Plán vládní koalice zvýšit po mnoha letech koncesionářské poplatky České televizi a Českému rozhlasu oživil i kritiku, podle níž by veřejnoprávní média měla především sama sáhnout k úsporám. To se přitom v poslední době již stalo: kromě provozních škrtů obě veřejnoprávní média personálně zeštíhlila. Český rozhlas zrušil 160 pracovních míst, Česká televize zatím 110 a zřejmě nejde o konečné číslo.

„Celkem bylo zrušeno 110 pracovních míst. Úspory se dotkly všech útvarů ČT,“ shrnuje mluvčí České televize Karolína Blinková na dotaz HlídacíPes.org průběžnou bilanci personálních škrtů, které oznámil loni v květnu nyní končící ředitel ČT Petr Dvořák.

Dvořákem tehdy avizovaný balík úsporných opatření ve výši 910 milionů korun obsahoval i plán zrušit během dvou let zhruba osm procent pracovních pozic. Při celkovém počtu zaměstnanců ČT, kterých jsou zhruba tři tisíce, by se to týkalo zhruba 250 míst.

Tak daleko zatím optimalizace nepokročila: „V letošním roce zatím došlo ke zrušení 48 pozic a do konce roku je v řízení dalších deset. Řada pozic je rovněž neobsazena, nejsou zrušeny, ale obsazeny mohou být až na základě pečlivé analýzy potřeb,“ dodává mluvčí Blinková.

Další propouštění ve hře

Ředitel Dvořák loni téměř miliardové škrty zdůvodňoval potřebou reagovat na klesající reálnou hodnotu koncesionářského poplatku, který se v případě České televize nezvyšoval od roku 2008; v případě Českého rozhlasu dokonce od roku 2005.

Dvořák nutnost škrtů vysvětlil i tím, že od politické scény podle něj v následujících dvou letech nelze očekávat zvýšení poplatků. Na tom se nakonec vládní koalice dohodla letos v létě – poplatky pro ČT by měly vzrůst na 160 korun měsíčně, pro ČRo na 55 korun měsíčně.

Povinnost poplatku se bude nově vztahovat i na majitele počítačů, mobilních telefonů a dalších zařízení schopných přijímat signál veřejnoprávních médií. Zvýšení má platit od začátku roku 2025, musí ho však schválit parlament, kde se čeká bouřlivá diskuse.

Opoziční hnutí SPD chce naopak poplatky zrušit a veřejnoprávní média zestátnit. Hnutí ANO pak dokonce v posledních dnech ústy svého předsedy Andreje Babiše opakovaně naznačilo, že by veřejné financování veřejnoprávních médií zrušilo úplně – a to i případné platby ze státního rozpočtu.

Zrušení koncesionářských poplatků jako plán Babišova hnutí v případě návratu k moci potvrdila i stínová ministryně kultury za ANO Jaroslava Pokorná Jermanová.

„Pokud by se nezměnil povolený prodej reklamy, byly by zrušeny televizní poplatky a nebyli bychom financováni ani výnosem daní, jak se děje například ve Skandinávii, tak nejsme financováni žádným způsobem, což znamená okamžitý zánik,“ komentoval Babišovy výroky nastupující generální ředitel České televize Jan Souček. Ani on nevylučuje další propouštění.

„Další kroky budou navazovat na strategii ČT pod vedením nastupujícího generálního ředitele,“ říká obecně k plánům na další optimalizaci pracovních míst televizní mluvčí Blinková.

Protesty odborů v ČT i ČRo

Veřejnoprávní rozhlas už má vlnu propouštění za sebou. „Český rozhlas v minulých letech přistoupil k řadě vnitřních úsporných opatření, zejména v oblasti provozních nákladů a v personální oblasti, kdy zrušil zhruba 160 pracovních míst,“ shrnul po oznámení koaličních plánů zvýšit poplatky generální ředitel ČRo René Zavoral.

Propouštění v rozhlase provázela místy vypjatá vnitřní diskuse mezi odbory a vedením ČRo. Odboráři i člen rozhlasové rady Marek Pokorný po řediteli požadovali podklady, podle nichž se vedení rozhlasu bude při rušení pracovních míst rozhodovat.

„Jestli si opravdu myslíte, že my nemáme s kolegou Vojslavským (ekonomický ředitel ČRo, pozn. red.) žádnou analýzu, že to číslo je vycucané z prstu, protože jsme seděli u stolu, bavili jsme se a řekli jsme: 140 lidi takhle šmahem zrušíme. Tomu nevěříte, že ne? Tak to jsem rád. Opravdu tomu tak není. My samozřejmě analýzu máme,“ hájil se loni po dotazu šéfa rozhlasových odborů Radka Kubička ředitel Zavoral.

Když ale následně HlídacíPes.org o analýzu prostřednictvím žádosti podle zákona o svobodném přístupu k informacím požádal, dozvěděl se, že analýza „není ve Vámi požadované formě konkrétního dokumentu“.

Škrty v rozhlase mohly loni hrát svou roli i při rozhodování některých známých novinářských jmen, která v té době veřejnoprávní médium opustila.

Tehdejší šéf zpravodajského serveru iRozhlas Radek Kedroň před odchodem na Seznam Zprávy napsal, že „vzhledem k ekonomickým škrtům v ČRo už není možné dělat iRozhlas v dosavadní šíři a kvalitě, o rozvoji nemluvě“.

Chystané propouštění, které mezitím výrazně pokročilo, se loni nelíbilo ani televizním odborářům, kteří v červnu 2022 vyhlásili i stávkovou pohotovost.

„Rušeny mají být pracovní pozice, které jsou z hlediska činnosti ČT unikátní. Požadujeme analýzu avizovaných úspor a budoucího působení média veřejné služby, že vedení ČT hledá úspory smysluplně,“ uvedli tehdy ve svém stanovisku odboráři.