Je to právě deset let ode dne, kdy na dovolené v Thajsku zmizel švédský nakladatel čínského původu Kuej Min-chaj. Později vyšlo najevo, že jednoho ze zakladatelů hongkongského nakladatelství Mighty Current, které bylo známé publikacemi kritickými k čínské vládě a prezidentovi, unesli čínští agenti. V Číně ho donutili vzdát se švédského občanství a v roce 2020 byl lidovým soudem v Ning-po odsouzen na deset let žaláře za „nezákonné poskytování zpravodajských informací cizím zemím“. 

Zmizení Kuej Min-chaje (v anglické transkripci Gui Minhai) připomíná děj filmové bondovky. Jenže v jeho případě se „natáčení“ protáhlo na deset let a konec je v nedohlednu. O tom, jestli je vůbec mezi živými, spekuluje i jeho vlastní rodina, jejíž členy čínské úřady za celou dobu k Min-chajovi nepustily.

„Po deseti letech stále nevíme, kde můj otec je nebo jak probíhal jeho soudní proces. Musíme předpokládat, že je stále naživu, ale nemáme žádné nové informace, takže si nemůžeme být jisti. Švédsko a EU musí naléhavě obnovit výzvy k jeho okamžitému propuštění. Nemůžeme čekat dalších deset let,“ řekla ke smutnému výročí zmizení svého otce Angela Kuej.

Dali mi podepsat dva papíry

Evropský parlament sice v roce 2016 vydal rezoluci, která Čínu vyzývala k okamžitému propuštění spisovatele, který žil střídavě ve Švédsku a v Hongkongu, kde sídlilo nakladatelství Mighty Current, k ničemu to ale nevedlo.

Lidový soud o čtyři roky později Min-chaje odsoudil na deset let žaláře za „nezákonné poskytování zpravodajských informací cizím zemím“, což je obvinění, které čínské úřady běžně používají k umlčení novinářů, obránců svobody tisku a hlasů kritických k poměrům v Číně.

„Kuej Min-chaj urazil generálního tajemníka Si Ťin-pchinga, protože vydával knihy o jeho osobním (a milostném) životě. Narušil tak jeho majestát, a tím ohrozil ,ideologickou bezpečnost‘ země,“ vysvětluje sinolog Martin Hála.

Konkrétním titulem, který měl vést k Min-chajově únosu, mělo být pojednání s výmluvným názvem „Si Ťin-pching a jeho milenky“. Po jeho vydání „zmizelo do Číny“ pět členů nakladatelství Causeway Bay Books (nakladatelství, které v roce 2014 koupilo Mighty Currents) včetně Min-chaje.

Jednomu z unesených nakladatelů – Lam Wing-keeovi – se v roce 2016 povedlo po podmínečném propuštění dostat zpět do Hongkongu, kde během dramatické tiskové konference popsal, co se v průběhu zajetí dělo.

Jeho výpověď posloužila jako důležité svědectví proti argumentu Číny, že se Min-chaj dobrovolně vzdal švédského občanství, a tudíž není třeba, aby byl v kontaktu se švédským konzulárním zástupcem.

„Vzali mi všechny osobní dokumenty a dali mi jen dva papíry, abych se podepsal. Na nich byly napsány dvě podmínky – že se vzdám práva na kontakt s rodinou a slib, že si nenajmu právníka,“ popsal Lam Wing-kee novinářům v červnu 2016. Rok předtím ho zatkla policie, když jel do Číny navštívit přítelkyni.

„Ze Shenzenu mě v utajení převezli do nějakého zařízení asi 45 minut od Ning-po. Byl jsem tam sám, neměl jsem možnost kohokoliv kontaktovat, aby mi poradil, co dělat, takže jsem ty papíry podepsal,“ popsal Lam Wing-kee způsob, jakým se zatčení „dobrovolně“ vzdávají práva na kontakt s rodinou nebo právní zastupování.

Je velice pravděpodobné, že k podobným doznáním byl přinucen i Kuej Min-chaj, který ještě několik měsíců po svém únosu vystoupil v televizním přenosu, kde se „veřejně a ze své vůle“ vzdal nároku na ochranu ze strany švédských úřadů a řekl, že se čínské policii vydal sám. Co tomu předcházelo?

Od stipendia k únosu

Kuej Min-chaj vadil čínské vládě už roky před svým zmizením. Vystudovaný historik získal v roce 1988 postgraduální stipendium na univerzitě ve švédském Göteborgu. Otřesený masakrem na náměstí Nebeského klidu se rozhodl do Číny nevrátit a v roce 1993 získal švédské občanství. Začal psát knihy o čínské politice, přestěhoval se do Německa, kde působil v představenstvu čínské exilové pobočky PEN International. Jako takovému mu byl odepřen vstup do Číny a při návštěvě rodiny v roce 2008 byl deportován. O čtyři roky později spoluzaložil zmíněné hongkongské nakladatelství Mighty Current, které se zaměřovalo na literaturu o čínské politice. Knihy vydavatelství se ilegálně šířily i na pevninské Číně.

Jak Min-chaj ze světa zmizel

Když Kuej Min-chaj opouštěl 6. října 2015 Hongkong, myslel si, že jede na krátkou dovolenou do bytu, který vlastnil v thajské Pattayi. Plánoval tam psát a také na dálku řídil rekonstrukci bytu, ve kterém bydlel v Hongkongu. Tam neměl jako Švéd trvalý pobyt, takže výlety do Thajska mu sloužily i jako způsob k prodlužování víz.

