Václav Macháček – Rieger: Pravdy a lži veřejnoprávních médií o únoru 1948
POZNÁMKA. Letošní výročí února 1948 přineslo i zásadní rozpory v prezentaci a kvalitě výkladu naší historie, jak už bývá v našem veřejném prostoru zvykem. Že ale zrovna v oblíbeném a donedávna prestižním pořadu České televize jako je Historie.cs budou tak důležité události naší historie vykresleny tak falešně a neodborně, dokonce všemi zúčastněnými, to bylo pro historie milovného diváka opravdu šokující.
Zapření základních faktorů těchto událostí je naprosto neakceptovatelné a soudného diváka to nutně musí pobouřit. Prohlásit kupříkladu volby v roce 1946 za svobodné je prostě lež, nic jiného. A v tomto pořadu to jednoznačně a bez oponentury zaznělo.
Jak je to možné ještě v roce 2023? Každý jen trochu sečtělý člověk přeci ví, že celá řada politických stran nebyla k volbám vůbec připuštěna (rozhodnuto to bylo už v březnu 1945 v Moskvě) a ustanovení jednotné Národní fronty byl vlastně moskevský diktát pro všechny zbývající strany, většinou už stejně neschopné jakéhokoli vzdoru, vůči vedoucí předurčené KSČ.
Role ochotně přikyvujícího Edvarda Beneše je naprosto zřejmá. O tom všem v pořadu nepadlo ani slovo.
Dále třeba mylná definice ústavnosti změny vlády naprosto odporuje známým faktům. Zcela nepochybně to byl protiústavní převrat. Také vliv moskevských poradců, Směrš, únosy lidí do SSSR, zatýkání, zastrašování, zábory majetku, absence práva a jiné notoricky známé metody, běžně prováděné už od roku 1945 celá tři léta, pod falešnou rouškou rádoby demokratické třetí republiky, to vše a mnoho dalšího nebylo v tomto rádoby odborném pořadu vůbec zmíněno.
Pořad v tom naprosto selhal, absolutně postrádal opravdovou diskuzi, nemluvě o oponentuře, která by takovému pořadu slušela.
Ve stejný den jsem mohli na vlnách Českého rozhlasu Plus slyšet pořad Davida Hertla a Veroniky Kindlové, který sice velmi mírnou formou, ale přeci jen poměrně objektivně prezentoval stejné události úplně jinak. Rozdíl v kvalitě obou pořadů byl opravdu zásadní.
Doporučil bych oběma stranám poslechnout si vzájemně své produkty. Jedněm pro prozření a dovzdělání, a těm druhým pro poučení, jak nebezpečný vývoj také může nabrat naše historiografie.
Autor je organizátor seminářů a konferencí, mecenáš a potomek českého politika a spoluzakladatele Národní strany Františka Ladislava Riegera
Nová kniha HlídacíPes.org
Publikace vyjde v omezeném nákladu. Pořízením publikace podpoříte projekt HlídacíPes.org.
Kniha nebude ve volné distribuci. Lze ji získat pouze jako poděkování za dar v minimální výši 599 Kč.
Knihu začneme distribuovat krátce před 17. listopadem 2024.
Více o knizePořídit knihuPop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
19 komentářů
Naše společnost zapomíná strašně rychle a to včetně těch kecalu v Historii .Cz.Jako se dnes bagatelizují fakta o r.1968-70 tak poválečné období je už uplně naruby-Unor 1948-to byyl regulérní převrat za učasti poradcu z SSSR.Velká chyba která bude mít své dusledky je že v dnešní době se neučí dějepis tak jak by měl .Někde se vynechají celé pasáže ,že prý to dětí nezajímá.No to jsme na tom hodně bledě .Z prvního polistopadovýho prezidenta se udělá sluníčkář.Nechci zde psát co si za to vše zasloužit ,ale poznáme to na vlastní kuži .Neucta k dějinám končí degradací slušné společnosti .Muj dojem-Dnes být něco jako Unor vraždíme se stejně se stejnou krutostí za idealy hrstky mocných,Jsem rád seniorem ,při představě našeho vlastenectví -Poláci ,Ukrajinci ,to je jiná společnost aspon hrdá a bojuje .Nás to nemusely ani odnaučit
Bohužel. Jak sice píšete, „..,že prý to dětí nezajímá“ – ovšem, tento problém popisoval už Komenský.. A pokud nahlédnete jak je řešen v moderním školství dnes, zjistíte že právě touto cestou „tak ať je učitelé učí co je zajímá a nepřetěžují zbytečnými podrobnostmi..
