Víme, že vás reklamy otravují, můžete nezávislou žurnalistiku podpořit i jinak, například prostřednictvím systému Darujeme.cz.
RevolTee / Foter / CC BY-NC-SA,

Vít Kalvoda: Pravda mezi Babišem a Šinclem. Komu jdou čtyři miliardy ročně

V politické potyčce o provizích pro pojišťovny nebo dealery nějak nikoho vůbec nezajímá ten hlavní. Spotřebitel.

Poslanec Ladislav Šincl na jednání PSP ČR informoval, že z 21 miliard korun, které ročně spotřebitelé pošlou do pojišťoven, jde asi 10,5 miliard na poplatky.

Problémy spotřebitelů chce poslanec Šincl řešit snížením odměn vyplácených pojišťovnou pojišťovacím dealerům (“finančním poradcům”). Argumentuje přitom neveřejnými údaji z účetnictví pojišťoven, které mohl získat jedině právě od pojišťoven (Česká asociace pojišťoven).

Ministr financí Andrej Babiš kontruje a chrání tím zájmy dealerů. Něco ale chybí… Spotřebitel. Ten ale v této potyčce mezi pojišťovnami a dealery nikoho nezajímá.

Kam mizí 24násobek měsíční platby

Nejprve je nutno pochopit, že občané neplatí poplatky pojišťovákům ale pojišťovnám. Jinými slovy: pojišťovny si z plateb na kombinované spořící a pojistné smlouvy (životní pojištění) strhávají poplatky.

Ty jsou nesrozumitelné a ukryté hluboko v přílohách smlouvy o pojištění. Nesrozumitelné smlouvy s pochybným krytím rizik a extrémními poplatky se prodávají těžko – proto pojišťovny za každého klienta dealerovi zaplatí vysokou provizi – i více než 24násobek měsíční platby.

Pan Šincl ve jménu spotřebitele sice navrhuje snížení poplatků – ale zaplacených pojišťovnami a ne občany. Nechce tedy nebezpečný “výrobek” (smlouvu) zakázat, ale snížit odměnu  těm, kdo jej prodávají.

A kromě toho předat Černého Petra odpovědnosti a pravdivosti, které jsou na prohnilém pojistném trhu zásadními překážkami, “bílým koním” – externím dealerům.

Aktuální ohnivé a osobními útoky nabité politické jednání o regulaci trhu pojištění v něčem připomíná situaci v r. 2003, kdy byl bez věcné diskuse a po sáhodlouhých jednáních (se záhadnými výpadky proudu a chybami hlasovacího zařízení) nakonec schválen netransparentní balíček pojistných zákonů, které nahradily zákon 363/1999 Sb o pojišťovnictví.

Z poměrně přehledného zákona se tak tehdy staly zákony tři: o pojišťovnictví, o pojistné smlouvě a o pojišťovacích zprostředkovatelích.

Zbudou vytunelované účty

Tato netransparentní legislativa, podpořená mimo jiné stanoviskem Evropské centrální banky, umožnila zhoubné bujení sektoru, které dnes poslanci chtějí řešit. Ovšem ne zákazem “výroby” nebezpečných smluv, ale zpřísněním pravidel jejich prodeje. Po dealerech se tedy chce, aby zajistili lepší alibi o tom, že klient vše věděl – a to za nižší odměnu.

Babišova argumentace prosazující změny v obou uměle oddělených zákonech o pojišťovnictví (tisk 414) a o zprostředkovatelích (tisk 415) se opírá o falešné argumenty:

1) “Sjednocení pravidel kombinovaných produktů pojišťoven s trhem jiných investičních produktů?” / Pravda? Pravidla zůstávají od sebe na míle vzdálena.

2) “Transparentnost činnosti pojišťoven”? / Nadále mohou sjednávat spotřebitelsky škodlivé a nesrozumitelné smlouvy.

3) Transpozice Evropské směrnice (tj. IMD2)? / Vždyť dosud nebyla schválena.

Zatímco tedy Šincl populistickými pseudoargumenty obhajuje pojišťovny, ministerstvo sice inteligentnější, ale stále děravou formou obhajuje pojišťováky…

O spotřebitele a jeho potajmu stržené enormní poplatky (jinými slovy vytunelované účty) se v tomto divadle nikdo nezajímá. A tak je to po celou dobu existence dotčeného zákona. Relevantní spotřebitelské asociace k němu nebyly vůbec připuštěny. Náhoda?

 

Líbil se vám tento text?

Podpořte nás prostřednictvím Darujme nebo převodem pomocí QR kódu

Moc děkujeme za podporu!

QR kód
Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Podpořte novináře