicista, hlavní editor deníku Forum 24.
„Edvard Beneš jakožto prezident republiky selhal, poněvadž selhávaly i české politické a intelektuální elity. Neměli bychom zapomínat, že takzvaná třetí republika z let 1945–1948 byla nahrazením protektorátu nacisticko-německého neméně obludným protektorátem sovětsko-ruským. A byl to právě Beneš, například spolu s Janem Masarykem, kdo svou podivnou ,slovanskou politikou‘ dláždil cestu Československa do područí Moskvy,“ doplňuje Hlaváček.
Výzva k doplnění vysvětlující informační tabule k soše Edvarda Beneše podle jejích iniciátorů „vychází z respektu k historickému dědictví, jakož i ze snahy přispět k zachování paměti a hodnot, na kterých naše společnost stojí. Pamětní deska by měla sloužit nejen jako připomínka minulosti, ale také jako varování současným a budoucím generacím obyvatel i návštěvníků města“.
Kniha mapující zajímavé, zásadní i méně známé události třetí republiky, České průšvihy 1945–1948, vychází právě nyní. Získat ji lze výhradně jako poděkování za dar na provoz Ústavu nezávislé žurnalistiky a serveru HlídacíPes.org v minimální výši 699 Kč.
České průšvihy 1945–1948
Publikaci, jež se věnuje období takzvané třetí republiky, můžete získat pouze jako odměnu za dar v minimální výši 699 korun na činnost redakce HlídacíPes.org.
Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)Čtěte též
Zase se sestavují seznamy a možná brzy vznikne Rádio Svobodná Amerika
Jan Urban: Jak Beneš obětoval demokracii za podřízení se stalinské diktatuře
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
41 Comments
já jsem dlouho pracoval s vnukem spolužáka Beneše na Sorboně, On měl fotografickou paměť, ale nredokázal nic vymyslet. TGM, když ho někam posílal mu vždycky řekl: pane doktore, pojedete tam a tam, přijme ho XY, řeknete mu tohle a on vám řekne Ano, a tak dále. Byl to slaboch, když utíkal z Prahy, guvernér ČSB přinesl na letiště tašky valut, Beneš se za to oblékl a koupil v Londýně vilu
Tedy – takto popsané, poměrně správné vlastnosti pro ministra zahraničí kterým Beneš po většinu doby své politické kariéry byl. Dostane od své vlády striktní instrukce, v jakém úzkém rozsahu smí něco vyjednat, a sám o svévoli nesmí sjednat nic mimo.
Zatímco, pokud ho pak Masaryk protlačil po sobě na místo prezidenta…
Asi se to dá popsat tak, že takovou autoritu rozhodovat za celou republiku si musí každý politik na této úrovni dobýt sám, jak doma, tak iv zahraničí..Což tedy Beneš pak už nedokázal, a je otázka zda to vůbec, v té době vůbec šlo..
Já mám podobný dojem. Těchto Benešových vlastností zřejmě využívalo spousta lidí v jeho okolí, kteří měli za 1. republiky trvalý konflikt s legionáři a agrárníky. Na odhalení pravdy o londýnském exilu zřejmě ještě dlouho zde nebude odvaha.
Na štěstí se ten Beneš zachoval správně a před druhou sv. válkou vrátil naše vojskoz hranic, neboť silná německá vojska se svým letectvem by nás přetvořila jako Polskou Waršavu. Tehdy jsme neměli žádnou šanci německou mašinerií porazit a západ nás zradil , což jste si mohli zjistit v nesčetných referencích o této situaci. Beneš se řídil heslem že malý státeček se svoji zastaralou armádou se nemůže postavi silnému modernímu německému vojsku.
O tom článek není.
