Věra Jourová o mediálním zákonu, potyčce s Muskem a možné orbánizaci Česka
ROZHOVOR. Před pěti lety se Věra Jourová stala místopředsedkyní Evropské komise a získala portfolio s názvem ochrana hodnot Evropské unie a transparentnosti. Málokdo si tehdy uměl představit, co si s takovým portfoliem může počít. Připoutat pozornost k němu – i k sobě – ale dokázala.
Komisařka a bývalá česká ministryně pro místní rozvoj Věra Jourová jako místopředsedkyní Evropské komise překvapila mimo jiné záměrem vytvořit Evropský zákon o svobodě médií. Nápad se zprvu setkal s řadou vyděšených reakcí napříč Evropou. Nakonec ale skutečně vznikl a schválen byl letos v červnu. Jeho první článek nabývá účinnosti právě tento týden.
Jak obtížné bylo z vašeho hlediska mediální zákon prosadit?
Zpočátku to vypadalo jako mission impossible. Pro mnoho vlivných lidí, ale i médií, bylo nepředstavitelné, že by měla mít Evropská unie společný mediální zákon. Ještě dnes se sama trochu divím, že se to nakonec podařilo. Měla jsem velkou datovou základnu, která ukazovala, jaký je trend a jak se vytrácí možnost solidního působení médií v evropských zemích. Zákon jsme šili na míru reálně popsaným problémům. Chtěla jsem zákon, který něco vyřeší, ne kosmetickou úpravu či něco deklaratorního. A především jsem nechtěla regulovat média, ale naopak prostředí tak, aby v něm média mohla svobodně fungovat.
Jaká byla vyjednávání o zákonu se zástupci členských států? Kde to takzvaně nejvíce drhlo?
Byla jsem nejprve překvapená, že bylo dlouho ticho. V podstatě až v cílové rovince se probrali ministři spravedlnosti, kteří najednou zjistili, že do zákona dáváme poměrně přísný zákaz používání špionážního softwaru a zákaz vymáhání informačních zdrojů novinářů. Zejména ve Francii způsobilo poprask, že by si policisté a prokurátoři už nemohli tak snadno došlápnout na novináře. Tohle byla asi ta největší bitva. Ve finále šlo o to, jak definovat výjimku z použití zákona v případě ohrožení národní bezpečnosti.
Nakonec jsem byla trochu rozladěná z toho, že se objevily i výklady, že mediální zákon naopak umožňuje použít špionážní techniku na novináře. Jenže ten zákaz nemohl být absolutní; může se stát, že i novinář by mohl být součástí nějaké zločinecké akce. Ale vyšetřovatel by nyní musel mít velmi dobře nabito, aby mohl špionážní software na novináře použít. Dosud jsme neměli žádná pravidla, takže se tyto techniky a vymáhání novinářských zdrojů mohly používat bez jakýchkoliv omezení.
Takže jste s výslednou podobou zákona spokojená?
Myslím, že výsledný kompromis odráží politickou vůli. Ale v zásadě by měl znamenat, že novináři a vydavatelé budou mít možnost se více bránit proti případným zásahům státu, veřejnoprávní média proti politickému tlaku a média obecně proti tlaku velkých platforem.
Verdikt, jestli to dopadlo dobře, je vždy u zákona možné zhodnotit až po nějaké době. Je stejně smutný příběh, když se nějaký zákon zneužije ke špatným účelům, jako když se nepoužije vůbec. Byla bych ráda, kdyby tento zákon fungoval jako praktický mechanismus vůči digitálním platformám a jako zdvižený prst vůči politice a komerčnímu vlivu majitelů.
Pociťovala jsem povinnost říct, že tohle je zlo, které má někdo možnost zastavit a nedělá to. To byl můj vzkaz a budu to opakovat, dokud budou lidé ochotní mě poslouchat.
Co zákon neřeší, je ekonomická stránka médií. Přestože tu ambici jsem zpočátku měla a snažila jsem se najít model, který by dokázal média ekonomicky držet nad vodou. Když jsme začínali zákon připravovat, visela ještě ve vzduchu možnost digitální daně. To by byla možnost, jak část financí od velkých platforem vrátit zpět do médií. To se nepodařilo, ale stále to považuji za snad jediné možné systémové řešení. Nicméně věřím, že když budou mít média větší právní jistotu, že jim nikdo nebude odebírat licenci nebo na ně uvalovat větší daně, tak to bude stále zajímavý sektor pro investory.
