Itálie je koronavirem zasažena nejvíce z evropských zemí. Hlásí již přes dva tisíce zemřelých (průměrný věk, těch, kteří Covid-19 podlehli, je podle italských údajů 80,3 roku), tamní zdravotnictví pod tlakem kolabuje. Ještě před pár dny data českých mobilních operátorů ukazovala, že v Itálii zůstalo ještě několik tisíc Čechů z krátkodobých pobytů. Další čeští občané v Itálii žijí dlouhodobě.

Obě skupiny se v těchto dnech intenzivně obracejí o pomoc i o radu na české velvyslanectví v Římě.

„Mezi volajícími jsou lidé dosud blokovaní v různých lokacích Itálie, už to ale není velký počet, i Češi, kteří tu žijí dlouhodobě. Pro ty druhé samozřejmě není vždy zcela jednoduché se rychle rozhodnout, zda zůstat v Itálii, či vrátit se domů. Podle zájmu a nutnosti se snažíme všem pomoci tak, aby se domů dostali,“ říká česká velvyslankyně Hana Hubáčková.

Personál nemocnic před zhroucením

Češi žijící v Itálii popisují to, jak ulice kontrolují vojáci a policisté. Lidé mohou vycházet ven jen v nezbytných případech spojených s prací, nákupy potravin či léků.

Češka Andrea Castellani žije v zemi 24 let, ve městě Terni v oblasti Umbrie, a pracuje jako provozní v domově pro seniory. Rozhovor s ní před několika dny přinesla DVTV.

„V Itálii je zdravotnictví velmi dobré, je ale nedostatek lůžek na intenzivní péči. Personál nemocnic je unavený, všichni pracují ve stresu, mají dvojité směny. Problém je, že roušky už nejsou ani v nemocnicích,“ popsala.

Podle české velvyslankyně je nyní priorita dostat zpět do ČR ty české občany, kteří o to stojí a nemohou nedostat domů individuálně, vlastními silami. To platí obecně pro všechny Čechy vracející se ze zahraničí.

„Máte-li rodinného příslušníka, který pro vás může dojet na letiště v zahraničí, vztahuje se na něj výjimka pro vycestování z ČR, pokud doloží letenku nebo palubní vstupenku,“ upozorňuje české ministerstvo zahraničí na webových stránkách prakticky všech svých zahraničních ambasád.

Ochranné pomůcky pro diplomaty?

S krizovou situací se musí potýkat i sami zaměstnanci velvyslanectví v Římě či konzulárního oddělení v Miláně.

„Vzhledem k tomu, že jsme měli časový „náskok“, určitý počet ochranných pomůcek jsme si stačili zajistit možná už v lednu či v únoru, kdy se tady případy koronaviru začaly objevovat. O ochranné prostředky je teď ale obecně nouze všude, Itálii samozřejmě nevyjímaje,“ říká velvyslankyně Hubáčková.

I čeští diplomaté a zaměstnanci ambasády se v případě nutnosti musí spolehnout na italský zdravotní systém, který je ale nyní pod obrovským tlakem a náporem pacientů.

„Testování na koronavirus pro zaměstnance by v případě potřeby proběhlo postupem nastaveným pro celý italský zdravotní systém, tedy přes kontakt na rodinného lékaře a následně na příslušnou zelenou linku. Určitě bychom si nebyli schopni udělat test laicky,“ konstatuje Hubáčková.

Ministr zahraničí Tomáš Petříček v rozhovoru pro HlídacíPes.org řekl, že se na zasedání krizového štábu řešilo i to, že by české ambasády v zemích, kde je „situace výrazně komplikovanější“, měly dostat z Česka ochranné a zdravotnické pomůcky.

„Něco málo máme ještě ve starých zásobách, budeme to uvolňovat a právě i repatriačními autobusy, které budou vyjíždět, bychom chtěli dát našim zaměstnancům v zahraničí nějaké ochranné pomůcky k dispozici,“ říká Petříček.

Někteří zaměstnanci ambasády v Římě museli posílit konzulární oddělení, jiní mohli zůstat na home office.

„Protože jsme v epidemiologické situaci již delší dobu, zjišťujeme, jak podstatná je sebedisciplína. Není jednoduché dopředu odhadnout, na co všechno je třeba dát si pozor a pak to velmi důsledně dodržovat. Je to ale naprosto zásadní proto, abychom vydrželi fungovat co nejdéle,“ říká česká velvyslanykně v Římě.

„Na ambasádě jsme práci zorganizovali do menších týmů. Cílem je omezit kontakt mezi zaměstnanci na nutné minimum, a zajistit tak co nejdelší perspektivu fungování diplomatické mise,“ dodává.