Nebo tedy přesněji, a jak se i někdy píše v těch referencích. průšvih byl právě v tom že nás spojenci zradili. Protože – za jiných okolností by jsme se třeba i hrdinně bránili, jenomže co čert nechtěl naše armáda byla od počátku republiky budovaná a cvičená s tím předpokladem, že nám Francie příjde na pomoc. To bylo gró naší obrany, takto to stálo v plánech naší armády. A jestli pak Francie odmítla, potom i naši generálové museli říct Benešovi a vládě smutnou pravdu, že naše armáda se sama Německu bránit nebude, protože to sama neumí a nikdo s tím nepočítal…
No, ono to spoléhání bylo od počátku chybné. Francouzská doktrína pro válku s Německem byla jasná a zveřejněná. Žádné invazivní kroky a důsledné bránění Maginotovy linie. Hitler to věděl, Beneš taky. Taky se to splnilo po napadení Polska. No, a Británie s námi žádnou smlouvu neměla. Byla to zásadní chyba Masarykovy a Benešovy vlády, že ve 38. jsme byli obklopeni jen a jen samými nepřáteli. Tedy s vyjímkou Rumunska, ale to sousedilo jen se Slovenskem.
Ono by bohatě stačilo, pokud by Francie bránila tu Maginotovu linii a jen hrozila případnými taktickými výpady za ni. To by vázalo takovou část německé armády, že by na tažení do Českoslovensḱa neměla.
Proboha, jak to čtu, to přece není tabulka k soše, to je přímo kádrový materiál. A ty už se snad (doufám) tak přes 30 let nepíšou.
A nebylo by lepší, když jsme v tom obrazoborectví, tu sochu místo tabulky rovnou odstranit?
Není socha, není problém a otázky.
Trpaslíci kádrují Edvarda Beneše.
Jinými slovy, komouš radomír se ohání Benešem, na kterého komouši doposud leda plivali.
A ke komoušům se přidal pan Urban, Břešťan, Pithart ad.
Neplivali ti komouši nakonec správně? Když teď vlastně plivají v jednom šiku?
Už jen to, kdo všechno plivá, naznačuje, že by se pomník žádnou blbou cedulí hyzdit neměl.
K tobě se plavčíku nikdo nepřidal. Mimochoem, zkus si přečíst o čem je článek a o srovnat si to s tím o čem točili a točí komunističtí zločinci. Pak nebudeš za analfabeta.
1. Hlavní zásluhou Beneše byl podíl na vzniku Československa a vytvoření exilové vlády za 2.sv.války a Západního odboje, čímž nás dostal mezi vítězné státy 2.sv.války (kdyby se všichni čeští politici zachovali jako Hácha a kolaborovali s nacisty, byli bychom jako Slováci na straně prohravších).
2. Beneš zklamal před válkou: 15. září 38 s tajným pověřením prezidenta Beneše odcestoval do Paříže ministr Nečas tlumočit Benešovu ochotu vzdát se části pohraničního území,což podle tehdejších zákonů mohlo být pokládáno za velezradu. Generální stávka a pád vlády pak plánu zabránil.”
3. Beneš zklamal v 48: Pod vydíráním Gottwalda shromážděnými davy příznivců komunistů podepsal demisi nekomunistických ministrů a uvolnil komunistům cestu k moci.
4. Roky 45-48 bych mu nevyčítal: Rudá a americká armáda odešly na podzim 45 a v 46 se konaly svobodné volby (bez stran kolaborantů s nacisty podobně jako ve Francii). Kredit KSČ u občanů byl tehdy stejný jako OF v 89 (protinacistický odboj, zklamání z postoje Západu při Mnichovském diktátu, KSČ se ještě nestihla zdiskreditovat ve vládním angažmá). Poválečné odvlečení do Sovětského svazu se týkalo hlavně Němců a kolaborantů s nacisty. Benešovy dekrety a odsun Němců rozhodly vítězné mocnosti. Násilí během odsunu Němců organizovali hlavně kolaboranti s cílem na poslední chvíli se zařadit mezi vítěze a vyhnout se trestu (např. masakr na Švédských šancích). Excesy při odsunu státní orgány stíhaly a vyšetřovaly, nebyly státem organizovány.
v 1946 svobodne volby nebyly ani nahodou
protoze k volbam mohly jen 4 strany – jedna extremne levicacka, 2 levicovy a jedna stredo-leva
.
kolaboranti s nacistama byli 1/3 ww2 komunisti, kteri meli kominternou rizenou kremlem narizeny, aby se neucastnili protinacistickyho odboje
to padlo az pote, co stalinuv kamos hitler napad cccp
Tedy, jestli bych si dovolil pár poznámek.