V oblasti médií jste připravila ještě jeden zákon – proti šikanózním soudním sporům, tzv. anti-SLAPP směrnici. Ten jste sama nazvala „zákon Daphne“ podle zavražděné investigativní maltské novinářky Daphne Caruany Galiziaové, která v době vraždy čelila 43 takovým žalobám. Jaké byly reakce na tuto směrnici?
Měla jsem v podstatě tři typy reakcí – skandinávské země už takový zákon měly a obávaly se hlavně, aby jim nová evropská legislativa nesnížila jejich standardy. Největší skupina států se zákonem v podstatě souhlasila s tím, že se nesmí omezit základní právo přístupu ke spravedlnosti pro kohokoliv. A pak byla třetí, menší skupina zemí, kam patřila i Česká republika, která říkala, že se nesmí omezit přístup ke spravedlnosti a „ostatně my žádné takové případy nemáme“, i když ve skutečnosti na to spíše neexistuje evidence. To se pak projevilo i ve vyjednávání. Museli jsme dát velmi silné záruky, že nedojde k omezení přístupu kohokoliv ke spravedlnosti. Ale zároveň jsme chtěli umožnit, aby soudce mohl žalobu po řádném prozkoumání zamítnout v raném stádiu, pokud se bude jednat prokazatelně o šikanózní proces.
Směrnice se vztahuje jen na přeshraniční případy, Komise ale zároveň vydala doporučení, aby státy implementovali předpis do svých zákoníků tak, aby stejná pravidla platila i pro vnitrostátní případy.
Očekáváte, že to jednotlivé země udělají?
Neumím zatím odhadnout, jaká bude odvaha a chuť to udělat. Kdybych já sama byla legislativcem na úrovni státu a měla před očima takové případy, a pochopila bych umlčovací efekt šikanózních žalob, tak bych pravidla vztáhla i na domácí případy. Když se bude otevírat procesní zákon kvůli přeshraničním případům, mohlo by se to udělat při jednom.
Před evropskými volbami jste absolvovala tzv. Democracy tour, při níž jste navštívila většinu zemí EU a mluvila jste se zástupci států o dezinformacích. Co vám to přineslo za zjištění?
Překvapivým momentem bylo ve většině zemí to, že u příležitosti mé návštěvy se u jednoho stolu sešli vůbec poprvé lidé, kteří pracují na ochraně voleb a boje proti dezinformacím. Zpravidla šlo o zástupce ministerstva vnitra, kultury, digitalizace, obrany a zahraničí, a často tam byli i zástupci úřadu vlády. Ukázalo se, že v řadě zemí neexistuje v tomto směru v podstatě žádná koordinace. Často se objevovalo také to, že státy pověřily jednu konkrétní osobu bojem proti dezinformacím. Takový člověk samozřejmě sám nic nezmůže, protože problém dezinformací je velmi komplexní.
Nepřispívá ale současný způsob boje proti dezinformacím spíše k většímu štěpení společnosti a posilování „bublin“?
Myslím, že to do značné míry řeší Zákon o digitálních službách (DSA), který po platformách požaduje právě to, aby jejich algoritmy neuzavíraly lidi do bublin a aby skončilo to, co jsem nazvala „privatizací veřejné diskuze“. Uvidíme, jak se toto nařízení osvědčí, zákon je platný od minulého roku a Komise sleduje, jak se nyní platformy chovají. Samozřejmě toto není samospasitelné, musí fungovat i zdravá reakce společnosti a nelhostejnost těch, kteří by měli přispívat k tomu, aby se veřejnost dozvídala doložitelná fakta. Bez toho se neobejdeme. Týká se to výzkumníků, odborníků v různých oblastech, novinářů a médií…
Důvěra veřejnosti v média ale dlouhodobě klesá. Co s tím?
Jak už jsme zmínila, když jsem připravovala mediální zákon, měla jsem k dispozici mnoho solidních dat. Ta mimo jiné ukazovala setrvalý trend snižování důvěry veřejnosti v média. V momentu, kdy je jeden z pilířů demokracie takto oslaben, je velmi snadným terčem pro politiku. Média jsou v této situaci velmi zranitelná, mohou podléhat útokům a být ovládnuta a zneužita pro vlastní zájmy majitelů či politiků. Věřím, že ke zvýšení důvěryhodnosti médií může významně přispět systém samoregulace, tuto myšlenku jsem se snažila vždy podporovat.
