Bývalá poslankyně německého Spolkového sněmu za krajně pravicovou populistickou stranu AfD (Alternativa pro Německo) Birgit Malsack-Winkemannová dostala ve čtvrtek po zhruba roce a půl ve vazbě možnost promluvit před soudem. Obviněna je z přípravy státního převratu spolu se skupinou kolem knížete Heinricha XIII. Reusse. Podle obžaloby patřila k nejužšímu devítičlennému vedení této skupiny, proti němuž je od května veden soudní proces ve Frankfurtu nad Mohanem.

Nyní 59-letá Malsack-Winkemannová se na podzim 2022 podle policejních odposlechů těšila, že „už brzy bude po všem“. Podle plánů, které spřádala se skupinou kolem knížete Reusse, mělo ještě do konce roku proběhnout ozbrojené přepadení Spolkového sněmu. V zemi měl vypuknout chaos, který skupina chtěla využít pro nastolení nového systému s pomocí Ruska. Birgit Malsack-Winkemannová, která dříve působila jako soudkyně, se měla stát ministryní spravedlnosti v nové prozatímní vládě, které by předsedal kníže Reuss.

Místo toho byla politička AfD 7. prosince 2022 zatčena při největší policejní razii v novodobé historii Německa a následující rok a půl strávila ve vazbě v berlínské ženské věznici Lichtenberg.

Když policie prohledávala při razii její dům v berlínské vilové čtvrti Wannsee, zjistila, že Malsack-Winkemannová přípravy na plánovaný chaos nepodcenila. Policisté našli nejen dvě střelné zbraně, které jakožto sportovní střelkyně legálně vlastnila, ale také palety konzerv, metylalkohol, svíčky a vanu po okraj naplněnou vodou.

Nejsme nástupcem RAF, hájila se politička

Ve čtvrtek měla bývalá poslankyně před soudem promluvit především o sobě a svém životě, vyjádření k bodům obžaloby mělo přijít na řadu až v dalších dnech jednání. Malsack-Winkemannová se ale neudržela, začala komentovat obvinění a dokonce si neodpustila ani jedovaté poznámky na adresu spolkového státního zastupitelství: „To, z čeho jsme tu obviňováni, nebylo vůbec plánováno. Jsme obviňováni z toho, že jsme nástupcem RAF, jen na druhé straně politického spektra. Ale to se nedá ani vzdáleně srovnávat,“ řekla podle německých médií u soudu.

Připomněla, že svoji doktorskou práci psala o liberálním reformátorovi trestního řízení z 19. století, který se zabýval závislostí státního zastupitelství na politických pokynech. „Když se podíváte na toto soudní řízení: vysoce aktuální,“ pronesla.

Ona sama prý své politické názory vždy přísně oddělovala od své práce u berlínského okresního soudu. Jednou dokonce zamítla žalobu na vystěhování levicových squatterů, uvedla. Její kolegové v berlínském soudnictví si proto podle ní ani neuvědomovali, že je členkou AfD.

Zavřít soudy, zakázat média i strany

Birgit Malsack-Winkemannová působila jako poslankyně Spolkového sněmu za AfD (Alternativa pro Německo) v letech 2017-2021. Až do svého zatčení pak pracovala jako soudkyně okresního soudu v Berlíně. Současně už spřádala plány s konspirační skupinou kolem Reusse.

Podle obžaloby prováděla v září 2022 další členy skupiny budovou Spolkového sněmu, do níž měla jako bývalá poslankyně stále neomezený přístup a mohla do ní kdykoli vzít až šest osob. Později měla se dvěma nyní spoluobviněnými muži přijít znovu, přičemž si dotyční měli pořídit několik videozáznamů podzemních vchodů do dalších budov ve vládní čtvrti, včetně budovy Spolkového sněmu či interiéru plenární síně. Malsack-Winkemannová také zasílala ostatním spoluobviněným přehled jednacích týdnů německého Spolkového sněmu v roce 2022 a předběžný program plenárního zasedání.

Podle jejích vlastních plánů mělo v přechodné fázi po nastolení nové vlády dojít k uzavření soudů, uzavření dosavadní správy (spolkové, zemské, místní) a zákonodárného sboru, jakož i dosavadních (mainstreamových) médií, dále k zákazu politických stran a stranicky spřízněných nadací a také revizi (a případnému odvolání) soudců a dalších zaměstnanců a zavedení zvláštní jurisdikce, mj. vojenské. Vyplynulo to z dokumentů, které u ní doma byly zabaveny a které zřejmě sama sepsala.

