Tři roky poté, co byla zatčena skupina kolem knížete Heinricha XIII. Reusse, která měla plánovat puč a převzetí vlády v Německu, zůstává většina z 29 osob zadržených v prosinci 2022 ve vazbě. Dva lidé v průběhu vyšetřování zemřeli. Čtyři osoby včetně ruské přítelkyně knížete Reusse byly propuštěny z vazby, několik dalších bylo naopak obviněno. Heinrich XIII. Reuss v těchto týdnech vypovídá u soudu ve Frankfurtu, odmítá obvinění z plánování násilného převratu a prohlašuje, že se stal obětí dezinformací.

Zhruba pět tisíc policistů bylo před třemi lety nasazeno do největší protiteroristické operace v historii Spolkové republiky Německo. Zatčena byla skupina, která podle obžaloby plánovala svrhnout německou vládu za použití ozbrojené síly.

Hlavou celé organizace měl být kníže Heinrich XIII. Reuss, který byl zatčen na svém loveckém zámečku nedaleko durynského městečka Bad Lobenstein. Vyšetřovatelé u něj tehdy nalezli více než tisíc nábojů a řadu bizarních předmětů: například esoterický traktát „Smaragdové desky Thóta Atlantského“ a satelitní telefon zabalený do hliníkové fólie – zřejmě na ochranu před odposlechem.

V zámeckém parku vyšetřovatelé narazili také na zlatou pyramidu se židlemi a táborovou postelí, která byla vyzdobena ručně psanými hieroglyfy, a dále na zalaminované „dekrety“ knížete Reusse. Hlídacípes.org přinesl po razii reportáž z okolí zámku.

Nyní 74letý Reuss v těchto týdnech vypovídá u soudu, teprve podruhé od začátku soudního procesu. Svou výpověď, kterou před vrchním krajským soudem ve Frankfurtu přečetl minulý týden, nazval „Jak jsem se do toho dostal?“ a uvedl: „Přivedly mě sem zmanipulované zprávy šířené od roku 2017.“

Mluvil o „dezinformačním terorismu“, katastrofální směsi falešných informací či „informačním koktejlu ve virtuálním světě“.

Zmínil dezinformace a strach z „Aliance“ a „Deep State“, neboli teorie hlubokého státního spiknutí, podle níž tajná elita složená z armády, zpravodajských služeb a byrokratů tajně ovládá vládu. Reuss ve své výpovědi vysvětlil, že pro něj nebylo možné zkontrolovat zprávy o „Deep State“.

Tyto zprávy a informace tedy přijal – a podle něj i řada spoluobviněných – nekriticky a nezpochybnitelně. „Jsou to neodpustitelné hříchy,“ dodal.

Odmítl ale, že by on osobně plánoval násilný převrat. Podle svého prohlášení vnímal „Alianci“ jako hrozbu pro Německo. Mluvil o bezmoci a strachu z neznámé vojenské síly a údajném cíli Aliance svrhnout Spolkovou republiku Německo.

„Násilí nikdy nepřipadalo v úvahu v mých soukromých, politických nebo společenských úvahách,“ řekl před soudem Reuss.

Zabijeme jednoho po druhém

Tato prohlášení jsou v kontrastu s Reussovými výroky, které citovala obžaloba již v roce 2023 z odposlechů. Kníže v nich mimo jiné nabádal členy své skupiny, aby „nabili kalašnikov“.

„Teď je všechny srovnáme se zemí“, nebo „Dobře, tak je zabijeme jednoho po druhém,“ měl podle Spolkové prokuratury křičet do telefonu během různých hovorů.

Podle zjištění vyšetřovacích orgánů skupina naopak očekávala a vyhlížela útok „Aliance“, tajného spolku složeného z příslušníků cizích vlád, ozbrojených sil a tajných služeb, na státní vedení Spolkové republiky Německo.

Členové uskupení vytvořili organizační a administrativní struktury včetně vojenské složky a tzv. Rady jako ústředního orgánu. Vojenská složka měla při útoku „Aliance“ bojovat proti zbývajícím institucím a představitelům státu zbraněmi a zajistit převzetí moci prostřednictvím celostátní sítě tzv. podniků vnitřní bezpečnosti (domobrany).