Samoregulace, která by byla hlasem profese, který bude mluvit o kredibilitě novinářů, o profesních standardech, etice, ale i o transparentnosti. To ale musí vzniknout zevnitř profese. V mediálním zákoně se se samoregulací médií počítá především tam, kde mají velké platformy rozeznávat média, k jejichž obsahu a případnému blokování mají mít speciální přístup. Když jsme o tomto bodu mluvili s platformami, chtěli po nás „white list“ a „black list“. Vždy jsem říkala, že toto si musí vyřešit mediální sektor sám mezi sebou. V momentu, kdy by toto nezafungovalo, tak účinnost mediálního zákona bude nižší. Problém, že média nemají jednotné silné zastoupení, se projevil už při implementaci směrnice o autorských právech… Všechny tyto zákony jdou naproti tomu, aby si mediální sektor vytvořil jednotné zastoupení a samoregulační mechanismus.
S panem prezidentem Pavlem jsem jako občanka velice spokojená a když se rozhodne kandidovat znovu, budu to brát pozitivně.
Vy jste v rámci svého portfolia v Evropské komise jednala často právě s velkými platformami. Jaká ta jednání byla?
Vážila jsem si možnosti s nimi mluvit. Celé roky záviselo vše na domluvě s nimi, nebyli dlouho vázáni žádným zákonem. Musím říct, že většinou jsem jednala s lidmi, kterým nebylo jedno, že jsou jejich platformy zneužívány pro šíření například zločinného obsahu. Chápali, že s tím chceme něco dělat, aniž bychom zaváděli cenzuru, a byli rádi za otevřené jednání. Dnes máme zákon o digitálních službách (DSA), který ale neříká, že by tyto dialogy měly končit. Takže nová Komise by v tom podle mě měla pokračovat.
S Elonem Muskem jste také mluvila někdy osobně předtím, než proběhla vaše proslulá přestřelka na sociálních sítích?
S ním jsem nikdy nemluvila. Jednala jsem v Silicon Valley s „dvojkou“ platformy X Lindou Yaccarinovou. Předtím jsem jednala s lidmi z Twitteru, kteří měli na starosti Evropu a spolupráce byla vždy velmi solidní. I proto jsem viděla velmi jasně změnu, nejen ve stažení lidí a kapacit, ale i koncepční změnu ve fungování té sítě ve vztahu k existujícímu trestnímu právu poté, co ji převzal Elon Musk. Tato změna se projevila i ve statistikách, které jasně dokládají, jakým způsobem se zvýšil například antisemitský obsah…
Co vás ale přimělo k vašemu výroku na adresu Elona Muska a sítě X, že je „propagátorem zla“?
Změnu jsem pozorovala už dlouho a svědomí mi káže nemlčet. Ve filmu Vesničko má středisková říká pan Hrušínský, že když je někdo tím jediným, kdo něco udělat může, tak to udělat musí. Nechci tím říct, že já jsem jediná, kdo to může udělat, ale jsem nyní slyšet. A pociťovala jsem povinnost říct, že tohle je zlo, které má někdo možnost zastavit a nedělá to. To byl můj vzkaz a budu to opakovat, dokud budou lidé ochotní mě poslouchat.
Pokud jde o Česko a místní politický vývoj, obáváte se „orbanizace“ české společnosti?
Bude dobré sledovat politickou kampaň a programy. Vždy, když vláda udělá něco nemile překvapivého, dívám se na to, jestli to slibovali před volbami. Pokud jsou to překvapení, která přišla až když má vláda moc v rukou, je potřeba o tom mluvit a psát. Ale orbanizace médií se neobávám, opět s odkazem na nový mediální zákon. Pokud se bude používat, neměla by se tady situace vyvíjet stejným směrem jako v Maďarsku.
Nemyslíte si ani, že budou tlaky, aby se situace právě tímto směrem vyvíjela?
Takové snahy mohou být kdekoliv. Mám teď vrásky na čele i kvůli některým západoevropským zemím. Ale je pravda, že Zpráva o právním státu, která obsahuje kapitolu o médiích, detekuje nebezpečné trendy poměrně brzy. Takže je možné už na základě toho zahájit s představiteli dané země nějaký dialog a případně je i odradit. To se podařilo nyní částečně na Slovensku, kde jsem jednala s premiérem Ficem o tom, že zákon o veřejnoprávních médiích obsahuje prvky v rozporu s mediálním zákonem. Následně tam proběhlo několik úprav, například zmizela možnost odvolání generálního ředitele bez udání důvodu.
