Facebook ANO,

Jak hlídat veřejnoprávní média. V Radě ČTK má posílit ANO i SPD

Napsal/a Robert Břešťan 22. května 2019

Aktuální volba dvou nových členů Rady České tiskové kanceláře je pro letošek poslední obměnou tuzemských mediálních rad. Už v březnu příštího roku ale přijde střídání čtyř radních v Radě České televize a tří v Radě Českého rozhlasu.

Velký třesk pak o další rok později čeká takzvanou velkou radu – Radu pro rozhlasové a televizní vysílání, kdy najednou skončí šest ze třinácti členů.

Mediální radní a jejich mandáty

ZDROJ: CZ IPI – Český národní výbor Mezinárodního tiskového institutu

I na nedávných doplněních Rady Českého rozhlasu a Rady ČTK se potvrzuje, že volba mediálních radních je tradičně především politická a odpovídá aktuálnímu rozložení sil v Poslanecké sněmovně.

Krůta, Kňourek, Jandák a spol.

V květnu byla na místo uprázdněné radním Vladimírem Cisárem (za ČSSD) zvolena do Rady ČTK bývalá ministryně Michaela Marksová – Tominová, taktéž za ČSSD.

Podle kuloárních informací by další dvě místa – po Miroslavu Augustinovi (za ANO) a Jakubu Heikenwälderovi (nominován KDU-ČSL), jimž mandát vyprší 20. června – měli obsadit kandidáti ANO a SPD.

Konkrétně David Soukup a Michal Semín. Soukup je dnes radním na Praze 3, v minulosti působil jako novinář bulvárního deníku Super. Michal Semín je známý jako aktivista, katolický publicista a zakladatel iniciativy D.O.S.T.

 

 

Na dvě volná místa ale kandidují celkem čtyři kandidáti. Dalšími dvěma jsou Tomáš Mrázek nominovaný ODS a ředitel Nadačního fondu na podporu nezávislé žurnalistiky Josef Šlerka (nominovaný za Piráty). Druhý jmenovaný kandidoval už proti Tominové a v tajné volbě dostal 30 hlasů. Ke zvolení jich bylo zapotřebí 84.

Dva (staro)nové členy dostala letos na jaře Rada Českého rozhlasu. Radním se stal znovu původce pseudoaféry „porno na Vltavě“ Tomáš Kňourek a nově Jan Krůta, spisovatel, textař normalizační pop music a spoluautor dehonestačního článku Případ Magor publikovaného v prosinci 1976 v Mladém světě.

Výběr kandidátů i jejich „volba“ probíhá obvykle předem, mimo půdu sněmovny. Svědčí o tom vlažný zájem poslanců a poslankyň jak o jednání volebního výboru (kde se kandidáti „filtrují“), tak na samotných hlasováních o jménech na plénu sněmovny.

Statistika účasti na jednáních volebního výboru

(Není zahrnut Pavel Blažek (ODS), který se stal členem výboru od 26.4. 2019. Výčet vynechává i Bohuslava Svobodu (ODS), který již není členem výboru)

ZDROJ: Poslanecká sněmovna, HlídacíPes.org

I to otevřeným dopisem kritizovala nově zformovaná novinářská organizace, Národní výbor Mezinárodního tiskového institutu (CZ IPI). Ten oslovil počátkem května při příležitosti Světového dne svobody tisku dopisem všechny české poslance a poslankyně s výzvou, aby věnovali volbám do mediálních rad zvýšenou pozornost.

„Jsme přesvědčeni, že členy těchto rad by měly být respektované osobnosti mající především morální a profesionální předpoklady pro to, aby mohly nést zodpovědnost za kvalitu a nestrannost veřejnoprávních médií,“ stojí v otevřeném dopise CZ IPI (autor tohoto textu je členem správní rady CZ IPI, pozn. red.)

„Stále častěji se bohužel stává, že jsou do rad zvoleny i osoby, které jedno, druhé nebo žádné z obou kritérií nesplňují, což se negativně projevuje při jednání a rozhodování rad. Média jsou pak ovlivňována nekvalifikovanými diskusemi i pokusy o neprofesionální zásahy do jejich činnosti a personálního obsazení,“ konstatuje předseda CZ IPI Michal Klíma.

Na dopis však od poslanců nepřišla jediná reakce.

Ti, kdo zvolí ředitele

Ještě zpět k aktuální volbě do Rady ČTK. Zde na rozdíl od Rady ČT a Rady ČRo chybí nominační mezistupeň, kdy kandidáta může navrhnout prakticky libovolná nevládní organizace – kandidáty do Rady ČTK navrhují rovnou poslanecké kluby.

Už poslední doplnění rady o pravidelného přispěvatele Parlamentních listů Petra Žantovského (za ANO), hudebníka Pavla Foltána (také za ANO) a někdejší mluvčí prostějovské radnice Jany Gáborové (za SPD) naznačilo, že politici (a jejich poradci) ukazují zvýšený zájem zejména hnutí ANO o de facto monopolní veřejnoprávní agenturu, jejíž zpravodajství přebírají prakticky všechna česká média.