Věřila, že Trump se spojil s mimozemšťany

Birgit Malsack-Winkemannová byla dlouhodobou příznivkyní konspiračních teorií, mj. i hnutí QAnon. Byla členkou telegramového kanálu, který je podskupinou tohoto hnutí. Upozornili na to ve své studii výzkumníci Globální sítě pro extremismus a technologie (GNET). Podle nich Malsack-Winkemannová mimo jiné věřila, že Trump se spojil s mimozemšťany v „Galaktické federaci“, aby vedli mezihvězdnou válku. Malsack-Winkemannová údajně lidem ve svém okolí také říkala, že je „vyvolená“, a doporučovala jim, aby si přečetli předkřesťanskou knihu Henochovu, která se podle některých výkladů mimo jiné zabývá smíšenými manželstvími mimozemšťanů a lidí.

Svoje nadšení pro konspirační teorie sdílela politička s vědmou a astroložkou Ruth Hildegard Leidingovou z Hessenska. Tu zaměstnávala jako svoji poradkyni v době, kdy zasedala ve Spolkovém sněmu. Měla jí platit přímo za věštění z hvězd či karet. Podle zdroje deníku Tageszeitung se jí měla ptát předem na každé důležité rozhodnutí, ale také i na banality, jako je objednávka pizzy.

Leidingová byla rovněž součástí skupiny kolem knížete Reusse a i ona nyní stojí před soudem. Po plánovaném převratu měla být zodpovědná za „duchovno“.

Astroložka měla zároveň také blízko k politické straně Alternativa pro Německo (AfD). V roce 2018 dokonce zakládala místní pobočku strany v Heppenheimu. Ta byla po třech letech zrušena kvůli nesouhlasu krajského vedení s názory Leidingové, píše deník Tageszeitung.

Nové razie ve třech spolkových zemích

Údajná síť kolem Heinricha XIII. Reusse byla odhalena při rozsáhlé razii 7. prosince 2022, při níž bylo nasazeno přibližně 5000 policistů. Spolkové státní zastupitelství nechalo tehdy zatknout 25 mužů a žen v několika spolkových zemích, Rakousku a Itálii.

Spolkový kriminální úřad (BKA) spolu s několika zemskými kriminálními úřady analyzovali následně déle než rok velké množství důkazů. BKA k tomuto účelu zřídil speciální jednotku s názvem „Stín“. Analýzou zabavených počítačů, pevných disků a mobilních telefonů, ale také písemných dokumentů se zabývalo více než 300 zaměstnanců úřadu, uvedl web Tagesschau. Mělo jít o více než 400 digitálních nosičů.

Skupina měla mít podle obžaloby k dispozici asi 380 střelných zbraní, téměř 350 sečných a bodných zbraní, 500 dalších zbraní a nejméně 148 000 kusů střeliva.

Soudní proces byl kvůli objemu rozdělen na tři části. Ve Frankfurtu je souzena hlavní větev případu a současně probíhá soud s dalšími členy skupiny v Mnichově a Stuttgartu. Před soudem dosud stanulo 26 údajných spiklenců. Termíny jsou vypsány zatím do ledna 2025, řízení ale může podle vyjádření soudů trvat i déle.

V uplynulých týdnech vypovídal před soudem i Heinrich XIII. Reuss, který je označován za hlavu celé skupiny. Obžaloba za možnou motivaci pro jeho zapojení do údajných plánů na převrat považuje jeho restituční snahy v Durynsku, kde mívala rodina rozsáhlé majetky.

Podle soudu hrozí obžalovaným až deset let vězení, pokud budou uznáni vinnými v jednom bodě obžaloby. V případě několika uznání viny a souhrnného trestu jim může hrozit až 15 let vězení. Obžalovaní jsou až do vynesení rozsudku považováni za nevinné.

Krátce před zahájením procesu se skupinou Reuss na konci dubna došlo k další razii v souvislosti s tímto procesem. Spolkové generální státní zastupitelství nechalo prohledat dva byty v dolnosaském okrese Harburg. Další razie proběhly na začátku června na několika místech v Sasku a Bádensku-Württembersku.