Dvakrát za dobu svého působení v Komisi jsem tzv. vyběhla před zákopy a mluvila jsem s politickou reprezentací dříve, než schválili daný zákon. Komise by měla počkat na to, až tzv. oschne zákon s podpisem prezidenta a pak teprve říci, že je v rozporu s unijním právem a případně zahájit řízení. Já jsem se dvakrát rozhodla jednat dřív – jednou v Polsku, kde šlo o disciplinární řízení se soudci, a podruhé právě teď na Slovensku.
Když zmiňujete Zprávu o právním státu – Maďarsku bylo na základě této zprávy pozastaveno vyplácení evropských peněz. Později byla ale část uvolněna a v zákulisí se mluví o „výměnném obchodu“ za to, že Orbán nezablokuje pomoc EU Ukrajině. Bylo to tak?
Obchod to v žádném případě nebyl. Maďarsko splnilo některé věci, které Komise požadovala, takže jsme jim uvolnili část peněz. Bylo to dost technokraticko-právní hodnocení a že to přišlo v době před summitem – Komise měla termín, není to žádná „cochcárna“ a musí se termíny řídit. A pořád ještě zadržuje 19 miliard eur, které Maďarsku proplaceny nebyly. A já vnímám tento finanční tlak jako jediný nástroj, který přiměl maďarskou vládu ke změnám.
Jak to mimochodem vypadá s úvahami o vaší případné budoucí prezidentské kandidatuře?
To by se dalo shrnout jedním slovem – nevím. Rodina mě momentálně zapřísahá, ať už v politice dál nic nedělám. Mesiášský komplex nemám, necítím se jako jediná, kdo to tady může zachránit. S panem prezidentem Pavlem jsem jako občanka velice spokojená a když se rozhodne kandidovat znovu, budu to brát pozitivně.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)Čtěte též
Takhle to dál nejde. Německý starosta kritizuje nečinnost Berlína v migrační politice
Pro laika je mnohdy nemožné dobrat se pravdy, říká vědec
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
41 komentářů
Poslechněte rodinu, paní Jourová, myslí to s Vámi dobře. I s námi ostatními.
DSA není nic jiného, než cenzura, explicitně zakázaná ústavami demokratických států.
Bude dobře, pokud USA zareagují na snahy nasazovat cenzuru odmítnutím pomocí evropským státům NATO.
V čem konkrétně vidíte tu cenzuru? Ať mám nějaké srovnání. Rád bych se dověděl něco konkrétního. Nekonkrétní, nic nežíkající žbleptání, laickou omáčku o ničem si mohu přečíst všude a slyšet v kterékoliv české hospodě. Děkuji.
Překlad najdete zde:
https://eur-lex.europa.eu/CS/legal-content/summary/digital-services-act.html
Problematický je zejména tento bod:
„možnosti snadno označit nelegální obsah nebo produkty, nenávistné projevy a dezinformace,“
.
Proč je problematický:
1. umožňuje to Bruselu glajchšaltovat legislativu jednotlivých členských států (protože pořád ještě je řada věcí v některých státech legální a v jiných ne), v podstatě silněji, než jak to mají nastavené v USA, spíš se tím EU blíží poměrům v Rusku nebo bývalém SSSR
2. „nenávistný projev“ je typický „gumový paragraf“. I řada vašich příspěvků na tomto webu by se dala takto označit. A je otázka, zda by tu vůbec nějací přispěvatelé zůstali, kdyby se do tohoto fóra někdo pod praporem DSA pustil
3. s tou „desinformací“ je to naprosto stejné a lze považovat za nepřípustné, aby potenciálně zkorumpovaný úředník EU s nulovou demokratickou legitimitou měl pravomoc něco označovat za „desinformaci“. Těch situací, kdy bylo něco označováno za „desinformaci“ a pak se ukázalo, že opak je pravdou, je víc než dost. A v řadě případů takovéto akce vedly ke drastickému opoždění vědeckého či technického rozvoje. I to impérium E. Muska s raketami na víc použití mohlo vzniknout v USA, kde NASA apod. neměly možnost mu to zarazit, v EU však zcela jistě ne, protože by jeho vize byly sbory bruselských dutohlávek označovány za desinformace a potírány.
