Na konci května se jeden český odpůrce evropského „zeleného šílenství“ rozhodl, že další nápad z Bruselu už bez svého kritického komentáře nenechá. Nezamířil však na některou z populárních sociálních sítí, ale do pro Čechy jen málo probádaných vod: na stránky Evropské komise, kam je možné psát veřejné připomínky k nařízením a směrnicím, které jsou teprve ve fázi ideového záměru.

Až do 8. července může každý, kdo chce, sednout k počítači a na stránky Evropské komise napsat, co si myslí o chystaném nařízení se zkratkou IDAA – to má za cíl „urychlit povolovací procesy pro dekarbonizační projekty, zejména v oblasti kritické infrastruktury, a podporovat klíčové projekty zaměřené na snižování uhlíkové stopy průmyslu“.

Vítané jsou zejména expertní postřehy a argumenty pro i proti, letmý pohled na stránky této veřejné konzultace ale napovídá, že převládají spíše rychlé a emotivní odsudky.

Příkladem je zatím jediný příspěvek, který k tématu dorazil z Česka. Autory návrhu nešetří, podle něj „měli hodně zameškaných hodin při výuce na základní škole, kde se učí co to je fotosyntéza“.

„Pokud si kdokoliv myslí, že dosažením ,čisté nuly‘ se zlepší kvalita ovzduší, je na omylu a začínám si myslet že je to účel. Při poklesu CO² pod 0,002 % v ovzduší skončí na planetě život. Zrušte ten nesmysl, lidé si o tvůrcích těchto nesmyslů myslí, že by měli skončit v psychiatrické léčebně,“ napsal 28. května autor, který se podepsal jako Petr Fiala.

„Na tom se dá ilustrovat, že připomínky lze posílat poměrně jednoduše, ve svém jazyce a taky anonymně, či pod smyšleným jménem,“ komentuje to Kamil Blažek, partner právní kanceláře Kinstellar. Jak dodává, vulgární, nenávistné, xenofobní a podobně nevhodné příspěvky správce stránky může smazat, podobně jako třeba nesouvisející odkazy či skrytou reklamu.

Raději o půl jedenácté

Návrh zákona k IDAA lze očekávat ke konci letošního roku. „Ale neznamená to, že ty veřejné konzultace jsou jen formální. Evropská komise může i na jejich základě rozhodnout, že to téma dále zpracovávat nebude, nebo že jej změní,“ vysvětluje Blažek.

Do vzniku evropských směrnic a nařízení může ve většině případů (jde zhruba o 75 % připravovaných evropských norem) v rámci veřejných konzultací přispět svým názorem kdokoli: lobbisté, firmy, asociace i řadový občan z nejvzdálenějšího koutu Evropské unie. V Česku se však této možnosti využívá jen minimálně.

Podle Kamila Blažka, který se evropským právem dlouhodobě zabývá, Česko obecně málo promlouvá do procesu přijímání směrnic a nařízení a přehlíží i tuto možnost veřejných konzultací a námitek. „On je to mlýn, který mele a mele a čím víc využijete příležitostí přinést svojí trošku do toho mlýna, tím lepší je účinek. Ale v Česku převažuje spíše nezájem, kdy si počkáme, co na nás spadne a pak si na to budeme stěžovat.“

Tématem veřejných konzultací při přípravě evropské legislativy a možnosti se k ní vyjadřovat se zabýval i tento díl podcastu Bruselská setba. Připravují jej Robert Břešťan, šéfredaktor HlídacíPes.org a Kamil Blažek, partner právní kanceláře Kinstellar.

Přesto lze z poslední doby najít i pozitivní příklady, kdy čeští politici – díky vytvoření koalice stejně smýšlejících států – úspěšně prosadili, že Evropská komise přistoupila na změny limitů CO₂, které automobilkám poskytnou více času na splnění emisních cílů.

„Tyhle příklady jsou pozitivní, i když byly za pět minut dvanáct. Bylo by lepší to měnit spíše v půl jedenácté a snažit se legislativu aktivně ovlivňovat,“ podotýká Blažek.

Vodu káže, pije víno

Na stránkách Evropské komise je nyní celkem 3624 nejrůznějších návrhů a iniciativ, k nimž se veřejnost může vyjádřit.

Pokud jde o v úvodu zmíněnou ideu směrnice IDAA, pozoruhodně aktivní jsou u této konkrétní veřejné konzultace Slováci, odkud se k polovině června sešlo 18 připomínek.

„Čím to je, nevím. Buď je za tím koordinované úsilí, což je přesně to, co by se mělo dělat, pokud chcete něco změnit, nebo si pár Slováků v hospodě řeklo, že to je super fór a že by mohli začít spamovat Evropskou komisi,“ komentuje to Blažek.

Obsah opakujících se slovenských námitek by napovídal spíše druhé variantě. Třeba komentář podepsaný jako Božena Rákošová má za to, že „údajné nebezpečí vysokého CO2 v atmosféře je jen další z nesmyslů vyprodukovaných EU, protože nic takového neexistuje“ a dodává: „Ale ptám se, proč předsedkyně Evropské komise létá letadlem a to i na krátké vzdálenosti 180 kilometrů, proč nejezdí elektromobilem? Tehdy Green Deal už neexistuje? Vodu káže, pije víno.“

Vedle podobných názorů jsou v debatě i vážně míněné reakce od zástupců firem a průmyslu. K polovině června bylo na stránce 59 „feedbacků“ – 44 od občanů (hned 18 ze Slovenska, s šesti následovalo Německo a s pěti Itálie a Francie), sedm z byznysu, tři z podnikatelské asociace či jeden od odborů).

„Celkově to není mnoho. Je to dílem nezájmem o to konkrétní nařízení, dílem tím, že lidé a dokonce i ti, kteří by to vědět měli, netuší, že se můžou takto vyjadřovat. Ale i ti, kdo se orientují, často vyčkávají na paragrafované znění, což je ale myslím krátkozraké,“ podotýká Blažek.