Jenomže ony přece ten základ, že tady byl po 40 let totalitní a zločinný komunistický režim ve škole dostaly. Požadovat aby se učily podrobnosti, je právě ten rozdíl, jako ř´íct o někom že zločinec – a nebo se (nuceně?) šprtat celý jeho trestný spis.
Ona ta historie je skutečně složitá, a když už tedy se jí podrobně učit podrobně, tak tedy celou, nikoliv jen zase vytrhané kusy, jak se právě komu chodí.. Když už tedy hovoříme o současné válce na Ukrajině (za kterou je jistě třeba ruský režim odsoudit) – pak taky někdo může připomenout, že čechoslováci se už jednou na osvobozování Ukrajiny podíleli – v roce 1943 – jenomže po boku Rudé armády a proti Němcům.. Jasně že, odborník i znalec historie ví a nedá se splést, to přece byla „jiná situace, protože….“, Ale zrovna těm dětem ve školám by se to muselo zase polopaticky vysvětlovat, jak se měnila spojenectví, před druhou světovou válkou, během ní aj po ní“.. A nedejbože, aby těm dětem někdo chtěl podrobně vysvětlovat, jak a proč se dostaly naše legie na Sibiř na konci první světové,…..
Takže a právě ta otázka, co by se ty děti měly a skutečně učit, aby to chápaly na své úrovni, je velmi složitá… Ale že si vzpomínám, „to že válka je v*l“ se říkalo už dávno, takže i to by jim mělo stačit..V čem už je to ale složité , že dneska ani Západ, ani naše vláda vlastně nechce na Ukrajině „jakýkoliv mír (s nějakými podmínkami), ale ? vítězství Ukrajiny, což může znamenat taky ještě dlouhou a vyčerpávající válku.. A jak to vysvětlit těm prckům? Tím že se budou šprtat podrobnosti o únoru 48 asi těžko…
Tohle je ale naprosté nepochopení formátu pořadu vědecké diskuze přenášené v TV. Tu diskuzi si v tom přenosu vedou ti odborníci sami mezi sebou, na nějaké vědecké úrovní, a v takovém rozsahu aby tím podepřeli své právě pronášené názory. Nelze od nich čekat, ani požadovat aby „pro potřebu diváků“ provedli nějaký úplný , „polopatický výklad“ celé problematiky, navíc podle právě aktuálního politického mustru. S tím by asi měli i diváci počítat, že takové pořady jsou „pro náročnějšího diváka“, který je s tou problematikou sám obeznámen.
Takže s tímhle doplněním.
1) Ano, Rusové zde měli silný vliv, od roku 1945, kdy nás osvobodila Rudá armáda, a často ho zneužívali, jak zmíněno.
2) Ano, v roce 1946 mohli lidé svobodně hlasovat jen pro strany, které v té době byly povoleny – tedy včetně těch tehdy povolených demokratických . Kdyby tomu tak nebylo, a komunisti měli vládu v kupě už v roce 1946, nemuselo by dojít ani k Únoru 1948.
3) Změna vlády v únoru 1948 byla provedena formálně podle Ústavy správně. Lze sice argumentovat tím že prezident Beneš mohl (mohl) jednat i jinak, jenomže všechna ta možná rozhodnutí byla v jeho ústavní pravomoci, mohl/nemusel demise pravicových ministrů (ihned) přijmout mohl /nemusel (ihned) jmenovat nové ministry vlády dle návrhu Gottwalda, mohl o tom diskutovat a přemýšlet a odkládat třeba celé týdny a měsíce, jako to dělával ještě nedávno prezident Zeman??? Kupodivu, právě jemu to ta dnešní média vyčítala že nepodepisoval hned, jak ten papír dostal na stůl… Tak co je tedy ústavní a co ne??