A, ostatně, dnes se hraje např. o šíření toho, co řekli zástupci „Big Pharm“ před US zákonodárci o svých produktech a jejich dopadu na lidské zdraví (a co z nich ještě na toto téma vyleze pod taktovkou Trumpa), případně o zveřejňování pravdivých faktů o klimatu, místo skřeků spekulantů s emisními povolenkami.
Označit ještě neznamená odsoudit.
Rozhodnutí a odvolání je v kompetenci soudů ČR. Žádný „Brusel“ nikoho soudit v ČR nebude.
Dezinformace = lež.
Podle mě by měl jít každý člověk, který veřejně lže na tvrdo do kriminálu, sazba 2-15 let podle funkce. Politikům by prospělo 10-15 let bez možnosti odvolání.
Vyslovit, nebo někde napsat, že na Ukrajině není válka je jenom vrcholek „ledovce“…
Je nejvyšší čas, dotlačit všechny soudy v ČR k vyjádření, zda se v ČR může, nebo nemůže veřejně lhát. To bych viděl jako základ. No a pokud se může veřejně lhát, tak se může i krást a vraždit,…🙂
1. Pokud ono označení znamená vymazání z internetu a následný soud se může táhnout léta, pak je to docela silný prostředek k zabránění šíření pravdivých informací např. o politicích EU.
2. Desinformace není lež. Desinformace je mnohem širší pojem, zahrnující i informace, které lží nejsou. Např. omyl, zjednodušení jinak pravdivé informace (takových desinformací jsou plné školní učebnice), nebo odhad, který vyjde či nevyjde (a našly by se další věci.
3. Válka má jisté právní atributy (např. vyhlášení), a to situace na Ukrajině nesplňuje. Byť to fakticky válka je, za právní statut bych ruku do ohně nedal.
4. „Desinformace“ mohou být i reálně pravdivé informace, které se režim z těch či oněch důvodů snaží utajovat. Příkladů z minulého i současného režimu se dají najít mraky. A zejména, pokud se to má týkat pozitivního či negativního hodnocení války. S Němci např. se shodneme na datu kapitulace „třetí říše“, ale ne na tom, zda to bylo vítězství nebo porážka.
Dezinformace je lež.
Žvanit nesmysly není omyl, ale hloupost.
https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C3%A1lka
Kam byste strčil, nebo nestrčil ruku je čistě vaše věc.🙂
Pane Doucho,
to, co se děje na Ukrajině má patrně blíž onomu „ozbrojenému konfliktu“ (viz článek na Wikipedii, který citujete), majícímu o něco širší význam než pojem „válka“.
.
K té „desinformaci“:
1. Ne všechno, co je prohlašováno státními (a podobnými) autoritami za „desinformaci“ jí skutečně je. Příkladů na to je obrovské množství a zlí jazykové tvrdí, že rozdíl mezi pravdou a desinformací je několik týdnů až měsíců
2. „Lež“ musí být záměrná a vědomá, proto ne každé nepravdivé sdělení je lež. A existují i sdělení, která jsou fakticky desinformací, byť jsou jen jakýmsi zjednodušením reality. Viz např desinformaci „Země je koule a obíhá okolo Slunce“. Ve skutečnosti je Země geoid (a to ještě ne zcela konstantního tveru) a obíhá (s určitými odchylkami) kolem tíhového středu Sluneční soustavy. Ale to např. do dětí v prvouce opravdu nemá cenu cpát, protože pochopení vyžaduje tak 8. – 9. třídu a znalost příslušných zákonitostí z fyziky (alespoň na úrovni, proč to není koule a proč neobíhá kolem Slunce).
3. A je naprostá pitomost, pokud se tento pojem vztahuje na hodnocení, které je velice subjektivní, na úrovni jednotlivce, ale i státu, národa apod.
Viz můj oblíbený příklad, že se s Němci shodneme na datu kapitulace Německa za WW2, ale neshodneme se na tom, zda to bylo vítězství nebo porážka.
Tahle osoba je prázdná nádoba, nikdy se nevzmohla na vlastní myšlenku, vždy jen papouškuje nejnovější EU oběžníky a nejnovější blouznění Uršuly vdL. Nemá cenu se jí na cokoli ptát. Co požaduje a čím straší, na to si stačí přečíst summaries posledních EU dekretů.