1) Hácha nebyl kolaborant, Hácha postupoval přesně podle pokynů Beneše, který si ho na tu funkci vybral. Totiž ponižovat se před Němci za cenu ochrany životů českých občanů v Protektorátu. Nic jiného už se tehdy v okupovaném státu jako mítní politik dělat nedalo.
2. Benešův plán, který tlumočil ministr Nečas, byl náhodou geniální, a kdyby vyšel bylo by to pro Beneše na Nobelovu cenu míru. Tam šlo totiž o nabídku malého kusu našeho území výběžků na západní hranici (vlastně zarovnání hranice) – ovšem s tou podmínkou, že se současně přesunou všichni sudetští Němci od nás.. Fakt dobrej plán, jenže nevyšel protože Hitler chtěl tenkrát celé Sudety a i ve Francii a GB mu to odkejvali..
3) V únoru 1948 to vydírání komunisty už znamenalo, že komunisti měli pod kontrolou jak silové bezpečnostní složky státu, tak i ozbrojené Lidové milice v ulicích, Udělat už tehdy ozbrojený puč bylo snadné.
Je to smutné – ale Beneš se ocitl po 10 letech v naprosto stejné bezvýchodné situaci jako v případě Mnichova.. Těžko mohl už reagovat jinak.
Signatář Jan Kalvoda, je to snad ten lhář Kalvoda, který v 90. letech podváděl s titulem JUDr. a musel kvůli tomu opustit ministerský post? A signatář P. Pithart, je to snad ten neschopný rádoby politik, za jehož spoluviny a neschopnosti bylo zlikvidováno Československo? Další signatáři – neznámá jména, lidé bez zásluh, kteří se takto asi chtějí zviditelnit….to mají být morální autority, které mají co říci k historii a k osibnosti Dr. Beneše? To snad neeee?
Edvard Beneš patřil mezi ty lepší prezidenty (horší byli Klaus, Zeman, Hácha, Pavel a samozřejmě na prvním místě Havel). Jeho kroky v obtížných dobách byly většinou správné a výsledkem bylo nejlepších 41 let v naší historii.
Můžete ty správné kroky nějak konkretizovat?
Další komouš, který slabocha Beneše bere leda jako prostředek pro plivání na osobnosti nekonečně lepší než, on sám, nebo kterýkoliv komouš.
K čemu vůbec ty sochy politiků? Každá je poplatná době a každá by si zasloužila svoji cedulku. Můžeme ocedulkovat celou republiku, každou ulici E. Beneše a každé náměstí E. Beneše… Pak by to mělo být i v OP: adresa – Nám. Dr. E. Beneše, který zabránil obnově demokracie a k bezpráví mlčel 358/2. Ale to už je trochu Kocourkov 🙂
„Edvard Beneš jakožto prezident republiky selhal, poněvadž selhávaly i české politické a intelektuální elity. Konec citátu z článku. Myslím, že touto větou je řečeno a vysvětleno mnoho. Je řečeno mnoho, ale zdaleka ne vše. Beneš se přece choval tak jak se choval z nějakého důvodu. Tím důvodem byl kolosální podraz našich západních spojenců v Mnichově, které bohužel Beneše přesvědčili, že na ně není vůbec spolehnutí. A tak se už během války přiklonil k Sovětskému svazu. Jenže stejně tak se tehdy k Sovětskému svazu přiklonila celá česká společnost. Byl to tragický omyl, ale omyl ne pouze Benešův. Příčiny tohoto omylu je ale třeba hledat u našich tehdejších spojenců na západě, kteří se tak dlouho vyhýbali válce, až tu válku měli. A když tak sleduji nyní válku na Ukrajině, neopakuje se tak trochu historie?