Děkujeme za nevědecké vysvětlení 🙂
Nelze než souhlasit. Děkuji.
Volby v roce 1946 jsem nezažil, znám je pouze z vyprávění rodičů a prarodičů. V porovnání s volbami dnešními tyto volby měly do zcela svobodných voleb daleko. Avšak v porovnání s volbami v roce 1948 a pozdějšími je možné je za svobodné ještě považovat. A to asi měli diskutující v pořadu Historie.cs na mysli.
Jisté je, že ve volbách v roce 1946 si voliči zvolili komunisty dobrovolně, nikdo je k takové volbě ještě nenutil. V dalších volbách už ano. Že tehdejší volby vyhráli komunisté bylo tragédií, kterou tehdejší voliči připravili nejen sobě, ale i svým potomkům. Netroufám si s určitostí tvrdit, zda by se komunistům podařilo nebo nepodařilo tak snadno v roce 1948 uchvátit moc, kdyby ve volbách v roce 1946 nezvítězili. Zcela jistě by to však v případě prohry měli podstatně těžší a možná by neuspěli.
1. Nejsilnější strany nebyly vůbec při-
puštěny k volbám.
2. Byly to regulérní volby?
3. Co to bylo tedy za dobrovolnost?
V roce 1946 sice výběr nebyl nijak široký, ale byl. A podle vyprávění mých rodičů a prarodičů volit komunisty v roce 1946 ještě skutečně nikdo nenutil. Voliči si je tehdy, zvláště v Čechách, opravdu zvolili dobrovolně.
Jestli bych si dovolil upozornit, – i to na co se ptáte je vlastně mýtus. V roce 1945 totiž žádné „/nej)silnější strany neexistovaly, ty u ž přestaly fungovat během druhé republiky (tj. po obsazení Sudet). A po válce už (tedy ještě, do voleb 1946 jich většina nebyla oficiálně obnovena, takže skutečně nemohly být připuštěny k volbám…
Ale když už o to stojíte, nejsilnější předválečná strana u nás , dle výsledků voleb 1935 byla kupodivu SdP, tedy Sudetendeutsche Partei, pod vedením (před válkou) Konrada Henleina.. No uznejte sám, o takovou nej-silnější stranu u nás by musel být po válce ohromný zájem voličů…:)))))))
Ono se to nehodí říkat, že v 48 komunisté zvítězili ve volbách a podpořili je statisíce lidí. Puč se odehrál v roce 89, ne ve 48!!!!
Komunisté legitimně usedli do vlády v 48 a znovu vybudovali prosperující stát a obnovili výrobu v podnicích, které vybombardovali v posledních dnech války spojenci USA a VB. O zbytečně zabitých civilistech nemluvě.
Vítězný únor byl opravdu vítězný, puč nás dovedl do chudoby. Srovnání je jasné a srozumitelné.
Asi se nehodí říkat hlavně to, že soudruh učitel tě evidentně nenaučil rozeznávat číslovky. O historii nemluvě. Pro info, komunističní zločinci byli ve vládě dávno před rokem 1948 (Říká ti něco tzv. Košický vládní program? Evidentně nikoliv.) Jestli komouši něco „prosperujícího“ vybudovali, tak to byl koncentrák. A ten komunistický koncentrák zruinoval celý stát i společnost.