Těch mělo vzniknout celkem 286, některé byly v době policejní razie již založené. Po převratu měly tyto útvary zatýkat nebo dokonce popravovat místní politiky.

Nejbližší okruh vedení spolku dále plánoval násilný vstup ozbrojené skupiny do budovy Bundestagu, s cílem zatknout a odvést poslance, členy vlády a jejich zaměstnance. Za tímto účelem již členové skupiny zahájili konkrétní přípravné akce, tvrdí soud.

V tomto bodu měla hrát významnou roli bývalá soudkyně a poslankyně za AfD ve Spolkovém sněmu Birgit Malsack-Winkemannová, která je rovněž již tři roky ve vazbě. Podle zatykače, který zveřejnil Spolkový nejvyšší soud, údajně několik měsíců před svým zatčením propašovala tři členy údajné teroristické skupiny do budovy Bundestagu a provedla je parlamentem, aby mohli plánovat pozdější násilné vniknutí do budovy.

Seznamy oblečení, vojenské pasy, letové plány

Plány skupiny na státní převrat byly po zatčení jejích členů před třemi lety zesměšňovány především politiky AfD. Přestože podle odborníků není pravděpodobné, že by se záměr podařilo uskutečnit, z obžaloby později vyplynulo, že plány konspirátorů byly až mrazivě detailní.

Byly například nalezeny návrhy „vojenských pasů“ pro nové Německo. Existovaly seznamy oblečení, v nichž si bojovníci mohli vybrat velikost bot, a také předem zabalené tašky pro účastníky mise, vyjmenoval již dříve server n-tv.

Nové důkazy o konkrétních plánech skupiny se objevily také letos v listopadu. Při prohlídce bytu vojáka Andrease Meyera, který před svým zatčením působil jako aktivní poddůstojník jednotek Velitelství speciálních operací Bundeswehru (KSK) v Calwu, byly nalezeny mapy a další dokumenty na USB.

Na mapách byly mimo jiné vyznačeny letové trasy do skladišť tzv. bývalého Bundeswehru. Vrtulníky nové německé armády měly po převratu provádět zásobovací lety do a z těchto skladišť.

Meyer měl vést logistiku ve vojenském velitelském štábu „skupiny Reuss“. O mapách a plánech na využití bývalých vojenských základen vypovídal v listopadu také další obviněný, Ralf Schlatter z městečka Horb ve Schwarzwaldu.

Partnerka knížete propuštěna z vazby

Objevila se již také řada důkazů, které ukazují na spojení knížete Reusse a jeho skupiny s Ruskem, například doklady o účtu v ruské Sberbank, pozvánky z ruského konzulátu v Lipsku či záznamy o plánech na budování rusko-německých vztahů po plánovaném převratu. Kníže Reuss se snažil navázat vztahy s Ruskem s pomocí několika žen, především své partnerky Vitalie Bondarenko.

Ta strávila rovněž tři roky ve vazbě, letos na začátku prosince byla propuštěna. Po třech letech za mřížemi už soud další trest odnětí svobody nepovažoval za přiměřený, informovala německá média.

Nyní 44letá Ruska Vitalia Bondarenko měla podle obžaloby po plánovaném převratu hrát ve skupině klíčovou roli. Například v chatové zprávě z února 2022 jí prý Reuß sdělil, že má v budoucnu vést „oddělení RUS“.

Bondarenko na zprávu prý reagovala emotikonem srdce. Spolkové státní zastupitelství ji na základě zjištění vyšetřovatelů obvinilo z podpory teroristické organizace.

Podle informací MDR Bondarenko s Reussem v posledních letech několikrát navštívili ruský generální konzulát v Lipsku. Obžaloba proti Vitaliji Bondarenko měla obsahoval poznámku Spolkové zpravodajské služby BND o tehdejším lipském generálním konzulovi Dronovovi, z níž vyplývá, že rozhovor v Lipsku a jeho obsah ohledně skupiny Reuss se měl týkat zejména podpory z Ruské federace.