Video mapující únos Kuej Min-chaje:

V Pattayi byl naposled spatřen 17. října, když se vracel autem z nákupu. Bezpečnostní kamery objektu zaznamenaly, že vjel autem na dvůr, kde ho oslovil tajemný muž. Kuej poté požádala ochranku domu, aby mu odnesla nákup do jeho bytu a s mužem v pruhované košili odjel.

Jeho automobil posléze zmizel, stejně jako Kuej. Přestal se ozývat řemeslníkům v Hongkongu, stejně jako členům rodiny. Jedinými zaznamenanými telefonáty byl krátký hovor z neznámého čísla s manažerkou bytového komplexu, ve kterém žádal, aby mu dala nákup do lednice a zavřela okna a zamkla dveře, než se bude moct vrátit domů.

Podruhé pak volal také správci komplexu, aby 3. listopadu vpustil do bytu čtyři muže, kteří tam chtějí „přespat“. Když se jich správce zeptal, kde Kuej je a kdy se vrátí, odpověděli, že odjel do Kambodži hrát hazardní hry a nějakou dobu se nevrátí.

V bytě strávili místo anoncovaného přespání přesně 26 minut a jak vyplývá ze záznamů bezpečnostních kamer, chtěli z něj odnést počítač, což jim správce nepovolil. Dá se předpokládat, že hlavním cílem jejich návštěvy bylo najít a odvézt Min-chajovy doklady.

13. listopadu se mu povedlo dovolat dceři přes Skype, ale místo švédsky s ní mluvil anglicky, zřejmě, aby rozuměli jeho věznitelé. Dcera od něj ještě posléze dostala báseň, kde v jinotajích narážel na to, že byl zajat, že je bit, svazován a s kapucí nasazenou přes hlavu byl převážen proti proudu řeky..

Poprvé se pak Min-chaj objevil o tři měsíce později ve zmíněném televizním přenosu, kde se vzdal práva na ochranu Švédska. Čínské úřady také oznámily, že se vzdal švédského občanství a získal zpět občanství čínské.

V říjnu 2017 byl Min-chaj podmínečně propuštěn na svobodu, ale zůstával na území Číny, kde ho poté 20. ledna 2018 znovu zatkli tajní agenti, když jel v doprovodu švédských konzulárních úředníků vlakem do Pekingu na lékařské vyšetření.

Konec nadějím na záchranu

Krátce poté odvysílala čínská televize další rozhovor, kde Min-chaj odsoudil švédské politiky za to, že ho „nabádali k opuštění země, používali jako šachovou figurku a že se za sebe stydí“.

„Skočil jsem jim na to,“ říká na videozáznamu Min-chaj. „Švédsko mi nabídlo plán, že využijeme mou lékařskou prohlídku jako záminku, abych se dostal na švédskou ambasádu v Pekingu a pak se čekalo na příležitost, jak mě dostat do Švédska. Můj úžasný život byl zničen a už nikdy bych Švédům nevěřil,“ říká Kuej Min-chaj ve videorozhovoru, který byl podle obhájců lidských práv očividně zmanipulovaný.

Sophie Richardsonová, ředitelka Human Rights Watch pro Čínu ho popsala jako zinscenovaný a postavený tak, aby podkopal přístup Švédska k vězni. Min-chaj ještě „vzkázal“ své rodině, že se o něj nemá bát a že si své problémy vyřeší sám. Od té doby trávil čas ve vazbě a v únoru 2020 byl odsouzen k 10 letům vězení za „nezákonné poskytování zpravodajských informací v zámoří“. Kde je Min-chajovi konec nebo zda-li je vůbec naživu, od té doby nemá nikdo tušení.

„Ověřit se to dost dobře nedá. Kuej se, zřejmě pod tlakem, vzdal ve vězení švédského občanství, takže Čína odmítá konzulární přístup,“ říká k tomu sinolog Martin Hála.

Za propuštění Min-chaje nicméně znovu oficiálně lobbuje Evropský parlament. Drtivá většina jeho poslanců odhlasovala 9. října rezoluci, která vyzývá Evropskou službu pro vnější činnost, Evropskou komisi a členské státy EU, aby naléhaly na Čínu ohledně jeho propuštění.

„Vzhledem k tomu, že jeho únos byl součástí širšího zásahu Číny proti vydavatelům sídlícím v Hongkongu, vzhledem k tomu, že ho v únoru 2020 odsoudil čínský soud po tajném a nespravedlivém procesu k 10 letům vězení na základě obvinění z ,nezákonného poskytování zpravodajských informací v zahraničí‘ a vzhledem k tomu, že mu bylo odepřeno řádné právní zastoupení a přístup ke švédským konzulárním službám a že je jeho současný pobyt stále neznámý, opakuje Evropský parlament svou výzvu k okamžitému a bezpodmínečnému propuštění Kueje Min-chaje,“ píše se v rezoluci.

Ta také upozorňuje, že odpíráním konzulárního přístupu k Min-chajovi porušuje Čína závazky podle Vídeňské úmluvy. Jak a jestli vůbec na to bude Čína nějak reagovat, není zatím jasné.

Současné poměry v Číně i Hongkongu popsal Martin Hála v rámci projektu Sinospis. V článku Milenky a pendreky: Jak se Hongkong změnil ze spořádaného města ve válečnou zónu říká:

„Prezident Si Ťin-pching jde cestou tuhé kontroly nad veškerým obyvatelstvem, včetně nominálně autonomních oblastí. V neposlední radě pak také na vrub jeho citlivosti na svůj majestát, který začíná hodně připomínat kult osobnosti předsedy Maa.“