ANO bude mít po dovolbě v radě tři lidi, dva by mělo mít SPD. Radní sice nemají přímé možnosti, jak ovlivňovat obsah, ale pokusy tu jsou. Po svém nástupu to ukázal již zmíněný Petr Žantovský.

Ten na jednání Rady ČTK kritizoval agenturu za to, že zpravodajsky nepokryla udílení Krameriových cen (aniž se kolegům zmínil, že je jejich organizátorem). Den po udílení cen zaslal SMS generálnímu řediteli ČTK Jiřímu Majstrovi, kde ho vyzval, aby agentura zpětně Krameriovy ceny zmínila ve svém zpravodajství.

Rada sice nemůže činnost ČTK oficiálně nijak ovlivnit a ředitele, natož konkrétní novináře úkolovat, ale tlaků může časem – a s obměněnou radou – přibývat.

Žantovský již povýšil, stal se místopředsedou rady, nově by se mohl stát i předsedou.

V popisu práce má Rada ČTK vedle volby ředitele či schvalování rozpočtu i „dohled nad důsledným plněním poslání ČTK, kterým je „poskytování objektivních a všestranných informací pro svobodné vytváření názorů“.

Může tedy ex post konstatovat, že někdo něco udělal špatně, reaguje na stížnosti. Oblíbeným způsobem, jak na veřejnoprávní médium a jeho vedení tlačit, jsou právě stížnosti iniciativních občanů.

Radní mohou také ředitele ČTK odvolat prakticky kdykoli, nemusí to ze zákona ani nijak zdůvodňovat. Stačí k tomu pět hlasů ze sedmi.

Nová jména v radě jsou zásadní pro to, kdo bude v budoucnu ČTK řídit. Takto zformovaná rada bude nejpozději za čtyři roky volit nového ředitele ČTK.

Stávajícímu řediteli Jiřímu Majstrovi skončí druhé šestileté období v dubnu 2023 a sám už deklaroval, že kandidovat znovu rozhodně nebude. Což nutně neznamená, že mandát v klidu dokončí. To, jakým způsobem krystralizuje Rada ČTK, mu rozhodně klid na práci nezaručuje.

Pět zpráv ve sněmovně

Další v řadě obměn – jak plyne i z úvodní tabulky – bude Rada České televize. Teoreticky by se ale tato rada mohla proměnit kompletně i mnohem dříve.

V Poslanecké sněmovně se totiž hromadí zprávy o činnosti České televize a o jejím hospodaření. Celkem jich je tam již pět. Pokud poslanci neschválí dvě po sobě jdoucí zprávy, mohou odvolat Radu České televize.

„Pro mne není nijak milé, že se tam ty zprávy hromadí, chtěl bych, aby je poslanci vzali na vědomí. Nechci z toho dělat velký problém, ale pro radu je to nepříjemné a dalo by se to vykládat i jako jakýsi nátlak na radu i na Českou televizi,“ komentoval to již na konci března pro Hlídacípes.org předseda Rady ČT Jan Bednář.

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější. A zabere vám to maximálně jednu minutu...Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1 000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Čtěte též

Reklama

4 komentáře

  1. Pavel Liška napsal:

    Tak to dopadá, když místa v mediálních radách jsou součástí politických handlů nebo jsou využívány jako trafiky za zásluhy pro členy politických stran a spřízněné osoby. Ovšem je otázkou jak to udělat jinak.

    • Oskar (hanák z hané) napsal:

      „Nejvíce jinak“ se věci dají dělat tak, že se nedělají vůbec. Radí ty „rady“?

      • Pavel Liška napsal:

        Ano. To mne napadlo také… Nechtěl jsem být tak radikální . Máte pravdu .

  2. Vladimír Just napsal:

    Jak to udělat, aby to nebyly stranické pašalíky či převodové páky, se dávno ví, je to už nejméně deset let na stole, ale narozdíl od okolních zemí u nás není vůle ke změně (kapři si nechtějí vypustit vlastní rybník). Recept je jednoduchý: stačí jen mírně obměnit (např.menším počtem členů) způsob volby mediálních rad u našich západních sousedů, který se už dávno osvědčil., Strany tam mají jen menšinové zastoupení, členy rad z řad obecně uznávaných, renomovaných osobností přímo jmenují taxativně vyjmenované nepolitické instiituce: univerzity, akademie věd, odbory, cirkve. a profesní svazy. Parlament je spíše jen formálně schvaluje, nedovolí si nerespektovat návrhy ctihodných institucí, a jen technicky kontroluje, zda se u kandidátů neobjeví nějaká utajená kriminální, majetková, či jiná trestnou skutečnost či nesrovnalost střetu zájmů). Funguje to poměrně hladce už více 30 let. Není vůle ani dostatečný tlak to převzít!

Přidávání komentářů není povoleno
Reklama