Že byste dala k dobru nějaký konkrétní příklad papouškování oběžníku asi nehrozí. 🙂 Co třeba nějaký dekret EU, ten by u vás také nebyl, když už o nich tak zasvěceně píšete?🙄
Třeba nařízení o povinné dekarbonizaci? Nebo zákaz nových aut od roku 2035? Nebo nucená podpora naprosto bezcenných a nesmyslných OZE? Podle V. Klause jr. až 80 % našich zákonů jsou jen přeložené či převyprávěné bruselské nesmysly.
Paní Jourová měla na starosti agendu dekarbonizace???🙄 Na to jste přišel jak?😂
Vy byste chtěl být lepší než EU a neznáte ani zhruba svého nepřítele? 😂 Jak myslíte, že asi skončí váš souboj neznalostí se vzdělanou a vychytralou EU? 😂
paní Jourová měla portfolio „hodnoty a transparentnost“, kterému (tedy portfoliu) ale nikdo z EU nedal dopředu vymezení v jakých mantinelech se to to „portfolio“ má pohybovat… Proto ona mohla ( a ještě může) „krafat“ prakticky do všeho co se jí „zamane a namane..“ V právních státech – kterými se EU zašťiťuje, výklad „hodnot a transparentnosti“ může vykládat a určovat jen soud… Tady to vykládala Jourová ( a po „svém..“). Bude tedy jen dobře, že ona za chvíli skončí a tím asi i tato funkce, kterou nevím, že jestli Leyenová obnoví ve stejném rozsahu… Nebude to škoda, když funkce dál nebude..
Souhlas s panem Josefem.
Paní, či dle svého chování spíš soudružka, Jourová „řešila“ i problematiku kolem klimaalarmismu a dalších ideologických výplodů EU, takže se přinejmenším nepřímo mohla montovat (a také montovala a montuje) do podporování řady nesmyslů, prohlašovaných bruselskými lháři a na ně napojenými organizacemi, a do cenzury informací, které tyto lži uvádějí na pravou míru (což je velice často pravý opak).
Pro josef
Váš „elaborát“ je v podstatě snůška dojmů a nesmyslů.
Mohl jste klidně napsat pravdu: „Paní Jourová nikdy do dekarbonizace nekecala. Tak je to prosté.🙂 Pro někoho…
Pane Doucho, minimálně opatření, prosazená paní Jourovou, využívají lháři, blekotající o blížící se klimatické katastrofě, založené na antropogenním sodovkovém plynu, a potlačující informace, které ukazují, že je tento klimaalarmismus jen snůška nesmyslů.
pro Doucha Karel, 15/11 : no ještě aby Věra Jourová krafala do dekarbonizace, protože na to tam v EK je jiný „eurohujer“.. Ona (zatím ještě stále) krafá do oblastí spíše neurčitých , ale ani pro ni nijak nevymezených… Dobře bude, že už jí ta její „sláva“ končí… Nebude to pro EU (a i pro Evropu) škoda..
Pane Doucho, nehledě k tomu, že Jourová jako členka EK nesla za činy této pochybné organizace svůj díl spoluviny.
To je ta Jourová, která chtěla aby skončila dvojí kvalita potravin? Chudinka si neuvědomila, že kolonie od svých kolonizátorů vždycky dostává za vyšší cenu potraviny a zboží podřadné jakosti. Jako občané 2. kategorie máme holt jiné chutě. Hitler by měl z EU radost. EU dělá přesně to, co dělal on, EU má slovany za podřadnou rasu.
Bohužel je to stále pravda. V Rakousku už řadu let nakupuji prací prášky, chleba, máslo, nápoje atd. A i oni sami hovoří o tom, že dříve k nám rádi jezdili nakupovat, kvůli nízkým cenám. Dnes už velice dobře ví, proč nakupují doma….
Jourová – tragická postava české politické scény.
Stydím se, že jsem příslušníkem stejného národa jako tato žena!
To je ta osoba, která slibovala konec dvojaké jakosti potravin a zboží? Chudinka neví, že kolonie musí odebírat potraviny a zboží horší kvality za vyšší cenu? To neví, že EU je dokončený projekt Hitlerovy Třetí říše a slované jsou tedy nižší rasa, která nemá nárok na stejnou kvalitu potravin, jako rasa nadřazená?
