Vyhostíme z ruské ambasády polovinu diplomatů? Těžko, ale možnosti tu jsou

Napsal/a Robert Břešťan 16. srpna 2017
FacebookXPocketE-mail

Ruská ambasáda v Praze sídlí v krásné prvorepublikové vile. V roce 1927 ji nechal postavit český bankéř Jiří Popper. K vystěhování dostala jeho rodina 15. března 1939 od gestapa 24 hodin. A už se tam nikdy nevrátila.

Hned po válce vilu i s pozemky prezident Edvard Beneš daroval zvláštním dekretem Sovětskému svazu. A to přesto, že rodinu původních majitelů osobně znal z první republiky a věděl, že válku přežila v zahraničí.

Potomci pana Poppera se o vrácení ukradené vily dlouhé roky marně soudili, odškodnění se nedočkali; vila už je z vyšší vůle prostě ruská. Ruský velvyslanec Alexandr Zmejevskij a jeho suita tak možná stále ještě jí ze stejných talířů a příborů jako někdejší továrníkova rodina (a dost možná i jako příslušníci gestapa, kteří vilu v roce 1939 obsadili).

Snižte to o 60 procent!

Nyní je v ruských diplomatických službách v Česku 140 lidí (členů diplomatického sboru i registrované ruské administrativně-technické síly v Praze a na konzulátech v Brně a Karlových Varech). Suverénně nejvíce ze všech velvyslanectví v ČR, USA jsou pod polovinou tohoto počtu, Čína pod čtvrtinou.

Rekord zatím drží rok 2011, kdy měla ambasáda hned 151 členů.

Nic nenasvědčuje tomu, že by Rusové chtěli Prahu opouštět. I když například podle poslance Ivana Gabala (který se specializuje na otázky bezpečnosti a obrany) by se měl počet Rusů snížit o 60 %, tedy zhruba na 45.

Gabal v této věci nedávno napsal oficiální dopis ministru zahraničí Lubomíru Zaorálkovi, který by podle něj měl vyzvat Rusko k dobrovolným personálním škrtům.

O neadekvátně vysokém počtu lidí na ruské ambasádě s Ivanem Gabalem HlídacíPes.org hovořil poprvé koncem roku 2014. Tehdy situaci Gabal příhodně nazval „reliktem okupační mocnosti“.

Gabal se paradoxně nechal inspirovat Rusy. Ti vyzvali, aby Washington snížil o šedesát procent počet amerického personálu na ambasádě v Moskvě (jde o odloženou reciprocitu za vyhoštění 35 Rusů z ambasády ve Washingtonu v loňském roce).

Dá se očekávat, že Gabalův dopis zůstane bez odezvy, respektive, že ministr zahraničí Lubomír Zaorálek konstatuje, že s tím těžko může něco dělat.

V zásadě bude mít pravdu – pokud nechce Česká republika zcela zavřít své velvyslanectví v Moskvě (což nechce), nemůže jednostranně vypovědět ani deset ruských zaměstnanců ambasády, natož sto.

Každé vypovězení (jakkoli precizně zdůvodněné a oprávněné) kohokoli z ambasády vede k automatické protiakci a vyhoštění „druhé strany“.

Příjemná základna Praha

Stejně jako se pravděpodobnost, že se kdy vila vrátí potomkům původním majitelů (jakkoli o to stále usilují) limitně blíží nule, těžko očekávat, že se Kreml ťukne do čela a sníží sám od sebe počet rezidentů.

Ruská ambasáda v Praze (plus konzuláty v Karlových Varech a v Brně) je totiž i základnou zpravodajských aktivit nad rámec české kotliny. Praha je pro ruské zpravodajce příjemným místem k životu, i místem pro další expanzi.

Navíc, jak upozornil americký bezpečnostní expert John R. Schindler „v podstatě všichni ruští diplomaté, včetně těch skutečných, svým způsobem plní zpravodajskou činnost“. Tím, že svým kolegům – zpravodajcům, hlásí zajímavé informace a předávají kontakty.

Nezbývá než na dlouhodobou personální přebujelost ruské ambasády alespoň pravidelně upozorňovat, vysvětlovat, proč to tak je, hlídat zpravodajské aktivity a čas od času – když nediplomatické aktivity přesáhnout míru – někoho vyhostit.

Stalo se to ostatně v posledních letech – bez velkého humbuku okolo – hned několikrát.

Ředitel BIS Zdeněk Koudelka v rozhovoru pro HlídacíPes.org (vůbec prvním pro média) řekl že „našim úkolem je udržovat si přehled o zpravodajských důstojnících bez ohledu na státy a velikost jejich diplomatického sboru“. „Jsem přesvědčený, že se nám to daří,“ dodal ředitel ředitel Koudelka, který mezi lety 2006 až 2016 vedl v BIS oddělení kontrašpionáže. Zda tomu tak skutečně je, běžná veřejnost nezjistí.

Obecně však se má za to, že na západních ambasádách nejméně třetina diplomatů – v Praze možná i více – nejsou diplomaté, ale příslušníci zpravodajských složek.

Na Hrad to není daleko

Svébytnou kapitolou jsou pak takzvaní ilegálové, kteří s ambasádou nemají navenek nic společného a je krajně obtížné je odhalit. Jde o příslušníky ruské civilní rozvědky SVR a vojenské rozvědky GRU. I těch bude v Česku víc než dost.

Ale alespoň v souvislosti s ruskou ambasádou – a jejími českými kamarády – stojí za to připomínat pravidelně se opakující varování české kontrarozvědky o cílech ruského informačního působení.

Ve zkratce: Rusko dlouhodobě buduje v Česku vlivové a propagandistické struktury, jejichž cílem je prosazovat a chránit ruské ekonomické a politické zájmy na úkor zájmů Česka a potažmo NATO a EU.

Asi všichni víme, kam tato slova (také, možná především) míří. Na Hrad to ostatně z náměstí Pod kaštany není vůbec daleko…


OSF-25_pozitiv100horizontal

Projekt zaměřený na ruské zájmy v Česku podpořila Nadace Open Society Fund Praha

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)