Podle informací MDR byla Bondarenko v kontaktu se dvěma ruskými spícími agenty. S jedním z nich se údajně měla sejít 3. června 2022 právě na ruském generálním konzulátu v Lipsku. Německá média také spekulovala o tom, zda Vitalia sama nebyla ruskou agentkou.

Po zatčení měla podle informací MDR při lékařské prohlídce tvrdit, že není tím, za koho je považována. Údajně tvrdila, že se jmenuje Maria Romanov a je nevinná.

Zarážející byly také štědré dary z její domovské země, podle zjištění německých médií měla obdržet převodem částky 30 tisíc, 50 tisíc a 86 tisíc eur. Bondarenko měla tvrdit, že peníze pocházely od její rodiny.

Bondarenko, narozená v Kaliningradu v roce 1983, přišla do Německa ve svých 19 letech a studovala dějiny umění v Heidelbergu. Podle MDR vyšetřovatelům řekla, že ji Heinrich Reuss zaměstnal jako znalkyni umění.

V letech 2012 až 2019 psala na univerzitě v Heidelbergu doktorskou práci. Věnovala se v ní dvěma ruským šlechticům z 16. a 19. století, kteří sbírali obrazy. Doktorandka pátrala po těchto dílech v evropských a ruských muzeích. Na slavnostní promoci v roce 2019 podle informací MDR prý během ceremoniálu oznámila, že chce opustit Německo a vrátit se do Ruska. Neučinila tak ale do prosince 2022, kdy byla zatčena.

Vědma měla být ministryní. V září zemřela

Dvě osoby v průběhu vyšetřování již zemřely, a to v řádu týdnů po propuštění z vazby. Jednou z nich byla Ruth Hildegard Leidingová, která se po plánovaném převratu měla stát „ministryní pro transkomunikaci“ – jakousi první věštkyní v Německé říši, která měla být zodpovědná za „duchovno“.

Byla zakladatelkou původní regionální organizace AfD v hessenském Heppenheimu, kde žila, později ji zaměstnávala jako svoji poradkyni v Bundestagu poslankyně za AfD Birgit Malsack-Winkemannová.

71letá Ruth Leidingová, která si již měsíce stěžovala na dlouhé soudní procesy, ve vazbě zřejmě trpěla několika akutními a chronickými onemocněními, která podle jejích obhájců nebyla dostatečně řádně léčena.

Teprve na konci srpna byla v vazby propuštěna, její trestní řízení bylo nejprve odděleno a poté na neurčito přerušeno, zatykač byl pozastaven a Leidingová se měla pravidelně hlásit na policii. Pokud by se její zdravotní stav zlepšil, měl soudní proces začít znovu. K tomu ale nedošlo, protože Leidingová na konci září zemřela.

Z pohledu jejího obhájce Marca Jüdta k propuštění z vězení mělo dojít mnohem dříve. Podle něj odpovědní lékaři přehlédli, že jeho klientka kromě chronického onemocnění prodělala ve vězení i mozkovou mrtvici.

„Klasické symptomy“ se prý nedaly přehlédnout, ale nebyla poskytnuta žádná léčba. Jüdt proto podal na státní zastupitelství trestní oznámení.

Již krátce před zahájením procesu zemřel další obviněný, tehdy 72-letý Norbert G.

Proces se „skupinou Reuss“ je kvůli velikosti od začátku rozdělen na tři části a řízení je vedeno u tří vrchních zemských soudů: ve Frankfurtu nad Mohanem, Mnichově a Stuttgartu. Soud ve Stuttgartu začal na konci dubna 2024, ve Frankfurtu 21. května a soud v Mnichově 18. června stejného roku.

Termíny soudních jednání jsou v současné době vypsány do začátku roku 2027. Ve Frankfurtu byla speciálně pro toto soudní jednání postavena lehká kovová hala o rozloze 1300 metrů čtverečních.

Skupina čelí podezření z členství v teroristické organizaci a příprav vlastizrádného podniku. Podle soudu hrozí obžalovaným v případě shledání viny v jednom bodě obžaloby až deset let odnětí svobody. V případě více odsouzení a souhrnu trestů by maximální trest odnětí svobody činil 15 let.