Od toho se odvíjí vše ostatní, takže jako podřadná rasa nemá obyvatel ČR na nic nárok. Jen platit západu tučné provize a držet hubu a krok. K tomu volat na náměstích „Ať žije EU!!!“ zejména 17.11. To mají politici EU rádi.
Nic hloupějšího jsem už dlouho nečetl.😂
Nikdo vás přece nenutí kupovat a jíst co nechcete, inteligente.
Když se vám život na Západě nelíbí, tak proč se neodstěhujete na Východ? 😂
Slovani hlavně nejsou dost inteligentní, aby žili normální život normálních lidí. Věděl to už Karel Havlíček Borovský někdy v roce 1846: „Zkrátka a s hrdostí národní řeknu: „Já jsem Čech,“ ale nikdy: „Já jsem Slovan“.
Vše co se děje v ČR si většinově zvolili obyvatelé svobodně a dobrovolně ve volbách, nikdo jiný. Chytří obyvatelé to podle výsledků ČR asi nejsou.😂
Pane Doucho, klobouk dolů. Velký klobouk.
Jasně a stručně:
Když se vám tu nelíbí…
Zvolili jsme si svobodně a dobrovolně…
Má to ale háček, nebo spíš hák.
Co s těmi, co nechodí volit?
Co s těmi, co volí komunisty a jiný ksindl, ale odstěhovat se nechtějí?
Zkuste to ještě prosím.
Děkuji, M.
Děkuji vám za názor pane Mohelský.
Asi vás zklamu, ale to co většinově vyrostlo v ČR se přesvědčit k selskému rozumu nedá. Postupně ztratíte známé, pro které je bezpracný život na dluh úspěšným pokračováním pohodlného života a to se bavíme o vzdělaných lidech s VŠ. Nikdy nemůžeme změnit rozmazlené lidi, takhle úchylný stát, jeho zdegenerovanou politiku, která to podporuje. Jediným řešením je úpadek, jako v Řecku a to ani tam nevedlo k plnohodnotné nápravě. Největší dluhy uhradili, EU jim pomohla, prodali ostrovy a přístavy… Jediné co je potrestalo, že jim odešli mladí, kteří měli něco v hlavě a rukou do zahraničí.
Svůj názor nemohu změnit. Nemám koho volit. Nebudu volit menší zlo, které, když se dostane k moci, tak bude rozdávat další peníze bez práce na dluh. To už nikdy neudělám. Člověk by měl mít vlastní hrdost.
Dnes slutečné komunisty už nikdo nevolí, nemají co nabídnout. Znám ovšem „mladé“ ODSáky v blízkém 100 tis. městě. Jejich tátové jsou moji vrstevníci a v drtivé většině to byli komouši, kovaní i z prospěchu. Ti mladí chlapi vyrostli doma v prostředí, urvi co můžeš na barvě nezáleží, kde o pohledu do budoucnosti o slušnosti, mravnosti natož poctivosti a fér jednání nikdy nepadla ani slabika…😅 Stát, politici, my voliči jsme v roce 1990/93(-2024) nenastavili správné parametry
Snad už to bude brzy a já zažiju druhý pád socialismu ještě v plném zdraví, abych si ho vychutnal mnohem více, než ten první. 🙂 Je to úžasné. Pohled historicky nevzdělaného, jak obyvatelé ČR, stejně jako kdysi Československa, většinově zvolili opět tu „přeslavnou českou třetí cestu“ a vůbec jim nevadil les dopravních značek „IP 10a“ postavený odborníky, zkušeností okolních i jiných státu, Slepá pozemní komunikace. 😂
Pokud jsou na našem trhu místo poctivých výrobků předražené šunty a určitý druh výrobku potřebujete, musíte holt koupit předražený šunt, jako ostatně za komunistů, jimž se mílovými kroky současný režim blíží.
