PROFIL. Ústecký magistrát vydal demoliční výměr na budovu bývalého hotelu Máj. A jak už HlídacíPes.org předpověděl, i když je torzo vysokého paneláku v soukromých rukách, město už předem počítá s tím, že ho zbourá na vlastní náklady samo. A nebude to zdaleka poprvé, bouralo už jiné domy. Do demolic už dalo miliony, vymoct je zpátky je prakticky nemožné. Město doplácí na zpackanou privatizaci, ať už svoji vlastní nebo tu státní.

Máj prošel malou privatizací v 90. letech. Kdysi honosný hotel sloužil původnímu záměru jen pár let, pak zavřel a od té doby chátral. Dnes je z něj jen panelové torzo, které hyzdí Severní Terasu.

Když Ústí v 90. letech masivně privatizovalo svůj majetek, kromě domů na sídlištích prodávalo i ty menší bytové, včetně těch v okrajové části Předlice. Analýza už před lety ukázala, že drtivá většina zdejších domů se dostala do rukou spekulantů a obchodníků s chudobou, kteří sem ve velkém stěhovali sociálně slabé z celé ČR. Vybydlené domy pak přepisovali na bílé koně. Budovy tak dál chátraly, staly se skládkami a rozebírali je sběrači kovů.

Po roce 2010 se situace dramaticky zhoršila, domy v havarijním stavu začaly padat. Jak ukazuje přehled HlídacíPes.org, stálo to i lidské životy.

Miliony za demolice: Nevymahatelné

Prvním varovným signálem byl požár domu v Mahenově ulici v září 2012. Hasiči z něj zachránili dva lidi, kteří z místa po ošetření utekli.

Jen o devět dní později se zřítil strop v domě v Hrbovické ulici. Pod sutinami zůstaly uvězněné dvě mladé ženy. Jednu hasiči vytáhli živou, tělo druhé až po několika hodinách. Radnice o špatném stavu domu věděla a jen pár dní předtím v něm zakázala bydlení.

Příčina byla jasná od začátku – zloději kovů kradli traverzy. Soud potrestal jednoho z nich, recidivistu, pětiletým vězením za krádež, poškození provozu obecně prospěšného zařízení a usmrcení z nedbalosti. O rok později nechalo město dům soukromého majitele zbourat, zaplatilo za to 800 tisíc korun.

Bezprostředně po tragédii nechala radnice zkontrolovat velkou část vyloučené lokality v Předlicích, statik potvrdil, že v havarijním stavu jsou dvě desítky domů. Následovaly další demolice, v Předlicích i v Krásném Březně.

Šok přišel v roce 2017, když se po požáru částečně zřítil dům hned vedle předlické mateřské školy. Nepatřil mezi ty, které by byly v zoufalém stavu. I když majitel původně sliboval, že se o dům postará, během pár týdnů ho prodal údajně za 10 tisíc korun celostátně hledanému Slovákovi, který nakonec skončil ve vězení. Dům zbouralo opět město.

Předloni pak nechalo město zbourat dva domy ve Sklářské ulici, také v Předlicích, stálo to 2,3 milionu korun.

Celkově náklady na demolice domů soukromých majitelů dosáhly skoro pěti milionů korun, vymoci náklady je téměř nemožné. „Právní oddělení magistrátu Ústí nad Labem pohledávky vymáhá, ale vymáhání je velmi složité. Podařilo se řešit například demolici v ulici Řeháčkova, kdy byly náklady na demolici uplatněny v insolvenčním řízení. Městu bylo přiznáno 700 tisíc Kč (insolvence byla v roce 2020 ukončena – uhrazeno 30 %),“ uvedla už dříve pro HlídacíPes.org mluvčí radnice Romana Macová. U jedné z demolic se město domáhalo nákladů soudně, ale nespělo.

Zbyly jen obvodové zdi

Město ale bourá i vlastní zchátralé domy. Zdemolovat nechalo dva objekty ve známé Matiční ulici a také kdysi luxusní ulici Na Nivách. Tu v roce 2014 prodalo česko-rakouskému podnikateli Janu Davidu Horskemu, který koupil i řadu domů v sousedním Děčíně.

Horsky se o domy nestaral, postupně se v nich propadly stropy a zůstaly z nich jen obvodové zdi. V roce 2017 ulici město vykoupilo zpátky za stejnou částku, za kterou ji prodalo, za 400 tisíc korun. O rok a půl později ji za miliony zbouralo.

Podobný osud teď zřejmě stihne bývalý hotel Máj. Radnice čeká na pravomocné rozhodnutí, počítá ale s tím, že bourání Máje, který stojí těsně vedle moderního sportoviště, také zaplatí ze svého. Předběžné odhady mluví až o desítkách milionů korun.