Skeptiku, v tomhle si s vámi dovoluji souhlasit. Faktrm je, že pokud by se Němci “zasekli” na našich pohraničních opevněních, byli němečtí generálové připraveni sesadit Hitlera a snad by to nezvrzali, jako akci Valkýra.
Kdysi jsem v jakémsi článku na téma Mnichova a potenciálního útoku na Československo četl vyjádření vojenských odborníků, kteří se vyslovili v optimistických odhadech na “zaseknutí” Němců na dva měsíce v případě optimistů a na dva týdny v případě pesimistů. Můžete si vybrat A. S. Pergillové. O nějaké tehdejší možnosti svržení Adolfa Hitlera se nezmínil ani jeden z oněch vojenských odborníků. A ani já jsem o takové možnosti nikdy nikde nic nečetl, ani neslyšel a nepovažuji ji v tehdejší době za pravděpodobnou.
Probíralo se to, mj., před Norimberským tribunálem.
Nevím, zda se právě toto skutečně probíralo před tribunálem v Norimberku, ale i kdyby ano, vím, že se před tribunálem v Norimberku v rámci obhajoby souzených válečných
zločinců probíraly i řady jiných hovadin předkládaných tam souzenými nacistickými zločinci. A že těch hovadin bylo.
Je to dostatčně podloženo historickými prameny, nejen svědecky. Ostatně část tehdejších “spiklenců” byla zapletena do akce Valkýra a něco z nich vymlátilo i gestapo.
Ach jo, Pergillové, Pergillové, kladu si otázku, kdo ty “dostatečně podložené historické prameny” asi tak mohl vymlátit z vás?
Benešova orientace na SSSR byla do značné míry dána mnichovskou zradou západních mocností. Včetně jejich neschopnosti vidět problém v širších souvislostech, protože Mnichov byl přímou cestou k porážce Francie a životnímu ohrožení Velké Británie (kdyby se udržel na postu premiéra Chamberlein, patrně by Velká Británie padla). Pokud by Československo Britové a Francouzi podpořili, mohli Němci vykrvácet na našich opevněních a neměli by celá léta na nějaké výboje, ani lidi, ani techniku. A hlavně by nedostali kompletní a nedotčenou výzbroj a výstroj pro dvacet divizí, včetně tanků, bez nichž by nemohli provést blitzkrieg proti Francii. Plus zbrojovky, srovnatelné s tím, co měli Němci.
MMCH, v letech 1933 – 1938 Československo investovalo do obrany cca dva průměrné celoroční HDP, to jen k dohadům, zda máme na obranu dávat dvě nebo tři procenta HDP.
Jakých západních spojenců? Na západě jsme měli pouze jediného spojence … tou byla Francie. Druhého spojence jsme měli na východě … tím bylo russovětsko. Jestli nás tedy někdo zradil tak to byl západní A východní spojenec. Co se týče neschopnosti russovětska vidět důsledky svého počínání máš pravdu. Paktování se russověska s hitlerem a russovětská zrada Československa, spolupráce russovětska s hitlerovci na okupaci Evropy a vraždění zajatců a civilistů vedlo přímo russovětské neschopnosti klást odpor totální destrukci v roce 1941 a zbytečné smrti milionů russovětských občanů.
Otec jako st. úředník získal službu po zranění ve Velké válce, tedy od Rakouska, I. republika, Protektorat a po r. 1948 i komunisty až do smrti v r. 1953.Zustala velka fotografie s E. Beneše, nějak se casem ztratila. Je to rozporuplny prezident, jeho socha u MZ, tak symbolizuje určitou éru, která přesahuje až do soucasnosti se vsemi klady a zápory. Jako ministr zahraničí byl lepší, jak prezident.
Údajné chyby zdánlivé chyby E. Beneše vyplývaly z té základní – rozbití R-U.
Paku už to šlo logicky samospádem. Velmoci si nás prodávali jako zboží na krámě.
Francouzi Němcům, od Němců si nás vzalo SSSR, pak hurá do EU – kde se to jevilo, že by EU mohla nahradit ztracenou stabilitu středoevropského prostoru – chyba lávky, to jsme si dali! Stačí se rozhlédnout.