Škoda slov soudruhu, odeberte se
raději legitimně z naší chudoby směrem na východ, nejlépe dálný. Budujte tu prosperitu jako vaši předchůdci tam. Třeba vybudujete fašismus s lidskou tváří…
Nejzničenější město ve druhé světové válce v naší zemi byla Opava- ne proto, že by ji vybombardovali spojenci, ale Rusové (bez jakéhokoliv obviňování kohokoli- jinak Němce prostě vyhnat nešlo). V únoru 1948 Lidové milice jako ozbrojená složka KSČ obsazovaly továrny (byl to puč, nebo nebyl?). A po únoru 1948 začalo zatýkání a také vraždění oponentů ve vykonstruovaných politických procesech, ať už to byli naši úspěšní hokejisté, lidé jako Milada Horáková a nebo i komunisté- Slánský, Clementis, Šlink… Tresty smrti lítaly jak na běžícím pásu. Republika se zavřela za železnou oponu- ne kvůli imperialistickým štváčům, ale kvůli utíkajícím lidem. Ze socialistického ráje jich uteklo plus mínus dvě stě tisíc. Kolem sto padesáti osob bylo zabito na hranicích. Byly zavedeny pracovní tábory pro politické oponenty, členové jejich rodin byli vyhazováni z práce, děti nesměly na školu. JZD vznikala tak, že se pozemky ukradli sedlákům, kteří byli prohlášení za kulaky. Jediná vojenská akce Varšavské smlouvy bylo obsazení naší republiky v roce šedesát osm. Kdo potom nepodepsal, že souhlasí s politikou strany, měl zaděláno na problém. To je prosperující stát? Za mě teda ne.
Vzpomínám si na krásný vtip: Jde otec se synem kolem hraničního pásma a syn vidí ta stěny z ostnatého drátu. Ptá se otce: „Tati, kdo žije za těmi dráty?“ A otec odpovídá: „My, synku, my…“
Takže si myslím, že jediný vítězný únor je ten z roku 1998 – Nagano! 🙂
Jenomže ono mezi „Vítězným únorem 1948“ a „vítěznými volbami v květnu 1948 je ohromný rozdíl, právě že ten zásadní rozdíl mezi demokracií a totalitou.. Komunisté toho za těch pár týdnů stihli tolik, že právě ty volby 1948 nebyly svobodné, a to vůbec,
Jak to bylo potom s obnovou válkou postižené ekonomiky v zestátněných podnicích v rukou státu, by bylo na dlouhou samostatnou story. Btw, stejně jako naopak, při privatizaci v roce 1989 – při dnešním pohledu na tu privátní ekonomiku po 30 letech.
Hlavně se nehodí říkat, že nedokážeš rozeznat číslovky 46 a 48. O tom, že netušíš, kdy komunističtí zločinci „usedli do vlády“ nemluvě. Evidentně vůbec nevíš co to byl Košický vládní program. Pro info, jediné co komouši vybudovali byl prosperující koncentrák, který tento stát a společnost totálně zdevastoval.
Jako malý chlapec si pamaji velkou fotografií prezidenta E, Beneše u nas doma. Dnes už zbyl jen rám, byl to tragicky prezident, říká se, že byl zednar. Viděl jsem fotografii Benešova paloucku v Ašskem výběžku, ostatni narukovali, jako můj otec a bojoval Halici. Bojoval i K. Gottwald, ten bojoval i s Maďarskou armádou na Slovensku, když Maďaři přetali Slovensko na půl až k Polsku. Otec uvolnil místo legionářům a sloužil na PR v Mukacevu a později se vrátil.
I. republice se nepovedl sociální a nacionální program. Protektorát preckal národ tím, že bývalí vojaci c. ak armády na svých místech dovedli s Němci jednat, odboj jen situaci zhorsoval za cenu u děsivý ch ztrat. Po osvobození skončili, ale i legionáři a komunisti měli otevřenou cestu k získání moci za pomoci SSSR, který byl silný. To je ten tragicky konec po Vítězném Unoru. Dejiny neskončíly, vyměnily se generace, máme tržní hospodářství a opět nepoucitelne hledáme oporu tam, kde nás mají za piony na šachovnici světa. Errare humanum est, říkají latinici.
To by se za minulého redaktora Historie.cs novináře Vladimíra Kučery zajisté nestalo.
Beneš inicioval demisi demokratických ministrů, jimž slíbil, že demisi podá i Masáryk a Svoboda. Když demisi podali již je nepřijal a celý týden se radil jen s komunisty. Když podali demisi další dva ministří a tím pádem jich bylo 14, což byla většina, ač právník flagrantně porušil a ignoroval Ústavu a hbitě jmenoval 14 komunistických ministrů.
Nelze s mu divit, na svůj útěk z republiky si vyprosil peníze na ruském velvyslanectví a že to nebylo zdarmo je vidět z toho, že od té doby šel komunistům na ruku a paktoval se s nimi.