Normální člověk předražené šunty nekupuje. Pokud nemůžete odolat, je to otázka vašeho IQ. 🙂 V ČR většinově nic překvapivého. Poslušní oslíci jako za komoušů, jak nakonec sám píšete. 🙂 A jako vrchol ovčí tuposti je volba majitele továren na předražené šunty za premiéra ČR. 😂 Ze srdce to většině přeji. Jen tak dál.😂
… a jak víte, že se jedná o předražené šunty ? Ceny výrobců je zakázáno znát, protože pokud by se „věděly“, tak to by bylo horší než hrdelní zločin.. To by si Mlsna „smlsnul“, že by pak zbývala chudákovi jen mašle…
Josefe, mohu srovnat se stejnými nebo podobnými výrobky na trzích jiných států. A v případě některých výrobků se to dá i odhadnout podle veřejně známých informací.
pro A.S.Pergill 21/11: já jsem spíše reagoval na to slovo Rudolfa Douchy “ šunty “ – tedy ne konkrétní ceny, protože tam rozhodující slovo má obchod… Mě také nejde na rozum, že třeba stejný výrobek, který má menší hmotnost je „někdy“ dražší než ten samý ve větším balení (od stejné firmy)…
Josefe, fo, co nakonec popisujete, se stává v souvislosti se zdražováním, kdy velká balení jsou z doby před a malá z doby po. Kdysi mi to vysvětloval v lékárně jeden z magistrů, protože tam taky měli ty samé léky s různou cenou.
Mimochodem, on ten mediální zákon zase není tak špatný. Ostatně jak i zde uvedeno, měl by mj. dokonce hájit novináře před zásahy státu (a to už je v EU silná káva). Takze ať si novináři sami zhodnotí, jak je pomáhá nebo omezuje.
Ono totiž nakonec záleží jen na nich, jak svou roli v mezi a dokázat kritizovat nepravosti – i vlády, – i jiných. padni komu padni.
Jestli ctenari/diváci zjistí že tak objektivní nejsou, tak odejdou a najdou si jiné informační zdroje.
Musk vystaví paní Jourové hodnocení jejího úúřadu i s razítkem kanceláře US prezidenta.
Jen víc takových rozhovorů. Člověku je alespoň jasné, proč bruselské dutohlávky tlačí na náhradu uhlí jeden a půl až jeden a tři čtvrtě skleníkovějším metanem (zemní plyn), náhradu aut výrazně skleníkovějšími elektromobily, zákaz silných vysavačů (který vede k tomu, že vysávání trvá podstatně déle a sežere víc elektřiny), zákaz silných varných konvic, které spotřebují na ohřev stejného objemu vody méně elektřiny než prosazované slabé (prostě fyzika) a mnoho dalších nesmyslů a pitomostí. S touhle dámou se prostě středoškolská fyzika zcela míjí.
Pláčete dobře, ale na špatném hrobě. Fyzika nebyl ani letmým dotekem obor, pro který paní Jourová funkcionařila. Můžeme ji vyčítat cokoliv jiného, ale paní Jourová nemá s vašim ekologickým výčtem vůbec nic společného.
Jen tak pro zajímavost. Jak strana, kterou jste volil řeší po odchodu z EU například mezinárodní obchod s EU, nárůst administrativy a celních poplatků, péče o občany ČR v okolních státech EU, dopravní předpisy, letní/zimní čas, DPH v zahraničním obchodě,…, ekologii, v neposlední řadě jak známo poskytování informací pouze některým vybraným novinářům, médiím apod…
Jenže soudružka Jourová tu fyziku staví na pranýř, protože fyzikální zákony, diskreditující výše uvedené (a mnohé další z „geniálních“ záměrů EU) se snaží se ji dostat na černou listinu cenzorů.
MMCH já vždy uváděl, že nejstrašlivější antiekologickou publikací jsou matematické, fyzikální a chemické tabulky pro střední školy, nebo jim ekvivalentní zdroje na netu (třeba Wikipedie).
Vaše dojmologie a blábolení jsou mimo realitu.
Jak konkrétně staví, stavěla agenda paní Jourové fyziku na pranýř?
Třeba podpora desinformace. že oteplování je vyvoláno antropogenním oxidem uhličitým a cenzura informací, prokazujících, právě na bázi fyziky, že tomu tak není.
Pro A. S. Pergill
Když pominu, že v agendě paní Jourové, ať už si o ni myslím cokoliv, nebylo nikdy nic o fyzice, nemohu si odpustit otázku.
Nezabýváte se ve svých tezích spíše chemií, než fyzikou? 🙂
Pane Doucho,
cenzura informací o klimatu = cenzura informací o fyzice a chemii. Cenzura informací o covidu = cenzura fakt z biomedicínských disciplín a matematické statistiky. Jen dva příklady z mnoha. A cenzuru zavádí kdo? No přece soudružka Jourová.
Tento rozhovor názorně ukazuje, proč odejít z EU: Aby nám nevládli tihle „géniové“ s nulovou demokratickou legitimitou.