Je třeba středoevropský prostor znovu uspořádat. Společné potřeby a hrozby, které vedly ke vzniku středoevropského soustátí trvají.
Od pádu Badeniho reformy bylo jasné, že pokud chceme existovat jako národ, musíme ten stát rozbít. A začalo to být jasné i dalším neněmeckým menšinám.
Jak jistý je přítel , poznáš ve chvílích nejistých. Edvard Beneš se, ve svých nej politických letech, vezl na demokratické vlně, která ho i vynesla do čela ministerstva zahraničí a následně, s posvěcením “tatíčka” T.G.Masaryka, i do čela republiky. Tam byla umetená cesta bez zásadních rozhodnutích v krizových okamžicích. V dobách nejistých selhal, psychika se mu zhroutila. Jakkoli můžeme zohledňovat křivdu ze strany Západu ,kterou cítil, ač následně Západ sám nás podporoval a cvičil ty , kteří se chtěli přidat k odboji proti zrůdnému režimu, který nás teď ohrožuje znova, tentokrát – už opět- z východu, z Ruska. Ale o krutovládě Ruska či Sovětského Svazu se vědělo. Psal o tom i pan Tomáš Masaryk , stejně jako K.H.Borovský. Nečetl to ? Nebo četl a bagatelizoval ? Nevěděl Beneš co jsou zač ti naši komunisti ? Těžko říct na koho měl E. Beneš telefon a vliv. Určitě bych si ale dokázal představit Benešovo vyjádření ve smyslu , jak to vyjádřil Zelenskij .. : “nepotřebuji odvoz, potřebuji zbraně” .. V zásadě byl Zelenskij na tom samém co Beneš. Taky mu hrozila poprava. Těch komand nasazených Ruskem na něho bylo několik. Spravedlnost drží v rukou dvě váhy . Na jedné straně vykonané dobro na druhé straně vykonané zlo, byť nevědomě, bez úmyslu zla. E.Beneš nás uvrhl do područí dalšího fašismu, tentokrát rudého. Černý fašismus u nás trval 7 let. Ten rudý , ruský,…..40 let…s rozvratem ekonomiky, morálních hodnot, národního sebeuvědomění ,ekologických škod na naši přírodě . ( a chce nás zpět ) Za mne : nestavěl bych mu pomníky. Nechal bych to na wikipedii.
Nebyl to doktor Edvard Beneš, kdo nás do vámi zmiňovaných fašismů uvrhl. On nebyl jen schopen těmto fašismům odolat. Nástup onoho černého fašismu znám více méně pouze z vyprávění pamětníků a z literatury. Avšak nástup onoho rudého fašismu po únoru 1948 znám z vyprávění svých rodičů a tento fašismus si náš lid přivolal především sám vlastním přičiněním. Především svojí hloupostí, slabým zájmem o politiku, schopností nechat se opít rohlíkem a volbami v roce 1946. Dost silně mi to bohužel připomíná současnou situaci.
Nejlepší by bylo sochu odstranit. Dát ji někde do depozitu a na Beneše psát dehonestující články. Nic jiného si podle českých historiků nezaslouží.
Beneš byl intrikán, který při srážce s brutální , silovou politikou čuměl jako puk a nebyl schopen adekvátně reagovat. Platí pro Německo i Rusko.
No, asi tak pane Jiří. Máte nejspíše pravdu. Jenže nám se to nyní píše, když na jeho místě nejsme. Nejsem si jist, zda bychom my dva na jeho místě schopni adekvátně reagovat tehdy v době Mnichova nebo února 1948 byli. A zda jsme tehdy vůbec měli takového člověka, který by schopen adekvátně reagovat byl. Já o takovém člověku nevím, nikdy jsem o takovém člověku žádné seriózní úvahy neslyšel ani nečetl.
Jenže, já tím míním celkovou situaci a ne to když už byl zahnaný do kouta odkud nebylo cesty.
Jenže ve svém příspěvku se zmiňujete pane Jiří právě o případech, kdy byl už Edvard Beneš zahnán do kouta, ne o jakési celkové situaci.